skripta M01

ých stupňů v jednom schodišťovém rameni hlavního schodiš-
tě smí být nejvýše 16, u pomocných schodišť a u schodišť uvnitř bytů nejvýše
18.

Stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i
podélném směru. Sklon schodišťových ramen ve všech bytových domech
s výtahem a u schodišť uvnitř bytů nesmí být větší než 35, ve všech bytových
domech bez výtahu nesmí být větší než 33. U schodišť uvnitř bytů
s konstrukční výškou menší než 3000 mm a u schodišť do podzemních podlaží
je možno sklon schodišťových ramen zvýšit až na 41.

Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a
mezipodest a další bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy
staveb zvláštním předpisem nebo normovými hodnotami. Povrch podest vnitř-
ních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru.
Povrch podest vnějších schodišť může mít podélný sklon ve směru sestupu
nejvýše 7 %.

Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání omeze-
ným počtem osob (například vstup na střechy, trvale neužívané půdy). Nejmen-
ší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 mm; tato šířka nesmí
být ničím zúžena. Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně žebříkových
schodišť je 150 mm.

Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí splňovat
požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.Prostor schodiště
musí být osvětlen a větrán.

2.7.2.2 Výtahy v budovách

Stavby podle druhu a potřeby se vybavují osobními, popřípadě nákladními,
požárními a evakuačními výtahy.

Výtahy se musí zřizovat v bytových domech s více než čtyřmi nadzemními
podlažími. U nástaveb a vestaveb bytových domů s byty v pátém nadzemním
podlaží se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží pro-
dlužovat.

Osobním výtahem umožňujícím současnou dopravu nejméně čtyř osob musí
být také vybaveny bytové domy,které mají vstupy do bytů v devátém nadzem-
Název předmětu · Modul #
- 30 (47) -
ním podlaží mají hlavní vstup do nadzemního podlaží, úroveň jejich prvního
nadzemního podlaží je nejvýše 300 mm nad nejvyšším bodem přilehlého teré-
nu v pásmu širokém 5 m po obvodu domu jejich výška nepřesahuje 22,5 m.

Výška objektu se pro tento účel měří od podlahy prvního nadzemního podlaží
k podlaze posledního užitného nadzemního podlaží. Měří se na straně vstupu
do budovy ke kterému směřuje přístupová komunikace nebo u něhož je umís-
těna nástupní plocha pro požární vozidla.






Doporučuje se vybavení výtahem umožňujícím jeho používání osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace, dopravu nábytku nebo nemocné
osoby na lůžku.

Výtahová kabina osobního výtahu musí mít rozměry nejméně 1100 x 1400
mm, při stavebních úpravách a změnách v užívání stavby nejméně 900 x 1200
Závěr
- 31 (47) -
mm, u evakuačních a požárních výtahů nejméně 1100 x 2100 mm. Vstupní
dveře nebo otvor výtahu a výtahové kabiny musí mít šířku nejméně 800 mm.

Strojovny výtahů musí být umístěny a řešeny tak, aby nejvyšší hladina hluku
v sousedících akusticky chráněných místnostech nepřesáhla hodnotu stanove-
nou zvláštním předpisem. Strojovna musí být ve zvláštním, uzamykatelném,
osvětleném a dostatečně větratelném prostoru. Ve strojovně nesmí být žádné
zařízení, které neslouží provozu výtahu.

Strojovny výtahů tvoří buď samostatný požární úsek, nebo společný požární
úsek s výtahovou šachtou, jsou-li umístěny nad touto šachtou. Strojovny eva-
kuačních a požárních výtahů musí být požárně odděleny od strojoven ostatních
výtahů.

Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení
nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost
výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budo-
vu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem. Výta-
hová šachta nesmí dále bezprostředně sousedit s akusticky chráněnými míst-
nostmi.

Výtahové, instalační a větrací šachty, které procházejí více požárními úseky,
musí tvořit samostatné požární úseky. Ohraničující konstrukce výtahových,
větracích a instalačních šachet, včetně izolací, musí být z nehořlavých nebo
alespoň z nesnadno hořlavých hmot.

Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné instalační vedení.


Kontrolní otázky
Určete velikost komunikací z hlediska přepravovaných předmětů.
V jakém případě je nutné zřizovat výtah v bytovém domě?
Jaká je šířka jednoho únikového pruhu?




Název předmětu · Modul #
- 32 (47) -
2.8 Přístup a užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace

Požadavky na stavby z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností
pohybu řeší lit. [3] + [9]. Cílem je umožnit zdravotně postiženým osobám sa-
mostatný pohyb v bezbariérovém prostředí.

2.8.1 Tvorba bezbariérového prostředí ve městě

Město je tvořeno pro všechny, a lidé, kteří potřebují bezbariérové prostředí,
nejsou jen osoby s tělesným či smyslovým postižením, ale i rodiče s dětskými
kočárky, starší lidé, nebo například i mladí sportovci se sádrou na noze a o ber-
lích. Lit. [3] str. 21 – 41.

2.8.2 Bytové domy

Výstavba bytů určených pro lidi s postižením musí být různorodá a lidi s posti-
žením nelze vytěsnit na okraj města, sestěhovat je do jednoho objektu. Způsob
bydlení musíme řešit různými způsoby tak, aby odpovídal potřebám jednotliv-
ce, společenským, sociálním a estetickým potřebám a v neposlední řadě fi-
nančním možnostem. Lit. [3] str. 43 – 61.

2.8.3 Stavby občanské vybavenosti

Stavby pro bydlení jsou často kombinovány s občanskou vybaveností – což
jsou stavby pro správu a řízení, služby, obchod a veřejné stravování, stavby pro
tělesnou výchovu a rekreaci, předškolní zařízení a učiliště, kulturu, zdravotnic-
tví a sociální péči… – vznikají tzv. polyfunkční domy. Handicapovaní mohou
pracovat ve zcela běžných povoláních a na zcela standardních pracovních mís-
tech. Jediné, co k výkonu povolání potřebují, je dostatek prostoru a vyhovující
hygienické zařízení. Lit. [3] str. 64 – 71.

2.8.4 Stavby pro dopravu

Správně navržená a umístěná parkovací místa na parkovištích a v garážích vý-
razně rozhodují o přístupnosti lokality či objektu osobám s tělesným postiže-
Závěr
- 33 (47) -
ním. Nejen u bytových domů, ale i u staveb občanské vybavenosti musíme
počítat s pohybem řidiče – tělesně postiženého. Lit. [3] str. 73 – 77


Kontrolní otázky
Jaká je min, velikost parkovacího stání pro osoby s tělesným postižením?
Určete základní rozměry prostoru pro garážování automobilů v rodinném
domě.


2.9 Posouzení obytných budov z hlediska proslunění
a zastínění


Podle vyhlášky č.137 (Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o obecných
technických požadavcích na výstavbu) musí být prosluněny obytné místnosti a
ty pobytové místnosti,které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují.

Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména
pak v pobytových místnostech určených pro přesné činnosti. Všechny byty
musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny.

Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných
místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho
místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot. Každý
posuzovaný byt se tedy posuzuje jako celek.

U samostatně stojících rodinných domků, dvojdomků a koncových řadových
domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností ro-
ven nejméně jedné polovině podlahových ploch všech obytných místností by-
tu.

Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obyt.místností ani
do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel
nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hrani-
cí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé šířky.
Název předmětu · Modul #
- 34 (47) -

Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot – norma ČSN 73 43
01 Obytné budovy.

Obytná místnost se považuje za prosluněnou ,jsou-li splněny následující pod-
mínky:

- půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou okenního otvoru musí
být nejméně 25°,hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této
roviny s rovinou vodorovnou.


- přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti oken-
ním otvorem nebo otvory, krytými průhlednými a barvy nezkreslujícím
materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je
rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti. Nejmenší skla-
debný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm . Šířka oken
umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700
mm.


- sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině
vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlova-
cího otvoru,ale nejméně 1200 mm nad úrovní podlahy posuzované míst-
nosti.


- výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5°


- při zanedbání oblačnosti musí být dne 1.března doba proslunění nejméně 90
minut. Doporučuje se dodržet dobu proslunění nejméně 90 minut také dne
21.června. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bi-
lancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech
od 10.února do 21. března včetně 3600 minut (jedná se o celkem 40 dní
s průměrnou dobou proslunění 90 min).
Závěr
- 35 (47) -




Při navrhování obytných budov se bere v úvahu zastínění nejen dle současného
stavu okolí stavby, ale také možnost pozdějších změn v případě realizace vý-
stavby podle schválených podmínek územního rozhodnutí nebo regulačního
nebo územního plánu dané lokality.

Při umísťování objektů do území je nutno prověřit oslunění také u obytných
místností budov stávajících.

V obytných místnostech stávajících budov není nutno tyto podmínky dodržet
v případě doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popř.
formou nadstaveb a přístaveb, jestliže doplněná budova zachovává půdorysný
rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov.

Prolukou se rozumí dočasně nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástav-
bě, který je určen k zastavění. Při nezastavěném nároží lze použít termín roho-
vá proluka.

Venkovní zařízení a pozemky v okolí budovy sloužící k rekreaci jejich obyva-
tel mají mít alespoň jednu polovinu osluněnu nejméně 3 hodiny dne 1. března .

Orientaci situace a orientaci objektů ke světovým stranám je nutno při posuzo-
vání doby proslunění doložit spolehlivými podklady.

Název předmětu · Modul #
- 36 (47) -
Při stanovení směru poledníku v situaci se přihlíží k meridiánové konvergenci.
Velikost meridiánové konvergence je možné stanovit odečtením z mapového
podkladu, kde je meridiánová konvergence označena nebo dotazem u územně
příslušného střediska geodézie a kartografie.


V současné době je možné získat informace o přesné poloze také pomocí zaří-
zení GPS a nebo na www.mapy.cz .













Závěr
- 37 (47) -
Další možností je využití informací o poloze posuzované stavby na
www.google (http://earth.google.com/downloads.html).



Zjištěný úhel se nanese ve směru hodinových ručiček od svislých souřadnico-
vých čar kartografické sítě mapového podkladu, čímž je určen severní směr.
Pro účel posuzování doby oslunění se za dostatečnou přesnost považuje od-
chylka +-0,5°




Název předmětu · Modul #
- 38 (47) -
2.9.1 Použití diagramu zastínění

Dle ČSN 73 4301 lze dobu proslunění stanovit dle diagramu zastínění - přílo-
ha A

Diagram zastínění pro 50° severní zeměpisné šířky a pro kritické datum 1.
března představuje jednu z metod posouzení pro rychlé orientační stanovení
doby proslunění.

Diagram zastínění znázorňuje půdorysné průměty slunečních paprsků dopada-
jících během dne s dělením po čtvrthodině do posuzovaného bodu S. Úhel slu-
nečních paprsků s vodorovnou rovinou je vyjádřen soustavou křivek označe-
nou číslicemi 1 až 9. Číslice odpovídají dělení stupnice nad diagramem.

Situace nebo plán zastavění se položí na diagram způsobem, při kterém se stře-
dový bod S diagramu ztotožní s posuzovaným bodem v situaci a paprsek dia-
gramu s označením 12h se ztotožní s jižním směrem poledníku.

Pro hodnocení stínění jsou důležité znalosti o převýšení stínící překážky nad
kontrolním bodem. Diagram je univerzální pro libovolné měřítko situace.

Použití diagramů je podrobně popsáno v ČSN.




Závěr
- 39 (47) -





Kontrolní otázky
Které místnosti musí být v obytných budovách prosluněny,kdy je byt proslu-
něn?
Uveďte možnosti pro stanovení přesné polohy posuzované lokality.

2.10 Vestavba garáží a provozoven do bytových domů.
Osazení objektů do terénu. Vzájemné odstupy sta-
veb.

Odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily se zřizují u všech potenci-
álních zdrojů a cílů dopravy (například u bytových domů, staveb pro shromaž-
ďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb veřejných ubytovacích
zařízení), pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů.

Základní ukazatele výhledového počtu odstavných a parkovacích ploch jsou
dány normovými hodnotami.

Název předmětu · Modul #
- 40 (47) -
2.10.1 Vestavba garáží a provozoven do bytových domů

Světlá výška garáží a příjezdních ramp je dána normovými hodnotami.
V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické zařízení
v souladu s normovými hodnotami.

U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost
větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami.
Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají podle po-
žadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku nepřípust-
ných koncentrací škodlivých plynů a par.

V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umís-
těny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. V prostorech stání a vnitř-
ních komunikací hromadných garáží se nesmí umísťovat odběrná plynová zaří-
zení.

Požadavky požární bezpečnosti garáží jsou dány normovými hodnotami.

Nejmenší šířka únikových cest v garážích je 1,5 únikového pruhu. Z požárního
úseku hromadné garáže musí vést alespoň dvě nechráněné únikové cesty, a to
na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Z požárního úseku hro-
madné garáže může vést jedna nechráněná úniková cesta, pokud je v něm nej-
výše 50 % normového počtu stání.

Garáže, odstavné a parkovací plochy pro nákladní automobily, autobusy, trak-
tory apod. se umísťují mimo obytné části měst a obcí, kromě staveb garáží,
odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech sta-
veb pro zemědělství a kromě odstavných a parkovacích stání pro speciální au-
tomobily policejní, požární, sanitní a obytné, pokud tomu nebrání omezení
vyplývající ze zvláštních předpisů.

U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost
větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami.

Hromadné garáže musí mít označení únikových cest včetně vyznačeného smě-
ru úniku. Hromadné garáže v podzemních podlažích musí mít nouzové osvět-
lení únikových cest.

Závěr
- 41 (47) -
2.10.2 Osazení objektů do terénu

Pozemek určený k zastavění musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tva-
rem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci navrhované stavby a
její bezpečné užívání.

Zasahuje-li stavební pozemek do ochranného pásma, musí být dodrženy pod-
mínky a požadavky stanovené zvláštními předpisy pro příslušné ochranné
pásmo.

Zasahuje-li stavební pozemek do ochranných pásem vzájemně se překrývají-
cích, musí stavba splňovat podmínky všech dotčených ochranných pásem.

Na nezastavěných plochách stavebních pozemků se musí zachovat a chránit
zeleň . Rovněž je třeba chránit ornici ze zastavované plochy pozemku.


2.10.3 Vzájemné odstupy staveb

Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, ar-
chitektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrcho-
vých a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civil-
ní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody
bydlení.

Zastavovací podmínky ploch pro bytovou výstavbu jsou zpravidla dány regu-
lačními plány.

Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami
pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím
území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště).

Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi
nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost rodinných domů od společných hranic
pozemků nesmí být menší než 2 m.

Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodin-
nými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou
Název předmětu · Modul #
- 42 (47) -
okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na
odstup od společných hranic pozemků.

Vzájemné odstupy staveb pro individuální rekreaci, které mezi sebou vytváří
volný prostor, nesmí být menší než 10 m.

Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být
nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento poža-
davek se neuplatní u budov umísťovaných ve stavebních prolukách řadové
zástavby a u budov, jejichž umístění je řešeno v závazné části územně pláno-
vací dokumentace.

Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími
povrchy obvodových stěn, balkónů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a
okraje vozovky pozemní komunikace.



Kontrolní otázky
Jaká je nejmenší vzdálenost mezi dvěma samostatně stojícími rodinnými
domy a jaká je min vzdálenost těchto domů od společných hranic?
Popište způsob měření odstupů a vzdáleností staveb.
U kterých typů staveb a v jakém rozsahu se zřizují odstavné a parkovací
plochy pro automobily?


2.11 Návaznosti interiéru na exteriér. Oplocení pozemku
stavby a malá architektura. Způsob využití nezasta-
věné plochy pozemku.


Pro celkový konečný dojem stavby je důležité a podstatné její vhodné začlenění
do okolního prostředí.

Především u staveb rodinných domů je na toto začlenění kladen velký zřetel.
Některé prvky moderní architektury jako např. okna bez parapetu s podlahovými
Závěr
- 43 (47) -
kolektory vytápění a s bezbariérovým řešením okenního prvku přímo podporují
prolínaní interiéru a exteriéru staveb.

Kvalitní sadové úpravy okolo stavby rodinného domu se stávají v současné
době pravidlem.


2.11.1 Oplocení pozemku

Oploceny musí být pozemky se stavbami,
a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí
(například stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod,
veterinární asanační ústavy),

b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat
(například nápravná zařízení, kasárna, infekční pavilony nemocnic, uzavřená
psychiatrická oddělení, zoologické zahrady),


c) které je třeba chránit před okolními vlivy
(například stavby průmyslu potravin, nápojů a pochutin)

d)které e třeba chránit před vstupem neoprávněných osob