skripta M01

Rodinný dům musí mít vymezen prostor pro ukládání odpadu z domácnosti.
Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stanoviště
pro nádobu na odpad z domácnosti na pozemku rodinného domu.

Rodinný dům musí mít nejméně jedno garážové stání na jeden byt. Není-li
možné garážové stání situovat v domě nebo stavebním napojením na něj, musí
být vymezena odpovídající plocha pro odstavení vozidla na pozemku rodinné-
ho domu.

Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve
stavbě pro individuální rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300
mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nej-
menší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou plochy místnosti.

Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném
domě a ve stavbě pro individuální rekreaci nesmí být větší než 35 stupňů; ne-
přesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových
ramen až na 41 stupňů. Počet výšek schodišťových stupňů v jednom rameni
smí být nejvýše 18.

U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro individuální
rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchodná
šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm.

Rodinný dům nebo stavba pro individuální rekreaci tvoří jeden požární úsek,
kromě prostorů, které musí tvořit samostatné požární úseky (například garáž).

V rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci se únik osob řeší pouze
nechráněnými únikovými cestami.

Název předmětu · Modul #
- 16 (47) -
Na pozemku se stavbou rodinného domu se mohou umísťovat také garáže a
drobné stavby, které plní doplňkovou funkci k němu, popřípadě jedna stavba
pro podnikatelskou činnost o zastavěné ploše do 16 m2 a 4,5 m výšky, není-li
z prostorových důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě.
Tyto stavby se musí umístit tak, aby svým vzhledem a účinky na okolí nenaru-
šovaly obytné a životní prostředí a podle charakteru podnikatelské činnosti
splňovaly též požadavky na dopravní obslužnost a parkování.

Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít světlou šířku
nejméně 800 mm.

Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný
venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm nebo
musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky.

2.3.3.3 Zábradlí v budovách

Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob a k nimž je
možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím (popřípadě jinou zábra-
nou), které musí bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru vodorov-
ném i svislém.

Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný
prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění po-
chůzné plochy (například s omezeným přístupem osob, s volným přístupem
dospělých osob, provozy určené pro děti, hlediště). Za volný prostor se nepo-
važuje prostor zakrytý konstrukcí, která odpovídá zatížení pěším provozem.

Zábradlí se nemusí zřídit, pokud
a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (nástupiště, ram-
py na nakládání, bazény, jeviště apod.

b) při hloubce volného prostoru nejvýše 3,0 m, je-li na volném okraji pochůz-
né plochy s běžným nebo nízkým provozem vytvořen nepochůzný bezpečnost-
ní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen.

Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla je
a) snížená - 900 mm, pokud je hloubka volného prostoru nejvýše 3,0 m,

b) základní - 1000 mm, ve všech případech, kdy není předepsána větší výška
nebo dovolena snížená výška,
Závěr
- 17 (47) -
c) zvýšená - 1100 mm,
1. hloubka volného prostoru je větší než 12,0 m, nebo
2. pochůzná plocha se ve vzdálenosti menší než 1,0 m svažuje k volnému
okraji sklonem větším než 10 % nebo stupňovitě, bez ohledu na hloubku vol-
ného prostoru
3. ve volném prostoru je ohrožení látkami škodlivými zdraví

d) zvláštní - 1200 mm, pokud je hloubka volného prostoru větší než 30,0 m.

U schodišť, popřípadě u šikmých ramp se zrcadlem je nejmenší dovolená výš-
ka zábradlí dána normovými hodnotami.

Zábradlí v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být plné
nebo s výplní tabulovou, sloupkovou ze svislých tyčových prvků nebo mřížo-
vou. Mezery v zábradlí nesmí být širší než 120 mm v bytových domech a 80
mm v provozech určených pro děti.

Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí
opatřeno ochrannou lištou nejméně 100 mm vysokou.

Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno madlem, umístě-
ným ve výšce nejméně 900 mm a nejvíce 1200 mm. U staveb určených pro
pobyt dětí do 12 let se navíc musí umístit madlo ve výši 400 až 700 mm.
Madlo zábradlí nesmí mít ostré hrany, výstupy apod.

Zábradlí v chráněných únikových cestách, kromě madla, musí být
z nehořlavých hmot.

2.3.3.4 Balkony, lodžie a arkýře

Balkóny, lodžie a arkýře nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat pro-
voz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad částí
chodníku, která je bezpečnostním odstupem (0,5 m) dopravního prostoru, je
nejméně 4,8 m.


Kontrolní otázky
Podle jakého kritéria se řídí výška zábradlí v obytných budovách?
Uveďte základní vzorec pro navrhování schodišť
Název předmětu · Modul #
- 18 (47) -
2.4 Závislost prostoru na fyziologii uživatele

Prostor bytu a jeho jednotlivých částí má významný vliv na psychický a soma-
tický stav jeho uživatelů. Byt je třeba navrhovat s ohledem na počet jeho uživa-
telů, jejich profesní a sociální postavení, profesní a společenské aktivity vázané
na prostory bytu.

Tato kriteria ovlivní absolutní velikost, prostor bytu, jejich vzájemný vztah až
po dimenzování a velikost hygienických zařízení, počet a druh neobytných
ploch a prostor bytu. Uspořádání bytu ovlivňuje celá řada nároků hygienic-
kých, stavebně fyzikálních a společenských. Lit. [1] str. 17 – 21.

2.4.1 Principy dimenzování

Při dimenzování prostorů bytu vycházíme vždy z činností v takovém prostoru
konaných. Nelze však používat pouze požadavků vyplývajících z antropomet-
rie (rozměrů člověka), ale z nároků odvozených z té které činnosti (ergomet-
rie). Lit. [1] str. 6 – 53.

2.4.1.1 Antropometrie

Antropometrie jako samostatná disciplína vznikla v 19. století. Zabývá se přes-
ným měřením jednotlivých (mezinárodně dohodnutých) rozměrů lidského těla.
Při návrhu stavby, zejména interiéru, aby ji bylo možno pohodlně používat
(jediným místem, kde je účelem dosáhnout maximálního nepohodlí je tělocvič-
na), jsou samozřejmě významné pouze některé antropometrické údaje.

2.4.1.2 Ergonomie

Ergonomie má výrazně multidisciplinární charakter – sdružuje specialisty
technických disciplín, projektanty materiálního prostředí člověka a současně i
početné disciplíny věd o člověku, kde k antropometrii se připojuje též anato-
mie, fyziologie a psychologie. Základním problémem ergonomie je formulová-
ní výzkumných problémů, aby výsledky byly použitelné při projektování. Er-
gonomie koncepční slouží k vytváření umělého materiálového prostředí člově-
ka a ergonomie korekční směřuje k jeho zlepšení.

Nejnovější definice ergonomie, formulovaná na kongresu v San Diegu (2004)
charakterizuje ergonomii jako vědu o souladu mezi člověkem, prvky systému a
Závěr
- 19 (47) -
profesemi, které aplikují teorii, principy, data a metody směřující k optimaliza-
ci lidské pohody všech činností.

2.4.1.3 Závěr

Rozměrová přiměřenost a tvarová adekvátnost výrobků jsou v přímé závislosti
k jednotlivým částem a orgánům lidského těla, které s nimi přicházejí do
funkčního styku. Není možné oddělené studium tvarové a rozměrové od studia
funkcí, které s těmito tvary a rozměry neoddělitelně souvisejí a jsou jimi ovliv-
ňované.

Optimální velikosti, fyziologicky správné sezení, zdravotní nezávadnost a este-
tický vzhled souvisejí s uplatněním antropometrických, fyziologických, psy-
chických a estetických požadavků.


Kontrolní otázky
Popište rozdíl mezi antropometrií a ergonomií.


2.5 Dispozičně provozní vztahy, zónování

Byt je souhrn prostorových celků, jejichž účelem je plnit funkce bydlení. Sklá-
dá se z jednotlivých místností a prostorů nebo souborů místností s vlastním
příslušenstvím pod společným uzavřením.

Byt má poskytovat ochranu před nepohodou, zabezpečovat soukromí, možnost
vykonávat všechny funkce bydlení. Řešení požadavků na dobré bydlení vychá-
zí především ze zajištění potřeb obyvatel. Údaje těchto potřeb se zajišťují de-
mografickými rozbory, které nás informují o počtu, velikosti a složení domác-
ností.

Funkce bytů, bydlení a vedení domácnosti zahrnuje velmi složitou soustavu
dílčích funkcí, jejichž rozsah, náplň i vzájemné vztahy jsou proměnné nejen
historicky v závislostech na společenském vývoji nebo místě, ale i podle indi-
viduálních potřeb obyvatel.

Název předmětu · Modul #
- 20 (47) -

2.5.1 Vazby v bytě
Schéma úplného bytu, které lze doplňovat anebo naopak vypouštět - lit. [3]
str.62 - 63:

2.5.1.1 Jednopodlažní řešení





Uvedené schéma je obecné – slouží jako orientace o funkcích prostorů a jejich
vazeb.






Závěr
- 21 (47) -


2.5.1.2 Dvoupodlažní řešení



Stejně jako v uspořádání bytu v jedné úrovni i zde je schéma úplné. V luxus-
ním bytě budou všechny uvedené prostory, ve standardních bytech je rozsah
omezen. Funkce se mohou prolínat.


Poznámka

Podle stavu služeb v území a vzhledem k vybavení bytů může být dům
vybaven prádelnou, sušárnou a mandlem (žehlírnou), v luxusních domech
vrátným a celou řadou služeb. V domě může být bazén, posilovna, sauna,
prostor pro hry (stolní tenis, apod.). Obytný dům musí být vybaven listovními
schránkami, nejlépe v samostatné místnosti v přízemí, komorami pro
skladování předmětů, popř. potravin a zařízením pro hygienicky nezávadné a
požárně bezpečné ukládání odpadků. Ve vstupním prostoru musí být zařízení
na čištění bot.


Název předmětu · Modul #
- 22 (47) -
2.5.2 Funkce bytu

Byt je souhrn prostorů monofunkčních (např. WC, koupelna) nebo polyfunkč-
ních (obytný pokoj, kuchyně), které ve svém souhrnu plní funkci bydlení.
Funkce bydlení se v průběhu času rozlišovaly – od prosté ochrany před povětr-
nostními vlivy až po dnešní komplexní vnímání bydlení.

Stavby pro bydlení musí být ve svém komplexu navrženy tak, aby nepoškozo-
valy psychosomatický stav člověka a naopak umožňovaly jeho optimální vý-
voj. Kvalitu bytu neurčuje pouze jeho prostá velikost, ale zvláště jeho funkční a
prostorové uspořádání. Lit. [3] str. 22 – 24.

2.5.3 Domovní vybavení, domovní komunikace
Viz. lit. [4] str. 18.


Kontrolní otázky
Popište základní provozní vazby v bytě.
Vyjmenujte povinné domovní vybaven í v bytovém domě.



2.6 Prostory v bytě

Jednotlivé prostory v bytě jsou monofunkční nebo polyfunkční. Jejich plošná a
prostorová velikost je odvozena z funkce a náročnosti činností. Lit. [4] str. 12 –
17 + lit. [2] str. 47 – 61.

Doporučené nejmenší dovolené plochy obytných místností v závislosti na veli-
kosti bytu (kategorii bytu). Lit. [4] str. 13 + lit. Lit. [2] str. 47.


Závěr
- 23 (47) -




2.6.1 Obytné místnosti

2.6.1.1 Obývací pokoj

Obývací pokoj slouží ke shromažďování celé rodiny, sledování televize a roz-
hlasu, často i ke stolování. Odehrávají se v něm celé řady činností. Je zpravidla
největší místností v bytě. Podle zálib členů rodiny je zde mimo odpočinkového
sezení, jídelního stolu i případně hráčský stůl, klavír, televizor, HI-FI zařízení
či krb. Podle těchto potřeb je dimenzován a vybaven. Lit. [2] str. 48 - 49.

2.6.1.2 Jídelna

Jídelna zvyšuje komfort bytu. Samostatná jídelna se zřizuje ve velkých bytech
a navazuje na kuchyň a na obývací pokoj. Může být přístupná i z haly. Její
funkce je jednoznačná a její vybavení tvoří jídelní stůl pro požadovaný počet
lidí. Lit. [2] str. 50 - 53.

2.6.1.3 Ložnice

V evropském kulturním prostoru se zřizují ložnice pro jednu nebo dvě osoby.
V rodičovské ložnici má být místo pro postel kojence. Pro děti se doporučují
samostatné ložnice. Ložnice pro dvě děti je vhodná, jsou-li děti stejného pohla-
Název předmětu · Modul #
- 24 (47) -
ví. Ložnice musí umožnit kromě lůžka či lůžek i umístění skříní na šaty a
prádlo. V ložnicích pro jednu osobu je vhodné počítat i s umístěním pracovní-
ho stolu. Lit. [2] str. 54 - 56.

2.6.1.4 Ostatní obytné místnosti

Součástí bytu může být i pracovna nebo pokoj pro „koníčky“ či speciálně vy-
bavený prostor pro poslech reprodukovaných zvukových nahrávek „HI-FI
ROOM“.



2.6.2 Příslušenství bytu

2.6.2.1 Vstupní prostory

Vstupní prostor bytu, např. předsíň, musí být tak velký, aby umožnil odložení
svrchního šatstva a obuvi. Lit. [4] str. 14.

2.6.2.2 Kuchyně

Kuchyně se dimenzují podle předpokládaného počtu uživatelů bytu. Prostor
pro vaření musí umoŽňovat přípravu, vaření a pečení pokrmů včetně dopro-
vodných funkcí (mytí nádobí a jeho uskladnění apod.) Se stále rostoucím po-
čtem prvků kuchyňského vybavení, narůstá i potřebná plocha, rostou nároky na
jejich uspořádání prostorově i plošně. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2
je obytnou místností. Lit. [2] str. 56 – 58 + lit. [4] str. 15.
Závěr
- 25 (47) -




2.6.2.3 Hygienická zařízení

Prostory pro osobní hygienu a pro umístění záchodové mísy se navrhují v po-
čtu a rozsahu závislém na počtu uživatelů bytu. Lit. [2] str. 59 + lit. [4] str. 16 –
17.

2.6.2.4 Prostor pro uskladnění potravin

U bytů nižších velikostních kategorií se navrhuje spižní skříň nebo zabudovaná
skříň. Spižní komora se navrhuje u bytů V. velikostní kategorie a v rodinných
domech. . Lit. [2] str. 59

2.6.2.5 Prostor pro uložení úklidových předmětů

Úklidové komory nesmí být přístupné z obytných místností, z kuchyně, ani
z prostoru pro ukládání potravin. Je vhodné vybavit úklidovou komoru vývo-
dem teplé a studené vody s výlevkou.

Název předmětu · Modul #
- 26 (47) -
2.6.2.6 Prostor pro domácí práce

Tento prostor není v českém prostředí běžný a jeho funkce jsou v bytě rozptý-
lené. Je proto věc požadavků uživatelů bytu, které činnosti do této místnosti
soustředit. Prostor pro domácí práce by měl umožnit praní, sušení, žehlení a
údržbu ložního i osobního prádla. . Lit. [2] str. 60

2.6.2.7 Šatny a vestavěné skříně

Viz. lit. [2] str. 60.


2.6.3 Neobytné prostory v rodinném domě

Neobytné prostory v rodinném domě mají zpravidla ještě větší četnost než
v bytech v bytovém domě:

• prostor pro koníčky – domácí dílna
• posilovna – tělocvična
• krytý bazén
• herna – kulečníkový stůl, šachový a karetní stolek, stolek pro ostatní desko-
vé hry
• prostor pro ukládání potřeb pro zahradu
• ukládání ovoce
• ukládání brambor a zeleniny
• ukládání sportovních potřeb


Kontrolní otázky
Které prostory náleží k příslušenství bytu?
Které prostory lze definovat jako nadstantartní prvky dispozice ?



Závěr
- 27 (47) -
2.7 Komunikační prostory budov vertikální a horizon-
tální . Domovní komunikace a výtahy.


2.7.1 Komunikační prostory vertikální a horizontální

Domovní prostory pro komunikaci – vstupní prostory, chodby, schodiště a vý-
tahy umožňují přístup k jednotlivým bytům a k domovnímu vybavení. Jestliže
je do bytového domu vestavěno občanské vybavení, musí být jeho komunikace
odděleny provozně od komunikací bytového domu.

K zajištění evakuace osob musí z každého požárního úseku vést únikové cesty,
které svým typem, počtem, polohou, kapacitou, technickým vybavením a kon-
strukčním provedením odpovídají normovým hodnotám a tím vytvářejí před-
poklady k bezpečnému úniku osob na volné prostranství nebo do prostorů, kde
nemohou být ohroženy požárem.

Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je jeden únikový pruh. Nejmenší
šířka chráněné a částečně chráněné únikové cesty je 1,5 únikového pruhu se
šířkou dveří na těchto cestách alespoň 800 mm. Šířka jednoho únikového pruhu
je 550 mm.

Ve stavbách s více než třemi nadzemními podlažími, ve kterých se trvale nebo
pravidelně vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností pohybu a orien-
tace nebo osob neschopných samostatného pohybu, musí být zřízeny evakuační
výtahy. V ostatních budovách se evakuační výtahy zřizují v závislosti na nor-
mových hodnotách. Funkce evakuačního výtahu musí být zajištěna dodávkou
elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení.

Chráněné únikové cesty, cesty sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností
pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu a cesty sloužící
částečné evakuaci musí být vybaveny nouzovým osvětlením.



Název předmětu · Modul #
- 28 (47) -
2.7.2 Domovní komunikace

Hlavní domovní komunikace v obytné budově nesmí být užší jak šířka scho-
dišťového ramene. Musí vyhovovat požadavkům ČSN 73 0802 a ČSN 73
0833 a musí umožňovat přepravu předmětů o rozměrech 1950 x 800 x 1950
mm do všech bytů.Vedlejší domovní komunikace nesloužící k přístupu do bytů
nesmí být v bytových domech užší než 1100 mm a musí umožňovat přepravu
předmětů o rozměrech 1800 x 600 x 1800 mm.U rodinných domů by neměla
být tato šířka užší jak 900 mm. V domovních komunikacích musí být mini-
mální podchodná výška 2100mm.

Hlavní vstup do bytového domu z veřejné komunikace a vstupy do bytů
z otevřených pavlačí a hlavní vstup do rodinného domu musí mít zádveří.
Hlavní vstupní dveře do bytů musí mít světlou šířku otvoru nejméně 800 mm.
V domech bytových pak všechny vstupní dveře do budovy a dveře v zádveří
musí mít světlou šířku otvoru min. 900 mm a dveře nesmí být kývavé nebo
otáčivé.

Přístup k hlavnímu vstupu do bytového domu musí být navržen s ohledem na
používání osobami s omezenou schopností pohybu podle zvláštního předpisu.

2.7.2.1 Schodiště a šikmé rampy

Pro projektování schodišť v obytných budovách platí norma ČSN 73 4130.
Uvnitř vícepodlažních bytů mohou být schodiště neoddělená od ostatních pro-
storů, nejsou-li tyto prostory určeny pro spaní osob.

Nejmenší průchodná šířka schodišťových ramen hlavních schodišť je u rodin-
ných domů 900 mm ,u bytových domů je 1100 mm a musí vyhovovat normě
ČSN 73 0802.

Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý
užitný půdní prostor budovy musí být přístupné alespoň jedním schodištěm
(hlavní schodiště). Další schodiště (pomocná) se navrhují především pro řešení
únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými hodnotami.
Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí
mít větší sklon než 1 : 8. Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je
dána normovými hodnotami.

Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou
výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku. Nejmenší šířky schodišťového
stupně a stupnice jsou dány normovými hodnotami. Vzájemný vztah mezi výš-
Závěr
- 29 (47) -
kou h a šířkou b v mm schodišťového stupně musí být 2h + b = 630 mm. Tuto
hodnotu je možno snížit až na 600 mm za předpokladu, že nebude překročen
nejvyšší dovolený sklon schodišťového ramene příslušného schodiště. Počet
výšek schodišťov