púřednáška 1

u rekreaci. Patnullí tedy mnullstu
i krajinnull a tomu musí odpovídat její celkové usponulládání a obhospodanullování.
R – Rozvojová rezerva. Urbanistická koncepce každého mnullsta musí ponullítat s možností
rozvoje všech funknullních složek i prostorového usponulládání. Funknullní skladba mnullsta i zpnullsob
zástavby musí být proto nullešeny tak, aby nekomplikovaly pnullípadný plošný rozvoj na územích
s nezvratným sídelním potenciálem.

Obr. 1.18 V – vnitnullní nullást mnullsta, P – pnulledmnullstí, K – pnullímnullstská krajina.

22
Obr. 1.19 Základní prostorové nulllennullní mnullsta Litomnullnullice, 30 000 obyvatel.

Obr. 1.20 Silueta centra mnullsta Litomnullnullice od jihu.

Terén, vegetace, vodní plochy a toky v prostorové struktunulle a celkovém obrazu mnullsta
Tyto pnullírodní prvky spoluvytvánullejí potenciál území pro rozvoj a postupné formování
prostorové i funknullní struktury mnullsta. Pokud se danullí nacházet soulad této struktury
s potenciálem území, vzniká hodnotné, srozumitelné, pnullíjemné a pestré prostnulledí
a to pnulli vynaložení optimálního množství sil a prostnulledknull.
Na pnullíkladu mnullsta Litomnullnullice je patrný vliv jižních a jihovýchodních svahnull
nulleského stnulledohonullí a rovin Polabí pnulli soutoku Labe a Ohnulle na postupný vývoj mnullsta,
jeho celkového prostorového a funknullního usponulládání. Terén a pnullírodní dominanty se též
výraznnull uplatnullují v celkovém obrazu mnullsta.

23

Obr. 1.21 Prostorové nulllennullní mnullsta.

Centrum mnullsta je nespornnull nejpnullitažlivnulljší nullástí mnullstského organismu. v našich podmínkách
se vnulltšinou jedná o historická jádra mnullst, kde po dobu jejich staleté existence krystalizuje jak
prostorová struktura, tak funknullní skladba. Nalézáme zde pestrou škálu venullejných,
vyhrazených i soukromých prostornull, architektonických, umnullleckých i technických hodnot
(památek) a setkáváme se zde s kulturnnull spolenullenskými zvyklostmi i tradicemi. Centrum je
tvánullí i duší mnullsta. Rozhodnnull je zde patrná vzájemná vazba mezi kvalitou venullejného prostoru
a soukromého majetku (stavby). Celková kvalita venullejného prostoru a jeho poloha
24
v organismu mnullsta se výraznnull projeví v hodnotnull jednotlivých staveb (v hodnotnull
soukromého majetku) prostor spoluvytvánullejících. Architektonická kvalita stavby
(jednotlivosti) podílející se na kvalitnull urbanistického souboru naopak zvyšuje celkovou
hodnotu a tím i pnullitažlivost venullejného prostoru. Centrum je územím v pravém slova smyslu
polyfunknullním. Nesmí zde být potlanullena ani jedna ze základních funkcí mnullsta.
Z hlediska prostorového je také charakterizováno vysokou zastavnullností. v zájmu zachování
trvalé pnullitažlivosti je nezbytná jak ochrana jeho urbanistických, architektonických
i umnullleckých hodnot, tak jeho citlivé pnullizpnullsobování mnullnícím se požadavknullm. Regenerace
centra musí vycházet z podrobné celkové analýzy hodnot, nedostatknull a chyb
minulosti a smnullnullovat nejen k postupnému a koordinovanému odstranullování chyb a nedostatknull,
ale i k obohacování prostnulledí centra o hodnoty nové. Tento velmi obtížný a dlouhodobý cíl lze
úspnullšnnull uskutenullnullovat pouze na základnull odbornnull zpracované a politicky pnullijaté urbanistické
vize zakotvené v dlouhodobnull platné urbanistické koncepci, tedy soustavnull komplexnnull pojatých
zásad rozvoje mnullsta a jeho hlavního centra. Prosazování jednostranných požadavknull
a hledisek, vnulletnnull argumenty nepodponullené památkové pénulle (ochrany vnulletnnull nedostatknull) mnullže
vyústit ve stagnaci a oslabování onullekávané atraktivity hlavní nullásti mnullsta.
Obr. 1.22 Centrum mnullsta Litomnullnullice z vnulltší nullásti historické jádro – mnullstská památková
rezervace

Pnullitažlivé a funknullnnull plnohodnotné centrum mnullsta Litomnullnullic bylo v druhé polovinnull
minulého století necitlivnull odtrženo koridorem železninullní trati od jednoho z podstatných
krajinných prvknull − nábnulleží nulleky Labe. Došlo tak nejen k znesnadnnullní vazby mnullsta a nulleky, ale
tím také ke zmnullnnull funknullní skladby na nábnulleží. Náprava tohoto odbornnull nekomplexního nullešení
nebude snadná. Rozhodnnull by centrum bylo prostorovnull bohatší a pnullitažlivnulljší.

25
Obr. 1.23 Prostorová struktura centra m
nullsta. Litomnullnullice

Vnitnullní prostory mnullsta lze v zásadnull nulllenit na venullejné, vyhrazené a soukromé. Jedná se
o velmi pestrou škálu námnullstí, ulic, nábnulleží, nádvonullí, pasáží a prnullchodnull, prostranství, parknull,
zahrad atd. Tyto prostory jsou nejnullastnullji vymezeny zástavbou, vysokou zelení, terénem
a ostatními prostorotvornými prvky. Mnullnullítko, tvary, kompozice a proporce tnullchto prostornull
souvisí s jejich funkcí, polohou a významem v organismu mnullsta a v krajinnull. Zjednodušennull lze
nullíci, že se mnullsto neobejde jak bez frekventovaných živých a rušných prostornull, tak bez
prostornull klidových, pobytových. Prostory tak svými tvary i obsahem vytvánullejí
hierarchizovaný systém, který usnadnulluje orientaci a tím i pohyb ve mnullstnull.


1.9.2 Urbanistická koncepce mnullsta

Urbanistická koncepce mnullsta je soustava dlouhodobnull platných zásad, jevnull a prvknull
prostorového, funknullního a provozního usponulládání prostnulledí ve mnullstech. Obynullejnnull vychází
z potenciálu území, úlohy mnullsta v systému osídlení a z vizí jeho budoucí velikosti
a charakteru. Urbanistická koncepce osahuje též urbanistickou kompozici a hlavní cíle,
priority, metody a postupy dosažení pnulledpokládané kvality prostnulledí. Opírá se o urbanistickou
teorii, aktuální výsledky vnulldecké nullinnosti a argumenty podponullené programové požadavky
obyvatelstva.
26
V praktické nullinnosti jsme se však více než s urbanistickou koncepcí setkávali
s koncepcemi dílnullími. Nejnullastnullji jsou to koncepce dopravy, technické infrastruktury, zelennull
atd. Je tnulleba poznamenat, že sestavením dílnullích koncepcí urbanistická koncepce nevznikne.
Tato situace by se mnullla postupnnull zmnullnit, protože vyhláška null. 500/2006 Sb. uvádí
urbanistickou koncepci jako povinnou složku obsahu územního plánu.
Obr. 1.24 Urbanistická koncepce mnullsta

Urbanistická koncepce by mnullla obsahovat tyto sounullásti:
- zanulllennullní mnullsta do sídelního systému,
- vztah zastavnullného území mnullsta a okolní krajiny,
- základní prostorové nulllennullní mnullsta a okolní krajiny (zónování),
- zásady a prvky urbanistické kompozice v nullešeném území,
- zásady ochrany stávajících hodnot,
- argumenty, metodiku a postup pro vytvánullení hodnot nových.

Urbanistická koncepce v územním plánování

Zásady urbanistické koncepce pnulledstavují základní a nepostradatelné vodítko pro pnullípravu
rozvoje území. Jsou limitem jak pro detailní rozpracování podmínek pro využití a prostorové
usponulládání území v územnnull plánovací dokumentaci, tak pro vlastní rozhodování
o umisnullování staveb v území. Tyto zásady by mnullly vždy vycházet z historických souvislostí
a dlouhodobých podmínek vývoje sídla − to však nebrání hledání a vytvánullení nových
rozvojových vizí a podnnulltnull, které mohou pnulli respektování obtížnnull ovlivnitelných faktornull
27
pnullinést novou kvalitu do struktury sídla nebo alesponull eliminovat ty aspekty sídla, které
narušují jeho pnullirozené fungování, pnullípadnnull jsou dlouhodobnull negativnnull vnímány.
Z praktického hlediska je dnullležité, aby byly zásady definovány zpnullsobem, který je právnnull
závazný a zárovenull dostatenullnnull výstižný a zdnullvodnnullný. Je bohužel faktem, že zásady
urbanistické koncepce, mají-li být myšleny vážnnull, lze jen velmi obtížnnull vynulllenit
jako univerzální direktivu.
Stanovení zásad urbanistické koncepce vždy vychází z velikosti nullešeného sídla,
jeho vlastností, polohy, významu, atd. a je tedy pnulli konkrétních aplikacích velmi rnullzný.
Pnullesto je možné stanovit nnullkolik obecných doporunullení pro jejich formulaci:
- Zásady nesmí být formální, nemnullly by být parafrází obecnnull platných ustanovení
právních pnulledpisnull.
- Obecné požadavky na nullešení vyplývající z nadnullazené územnnull plánovací dokumentace
mají charakter „vnnulljšího“ limitu. Tyto požadavky je vhodné uvést oddnulllennull od
vlastních zásad, které by mnullly z daných limitnull vycházet.
- Zásady musí vycházet ze znalostí (potenciálu) území a musí být v území jednoznanullnnull
uplatnitelné, navíc by nemnullly umožnullovat dvojznanullnou interpretaci.
- Zásady by mnullly být doprovozeny strunullným zdnullvodnnullním, které mnullže sloužit
jako rámec pro aplikaci tnullchto zásad.
- Popis zásad, zejména zásad prostorového a funknullního nulllennullní, by nemnulll být nullešen
prostým odkazem na grafickou nullást dokumentace. Jevy obsažené v grafické
nullásti popisují pouze prostorový projev aplikace zásad v území, nikoli zásady samotné.

Urbanistická koncepce musí být základem pnulli ponullizování a hlavnnull zpracovávání územnnull
plánovací dokumentace. Rozhodnnull by nemnullla chybnullt již pnulli formulování zásad
územního rozvoje, musí být zakotvena (obsažena) v územních plánech a její naplnullování
a rozvíjení musí
obsahovat i odnullvodnnullní regulanullních plánnull.

Otázka, zda se urbanistická koncepce vytrácí ze sounullasné územnnull plánovací praxe nulli zdali se
naopak její význam upevnulluje, je otázkou, na kterou neexistuje jasná odpovnullnull. Pnullitom platí, že
v ideálních pnullípadech jsou zásady urbanistické koncepce uplatnullovány a chápány jako zásady
pnullirozené a dlouhodobé, jako dnulldictví a živý odkaz sídla. v pnullípadech tohoto pochopení pak
není regulanullní role územního plánu jiná než formální. Bohužel, takových pnullípadnull v naší
praxi pravdnullpodobnnull mnoho nenajdeme. Cílem urbanisty proto musí být nejen nalezení
základních hodnot a podmínek v území, ale také jejich prezentace a infiltrace do vnímání
sídla tnullmi, ktenullí jeho území sdílí. Nedílnou sounullástí této nullinnosti je také kodifikace hlavních
zásad, která slouží jako pevný základ pro rozvojovou nullinnost v daném území. Kodifikace
tnullchto zásad, zakotvená také v sounullasné právní úpravnull formou povinnosti nullešit urbanistickou
koncepci a formulovat ji v textové nullásti, mnullže být
v praxi naplnullována rnullznými zpnullsoby. Existuje nullada dnullvodnull pro to, aby urbanistická koncepce
byla hlavním cílem urbanistické tvorby a nadále mnullla v územních plánech své nezastupitelné
místo.

Koncepce územního rozvoje mnullst

Již po staletí se rozvoj našich mnullst odehrává ve dvou základních podobách. První z nich
mnullžeme oznanullit jako regeneraci a dostavbu. Jedná se o stalý proces pnullizpnullsobování stávající
struktury novým a pnulledpokládaným budoucím potnullebám procesnull a jevnull zde probíhajících.
Cílem tohoto procesu je krystalizace hodnot prostnulledí a sounullasnnull odstranullování stávajících
nedostatknull, stnulletnull a problémnull. Druhou podobou je plošný a prostorový rnullst struktury na dosud
28
volných, nebo pouze nullástenullnnull zastavnullných plochách. Rnullst mnullst je vyvoláván jak pnullílivem
nových obyvatel (procesem urbanizace), tak rostoucími plošnými a prostorovými potnullebami,
stejnnull jako kvalitativními požadavky. Usmnullrnullován by mnulll být pnulledevším
vlastnostmi (potenciálem) území, urbanistickými souvislostmi a cílovou vizí o charakteru
prostnulledí, nikoli dostupností a cenou pozemknull.

K tomu musí mít každé mnullsto zpracovanou dlouhodobou strategii dohodnutou a zakotvenou
v územnnull plánovací dokumentaci. Dodržování dohodnutých pravidel transformace
a plošného rozvoje mnullst je cestou udržitelného rozvoje, tedy rozvoje bez problémnull, nullasových
a materiálních ztrát, na jejichž konci je novým podnnulltnullm otevnullené, plnohodnotné, pestré
a krásné prostnulledí.

Rozvojové tendence mnullst

Nejvnulltší dynamiku rnullstu zaznamenaly urbanizanullní plochy jedenácti nejvnulltších mnullst, tzv.
sídelních regionálních aglomerací (SRA), které v letech 1970−1990 vzrostly o cca 35 %.
v tomto období vzrostl ponullet obyvatel sledovaných mnullst pouze o cca 14 %. Rnullst
urbanizanullních ploch dalších velkých mnullst tzv. mnullstských regionnull (MR) nullinil cca 25 %, což
odpovídá pnullírnullstku obyvatel tnullchto sledovaných mnullst (cca 27 %).
Na základnull tohoto srovnání lze unullinit závnullry: v období let 1970−1990 došlo k vnulltší
koncentraci ekonomických a spolenullenských aktivit a územnnull technické infrastruktury
do území tzv. SRA oproti územím tzv. MR. Proces koncentrace tnullchto zanullízení a tedy
pnullíslušných ploch pro nnull byl rychlejší než proces koncentrace obyvatel.
Z dosud provedených pnulledbnullžných analýz vyplývá, že tzv. urbanizanullní plochy systému
osídlení (veškeré plochy mnullst) rostly v letech 1970−1990 tnullikrát rychleji než ponullet obyvatel.
Z hlediska prostorového utvánullení mnullst dochází v tomto období k rozvoji zejména nových
obytných soubornull na doposud nezastavnullných plochách na okraji mnullst. Zástavba je
nullízena pnulledevším na základnull ekonomicko technických ukazatelnull a je
charakterizována vysokou hustotou obyvatel, výškou zástavby, funknullní nekomplexností
a zastavovací formou postrádající mnullnullítko pnullíslušného mnullsta, prostorovou diferenciaci,
urbanistickou koncepci a výtvarnnull prostorovou kompozici. Do organismu mnoha mnullst tak
vstoupily nesourodé a architektonicky monotónní útvary, nereagující na celkový potenciál
území ani na rnullznorodé požadavky a potnulleby lidí.
V sounullasnosti jsou tyto tendence 2. poloviny 20. století vystnullídány dalším plošným rozvojem
na snadno dostupných pozemcích na okrajích mnullst. Rozvoj je iniciován
spolenullenskými zmnullnami, oprávnnullnou kritikou pnulledchozího vývoje, pnullílivem nových velkých
investic – obchodních center, prnullmyslových zón, distribunullních a skladových areálnull
nulli významných dopravních staveb. Proti tomu stále zaostává nezbytná transformace
opuštnullných, nevyužívaných a nevhodnnull nulli nedostatenullnnull využívaných ploch ve vnitnullních
nullástech mnullst. Tyto razantní zásahy do organismu mnullst zpnullsobují problémy v jeho fungování
a nepnullíznivnull se též projevují v prostorové a sociální struktunulle. Ukazuje se, že kvalitativní
rozvoj mnullst nemusí být vždy doprovázen rozvojem plošným. Proto je dnes nezbytné hledat
sounullasný zdravý rozvoj mnullst pnulledevším v regeneraci a transformaci jeho vnitnullních nullástí
a pnullipravovat podmínky pro pnullestavbu a dostavbu nullástí okrajových, zejména obytných
soubornull realizovaných v druhé polovinnull 20. století (sídlišnull), s cílem zlepšit
diferenciaci prostornull, funknullní komplexnost, výrazovou pestrost, parter, ale také vztah
zástavby a okolní krajiny.
Podobné problémy a trendy se týkají mnullst i v ostatních zemích Evropské unie. Mnullsta zabírají
stále více zemnulldnulllské pnulldy a volné zelennull, narnullstá doprava, zvyšují se nároky na technickou
infrastrukturu a snižuje se kvalita životního prostnulledí. Z metropolí se stávají megalopole.
29
Politika EU proto vychází z pnulledpokladu, že všechny tyto problémy jsou vzájemnnull propojené
a musí být proto nullešeny integrovannull. Užívání potenciálu území v zájmu udržitelného rozvoje
dnes opravdu pnullekranulluje státní hranice, vyžaduje komplexní urbanistická nullešení v širokém
mnullnullítku. Urbanistické pnullístupy by mnullly znamenat žádané udržení identity jednotlivých mnullst
a regionnull. Pnullitažlivost a prosperita mnullst se neobejde bez svého spádového území, bez stejnnull
pnullitažlivých venkovských sídel a kulturní krajiny. Mnullsta a jejich regiony se vzájemnnull
potnullebují.
Rnullznost problémnull a jejich pnullínullin pnulledznamenává i rozmanitost subjektnull, které by je mnullly
nullešit: státní správa, samospráva, soukromý sektor, neziskové organizace, obyvatelé nulli samotná
EU. v 90. letech vznikly významné politické deklarace, které se týkají dalšího rozvoje mnullst.
Je to zejména Evropská charta mnullst (1992), která ovlivnila úvahy o podponulle obnovy a rozvoje
mnullst a shrnula výsledky nullinnosti Rady Evropy v rámci kampannull pro obnovu mnullst,
stanovila zásady nullízení rozvoje mnullst a deklarovala práva obyvatel mnullsta aplikací lidských
práv. Evropská komise podponullila harmonický rozvoj území Unie dokumentem nazvaným
Koncepce celoevropského prostorového rozvoje (ESDP). Jednou z klínullových sounullástí
této koncepce je vyvážená sínull mnullstských center. Prvním velkým pokusem o pomoc Unie
pnulli nullešení problémnull mnullst byly mnullstské pilotní projekty (Urban Pilot Projects – UPP)
v rámci Evropského fondu regionálního rozvoje. Projekty byly zamnullnulleny na tyto priority:
- hospodánullský rozvoj sociálnnull upadajících oblastí,
- ekonomická opatnullení vedoucí ke zlepšení kvality životního prostnulledí,
- obnova historických center,
- využití technologických výhod mnullsta.
Tyto projekty podponullily inovace a experimenty v environmentálních, ekonomických,
a sociálních problémech mnullst. Dosažené výsledky byly velmi povzbudivé, zejména pokud
šlo o participativní, integrovaný pnullístup k obnovnull mnullst.

Rozvoj mnullst a územní plánování

Urbanistické koncepce budoucího usponulládání území, vycházející ze znalostí širších
krajinných a sídelních vztahnull, z potenciálu území a územnnull analytických podkladnull budou
zakotveny v územnnull plánovací dokumentaci. Tedy v zásadách územního rozvoje, v územních
plánech a v regulanullních plánech. Kvalita ponullizovatelnull a zpracovatelnull by mnullla garantovat
jejich dlouhodobou platnost.
V dokumentaci bychom mnullli vždy nalézt komplexní soubor informací o území a pravidel
pro jeho užívání. To patrnnull vždy bude pnullinášet z dílnullího pohledu jistá omezení na strannull jedné
a nezbytné jistoty udržení dohodnutého charakteru a kvality prostnulledí na strannull druhé.
Základním územnnull plánovacím dokumentem mnullst je územní plán. Jeho obsah vychází ze
zákona null. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním nulládu (stavební zákon) a je
zakotven ve vyhlášce o územnnull analytických podkladech, územnnull plánovací dokumentaci
a zpnullsobu evidence územnnull plánovací nullinnosti a podrobnnull pak v její pnullíloze null. 6. Otázkou
zatím znullstává, zda se bude nnulljak lišit územnnull plánovací dokumentace malého mnullsta
a metropole? Nejen zahraninullní zkušenosti ukazují na správnost a výhodnost jistých odlišností.
Zatím co by se územní plán malého mnullsta mohl svou podrobností blížit regulanullnímu plánu,
mnullla by územnnull plánovací dokumentace velkomnullsta a metropole pokrývat regionální úrovenull
(zásady územního rozvoje), úrovenull jednotlivých správnnull samostatných sounullástí (mnullstských
nullástí nulli obvodnull) územními plány a jejich vybrané nullásti pak plány regulanullními.
30
Obr. 1.25 Penullky – územní plán malého mnullsta (5 000 obyvatel)

Obr. 1.26 Litomnullnullice – územní plán mnullsta stnullední velikosti (25 000 obyvatel)

31
Obr. 1.27 Liberec – územní plán velkého mnullsta (105 000 obyvatel)

32
Obr. 1.28 Berlín – územnnull plánovací dokumentace metropole (4 500 000 obyvatel),
nullešení metropolitního regionu.
Obr. 1.29 Berlín – plán využití ploch jádrového mnullsta.



33
Obr. 1.30 Berlín – územní plán nullásti centra metropole.


Obr. 1.31 Ortofotomapa mnullsta Zlín.


34
Obr. 1.32 Ortofotomapa m
nullsta Hradec Králové.

Obr. 1.33 Ortofotomapa mnullsta Hradec Králové.








35
1.8 Venkovské obce - sídla

Venkovské sídlo má nebo v minulosti mnulllo pnullevážnnull zemnulldnulllskou, produknullní funkci, kterou