- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálmální naptí v tahu kolmo k vláknm ve vrcholové ásti nosník má spl-
ovat podmínku
kde k dis souinitel, který zohleduje úinek rozdlení naptí ve
vrcholové ásti;
k dis = 1,4 pro sedlové a zakivené nosníky,
k dis = 1,7 pro vyklenuté nosníky,
V0 srovnávací objem rovnající se 0,01 m3 ,
V objem vrcholové ásti nosníku v m3 (viz obr.2.8); V se
uvažuje maximáln hodnotou 2 Vb / 3, kde Vb je celkový
objem nosníku.
s t,90,d návrhové naptí v tahu kolmo k vláknm vyvolané
ohybovým momentem,které se urí ze vztahu
kde
Devné konstrukce
piemž
hap , r geometrické hodnoty definované na obr. 2.8,
b šíka prezu nosníku,
Map, d návrhová hodnota ohybového momentu ve vrcholovém prezu
vypotená pro nejnepíznivjší kombinaci návrhových zatížení
podle kombinaních vzorc uvedených v odst. 2.2.
2.2.11 Dílce a prvky devných konstrukcí
V norm SN P ENV 1995-1-1 jsou dále uvedeny obecné zásady a podmínky
pro posuzování devných dílc a prvk. Vzhledem k omezenému rozsahu
tohoto textu je uvedena zásadní problematika o kterou se v norm jedná a
struná charakteristika.
Tenkostnné lepené nosníky
Pedpoklady výpotu návrhových naptí se neliší od pedpoklad výpotu
tchto nosník podle stávající normy SN 73 1701. Rovnž se pedpokládá
lineární prbh pomrného petvoení po výšce nosníku (obr. 2.9).
Obr.2.9: Tenkostnné nosníky
Zásady posuzování devných prvk
V rámci výpotu se posuzují (v principu obdobn jako podle dosavadní nor-
my):
- Normálová naptí v pásech nosníku vzhledem k píslušným
návrhovým pevnostem deva v ohybu, v tlaku s uvážením vlivu
vzpru, v tahu podle podmínek
s f,c,max,d £ f m,d extrémní návrhové naptí v tlaku ve vláknech
pásu,
s f,t,max,d £ f m,d extrémní návrhové naptí v tahu ve vláknech
pásu,
sf,c,d £ k c f c,0,d prmrné návrhové naptí v tlaku v pásu,
sf,t,d £ f t,0,d prmrné návrhové naptí v tahu v pásu,
k c souinitel zohledující pínou nestabilitu
nosníku mže být pibližn uren podle vztah
uvedených u vzpru prut (odst. 2.2.3), piemž
se uvažuje štíhlost
12cy lbl = ,
kde l c je vzdálenost mezi body, ve kterých je zamezeno vybo-
ení tlaeného pásu, b je šíka prezu pásu (obr. 2.9).
- Normálová naptí ve stnách musí splovat podmínky:
s w,c,d £ f c,w,d posouzení návrhového naptí v tlaku vzhledem k
návrhové pevnosti materiálu stny v tlaku za
ohybu v rovin stny,
s w,t,d £ f t,w,d posouzení návrhového naptí v tahu vzhledem k
návrhové pevnosti materiálu stny v tahu za
ohybu v rovin stny.
Dále je nutno u tenkostnných nosník posoudit :
• Pevnost podélných styk
• Stabilitu štíhlých stn (boulení stn); vztahy pro pibližné posouzení
jsou uvedeny v norm SN P ENV 1995-1-1
• Extrémní hodnotu návrhového smykového naptí
• Návrhové smykové naptí v lepené spáe (oznaené na obr. 2.9 jako
1 - 1), podle vztah uvedených v norm.
Devné konstrukce
Lepené žebrové panely
Pedpokládá se opt lineární prbh pomrného petvoení po výšce panelu. Je
nutno uvažovat nerovnomrné rozdlení naptí v pláštích s ohledem na boulení
a ochabnutí smykem.
V norm jsou uvedeny vztahy pro urení úinných šíek vnjších vrstev opláš-
tní panel (spolupsobící šíky) b ef a maximální úinné šíky pláš s
ohledem na smykové ochabnutí a boulení plášt (tabulka v norm pro deskové
materiály na bázi deva).
Nosníky s mechanickými spoji
Jestliže je prez nosníku nebo konstrukního prvku složen z nkolika ástí
spojených mechanickými spojovacími prostedky, musí se uvážit vliv prokluzu
ve spojích.
Okamžitý modul prokluzu Ku jednoho stihu spojovacích prostedk kolíko-
vého typu se má pro výpoet mezního stavu únosnosti uvažovat podle vztahu
Ku = 2 K ser / 3 ,
kde hodnoty K ser jsou uvedeny v tab. 2.2.
Metoda pro výpoet únosnosti mechanicky spojovaných nosník je uvedena v
píloze normy SN P ENV 1995-1-1 (Píloha B).
Norma dále obsahuje obecné zásady a ustanovení, která je nutno dodržet pi
navrhování a posuzování píhradových nosník, stešních a stropních desko-
vých konstrukcí, stnových konstrukcí (stnových panel).
Rámové a obloukové konstrukce
Zásadním ustanovením nové normy ve srovnání s dosavadní normou je, že pi
výpotu rovinných nosných konstrukcí (rám a oblouk) se musí vzít v úvahu
naptí zpsobená geometrickými a konstrukními imperfekcemi (odchylkami
mezi ideální výpotovou geometrickou osou a promnným tžištm prezu,
nap. vlivem materiálových nestejnorodostí a jimi vyvolané výchylky).
Mže se tak uinit tím, že se provede lineární výpoet druhého ádu s následu-
jícími pedpoklady:
- má se pedpokládat, že imperfektní tvar konstrukce odpovídá poátení
deformaci, která je v pibližné afinit k rozhodujícímu tvaru deformace;
imperfektní tvar se zavede na základ úhlu zkosení f na konstrukci
nebo její rozhodující ásti spolu s poátením zakivením ve tvaru sinu-
soidy mezi styníky konstrukce, které odpovídá maximální výstednost
e (obr. 2.10);
Zásady posuzování devných prvk
- hodnota f v radiánech se má jako minimální uvažovat
f = 0,005 pro h £ 5 m ,
50,005 hf = pro h > 5 m ,
kde h je výška konstrukce nebo délka prvku v m;
- hodnota výstednosti e se má jako minimální uvažovat e = 0,003 l ,
kde l je délka rozhodujících úsek (obr. 2.10).
Výchylka se má vypoítat užitím hodnoty modulu pružnosti
,
0,05
,
m d
m k
fE E
f=
Píklady pedpokládaných poáteních výchylek rám a oblouk jsou znázor-
nny na obr. 2.10.
Obr. 2.10: Píklady pedpokládaných poáteních výchylek pro nosné kon-
strukce: a) rámové a obloukové konstrukce, b) pro symetrická zatížení
c) pro nesymetrická zatížení
Devné konstrukce
2.2.12 Ztužidla a výztužné prvky
Devné konstrukce musí být navrženy tak, aby splovaly požadavky prostoro-
vé tuhosti. Konstrukce jako celek musí být schopna penášet všechny úinky
zatížení psobícího obecn v prostoru až do podpor (pitom musí vyhovovat
všem podmínkám mezních stav).
Z hlediska prostorové skladby rozlišujeme tradin v oboru devných kon-
strukcí dva základní typy konstrukcí:
- Konstrukce sestavené z rovinných dílc (píných vazeb),
jejichž prostorová tuhost je zabezpeena ztužidly
- Konstrukce prostorové, jejichž prostorová tuhost vyplývá pímo
z celkové skladby konstrukce jako prostorového útvaru (nap.
prostorové prutové konstrukce, kopule, skoepiny, klenby, lo-
menice a další typy).
Konstrukce, jejichž tuhost nevyplývá pímo z prostorové skladby musí být
vyztuženy tak, aby se zabránilo jejich nestabilit nebo nadmrnému vychýlení.
Musí se vzít v úvahu naptí zpsobená geometrickými a konstrukními imper-
fekcemi a vyvolanými výchylkami (vetn vlivu prokluzu ve spojích).
Ztužidla a výztužné prvky musí být navrženy na nejnepíznivjší kombinace
konstrukních imperfekcí a vyvolaných výchylek.
Pímé tlaené prvky:
U pímých tlaených prvk, vyžadujících píné podpory v intervalech (viz
obr.2.11) mají být poátení amplitudy zakivení menší než a/ 500 pro lepené
lamelové prvky a a / 300 pro jiné prvky.
Obr. 2.11: Pímé tlaené prvky vyztužené pínými podporami - pínými vý-
ztužnými prvky
Každá vnitní podpora má mít minimální pružnou tuhost, která je vyjád-
ena vztahem
2
3
sk EIC
a
p= ,
Zásady posuzování devných prvk
kde ,0,05
,
m d
m k
fE E
f= ; 2 1 cossk m
p = +
;
m je poet polí, z nichž každé má délku a .
Návrhová stabilizující síla F d v každé podpoe se má jako minimální uvažo-
vat
F d = N d / 50 pro rostlé devo (v podstat stejné ustanovení
jako ve stávající norm SN 73 1701 a v norm
DIN 1052),
F d = N d / 80 pro lepené lamelové devo,
N d je prmrná návrhová hodnota tlakové síly
psobící v zabezpeovaném prvku.
Návrhovou stabilizující sílu F d pro tlaený pás nosníku obdélníkového pre-
zu lze urit z výše uvedených vztah pro hodnotu tlakové síly
( )1 crit d
d
k MN
h
-=
souinitel k crit se uvažuje podle vztah uvedených v odst. 2.2.9 pro
nevyztužený nosník; Md je maximální návrhový moment na nosníku o
výšce h .
Ztužidla soustav plnostnných nebo píhradových nosník:
Obvykle se tuhost soustavy tvoené plnostnnými nebo píhradovými nosníky
(vazníky) zabezpeuje ztužidly uspoádanými mezi dvma sousedními vazba-
mi v jednom nebo i ve více polích. Provedením ztužidel se též vymezují ped-
pokládané vzprné délky tlaených pás pro vyboení z roviny nosníku.
Systém ztužidel (obr. 2.12) zabezpeujících tuhost konstrukce musí být posou-
zen na úinek vodorovných zatížení (zpravidla se jedná o úinek zatížení v-
trem ve smru kolmém na rovinu nosník - tlak , resp. sání vtru na elní plo-
chy, na svtlíky a nástavby, úinek vtru na profilovanou krytinu) a na úinek
ekvivalentního stabilizujícího zatížení qd , které je vztaženo na jednotku délky.
Ustanovení normy SN P ENV 1995-1-1 je v podstat obdobné jako v dosa-
vadní norm SN 73 1701 nebo v norm DIN 1052.
Ekvivalentní vodorovné zatížení se urí ze vztahu
1 30dd nNq k l= , kde k 1 = 1, resp. 1 15k l=
rozhoduje menší hodnota; N d je prmrná návrhová osová tlaková síla v prvku
o celkové délce l v m.
Devné konstrukce
Vodorovný prhyb uprosted rozptí od zatížení qd psobícího samostatn
nemá pekroit hodnotu l / 700.
Vodorovný prhyb od zatížení qd a jakéhokoliv jiného zatížení nemá pe-
kroit hodnotu l / 500.
Obr. 2.12: Systém plnostnných nebo píhradových nosník zabezpeovaných
ztužidlem
Píklady
3 Píklady
3.1 Centricky tažený celistvý prut - diagonála (tah ||
s vlákny)
Geometrické schéma:
Typ prezu - Prut složený z jedné píp. více základních
ástí.
A – plocha základních ástí prutu
A ef – efektivní plocha
Návrhová síla N t,d = 47,99 kN
Návrh a posouzení prezu:
Oslabení spojovacími prostedky:
A ef = 50 140 – 50 17 = 6 150 mm2
Uvažováno oslabení svorníky M16, otvor f 17 mm.
Návrhová pevnost v tahu rovnobžn s vlákny:
MPafkf
M
kt
dt 0,845,1
0,139,0,0,
mod,0, = = = g
Modifikaní souinitel pro tídu vlhkosti a trvání zatížen 9,0mod =k
Charakteristická pevnost deva v tahu MPaf kot 0,13,, =
Dílí souinitel vlastnosti materiálu 45,1=Mg
Návrhové naptí v tahu:
MPaAN
ef
dt
dt 80,71506
1099,47 3,
,0, =
==s
Podmínka pro mezní stav únosnosti:
0,198,00,880,7
,0,
,0,
1 1100 150l mm mm= >
100a mm> - vzdálenost od okraje trámu – zhlaví – pro panely vzdálené od
rohu objektu.
,90
150 150 501 1 1,59
170 170c
lk - -= + = + =
Pro rohové panely ( sloupky ) je nutno uvažovat zhlaví
100 . 50a mm nap a mm< - =
,90
(150 ) 50.(150 50)1 1 1,29
17000 17000c
a lk - -= + = + =
Pro 0a = ( sloupek lícuje – nulové zhlaví ) ,90 1,0ck = .
Návrhová únosnost pro pípady uvedené na obrázku a pro souinitel ,90 1,0ck =
,90, ,90 ,90,
d
c d c c d
ef
Nk f
As = =
[ ],90 ,90, 1,0.3,1.d c c d ef efN k f A A N= =
Devné konstrukce
a) 22.50.160 16000efA mm= =
3,1.16000 49600 49,6dN N kN= = =
b)
2
2.30140.160. 21693
4efA mm
p= =
3,1.21693 67249 67, 2dN N kN= = =
c) 2140.160 22400efA mm= =
22400.3,1 69440 69, 4dN N kN= = =
d) Návrhová únosnost je stejná jako v pípad c)
Poznámka: SN 731701, DIN 1052 zavádjí v pípadech, že délka zhlaví je
menší než 100 mm sníženou pevnost deva v tlaku kolmo na vlákna o 20 %.
3.4 Vzpr celistvého prutu
Stanovte optimální prez centricky tlaeného devného prutu zatíženého ná-
vrhovou silou 112 kN o vzprných délkách k ose Y 3,0 m a k ose Z 1,5 m.
Návrh rozmr:
3 1,5 3 1,5 2
y z z y z y
y z
l l l l l ll l= = = =
2 22* 4 4 2yz
z y
II I I h h b h
A A= = = =
Návrh:
Rozmr 90 * 180 mm, devo tídy SI
K mod = 0,7
f c,o,k = 20 Mpa
E 0,05 = 6700 Mpa
g M = 1,45
Píklady
Polomry setrvanosti k ose Y a Z
31 *90*180
12 51,96
90*180yi mm= =
31 *180*90
12 25,98
90*180zi mm= =
Štíhlosti prutu k ose Y a Z
, 3000 57,74
51,96
c y
y
y
L
il = = =
, 1500 57,74
25,98
c z
z
z
L
il = = =
Kritická naptí
2 2
0,05
, , 2 2
* *6700 19,83
(57,74)c crit y y
E MPap ps
l= = =
2 2
0,05
, , 2 2
* *6700 19,83
(57,74)c crit z z
E MPap ps
l= = =
Relativní štíhlosti
,0,
,
, ,
20 1
19,83
c k
rel y
c crit y
fl
s= = =
,0,
,
, ,
20 1
19,83
c k
rel z
c crit z
fl
s= = =
Míra imperfekce – amplituda maximáln: 1 1500 5300 300zL mm= =
Souinitel k, bc = 0,2
{ } { }2 2, ,0,5* 1 *( 0,5) 0,5* 1 0, 2*(1 0,5) 1 1,05y c rel y rel yk b l l= + - + = + - + =
{ } { }2 2, ,0,5* 1 *( 0,5) 0,5* 1 0, 2*(1 0,5) 1 1,05z c rel z rel zk b l l= + - + = + - + =
Souinitel vzprnosti:
, ,2 2 2 2
1 1 0,73
1,05 1,05 1c c y c zrel
k k k
k k l
= = = =
+ - + -
Devné konstrukce
h h h
3*50=150
321
50 50
1
2 3
z
y
e = 150 e = 150
b
=
1
8
0
Hr. 4,5 - 140
Posouzení k ose Y
Návrhová pevnost:
,0,
, , mod
20* 0,7* 9,66
1, 45
c k
c o d
M
ff k MPa
g= = =
Návrhové naptí v tlaku:
3
,0,
112*10 6,91
90*180
d
c d
N Mpa
As = = =
Podmínka:
,0,
,0,
6,91 0,98 1
* 0,73*9,66
c d
cy c d
vyhovujek fs = = £
Posouzení k ose Z
Návrhová pevnost: Návrhové naptí v tlaku:
,0, 9,66c df Mpa= ,0, 6,91c d Mpas =
Podmínka:
,0,
, ,0,
6,91 0,98 1
* 0,73*9,66
c d
c z c d
vyhovujek fs = = £
3.5 Tlaený lenný prut s prbžnou vložkou
Geometrické schéma:
Typ prezu - lenný prut ze dvou základních ástí spojených prbž-
nou vložkou. Spojení základních ástí je provedeno pomo-
cí hebík. Prbžná vložka není opena do styníku.
Píklady
l1 = e = 150 mm
mmL zcr 1125, = mmL ycr 2250, =
Hebíky ˘4,5/140mm – pes 2 spáry
Devo tídy: SI
MPaEEEE 670005,0321 ====
Návrhová síla N c,d = 73,17 kN… osová tlaková síla
Návrh a posouzení prezu:
Posouzení prutu pro vyboení ve smru osy Y (kolmo na hmotnou osu Z):
Únosnost prutu je rovna soutu únosností jednotlivých základních ástí (prut
psobí jako celistvý).
Kritická vzprná délka:
L cr,z = 1 125 mm
Polomr setrvanosti:
i z = 0,2887 b = 0,2887 180 = 51,97 mm
Štíhlost:
6,2197,511251, ===
z
zcr
z i
Ll
Kritické naptí:
MPaE
z
zcritc 7,1416,21
7006
2
2
2
05,0
2
,, =
= = p
l
ps
( )
( )
3 3 3
1 2 3
1 2 3
3
1 2 3 2
1 2 3
1 1 112 12 12
1 112
0, 288712
z
h b h b h b
i h b h b h b
h h h b
b bh h h b
+ +
= = + +
+ +
= = = + +
Devné konstrukce
Relativní štíhlost:
376,07,1410,20
,,
,0,
, ===
zcritc
kc
zrel
f
sl
Charakteristická pevnost deva v tlaku rov. s vlákny….f c,0,k = 20,0 MPa
Pozn. 1) :
Pro l rel 0,5 se jedná o osový tlak bez vlivu vzpru. kc,z = 1,0
Souinitel vzprnosti :
103,1
376,0558,0558,0
11
,222
,
2,
==
-+
=
-+
= zc
zrelzz
zc kkkk l
Souinitel kz:
( ){ }=+- + = 2,, 5,015,0 zrelzrelczk llb
( ){ } 558,0376,05,0376,02,015,0 2 =+- + =
Návrhová pevnost:
MPafkf
M
kc
dc 4,1245,1
0,209,0,0,
mod,0, = = = g
Modifikaní souinitel pro tídu vlhkosti a trvání zatížení 9,0mod =k
Charakteristická pevnost deva v tlaku MPaf koc 0,20,, =
Dílí souinitel vlastnosti materiálu 45,1=Mg
Návrhové naptí v tlaku (osové naptí):
MPaAN dcdc 07,400018 1017,73180502 1017,73
33
,
,0, =
=
==s
Podmínka posouzení:
0,1328,04,120,1 07,4
,0,,
,0,
Vloženo: 29.01.2010
Velikost: 1,49 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BO06 - Dřevěné konstrukce (S)
Reference vyučujících předmětu BO06 - Dřevěné konstrukce (S)
Podobné materiály
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BA01 - Matematika I - skripta
- BB01 - Fyzika - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BC01 - Stavební chemie - skripta
- BC02 - Chemie stavebních látek - skripta
- BC03 - Chemie a technologie vody - skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - skripta
- BD04 - Statika II - skripta
- BE01 - Geodézie - skripta
- BF01 - Geologie - skripta
- BF02 - Mechanika zemin - skripta
- BF03 - Zakládání staveb - skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - skripta
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - skripta
- BH05 - Pozemní stavitelství III - skripta
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta
- BH11 - Požární bezpečnost staveb - skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - skripta
- BH55 - Poruchy a rekonstrukce - skripta
- BI01 - Stavební látky - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - skripta
- BJ01 - Keramika - skripta
- BJ02 - Keramika – laboratoře - skripta
- BJ04 - Technologie betonu I - skripta
- BJ07 - Izolační materiály - skripta
- BJ08 - Kovové a dřevěné materiály - skripta
- BJ09 - Technologie stavebních dílců - skripta
- BJ10 - Lehké stavební látky - skripta
- BJ11 - Technická termodynamika - skripta
- BJ12 - Technologie montovaných staveb - skripta
- BJ13 - Speciální izolace - skripta
- BJ14 - Speciální keramika - skripta
- BJ16 - Maltoviny II - skripta
- BJ51 - Maltoviny (M) - skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - skripta
- BL05 - Betonové konstrukce I - skripta
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - skripta
- BL09 - Betonové konstrukce II - skripta
- BL11 - Předpjatý beton - skripta
- BL12 - Betonové mosty I - skripta
- BL13 - Vybrané stati z nosných konstrukcí budov - skripta
- BM01 - Pozemní komunikace I - skripta
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta
- BM52 - Praktické aplikace v pozemních komunikacích - skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - skripta
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - skripta
- BO04 - Kovové konstrukce I - skripta
- BO07 - Kovové a dřevěné konstrukce - skripta
- BP02 - Stokování a čištění odpadních vod - skripta
- BP03 - Vodárenství - skripta
- BP04 - Čistota vod - skripta
- BP05 - Odpadové hospodářství - skripta
- BP06 - Projekt vodní hospodářství obcí - skripta
- BP51 - Inženýrské sítě (V) - skripta
- BP56 - Rekonstrukce vodohospodářských sítí - skripta
- BT01 - TZB II - skripta
- BT02 - TZB III - skripta
- BT03 - Technická zařízení budov (E) - skripta
- BT51 - TZB I (S) - skripta
- BU01 - Informatika - skripta
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - skripta
- BV04 - Finance - skripta
- BV05 - Ekonomika investic - skripta
- BV07 - Právo - skripta
- BV08 - Projektové řízení staveb I - skripta
- BV09 - Řízení jakosti I - skripta
- BV10 - Financování stavební zakázky - skripta
- BV11 - Informační technologie systémová analýza - skripta
- BV12 - Marketing ve stavebnictví - skripta
- BV13 - Projekt – Stavební podnik - skripta
- BV14 - Projekt - Projektové řízení staveb - skripta
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - skripta
- BW01 - Technologie staveb I - skripta
- BW02 - Technologie stavebních prací II - skripta
- BW04 - Technologie staveb II - skripta
- BW05 - Realizace staveb - skripta
- BW06 - Stavební stroje - skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - skripta
- BZ01 - Stavební právo - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- CD03 - Pružnost a plasticita - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta z jiných VŠ
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta
- BA07 - Matematika I/2 - Skripta
- BB01 - Fyzika - Skripta fyzika
- BC01 - Stavební chemie - Skripta
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta
- BD03 - Statika I - Skripta
- BE01 - Geodézie - Skripta Geodézie
- BF02 - Mechanika zemin - Skripta
- BF51 - Zakládání staveb (V) - Skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Skripta
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvičení
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - Skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - Skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Skripta
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Skripta
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta - Hydraulika a hydrologie
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Skripta
- BT51 - TZB I (S) - Skripta
- BU01 - Informatika - Skripta
- BV01 - Ekonomie - Ekonomie skripta
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, skripta, podklady
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BA06/07 - Matematika - Matematika-skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Vodorovné konstrukce - skripta
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Derivace funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Limita a spojitost funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Reálná funkce jedné reálné proměnné
- BA01 - Matematika I - Skripta - Vektorový počet a jeho aplikace
- BA01 - Matematika I - Skripta - Základy lineární algebry
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika, Základy testování hypotéz
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika - Základy teorie odhadu
- BA02 - Matematika II - Skripta - Reálná funkce dvou a více proměnných
- BA02 - Matematika II - Skripta - Určitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Neurčitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Dvojný a trojný integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Křivkové integrály
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice II
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - polohopis
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - výškopis
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Základní pojmy a předpoklady
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Složené případy namáhání prutů, stabilita a vzpěrná pevnost tlačených porutů
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Teorie namáhání prutů
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Silové soustavy
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Průřezové charakteristiky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce I
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce II
- BJ15 - Technologie betonu II - skripta
- BJ01 - Keramika - miniskripta
- BJ05 - Základy technologických procesů - skripta
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M01
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M03
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M02
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M03
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M04
- BA05 - Operační výzkum - Skripta
- GE10 - Mapování I - skripta GPS
- BV53 - Stavební podnik - Skripta - stavební podnik
- BV06 - Podnikový management I - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO1
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO2
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO3
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO5
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO1
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO2
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO3
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO4
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - operačné systémy
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - počítačové siete
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - technologie internetu
- BA03 - Deskriptivní geometrie - skripta
- BF01 - Geologie - podklady do cvičení + skripta
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Skripta
- BS03 - Nádrže a soustavy - Skripta
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Skripta
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Skripta
- BR07 - Hydrotechnické stavby II - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta m2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M4
- BV05 - Ekonomika investic - Errata - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvicení
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - skripta
- CH54 - vybrané statě ze stavební fyziky - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta1
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - skripta
- BC01 - Stavební chemie - Spoznámkované 4 moduly skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- 0V4 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, materíály, skripta, prostě vše
- BV012 - Veřejné stavební investice 1 - Skripta BV012
Copyright 2025 unium.cz


