púřednáška 1

týdenní a dobytnullí trhy (tím se mnullstyse
lišily od vsí) a zponullátku výjimenullnnull i výronullní trhy. Mnullstyse musely plnit
roli spádového mnullstenullka pro okolní vesnice. Na rozdíl od mnullsta zde bylo mnohem
silnnullji zastoupeno zemnulldnulllství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné.
Od 1. nullervence 2006 mohou obce žádat o navrácení titulu mnullsto nebo mnullstys. Tím dochází
k nápravnull opomenutí pnulli obnovování místní samosprávy v nulleské republice po roce 1989.
Na vypracování a prosazování této novely se podstatnou mnullrou podílel i Svaz mnullst a obcí
nulleské republiky, nullímž naplnil i jeden ze závažných úkolnull pnullijatých IX. Snnullmem.
Z pnulliloženého seznamu se dozvíte, zda je i Vaše obec oprávnnullna žádat o navrácení titulu.

1.7 Mnullsta – sídla

Prostnulledí, obraz i organismus mnullstských sídel jsou vytvánulleny
pnullírodními podmínkami a sociálními požadavky. Z hlediska urbanistického má sídlo svou
sociální, prostorovou a funknullní strukturu. Sídlo mnulllo a stále má pnullevážnnull obytnou funkci.
Jeho sounullástí jsou prostory a plochy sloužící výrobnull, rekreaci a dopravnull. Stále více se
9
v organismu, zejména vnulltších sídel, uplatnullují zanullízení venullejného a technického vybavení.
Mezi sídla zanullazují geografové i urbanisté samoty, osady, vesnice a mnullsta.

Obr. 1.2 M
nullsto a krajina – Litomnullnullice

Mnullsto si lidé utvánullejí tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich potnullebám. Je tedy prostnulledím, ve
kterém probíhají mnullnící se životní procesy. Mnullsto by proto mnulllo spolenullnnull s okolní krajinou
uspokojovat prostorové, funknullní a estetické nároky obyvatel a mnulllo by být uzpnullsobeno tak,
aby bylo schopno pnullijímat nároky nové. nulllovnullk tak stále usiluje o to, aby mnullsta byla krásná,
užitenullná a pestrá. Vývoj mnullst neznamená vždy pouze jejich velikostní rnullst. Ve mnullstech
probíhá restrukturalizace jejich organismu a krystalizace jejich prostorové struktury a funknullní
skladby, vnnulljšího i vnitnullního obrazu, urbanistických a architektonických hodnot. Podnnulltem je
potnulleba nulllovnullka utvánullet si pro své životní procesy pnullíhodné podmínky a cílem pak zdravé,
pestré a dobnulle fungující hmotné i sociální prostnulledí.

K charakteristickým znaknullm mnullst patnullí:
- úplná a pestrá skladba venullejných mnullstských prostornull, hustota a mnullstský zpnullsob
zástavby, mnullstu odpovídající architektonický výraz staveb a soubornull, charakteristický
vnnulljší a vnitnullní obraz, panorama nulli silueta, námnullstí, nábnulleží, ulinullní sínull atd.,
- komplexní a vyvážená funknullní skladba uspokojující potnulleby nejen trvalých obyvatel
mnullsta, obyvatel venkovských sídel ve spádovém území,
ostatního denního obyvatelstva, ale i návštnullvníknull a turistnull,
- charakteristická pestrá sociální skladba obyvatelstva, mnullstský zpnullsob života, menší
ponullet pracujících v zemnulldnulllství a vyšší ponullet denního obyvatelstva.

Celkový ponullet obyvatel obce a rozlehlost jejího zastavnullného území jsou v naší sídelní
struktunulle znaky pomocnými. Dosažením urnulleného ponulltu obyvatel nevznikne z vesnice mnullsto.
Proto také nelze pouze z tnullchto ukazatelnull usuzovat, zda se jedná o vesnici nebo už o mnullsto.
Pro nullešení otázek regenerace a rozvoje obcí jsou proto rozhodující znaky urbanistické. v naší
sídelní struktunulle existuje nullada pnullíkladnull obcí, které oznanullujeme pojmem mnullstenullka. Jejich ponullet
obyvatel zdaleka nedosahuje hranice 3 000, prostorová struktura, výraz staveb a funknullní
skladba mají již znulletelné urbanistické znaky mnullsta. Mnullstenullka Brandýs nad Orlicí (1 494
10
obyvatel v roce 1991), nebo Burynnull nad Ohnullí (1 207 obyvatel v roce 1991) mají pnullesvnulldnullivé
jak prostorové, tak funknullní znaky mnullst a jsou toho dokladem.

Obr. 1.3 Mnullstenullko Brandýs nad Orlicí. Celkový pohled. K. Liebscher, konec 19.stol.

V urbanistické teorii i tvorbnull jsou známé významné odlišnosti prostorového, funknullního
i sociálního charakteru související s velikostí mnullst. Na základnull tnullchto odlišností lze
mnullsta zanulladit do nnullkolika velikostních kategorií s níže uvedeným rámcovým odlišením
pomocí ponulltu obyvatel:
- malá mnullsta 5 001 – 30 000 obyvatel
- mnullsta stnullední velikosti 30 001 – 100 000 obyvatel
- velká mnullsta 100 001 – 500 000 obyvatel
- velkomnullsta – metropole 500 001 – a více obyvatel.

Malá mnullsta jsou tedy obce, které mají základní charakteristické znaky mnullsta, ale svým
prostorovým a funknullním usponulládáním i sociální strukturou nepnullesáhla nejjednodušší formu
mnullstského organismu. Svou rozlohou a drobným mnullnullítkem jsou snadno vnímatelné jako celek
a dnullvnullrnnull známé prostnulledí. K jeho pnullednostem patnullí bezprostnullední vazba jednotlivých nullástí
na jediné centrum se základní vybaveností a na okolní krajinu. Až na výjimky zde nevzniká
potnulleba zavedení systému mnullstské hromadné dopravy. Tnullsnnulljší mezilidské vztahy zde
vycházejí z pnullirozených zájmnull o osudy lidí, ktenullí se znají. Prostnulledí malého mnullsta je tak
oprávnnullnnull spojováno s vnulltším pocitem bezpenullí. Vnulltší z našich malých mnullst nullasto plní
funkci regionálního centra.
Obr. 1.4 Malá mnullsta: Chlumec nad Cidlinou (5 000 obyvatel), Litomnullnullice (25 000
obyvatel) v roce 1991.
11

Mnullsta stnullední velikosti se stále více stávají stnulledem pozornosti a zájem o jejich prostnulledí
roste. Vnulltšina z nich leží v blízkosti velkých mnullst nulli aglomerací a na druhou stranu nejsou
pnullíliš vzdálena ani od mnullst malých. Sama jsou však dostatenullnnull velká na to, aby ve svém
prostnulledí tnullžila z existence typické mnullstské ekonomiky, aniž by byla pnulletížena
v oblasti sociální nulli environmentální. Právnull v nich je v pnullimnullnullené mínulle obsažena tradice
a inovace, stejnnull jako rozmanitost charakternull prostnulledí, úplnost služeb, kulturních
a spolenullenských potnulleb. Jejich velkou pnulledností je vnulltšinou nullisté a zdravé životní prostnulledí,
dostatek zelennull a snadná dostupnost sportovních ploch a rekreanullních pnullíležitostí. v naší sídelní
struktunulle zastávají roli center plošnnull rozsáhlých oblastí – okresnull a krajnull.
Obr. 1.5 M
nullsto stnullední velikosti: Dnullnullín (54 000 obyvatel v roce 1991) je pnullíkladem
rozvolnnullného mnullsta, které je soumnullstím dnullíve samostatných mnullst Dnullnullín
a Podmokly.

Velká mnullsta soustnullenullují všestranné aktivity nullasto celosvnulltového významu, pokrokové
technologie, množství inovací, mezinárodní sociální strukturu a konkurennullní prostnulledí. Jejich
složitnulljší organismus obsahuje prostorovnull i funknullnnull samostatné celky. Jejich vnnulljší a vnitnullní
obraz vytvánullí pnulledevším celomnullstské centrum, v našich podmínkách reprezentované hlavnnull
historickým jádrem. Vnitnullní nullásti této velikostní kategorie mnullst vykazují vysokou hustotu
a intenzitu zastavnullní. v jejich funknullní skladbnull pnullevažují plochy obchodu, služeb,
administrativy atd. Bydlení zde má svou specifickou formu, je funkcí doplnullkovou a je
ostatními funkcemi vytlanullováno. Velká mnullsta se neobejdou bez uceleného systému dopravy.
Zejména zanullízení pro individuální automobilovou dopravu vyvolávají ve struktunulle mnullst
prostorové i provozní nároky a spolenullnnull s provozem na komunikacích vytvánullejí ve struktunulle
mnullst prostorové i provozní bariery. Znanullný provoz a nullasté dopravní komplikace mají
negativní dopad na kvalitu ovzduší. Klidové prostory, plochy každodenní rekreace, zelennull
a pnullímnullstská krajina jsou obtížnnullji dostupné. Velká mnullsta znamenají vnulltší anonymitu,
soustnullenullují také velkou chudobu a kriminalitu. Obyvatelé bnullžnnull neužívají celé
mnullsto a jako celek ho málo znají.

12
Obr. 1.6 Velká m
nullsta: Hradec Králové – statutární mnullsto, hlavní
mnullsto Královéhradeckého kraje, 99 900 obyvatel v roce 1991.

Hradec Králové je pnullíkladem radiálnnull okružního usponulládání mnullsta v rovinatém terénu
na soutoku nullek Labe a Orlice. Urbanistické nullešení do znanullné míry snižuje a eliminuje velikostí
mnullsta vyvolávané negativní jevy v jeho organismu. Velkomnullstský charakter je zde
podporován pnulledevším velkoryse založenými venullejnými prostory
doprovázenými architektonicky kvalitní zástavbou.
13
Obr. 1.7 Velká mnullsta: Brno – statutární mnullsto, hlavní mnullsto Jihomoravského kraje,
388 300 obyvatel v roce 1991.

Charakteristické rysy naší sídelní struktury, blízkost sídel a rostoucí
mobilita obyvatelstva vedou k prostorové a funknullní diferenciaci obcí, zejména vesnic
a malých mnullst a sounullasnnull k jejich funknullní provázanosti a spolupnullsobení pnulli uspokojování
potnulleb obyvatelstva. Vytvánullejí se tak další formy – napnull. soumnullstí a aglomerace. Pnullíkladem
toho jsou aglomerace Hradec Králové - Pardubice, Liberec - Jablonec nad Nisou, soumnullstí
Litomnullnullice - Lovosice - Terezín, Chocenull - Vysoké Mýto a další.
Obr. 1.8 Sídelní aglomerace a celky na území krajnull Královéhradeckého a Pardubického.

14
Metropole – velkomnullsta jsou soustavy nnullkolika rnullznnull velkých a charakterovnull odlišných
sídel a mají své jádrové sídlo. Jednotlivé sounullásti metropole vzájemnnull koordinují své
prostorové, funknullní a dopravní potnulleby a vycházejí pnulli tom z jejich vnitnullního potenciálu
a územních podmínek. Vznik velkomnullst odstartovaly spolenullenské zmnullny, které
pnullinesla prnullmyslová revoluce na ponullátku 19. století. Mnohá z mnullst stnullední
velikosti zdvojnásobila ponullet obyvatel. Zástavba se zahušnullovala a zvyšovala, pnullibývaly
továrny a stavnullly se dopravní koridory. Výraznnull se zhoršovaly hygienické podmínky.
Nezbytnost ozdravnullní mnullst a stálý pnullíliv obyvatel vyvolaly jednak pnullestavbu stávající
struktury a novou výstavbu pnulledmnullstí a satelitnull.
Obr. 1.9 Metropole

15
Mnullstem z hlediska legislativního mnullže dnes v nullR být obec, která má alesponull 3 000 obyvatel,
pokud tak stanoví pnulledseda Poslanecké snnullmovny po vyjádnullení vlády.
Toto velikostní kriterium je zakotveno do sounullasnnull platného materiálu
vydaného ministerstvem vnitra nullR, jenž se nazývá Kriteria pro posuzování žádostí obcí
o stanovení mnullstem. v tomto materiálu je soubor ukazatelnull pro stanovení obce mnullstem, a to:
- celkový ponullet obyvatel trvale bydlících na zastavnullném území obce je alesponull 3 000,
- soustnullednullná mnullstská zástavba, pnullevažuje vícepodlažní nadzemní zástavba,
- stnulled obce (námnullstí) se zpevnnullným povrchem a chodníky,
- všechny ulice a venullejná prostranství jsou pojmenovány,
- zástavbu obce tvonullí obytné domy se dvnullma a více byty
a budovami sloužícími všeobecnnull potnullebným službám,
- vnulltší nullást obce je vybavena venullejným vodovodem a kanalizací,
místními komunikacemi a chodníky s bezprašným povrchem a venullejným osvnulltlením,
- rozvinutá sínull venullejných a všeobecnnull potnullebných služeb pnullesahuje znatelnnull potnulleby
místního obyvatelstva a slouží i pro spádové území,
- v obci je udržovaná venullejná zelenull a stavební objekty vnulletnnull kulturních památek; je
zajištnulln organizovaný svoz tuhých odpadnull,
- obec je vybavena základní školou, zdravotním zanullízením s alesponull
tnullemi stálými lékanullskými místy a lékárnou, spolenullenským sálem, poštou
a pennullžními službami, sportovištnullm, tnulllocvinullnou, ubytovacím zanullízením s nejménnull 20
lnullžky a vede obecní kroniku; do stávající vybavenosti obce lze zaponullítat i zanullízení,
které je ve výstavbnull, pnullípadnnull v rekonstrukci.

Pnulli rozhodování o udnulllení statutu mnullsta je pnullihlíženo ke vzdálenosti obce, která žádá
o stanovení mnullstem, od dalšího mnullsta v dané oblasti. Vzdálenost není výslovnnull vymezena.
Požadovaný soubor ukazatelnull je v citovaném materiálu zdnullvodnnulln.

Tab. 1.1 Velikostní struktura obcí v nullR


16
Statutární mnullsta jsou dle zákona o obcích mnullsta se zvláštním postavením. Jejich území se
mnullže nulllenit na mnullstské obvody, nebo mnullstské nullásti s vlastními orgány samosprávy. Územnnull
nulllennullná statutární mnullsta si usponulládají vnitnullní správu (pomnullry) obecnnull závaznou vyhláškou
(statutem). Statutárními mnullsty v nullR jsou: Kladno, nulleské Budnulljovice, Plzenull, Karlovy Vary,
Ústí nad Labem, Most, Teplice, Liberec, Hradec Králové, Mladá Boleslav, Pardubice, Jihlava,
Brno, Ostrava, Karviná, Zlín, Olomouc, Opava, Havínullov.
Na Prahu se zákon o obcích nevztahuje. Má samostatný zákon o hlavním mnullstnull Praze.
Obr. 1.10 Pnullíklad územnnull správního nulllennullní statutárního mnullsta Brna

1.9.1 Prostorové a funknullní usponulládání mnullst

Základní formy prostorového usponulládání mnullst
Tyto základní formy pnulldorysného usponulládání mnullstského organismu zohlednullují jak potnulleby
prostorového nulllennullní, tak optimálního rozvržení jednotlivých funknullních subsystémnull (zelennull,
dopravy, venullejné a technické infrastruktury atd.). Uplatnnullní pnullíslušné formy je
podmínnullno pnullírodními podmínkami, nejvíce však konfigurací terénu. v nulladnull našich mnullst lze
nalézt také kombinaci i nnullkolika forem. Nejznámnulljšími pnullíklady jednotlivých forem
prostorového usponulládání v nullisté podobnull jsou:
- radiálnnull okružní – Brno, Hradec Králové,
- vnulljínullová – Litomnullnullice,
- lineární a pásová – Zlín, Malenovice, Otrokovice,
- rastrová – Pardubice.

17
Obr. 1.11 Základní formy prostorového uspo
nulládání mnullst

Obr. 1.12 Pnullíklad radiálnnull okružního usponulládání mnullsta Hradec Králové
18
Obr. 1.13 P
nullíklad lineárního usponulládání mnullsta Zlín

Obr. 1.14 Pnullíklad rastrového usponulládání mnullsta Amsterdam a centra mnullsta Milton Keynes

Prostorové utvánullení mnullst
Prostorové utvánullení mnullst bylo vždy ovlivnullováno pnulledevším pnullírodními podmínkami,
hospodánullskými možnostmi, funknullními a sociálními potnullebami. Nemalý vliv lze pnullinullíst též
tvnullrnullím schopnostem lidí. v sounullasnosti je prostorové utvánullení mnullsta neoddnulllitelné od nullešení
jeho optimální funknullní a sociální skladby. Tento komplexní urbanistický pnullístup k nullešení
otázek rozvoje a regenerace mnullstského prostnulledí vždy vychází z podrobné analýzy potenciálu
daného území, z identifikace jeho hodnot i nedostatknull. v návrhu se pak opírá o urbanistickou
koncepci obsahující také hierarchii základních hledisek tvorby pro danou lokalitu. Výsledkem
prostorového utvánullení mnullst je jejich celkový obraz. Ten si každý z obyvatel nulli návštnullvníknull
mnullsta skládá z obrazu vnnulljšího a vnitnullního. Nejedná se vždy o rovnomnullrný podíl
tnullchto složek. Máme mnullsta, kde se jejich vnnulljší obraz tvonullený seskupením hmot (siluetou,
panoramatem) a pnullsobením výškových a architektonických dominant v harmonickém souladu
s krajinou, prosazuje v celkovém obrazu více než soustava vnitnullních prostornull – námnullstí, ulic,
19
nábnulleží, naplnullovaná jejich pestrým funknullním vybavením. Vnitnullní prostory mnullsta, jejich
hierarchie, kompozice a vybavení jsou obynullejnnull dnullležitým požadavkem pro snadnou
orientaci obyvatel i návštnullvníknull a z toho plynoucí pnullíjemný pocit bezpenullí a klidu. Vedle
frekventovaných rušných prostornull musí mnullstský organismus obsahovat i prostory klidové
s vysokou pobytovou hodnotou. Zásady prostorového a funknullního usponulládání mnullsta,
postavené na souladu stavební struktury s okolní krajinou, by vždy mnullly tvonullit základ
dlouhodobnull platné urbanistické koncepce kvalitativního rozvoje mnullsta.
Obr. 1.15 Vnnulljší obraz mnullsta. Nové Mnullsto nad Metují.


20
Obr. 1.16 Vnitnullní obraz mnullsta. Pnullíklady charakteristických venullejných mnullstských
prostornull, Nové Mnullsto nad Metují.

Základní prostorové nulllennullní mnullsta
Základní prostorové nulllennullní mnullsta je výchozí pro celkovnull úspnullšné usponulládání
mnullstského organismu a následnnull i pro charakter a vnitnullní usponulládání jednotlivých nullástí.
Uvedené nulllennullní je prakticky platné pro vnulltšinu našich i zahraninullních mnullst. Je
dáno postupným vývojem mnullsta, požadavky na charakteristické druhy prostnulledí, jeho funkce,
provozní vztahy a sociální potnulleby.

Obr. 1.17 Základní prostorové nulllennullní mnullsta.

C 1 – Centrum mnullsta, nebo také centrální zóna je kumulací všech funkcí, pnullevažují zde
plochy a prostory vyššího venullejného vybavení, sloužícího obyvatelnullm mnullsta a ostatních sídel
v jeho spádovém území. Bydlení by zde mnulllo zaujímat alesponull 30 % podlažních ploch.
Funknullní skladba je zde doprovázena pestrou strukturou venullejných prostornull tvonullených stejnnull
pestrou zástavbou s nulladou architektonických hodnot a výškových dominant. v pnullevážné
vnulltšinnull našich mnullst je rozhodující nullástí centra jeho historické jádro.
C – Lokální centra vznikají u mnullst, jejichž velikost pnullekronullila cca 10 000 obyvatel, nebo
u mnullst s menším ponulltem obyvatel a lineární formou prostorového usponulládání. v lokálním
21
centru se sdružují plochy a zanullízení základního venullejného vybavení sloužícího obyvatelnullm
pnullíslušné nullásti mnullsta (nulltvrti, pnulledmnullstí, satelitu). Je všestrannnull výhodné, když jednotlivá
centra využívají potenciálu svého území a spolenullnnull vytvánullejí ve mnullstnull ucelený funknullní
i výtvarnnull prostorový systém.
V – Vnitnullní nullásti mnullst jsou charakterizovány pnulledevším funknullnnull smíšenou vícepodlažní
zástavbou s vyšším podílem zastavnullných ploch. Obynullejnnull v tnullchto nullástech mnullst pnullevažuje
jedna ze základních funkcí, nejnullastnullji je to bydlení. v okrajových partiích tnullchto nullástí bývá též
nullisté bydlení v nízkopodlažní zástavbnull mnullstského urbanistického usponulládání.
Z venullejného vybavení mají zde své místo pnulledevším zanullízení školská, zdravotnická a sociální.
P – Pnulledmnullstí je nezbytnou sounullástí mnullstského organismu. Pnulledevším se jedná o území
v pravém slova smyslu smíšené. Platí to nejen z hlediska funknullního, ale i prostorového.
Smnullsice funknullních ploch a objektnull je podporována rozvolnnullnou formou zástavby povnulltšinou
individuálního architektonického zpracování a bez ambicí tvorby venullejného prostoru
nulli architektonického souboru. Známá jsou, ale také pnulledmnullstí urbanisticky komponovaná anull
jako obytné nulltvrti, výrobní zóny, nebo sportovnnull rekreanullní areály, doprovázené nezbytným
vybavením i bydlením. Takto pojatá pnulledmnullstí obstojí také jako vstupní brány do našich mnullst.
S – Satelit je samostatná nullást mnullsta prostorovnull oddnulllená od jádrového území. Mnullže se jednat
o komplexnnull vybavené malé sídlo venkovského charakteru, nebo dokonce malé mnullsto,
samostatný obytný soubor nulli areál jiného funknullního zamnullnullení. Vždy však jde o integrální
sounullást jádrového mnullsta a to nejen po stránce správní. Satelit svým mnullnullítkem, lokalitou,
charakteristickou formou zástavby i funknullní skladbou obohacuje nabídku prostnulledí, ale vždy
znullstává závislý na jádrovém mnullstnull.
K – Pnullímnullstská krajina je nullást krajiny bezprostnullednnull navazující na zastavnullné území mnullsta.
Jedná se však o nesmírnnull dnullležité plochy a prostory, které zprostnulledkovávají optimální
pnullechod urbanizovaného prostnulledí a volné hospodánullsky využívané krajiny. Jedná se o území,
které je využíváno obyvateli mnullsta pnulledevším pro krátkodobo