přednáška 6

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA STAVEBNÍ
DR. ING. MICHAL VARAUS
POZEMNÍ KOMUNIKACE II
MODUL 3
ASFALTOVÁ POJIVA





STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Pozemní komunikace II · Modul 3
- 2 (17) -




















© Michal Varaus, Brno 2005
Obsah
- 3 (17) -
OBSAH
1 Úvod ………………………………………………………………………...4
1.1 Cíle........................................................................................................4
1.2 Požadované znalosti..............................................................................4
1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................4
1.4 Klíčová slova.........................................................................................4
2 Silniční asfalty...............................................................................................5
2.1 Definice, rozdělení ................................................................................5
2.2 Asfalt – charakteristické vlastnosti .......................................................6
2.3 Zkoušení asfaltových pojiv ...................................................................7
2.4 Modifikované asfalty ..........................................................................10
2.5 Ředěné asfalty.....................................................................................11
2.6 Asfaltové emulze.................................................................................12
3 Závěr............................................................................................................17
3.1 Shrnutí.................................................................................................17
3.1.1 Seznam doplňkové studijní literatury ...................................17




























Úvod
- 4 (17) -
1 Úvod
1.1 Cíle
Cílem je poskytnout Vám informace o asfaltových pojivech jakožto jednom ze
základních materiálů pro stavbu vozovek. Informace, které se v tomto bloku
dozvíte se budou týkat vlastností asfaltových pojiv, jejich výroby, zkoušení a
aplikace.
1.2 Požadované znalosti
Fyzika, chemie stavebních látek, inženýrská geologie, pružnost a pevnost a
znalosti z ostatních odborných předmětů absolvovaných na Ústavu pozemních
komunikací.
1.3 Doba potřebná ke studiu
Doba potřebná pro nastudování tohoto modulu se odhaduje na cca 4 hodiny.
1.4 Klíčová slova
ropa, rafinérie, asfaltové pojivo, modifikovaný asfalt, asfaltová emulze, ředěný
asfalt, penetrace, bod měknutí, bod lámavosti, duktilita


Silniční asfalty
- 5 (17) -
2 Silniční asfalty
2.1 Definice, rozdělení
Asfaltové pojivo - definice
Směs uhlovodíků, jejíž elasticko-viskózní chování se mění se změnou teploty.
Jedná se o koloidní směs vysoce molekulárních uhlovodíků, v které je zastou-
peno až kolem tisíce různých sloučenin. Ty se v zásadě rozdělují na tekuté
složky (oleje, pryskyřice označované maltény) a pevné částice – asfaltény.

Základní rozdělení asfaltů :
Přírodní asfalty
Přírodní asfalty se vyskytují málo, největším zdrojem přírodních asfaltů je je-
zero Trinidad (35 ha, cca 90 m hloubka). Čistý asfalt se získává zahřátím na
160 oC a následným prolitím přes síta, na kterých se zachycují hrubé nečistoty
a organické zbytky. Tento asfalt je znám pod názvem Trinidad Epuré.
Tento asfalt je příliš tvrdý než aby mohl být používán jako pojivo do asfalto-
vých směsí. Proto se provádí jeho míchání s měkkým ropným asfaltem, který je
pak běžně používán v silničním stavitelství.
V Evropě se nachází přírodní asfalt v Albánii - Selenica. I tento asfalt se vždy
vyskytuje s příměsí minerálních látek.

Ropné asfalty
se získávají destilací surové ropy. Podle chemického a látkového složení rozli-
šujeme tři základní druhy rop:
• asfaltické ropy, které obsahují větší množství asfaltických látek
• poloasfaltické ropy (též poloparafinické) s malým obsahem asfaltických
látek
• neasfaltické (parafinické) s nepatrným množstvím asfaltických látek.

Výroba asfaltů
Výrobní zařízení je třístupňové. Ropa se ze skladovacích nádrží čerpá přes vý-
měníky do odsolovací stanice, kde se elektrostaticky odstraní převážný obsah
solí. Pak se dostává do odpařovací kolony, kde se odstraní nejlehčí podíly a
po dalším předehřátí v peci se nastřikuje do atmosférické destilační kolony,
kde se oddestiluje kerosin, benzín, petrolej, oleje. Zbytek po destilaci je ma-
zut. Mazut se vede přes vakuovou destilační kolonu, kde se dále oddestilují za
podtlaku tři olejové frakce lišící se viskozitou, zbytkem je pak asfalt. Asfalt je
tedy posledním produktem celého procesu.
Takto získaný asfalt se může dále zpracovávat kontinuální oxidací. Při oxidaci
dochází ke změně struktury jednotlivých složek uhlovodíků, čímž je možné
Úvod
- 6 (17) -
ovlivňovat některé požadované vlastnosti asfaltu. Tímto způsobem se vyrábí
polofoukané asfalty.
Rozlišujeme asfalty:
• destilační jako asfalty získané přímo po destilaci vhodné pro použití
v silničním stavitelství.
• polofoukané vyráběné z destilačních asfaltů umělým stárnutím, oxidací
vakuového zbytku.
• foukané vyráběné z destilačních asfaltů umělým stárnutím, oxidací
k získání vysoce viskózních asfaltů používaných v izolacích proti vodě a
vlhkosti.
• modifikované – destilační nebo polofoukané asfalty jsou upraveny přídav-
kem přísad – v silničním stavitelství používané pro vysoce namáhané asfal-
tové směsi nebo pro a zálivky.
2.2 Asfalt – charakteristické vlastnosti
Nejdůležitější charakteristikou asfaltového pojiva je teplotní citlivost. Chování
asfaltového pojiva je závislé na teplotě – výsledky kterékoli zkoušky asfaltové-
ho pojiva musí být vždy udávány s teplotním údajem. V této souvislosti je as-
faltové pojivo označováno jako viskoelastický materiál - za nízkých teplot se
chová jako pružná látka, za vysokých teplot jako kapalina charakterizována
svou viskozitou. Za běžných teplot má asfaltové pojivo obojaké vlastnosti,
tedy visko-elastické.
Silový odpor proti deformaci, který je vyjádřen viskozitou, je úměrný rychlosti
deformace, nebo-li podle délky zatížení a viskozity dochází k různé vel