přednáška 4

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně
v rámci bakalářských a magisterských studijních programů
CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292



Název kurzu: Městské komunikace

PŘEDNÁŠKA ČÍSLO 4


Návrhové prvky místních komunikací dle ČSN 73 6110




Brno 2010


2
4.1 Literatura

- ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (leden 2006).
- ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (říjen 2004).

4.2 Návrhová rychlost

Návrhová rychlost má být pokud možno jednotná pro co nejdelší úsek komunikace. Na
komunikacích s úrovňovými křižovatkami se navrhne změna návrhové rychlosti zpravidla
v křižovatce s důležitější komunikací.
Hodnoty návrhové rychlosti pro jednotlivé funkční skupiny místních komunikací včetně
průjezdních úseků silnic určuje tabulka 4.1. Svodidla a tlumiče nárazů se navrhují podle
rychlosti dovolené.

Tab. 4.1 Charakteristiky místních komunikací.

Označení komunikací A - RYCHLOSTNÍ B - SMĚRNÉ C - OBSLUŽNÉ
Uspořádání jízdních pásů Zásadně směrově rozdělené Směrově rozdělené i nerozdělené a) Směrově nerozdělené (popř. rozdělené)
Krajnice nutné možné -
Zastavovací pruh - Zřizuje se Zřizuje se
Parkovací pruh - izuje se izuje se
Návrhová rychlost
v km/h b)
Běžné podmínky 80 (100) c) 50 (70) 30-40-50
Obtížné podmínky 60 (80) d) 40 30
Uspořádání křižovatek Mimoúrovňové Úrovňové i mimoúrovňové úrovňové
Nejmenší vzdálenost křižovatek v m d) 500 e) 150 f, g) 50
Tratě veřejné
hromadné dopravy
kolejové V odůvodněných případech h) Bez omezení Bez omezení
nekolejové možné Bez omezení Bez omezení
a) Pro čtyř a vícepruhovou komunikaci pouze v odůvodněných případech, při rekonstrukcích a při dovolené rychlosti ≤ 50
km/h.
b) Obtížné podmínky jsou takové, kde by použití návrhových prvků uvedených pro běžné podmínky vyžadovalo
neúměrně zvýšené náklady (zemní práce, demolice atd.). Při aplikaci opatření pro regulaci rychlosti a opatření ve
smyslu zvláštních předpisů se požadovaná návrhová rychlost nedodrží (může klesat na komunikacích funkční skupiny
B a C pod hodnotu 40 km/h).
c) Hodnoty v závorce platí pro přechodové úseky mezi dálnicí (rychlostní silnicí) a místní rychlostní komunikací (sběrnou
komunikací). Navrhují se podle ČSN 73 6101.
d) Vzdálenost křižovatek se měří od os křižujících/připojovaných komunikací. v odůvodněných případech a při
rekonstrukcích může vzdálenost křižovatek klesnout pod uvedené hodnoty. Na komunikacích obslužných nižšího
dopravního významu je vzdálenost křižovatek bez omezení. Podmínky křižovatek řeší ČSN 73 6102.
e) Za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky pro potřebné délky připojovacích a odbočovacích pruhů a pro směrové
dopravní značení.
f) Platí pro křižovatky úrovňové.
g) Při vhodné organizaci dopravy se vzdálenost křižovatek může snížit až na 70 m.
h) Jen fyzicky rozdělené.


Komunikace vedené v tunelech se navrhují podle ČSN 73 7507.

4.3 Délka rozhledu

Délka rozhledu pro zastavení závisí na dovolené rychlosti a je třeba ji zajistit po celé trase
komunikace. Požadavky na rozhledová pole a rozhledové trojúhelníky stanovují ČSN 73 6101
a ČSN 73 6102. Pro konstrukci rozhledových trojúhelníků na křižovatkách místních
komunikací se uvažují rychlosti dovolené.
3
Hodnoty délek rozhledu pro zastavení pro jednotlivé dovolené rychlosti a podélný sklon
jízdního pásu jsou uvedeny v tabulce 4.2. Požadované hodnoty délek rozhledu musí být
zachovány v celém průběhu komunikace, tedy i ve směrových a výškových obloucích trasy.

Tab. 4.2 Délky rozhledu pro zastavení Dz v m.

Podélný sklon jízdního
pásu v %
Dovolená rychlost vn v km/h
80 70 60 50 40 30 20
klesání
≥ - 9 - - - 35 25 20 15
- 8 - - 50 35 25 20 15
- 7 - - 50 35 25 20 15
- 6 100 70 50 35 25 20 15
- 5 90 70 50 35 25 20 15
- 4,5 90 70 50 35 25 20 15
- 4 90 70 50 35 25 20 15
- 3 90 65 50 35 25 20 15
- 2 90 65 50 35 25 20 15
- 1 90 65 45 35 25 20 15
0 90 65 45 35 25 20 15
stoupání
1 80 65 45 35 25 20 15
2 80 65 45 35 25 20 15
3 80 60 45 35 25 20 15
4 80 60 45 35 25 20 15
4,5 80 60 45 35 25 20 15
5 80 60 45 30 25 20 15
6 80 60 45 30 25 20 15
7 - - 45 30 25 20 15
8 - - 45 30 25 20 15
≥ 9 - - - 30 25 20 15
- způsob výpočtu podle ČSN 73 6101 při době postřehu a reakce 1,0s
- na jednopruhových obousměrných komunikacích se délka rozhledu zdvojnásobuje, dovolená rychlost se
navrhuje ≤ 40 km/h.

Délka rozhledu pro předjíždění se zajišťuje pouze na obousměrných dvoupruhových
komunikacích funkční skupiny B v přechodových úsecích s dovolenou rychlostí > 50 km/h.
Musí být dodržena všude, kde její dodržení není mimořádně náročné a kde není předjíždění
zakázáno dopravními předpisy nebo dopravními značkami. v ostatních případech se zajišťují
pouze délky rozhledu pro zastavení. Hodnoty délek rozhledu pro předjíždění pro jednotlivé
návrhové rychlosti jsou udány v tabulce 4.3.

Tab. 4.3 Délky rozhledu pro předjíždění Dp.

Návrhová rychlost
v km/h 80 70 60
Délka rozhledu v m 500 450 400






4
4.4 Osa v přímé

Délka přímých úseků komunikace se neomezuje. Mezi protisměrné oblouky s přechodnicemi
není nutné vkládat přímou. Pro kružnicové oblouky se doporučují nejmenší délky přímé pro
vytvoření vzestupnice a pro případné rozšíření v oblouku. Mezi dvěma stejnosměrnými
oblouky se zpravidla nenavrhuje mezipřímá. Vhodnějším řešením tohoto uspořádání je
vložení mezilehlé přechodnice mezi tyto oblouky. Na obrázku 4.1 je vidět skutečný průjezd
vozidla oblouky s mezipřímou. Nejmenší přípustné délky mezipřímé uvádí tab. 4.4.

Tab. 4.4 Nejmenší přípustné hodnoty přímé mezi dvěma stejnosměrnými oblouky.

Návrhová rychlost v km/h 80 70 60 50 40 30
Nejmenší délka přímé mezi stejnosměrnými oblouky v m 230 220 170 140 120 90




Obr. 4. 1 Trajektorie pohybu vozidel v krátké přímé. Proto je nutné dodržovat minimální
délku přímé.


5

Obr. 4. 2 Po dešti, případně ve sněhu, jsou vidět na komunikacích obvyklé trajektorie
vozidel projíždějících například okružní křižovatkou. Z fotografie je patrný
špatný návrh křižovatky. Stačí se jen dívat. Jaroměř.


4.5 Směrové oblouky

Obr. 4. 3 Prostý kružnicový oblouk


6
Obr. 4. 4 Kružnicový oblouk s přechodnicemi


Obr. 4. 5 Přechodnicový oblouk


7

Obr. 4. 6 Složený oblouk ze tří kružnic


Obr. 4. 7 Složený oblouk z pěti kružnic

8
Směrový oblouk komunikací se volí podle žádoucího poloměru, závislého na stanovené
návrhové rychlosti, a podle možností daných středovým úhlem, prostorem mezi zástavbou
nebo výsledným sklonem.
Prostý kružnicový směrový oblouk smí být na komunikacích funkčních skupin a a B navržen
pouze tehdy,
- lze-li volit R ≥ 1600 m,
- vychází-li při R < 1600 m odsun kružnicového oblouku ΔR, nutný pro vložení
přechodnice o délce L, ≤ 0,25 m.

Nejmenší dovolené poloměry kružnicových oblouků v závislosti na návrhové rychlosti
a příčném sklonu jsou dány v tabulce 4.5.

Tab. 4.5 Nejmenší dovolené poloměry směrových oblouků

Příčný sklon
v %
Poloměr kružnicového oblouku v m
Návrhová rychlost v km/h
100 80 70 60 50 40 3