přednáška 4

0 20
2 *) 525 315 230 160 100 50 28 12
2,5 510 305 220 155 100 50 27 11
3 495 300 215 150 95 50 27 11
4 465 280 205 145 90 50 26 11
5 440 265 195 135 85 45 25 11
6 415 255 185 130 85 45 25 10
způsob výpočtu podle ČSN 73 6102;
- návrhová rychlost 100 km/h platí jen pro přechodové úseky
*) příčný sklon 2 % se může použít jen v odůvodněných případech

Přechodnice se navrhne zpravidla ve tvaru klotoidy. Nevylučuje se však použití ani jiné
vhodné křivky.
Délka přechodnice L v m se v běžných případech stanoví bez ohledu na velikost poloměru při
klopení jízdního pásu místní komunikace nebo její části kolem:
a) osy jízdního pásu ze vzorce L = vn,
b) hrany jízdního pásu nebo vodícího proužku ze vzorce: L = 1,5 vn,
kde vn je návrhová rychlost v km/h.
U přechodnice složené ze dvou klotoid je třeba dodržet podmínku poměru parametrů
5,1
1
2 ≤
A
A .
Délka mezilehlé přechodnice ve složeném kružnicovém oblouku se určí z podmínky:

( )
2
121
R
RRLL
m
−⋅=
kde Lm je délka mezilehlé přechodnice v m,
L1 délka přechodnice k poloměru R1, v m,
R1 menší z obou poloměrů dvou sousedních kružnicových oblouků v m,
R2 větší z obou poloměrů dvou sousedních kružnicových oblouků v m.

9
Poloměry oblouků pro cyklistické stezky se navrhují dle TP 179. o cyklostezkách bude více
řečeno v přednášce číslo 10.

4.6 Příčný sklon

Základní příčný sklon jízdních pruhů v přímé i v obloucích, pokud nevyžadují sklon větší, se
bez ohledu na druh krytu stanoví zpravidla 2,5 %. Příčný sklon 2,0 % se může použít jen
v odůvodněných případech při rekonstrukcích.
Základní příčný sklon se navrhuje:
a) na směrově nerozdělených komunikacích střechovitý nebo jednostranný,
b) na směrově rozdělených komunikacích zásadně jednostranný pro každý jízdní pás.
Jednostranný sklon lze navrhovat u směrově nerozdělených komunikací v zájmu snadnějšího
odvodnění, ve vhodných terénních podmínkách, v oblasti úrovňových křižovatek, na
komunikacích jednopruhových, na komunikacích funkční skupiny D apod. Změny
střechovitého sklonu na jednostranný musí být provedeny vzestupnicí viz kapitola 4.9
Výsledný sklon a se zajištěním nejmenších výsledných sklonů viz kapitola 4.9 Výsledný
sklon.
Dostředný sklon se navrhuje ve všech směrových obloucích, jejichž poloměr je menší, než
stanoví následující tabulka 4.6.

Tab. 4.6 Nejmenší poloměry oblouku bez dostředného příčného sklonu.

Návrhová rychlost v km/h 100 80 70 60 50 40 30
Nejmenší poloměr oblouku bez
dostředného sklonu v m 2700 1700 1300 950 700 450 250

Nejmenší dovolená hodnota dostředného sklonu je rovna hodnotě základního příčného sklonu.
Příčný sklon vodicích proužků má stejný směr a velikost jako příčný sklon přilehlého jízdního
pruhu. Zastavovací, parkovací a zastávkové pruhy a odvodňovací proužky se v přímé a na
vnější straně směrových oblouků mohou navrhovat s příčným sklonem protisměrným. Pokud
je vodicí proužek zároveň proužkem odvodňovacím, může mít i větší příčný sklon než
přilehlý jízdní pruh.
Příčný sklon pásu pro chodce klesá zpravidla směrem k obrubě (k odvodňovacímu proužku)
a navrhuje se ve sklonu nejméně 0,5 % a nejvíce 2,0 % podle Vyhlášky MMR ČR č.
369/2001 Sb.
Příčný sklon komunikací funkční podskupiny D2 (komunikace s vyloučením motorového
provozu) na samostatném tělese (stezky pro cyklisty) nebo oddělených pásů pro cyklisty se
navrhuje nejméně 2 %. U stezek pro chodce nebo oddělených pásů pro chodce může být
příčný sklon nejvíce 2,0 % podle Vyhlášky MMR ČR č. 369/2001 Sb.

4.7 Podélný sklon

Místní komunikace zpřístupňují zástavbu obcí a jejich podélný sklon úzce souvisí se
situováním staveb všech druhů v terénu. Proto musí být v nové zástavbě předem sladěny
urbanistické a dopravní požadavky a stavby situovány v terénu tak, aby přístupové
komunikace mohly splnit požadavky na podélné sklony předepsané v tabulce 4.7. Současně
musí největší podélný sklon splňovat podmínky dle vyhlášky MMR ČR č. 396/2001 Sb.
10
v zájmu možného užívání komunikací s provozem osob s omezenou schopností pohybu
a orientace.
Pokud podélný sklon komunikace v podmínkách podle následující tabulky 4.7 přestoupí
podélný sklon 8,33 %, musí být přístup do přilehlých staveb navržen ve sklonu podle
zvláštního předpisu Vyhlášky MMR ČR č. 396/2001 Sb. (např. sklon na ploše v místě pro
parkování, kde se pohybově postižený může přesunout z automobilu na vozík pro invalidy).
Nejmenší podélný sklon nemá klesnout pod 0,5 %.
Je-li nezbytné navrhnout podélný sklon mírnější, musí být dodržena hodnota nejméně 0,5 %
alespoň v odvodňovacích proužcích se střechovitě uspořádaným podélným sklonem ke
vpustím odvodňovacího zařízení, nebo se odvodnění jízdního pásu musí zajistit jiným
způsobem (např. žlabem zakrytým mříží).
Největší podélný sklon místních komunikací nesmí přestoupit hodnoty uvedené v tabulce 4.7.

Tab. 4.7 Největší podélné sklony komunikací

Podmínky
Označení komunikací
Poznámka A
rychlostní B – sběrné
C - obslužné a D 2 -
cyklistické stezky
D1 - obytné
a pěší zóny
Běžné 5% 6% 9% 5%
V odůvodněných
případech 7% 8% 12% 8,33%
12 % pro cyklisty
do délky 200 m
V mimořádných
podmínkách -
9 % úsek
do 150 m 15 % úsek do 50 m 12,50%
15 % ve skupině C
v obytné zástavbě

Na jednosměrných klesajících větvích mimoúrovňových křižovatek se podélný sklon navrhuje
podle výsledného sklonu. Pro chodníky platí ustanovení následujícího textu.
Podélný sklon komunikací s tramvajovou tratí v jízdním pásu, nebo se zvýšeným
tramvajovým pásem se provede podle ČSN 73 6405.
Největší podélný sklon na komunikacích pro chodce funkční podskupiny D2 (stezky,
komunikace s vyloučením motorového provozu) nesmí přestoupit 8,33 % (1 : 12). Pokud
v odůvodněných případech (sklon terénu, kompaktní těsná zástavba) přestoupí podélný sklon
hodnotu 8,33 % a dále u schodišť, je nutno vyznačit pro osoby s omezenou schopností pohybu
objízdnou trasu. v úsecích delších než 200 m a sklonem větším než 5,0 % musí být zřízena
odpočívadla nejméně 2,0 m dlouhá s podélným i příčným sklonem nejvíce 2,0 %.
Na komunikacích funkční podskupiny D1 nemá podélný sklon podle Vyhlášky MMR ČR č.
396/2001 Sb. přestoupit hodnotu 8,33 %, v odůvodněných případech ve stávající zástavbě
může být až 12,5 %.

4.8 Lomy podélného sklonu

Lomy podélného sklonu se zaoblují výškovými oblouky ve tvaru parabolických oblouků,
jejichž oskulační kružnice mají mít hodnoty poloměrů podle tabulky 4.8 a 4.9, nebo se musí
doložit výpočtem podle metodiky v ČSN 73 6101.







11
Tab. 4.8 Nejmenší dovolené poloměry vypuklých výškových oblouků Rv.

RV v m Návrhová rychlost v km/h 100 80 70 60 50 40 30 20
pro zastavení 7 500 4 000 3 200 1 800 1 000 450 200 100
pro předjíždění - - 25 000 20 000 - - - -

Tab. 4.9 Nejmenší dovolené poloměry vydutých výškových oblouků Ru.

RU v m Návrhová rychlost v km/h 100 80 70 60 50 40 30 20
pro zastavení
a předjíždění 3 400 2 100 1 500 1 000 700 350 180 110


Obr. 4. 8 Tvrdá a plynulá niveleta


Obr. 4. 9 Lomy nivelety
12
Poloměry výškových oblouků (vypuklých i vydutých) mají být