púřednáška 1

Modernizace výuky na Fakultnull stavební VUT v Brnnull
v rámci bakalánullských a magisterských studijních programnull
CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292



Název kurzu: Mnullstské komunikace

PnullEDNÁŠKA nullÍSLO 1


Úvod do MK, urbanistická struktura sídelních útvarnull a velkých
mnullst. Funknullní tnullídy MK.





Brno 2010

2

1.1 Literatura

- nullSN 73 6110 Projektování místních komunikací (leden 2006).
- nullSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (nullíjen 2004).
- nullSN 73 6100-1 (736100) Názvosloví pozemních komunikací - nullást 1: Základní
názvosloví (listopad 2008).
- nullSN 73 6100-2 (736100) Názvosloví pozemních komunikací - nullást 2: Projektování
pozemních komunikací (listopad 2008).
- Principy a pravidla územního plánování, www.uur.cz (2007).
- Zákon 128/2000 Sb. o obcích (obecní znullízení), (s únullinností od listopadu 2000).
- Pavlínullek, J.: Mnullstské komunikace, skriptum, ES VUT Brno, Brno (1988).
- Rojan, J., a kol.: Mnullstské komunikace, skriptum, Vydavatelství nullVUT, Praha (1997).
- Medelská, V., a kol.: Dopravné inženierstvo, ALFA Bratislava, VŠ unullebnice,
Bratislava (1992).
- Tnullma, J.: Velký obrazový atlas dopravy, ARTIA, Praha (1980).
- Vyhláška null. 102/1995 Sb., o schvalování technické zpnullsobilosti a technických
podmínkách provozu silninullních vozidel na pozemních komunikacích (1995).
- Zákon null. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích "silninullní zákon" (1997).

1.2 Terminologie

- Obec – demografický útvar tvonullící územní celek, vymezený hranicí území obce.
- Mnullsto – obec, která má alesponull 3 000 obyvatel, se statutem mnullsta, udnullleným
pnulledsedou poslanecké snnullmovny po vyjádnullení vlády.
- Zájmové území; pnullímnullstská oblast – území pnullilehlé k obci (mnullstu), ve kterém
pnullevládají sounullasné nebo výhledové vztahy k této obci (k tomuto mnullstu) a ve kterém
se usponulládání musí nullešit ve vzájemné funknullní a technické závislosti s touto obcí
(s tímto mnullstem).
- Mnullstská aglomerace – mnullsto a jeho zájmové území (pnullímnullstská oblast)
- Územní jednotka – vymezená nullást území, která se pro výkon státní správy již dále
nenulllení (obec, mnullstské nullásti, mnullstské obvody).
- Sídelní útvar – každá jednotka osídlení, která tvonullí uzavnullený, od jiných jednotek
osídlení prostorovnull oddnulllený útvar.
- Základní sídelní jednotka – skladebná nullást sídelního útvaru, urnullená pro prostorovou
identifikaci a sledování sociálnnull ekonomických a územnnull technických jevnull pnullímo
vázaných na osídlení. Soubory tnullchto jednotek pokrývají celé území státu beze zbytku.
- Urbanistický obvod – základní sídelní jednotka ve vybraných obcích mnullstského
charakteru, má shodné využití vnulltšiny objektnull.
- Sídelní lokalita – základní sídelní jednotka v obcích, které nepatnullí mezi vybrané obce
mnullstského charakteru, tvonullená samostatnými seskupeními obytných objektnull vnulletnnull
území upraveného pro potnulleby sídla, která jsou vzájemnnull oddnulllena bunull nezastavnullnou
plochou, nebo hranicí katastrálního území.
- Velký územní celek – území, na kterém je umístnullno více sídelních útvarnull, nebo velké
území, ve kterém se uplatnullují spolenullné nebo speciální zájmy správní, politické,
ekonomické atd.
- Region – únullelovnull vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funknullními
vazbami, anebo spolenullenskými charakteristikami fyzikálními, pnullírodními,
3
klimatickými, nebo ekonomicko-sociálními a podobnnull (mnullže být mnullstský až
zahrnující území nnullkolika státnull).
- Krajina – je nezastavnullná nullást sídla a v urbanismu a územním plánování je
pojímána jako území specifické svou geografickou polohou, strukturou pnullírodních
a civilizanullních složek a krajinným obrazem.
- Urbanistické formace – (tj. urbanistické usponulládání zástavby) mají delší období
trvání, než urnullitá usponulládání plužiny u venkovských sídel (což je zpnullsob organizace
kultivované krajiny podle vlastnictví, bonity pnulldy a v dnullsledku toho i vhodných
komodit). Rovnnullž urbanistická usponulládání prostoru mnullstského sídla pnulletrvávají déle,
než stnullídající se zpnullsoby, jak je mnullsto provozováno atd.
- Doprava – zámnullrná a rozumovnull nullízená nullinnost nulllovnullka spojená s pnullemísnullováním
hmoty (materiálnull, tvornull, energie a informací).
- Silninullní doprava – souhrn nullinností, jimiž se zajišnulluje pnullemísnullování osob (osobní
doprava) a vnullcí (nákladní doprava) silninullními dopravními prostnulledky (silninullními
vozidly), vnulletnnull pnullemísnullování silninullních dopravních prostnulledknull samých, po
pozemních komunikacích, dopravních plochách i po volném terénu.
- Individuální doprava – doprava, kterou provádí osoba vlastním dopravním
prostnulledkem nebo dopravním prostnulledkem, který je v jejím užívání, a to pro vlastní
potnullebu nebo pnullíležitostné cizí potnulleby.
- Venullejná hromadná doprava – doprava osob dopravními prostnulledky, jejichž
obsaditelnost je 8 a více osob, na pravidelných linkách podle platných pnullepravních
podmínek ve vymezeném území.
- Mnullstská hromadná doprava (MHD) – venullejná hromadná doprava osob,
provozovaná na území urnullitého mnullsta/obce, a zajišnullovaná obvykle mnullstskými dráhami
a autobusy.
- Integrovaný dopravní systém (IDS) – systém zajištnullní pnullepravy osob, v nnullmž
jednotlivé druhy dopravy (MHD, linkové autobusy, vlaky, aj.) vzájemnnull spolupracují
a vytvánullí jednoduchý a pnullehledný systém vzájemného propojení jednotlivých linek
s jednotným tarifem a pnullepravními podmínkami a s pravidelnými intervaly mezi spoji.
- Vnnulljší doprava – dnulllí se na dopravu zdrojovou, která má zdroj v dané oblasti a cíl
mimo tuto oblast a na dopravu cílovou, která má naopak zdroj mimo a cíl uvnitnull dané
oblasti.
- Vnitnullní doprava – doprava, jejíž zdroj i cíl je uvnitnull dané oblasti.
- Tranzitní doprava – doprava, která probíhá pnulles urnullitou oblast, pnullinullemž v této oblasti
nemá zdroj ani cíl.
- Peážní doprava – doprava mezi dvnullma místy na území téhož státu, u níž nullást
dopravní cesty vede pnulles území cizího státu.
- Stupenull motorizace – ponullet motorových vozidel/osobních automobilnull pnullipadajících na
1000 obyvatel.
- Stupenull automobilizace – ponullet obyvatel urnullitého územního celku pnullipadající na
jedno motorové vozidlo/osobní automobil.
- Dopravní výkon – celková dráha ujetá všemi vozidly na vymezeném rozsahu
komunikanullní sítnull za urnullitou nullasovou jednotku; vyjadnulluje se ve vozokilometrech za
dané nullasové období (den, rok, apod.).
- Dopravní nehoda – mimonulládná událost, pnulli níž vznikne újma na zdraví osob nebo
škoda na vnullcech v pnullímé souvislosti s provozem dopravního prostnulledku nebo
dopravního zanullízení.
- Intravilán (zastavnullné území) – zastavnullné nebo k zastavnullní urnullené území obce.
- Extravilán (nezastavnullné území) – volná krajina mimo území obce zastavnullné nebo
urnullené k zastavnullní.
4
- Pozemní komunikace – stavba urnullená k užití silninullními a jinými vozidly a chodci,
vnulletnnull pevných zanullízení nutných pro zajištnullní tohoto užití a jeho bezpenullnosti; mnullže
být po ní vedena i kolejová doprava.
Podle jejího urnullení, dopravního významu a stavebnnull technického vybavení se dnulllí na
tyto kategorie: dálnice, silnice, místní komunikace, únullelové komunikace.
Podle pnullístupnosti se dnulllí na s pnullístupem neomezeným, a s pnullístupem omezeným.
Mezi další dnulllení patnullí podle oddnulllení dopravních smnullrnull, na smnullrovnull rozdnulllené
a nerozdnulllené, podle vedení dopravních smnullrnull na jednosmnullrné a obousmnullrné, a dále
pak podle ponulltu jízdních pruhnull.

1.3 Definice mnullstských komunikací

Názvoslovná norma nullSN 73 6100/1983 název „mnullstská komunikace“ nedefinuje.
Zákon null. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, pak definuje místní komunikace (kterých
jsou mnullstské komunikace sounullástí) jako „venullejnnull pnullístupné pozemní komunikace, které slouží
pnullevážnnull místní dopravnull na území obce“.
Oproti silninullním komunikacím v extravilánu mají mnullstské komunikace nnullkolik
mnohdy i významných odlišností, které si napnull. vynutily i vytvonullení samostatné projeknullní
normy nullSN 73 6110. Ta se sice na projeknullní normu komunikací v extravilánu (nullSN 73 6101)
v mnohém odvolává, ale nulladu problémnull nulleší ponnullkud odlišnnull a v mnoha pnullípadech se zabývá
podrobnnull otázkami, na které ve volné extravilánové krajinnull nenarazíme nebo jsou pro
extravilán podružné. Jako pnullíklad lze uvést napnull. otázky spojené s pnullší dopravou nebo již výše
zmínnullnou nadmnullrnou hustotu provozu.


Obr. 1.1 Dopravní špinullka na Velkém mnullstském okruhu v Moskvnull

5
K nejvýznamnnulljším odlišnostem mnullstských komunikací oproti extravilánovým ve
velké vnulltšinnull pnullípadnull patnullí zejména:
- Vyšší hustoty veškerého provozu (motorového, pnullšího a mnohdy i cyklistického).
- Vnulltší hustota sítnull komunikací a její velká nesourodost.
- Silné omezování komunikací jejich okolní zástavbou a to jak ve smnullrovém
a výškovém nullešení tak i v možnostech skladby pnullínullného nullezu.
- Rnullznorodnulljší složení dopravního proudu a pnullevážnnull i podstatnnull nižší rychlosti jízdy.
- Silný pnullší provoz vedoucí napnull. k bnullžné nutnosti znullizování chodníknull a pnullechodnull.
- Otázky spojené se zvýšenými nároky na statickou dopravu (parkování a odstavování
vozidel).
- Mnohdy pnullítomnost MHD, kde k problematickým patnullí zejména traknullnnull závislá,
prvonulladnull pak kolejová doprava (tratnull, traknullní vedení, zastávky).
- Velký ponullet a velká rnullznorodost knulližovatek.
- Velký ponullet, zejména podzemních inženýrských sítí a jejich prostupnull do povrchu
komunikací.
- Zcela bnullžné osvnulltlování mnullstských komunikací.
Oproti extravilánovým komunikacím pak mají mnullstské komunikace obvykle i více
funkcí. Silnice a dálnice mimo zastavnullnou oblast mají prakticky vždy ve velké vnulltšinnull pouze
jedinou funkci a to funkci dopravní. U mnullstských komunikací k této dopravní funkci
pnullistupuje mnohdy i funkce spolenullenská (už napnull. Karel nullapek ve své knize Anglické listy
pnullirovnává mnullstskou ulici k místnullm venullejného shromažnullování lidí, kde spolenullenská funkce
mnohdy pnullevažuje nad funkcí dopravní). Znanullný rozdíl bude v charakteru ulice ve vilové
nulltvrti, obchodní tnullídnull v centru mnullsta a ulicí v prnullmyslové zónnull. Architektonické, ale i mnohdy
technické nullešení zásahnull do ulinullní sítnull starých center mnullst bude diametrálnnull odlišné od
možností zásahnull do ulinullní sítnull nových sídlišnull nebo dokonce silnic ve volné krajinnull, apod.
V každém vnulltším mnullstnull lze tak více ménnull pnullesnnull definovat nnullkolik funknullnnull
samostatných zón na plošnnull omezeném prostoru (zóna centrální, obytná, prnullmyslová, klidová,
rekreanullní, sportovní, aj.), z nichž každá z nich vyžaduje jiný pnullístup k nullešení problémnull.
i extravilán má urnullité odlišnosti, ale na rozdíl od intravilánu jde obvykle o plošnnull podstatnnull
vnulltší území (horský terén, pahorkatina, nížina, nullínullní údolí, monullské pobnulleží, apod.) a pestrost
skladby typu komunikací i prostnulledí bude oproti mnullstským komunikacím vždy chudší, tj.
zásady nullešení problémnull mohou mít obecnnulljší a jednodušší podobu.
Za zvláštní typ místních komunikací lze oznanullit tzv. prnulljezdní úseky silnic
(a výjimenullnnull i dálnic), dnullíve tzv. „prnulltahy silnic“. Zásadní odlišnost prnulljezdního úseku silnice
od místní (mnullstské) komunikace sponullívá spíše v otázce právní – místní komunikace jsou
v majetku obce (mnullsta) a prnulljezdní úseky dálnic a silnic I. tnullídy v majetku státu a silnice II.
a III. tnullíd jsou majetkem krajnull. Z technického hlediska jsou však prnulljezdní úseky silnic
podnullízeny požadavknullm projeknullní normy pro místní komunikace (nullSN 73 6110) a nikoliv
normy pro projektování silnic a dálnic (nullSN 73 6101).
I místní komunikace však mnullže mít dálninullní parametry. Jde o tzv. místní komunikace
rychlostní s návrhovými prvky obdobnými jako u dálnic, ale jsou navrhovány dle mnullstské
projeknullní normy nullSN 73 6110.

1.4 Základní parametry vozidel

U mnullstských komunikací, daleko výraznnullji než u komunikací v extravilánu, rozhodují
mnohdy v projektových detailech parametry vozidel, prvonulladnull jejich rozmnullry a manévrovací
schopnosti a dále pak hmotnosti a i výkonnostní parametry, zejména stoupavost, zrychlení
a zpomalení, aj.
6
Silninullní vozidla (dále jen vozidla) jsou pro únullely stanovení technických podmínek
rozdnullleny do šesti kategorií:
- L – motorová vozidla, která mají dvnull nebo tnulli kola.
- M – motorová vozidla pro pnullepravu osob, která mají nejménnull nulltynulli kola.
- N – motorová vozidla pro pnullepravu vnullcí, která mají nejménnull nulltynulli kola.
- T – traktory.
- O – pnullípojná vozidla.
- R – ostatní vozidla.
Kategorie mohou být dále odlišeny indexem. Napnull.:
- Kategorie L1 – vozidlo se dvnullma koly a motorem se zdvihovým objemem válcnull
nepnullevyšujícím 50 cm3 v pnullípadnull pohonu spalovacím motorem
a s maximální konstruknullní rychlostí nepnullevyšující 50 km.h-1 pnulli
jakémkoli druhu pohonu.
- Kategorie L5 – vozidlo se tnullemi koly umístnullnými soumnullrnnull k podélné stnullední
rovinnull vozidla a s motorem se zdvihovým objemem pnullevyšující
50 cm3 v pnullípadnull pohonu spalovacím motorem nebo s maximální
konstruknullní rychlostí pnullevyšující 50 km.h-1pnulli jakémkoli druhu
pohonu.
- Kategorie M3 – tnullídy III – dálkové autobusy mající devnullt a více míst pro sedící
cestující, (nejsou zanullízeny pro pnullepravu stojících cestujících),
jejichž celková hmotnost pnullevyšuje 5 t.
- a rnullzné další užší kategorie a tnullídy.

Nejvnulltší povolené rozmnullry (bez plusové tolerance) a limitní hmotnosti silninullních vozidel
jsou dány vyhláškou null.341/2002 Sb. Zjednodušennull si lze pamatovat:
Nejvnulltší povolená šínullka:
- Osobní vozidla - 2,50 m (u napnull. mikrobusu však až 2,55 m.).
- Nákladní automobily a autobusy – 2,55 m.
- Nnullkteré typy vozidel s tepelnnull izolovanou nadstavbou – 2,60 m.
- Bnullžné motorky a tnullíkolky – 2,00 m (dvoukolové mopedy jen 1,00m).
- Samopojízdné pracovní stroje - 3,00 m (napnull. tnullžké kolové samopojízdné jenulláby).
- Tramvaje – 2,65 m.

Nejvnulltší povolená výška:
- Vozidel (vnulletnnull sbnullranullnull tramvají a trolejbusnull v nejnižší pracovní poloze) – 4,00 m.
- Motorky a tnullíkolky – 2,50 m.
- Vozidla urnullená pro pnullepravu vozidel – 4,20 m.

Nejvnulltší povolená délka:
- Jednotlivé vozidlo (s výjimkou autobusu a návnullsu) – 12,00 m.
- Autobusy: dvounápravové – 13,50 m,
tnullí a více nápravové – 15,00 m,
kloubové dvounulllánkové autobusy a trolejbusy – 18,00 m,
kloubové tnullínulllánkové autobusy a trolejbusy – 22,00 m.
- Jízdní soupravy:
Tahanull s návnullsem – 16,50 m.
Motorové vozidlo s pnullívnullsem – 18,75 m.
Soupravy s návnullsem a s pnullívnullsem nebo dvnullma pnullívnullsy – 22,00 m.
7
- Sólo tramvaj – 18,00 m.
- soupravy tramvají a kloubové tramvaje – 40,00 m.
Pnullekronullení maximálních rozmnullrnull již je posuzováno jako nadmnullrná pnulleprava a pnulleprava se pak
nullídí speciálními pnulledpisy.

Nejvnulltší povolené hmotnosti a jejich rozdnulllení na nápravy

Nápravové tlaky:
- Jednotlivá náprava – 10,00 t.
- Jednotlivá hnací náprava – 11,50 t.
- U dvounápravy sounullet zatížení obou náprav pnulli dílnullím rozvoru dvounápravy:
1. u motorových vozidel:
Do 1,00 m – 11,50 t.
Od 1,00 m do ménnull jak 1,30 m – 16,00 t.
Od 1,30 m do ménnull jak 1,80 m – 18,00 t (pnulli stanoveném vybavení
a úpravnull až 19,00 t.).
2. u pnullípojných vozidel:
Do 1,00 m – 11,00 t.
Od 1,00 m do ménnull jak 1,30 m – 16,00 t.
Od 1,30 m do ménnull jak 1,80 m – 18,00 t.
1,80 m a více 20,00 t.
- U trojnápravy pnullípojných vozidel sounullet zatížení tnullí náprav nesmí pnullekronullit pnulli dílnullím
rozvoru jednotlivých náprav:
Do 1,30 m vnulletnnull – 21,00 t.
Nad 1,30 m do 1,40 m vnulletnnull – 24,00 t,

Nejvyšší povolená hmotnost silninullních vozidel:
- Motorové vozidlo se dvnullma nápravami – 18,00 t.
- Motorové vozidlo se tnullemi nápravami – 25,00 t (pnulli stanovené výbavnull a úpravnull až
26,00 t).
- Motorová vozidla a pnullívnullsy se nulltynullmi a více nápravami – 32,00 t.
- Jízdní soupravy (tahanull + návnulls + pnullívnulls, tažné vozidlo + dva pnullívnullsy) – 48,00 t.

1.5 Zpnullsoby dnulllení sídel

Historicky nejstarší dnulllení vycházelo z práva, které odráželo rnullzné ekonomické a následnnull
i spolenullenské funkce spravovaných území a jejich administrativy. Stanovení typnull sídel se
postupnnull vyvíjelo podle rnullzných únullelnull. Dnullležité je hledisko:
- administrativnnull – správní,
- funknullní, pnulli zdnullraznnullní ekonomické podstaty tohoto nulllennullní,
- ekonomické,
- sociální.

Od 19. století se pro dnulllení sídel používá hledisko:
- velikostní, kvantitativní,
- statistické,
- velikostnnull – statistické.

V urbanistické praxi se sídla (resp. jejich nullásti) nulllení podle:
8
- prostorového usponulládání (podle typnull urbanistických formací),
- zpnullsobnull zástavby na parcelách a ve vyšších prostorových jednotkách (v ulinullních
blocích).

Jednotlivé typy sídel se liší i sociální strukturou, spolenullenskými vztahy, zpnullsobem života lidí
pobývajících v tnullchto sídlech a zpnullsobem zamnullstnání.

1.6 Druhy sídel dle zákona 128/2000

Obec je základním územním samosprávným spolenullenstvím obnullannull, tvonullí územní celek, který
je vymezen hranicí území obce.
Obec je venullejnoprávní korporací (korporace je organizace nebo skupina osob, která je
identifikovaná svým vlastním jménem a která vystupuje nebo mnullže vystupovat jako celek)
a má vlastní majetek.
Obec, která má alesponull 3000 obyvatel, je mnullstem, pokud tak stanoví pnulledseda Poslanecké
snnullmovny po vyjádnullení vlády.
Slounullí-li se dvnull nebo více obcí, z nichž alesponull jedna je mnullstem, je obec po slounullení mnullstem.
Rozdnulllí-li se mnullsto na dvnull nebo více obcí, pak obec, které znullstane název
dosavadního mnullsta nebo nullást jeho názvu a má alesponull 3000 obyvatel, je i nadále mnullstem.
Mnullsta se zvláštním postavením – statutární mnullsta jsou v nulleské republice: Kladno, nulleské
Budnulljovice, Plzenull, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice,
Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havínullov a Most.
Území statutárních mnullst se mnullže nulllenit na mnullstské obvody, nebo mnullstské nullásti
s vlastními orgány samosprávy. Územnnull nulllennullná statutární mnullsta usponulládají své vnitnullní
pomnullry ve vnullcech správy mnullsta obecnnull závaznou vyhláškou (statutem).
Pozor, na hlavní mnullsto Praha se zákon 128/2000 Sb. nevztahuje a nevztahuje se na nnullj
ani zákon 129/2000 Sb. Zákon o krajích, ale hlavní mnullsto Praha má svnullj vlastní zákon,
a to 131/2000 Sb. Postavení hlavního mnullsta Praha a mnullstských nullástí.
Postavení hlavního mnullsta Prahy je vymezeno v souladu s Ústavou nullR, která stanoví, že se nullR
nulllení na obce a kraje, a s ústavním zákonem o vytvonullení vyšších územních samosprávných
celknull, podle nnullhož je jedním z novnull vytvonullených krajnull také hlavní mnullsto Praha. Hlavní
mnullsto Praha je tedy krajem, ale také obcí.
Mnullstys nebo také mnullstenullko je typ obcí stojící mezi mnullstem a vsí. v minulosti se
jednalo o sídla, kterým bylo udnullleno právo ponulládat