- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiállik etap – dochází ke kontinuálnímu posunu na pásu (ve „skříních“)
rotokláv = systém, aby se zkrátila doba působení a byla vysoká teplota, pokud budou potraviny v pohybu – konzervy se velmi pomalu otáčí, rotují – zlepšuje se prostupnost tepla v prostředí autoklávu
FRAKCIONOVANÁ TERMOSTERILIZACE
2 fáze: (je přerušovaná – jsou přestávky mezi termosterilizací)
působíme např. 15 minut určitou teplotu, pak se to ochladí, za určitou dobu to jde zase do sterilizátoru (autoklávu), ve kterém může být třeba i trochu jiná teplota
důvod přestávek je ten, že se snažíme tím zabít i ty mikroby, kteří vytváří spóry
STERILACE VYSOKOFREKVENČNÍM OHŘEVEM
není to příliš rozšířená metoda
je to spíš specializovaná metoda na určitý druh potravin
působení střídavého elektrického proudu – způsobí, že se potravina zahřívá, a prohřátím potraviny dojde k přímé inaktivaci
ohřev z hlediska technického:
indukční = cívka, do které spouštíme střídavý el. proud o vyšší frekvenci, uprostřed cívky je plošina, kde máme potraviny
dielektrický = na principu kondenzátorů; máme zařízení, kde jsou elektrody (+ a -) a uvnitř jsou potraviny
mikrovlnný = elektromagnetické vlny o vyšší vlnové délce (až 1 metr), používá se u potravin a materiálů, které jsou špatnými vodiči tepla; zahříváním dochází ke zvýšení teploty, je to velmi šetrný způsob – nezahřívá se prostředí (vzduch), zahřívá se pouze potravina, kterou jsme do mikrovlnné trouby dali, vliv na jakost je pozitivní
STERILACE INFRAČERVENÝMI PAPRSKY
spektrum se skládá hlavně ze dvou složek: paprsky tepelné a paprsky světelné
infračervené paprsky = tepelné, mají tu vlastnost, že dobře pronikají potravinou nebo sklem
ultrafialové paprsky = světelné, nemají schopnost projít ani sklem (za sklem se neopálím)
mají nízký efekt z hlediska sterilizace, ale mají dobrý vliv v tom, že se používají ve skladech, že se používají na dezinfekci prostředí, účinnost zabíjení mikrobů není téměř žádná, ale pouze snižují jejich virulenci a
STERILIZACE IONIZAČNÍM ZÁŘENÍM
ionizace (jsou požity paprsky, které vychází ionizačním zářením – rozpad iontů – radioaktivita
jde o gama paprsky (nejčastěji) – vznikají rozkladem radioaktivních prvků (kobalt)
mají destruktivní důsledek na mikroby – ozářením dojde k jejich sterilizaci
je to metoda, která má řadu omezení
používají se velmi malé dávky (používají se např. k potlačení klíčivosti brambor ve skladu, potlačení zrání některého ovoce – např. banánů; boj proti škůdcům – např. u obilí – ozáření velmi nízkými dávkami, škůdci se eliminují, ničí)
střední dávky radioaktivity – určitý způsob, který odpovídá pasteraci (nejde tu o teplotu, ale o intenzitu paprsků)
vyšší dávky – může dojí k úplné sterilaci
problém je v tom, že gama paprsky mají kromě pozitivních důsledků, že mohou způsobit i změny nežádoucí – které se projeví jednak smyslově a jednak je diskuze o tom, jestli i ty nepatrné dávky nejsou škodlivé a nemohly by způsobit negativní vlastnosti např. co se týče genetiky…., ( řeší se to zákony ( jsou určité skupiny potravin, kde se nesmí použít ionizace –. 1)výrobky pro děti – dětská výživa, kojenecká výživa; 2) na obalu potraviny to musí být označeno: ošetřeno ozářením
jednotky: BEKEREL (Bq) – v normách MZdr je určeno max. množství; protože je přirozená radioaktivita, nikdy nebude v potravině 0 bekerelů
UV ZÁŘENÍ
ultrafialové paprsky – UV záření, má to menší intenzitu (přístroje – lampy), je to krátkodobá a povrchová ozařování (neproniknou do hloubky)
KONZERVACE ULTRAZVUKEM
ultrazvuk působí destruktivně na potraviny
může způsobit jakostní změny
drahé zařízení
CHEMICKÉ ZÁKROKY – CHEMOABIÓZA nebo CHEMOANABIÓZA
máme různé aditivní látky, které přidáváme do potravin
označují se „Éčky“
jsou to látky, které jsou řešeny vyhláškou MZdr, kde je řečeno, jaké látky mohou do potravin přijít a v jakém množství (v jakých koncentracích)
mohou patřit do potravin trochu zdravotně rizikových
podmínky: 1) zdravotně nezávadná látka, 2) látka, která nesmí zhoršovat jakost
patří sem chemické látky, kterými se prodlužuje trvanlivost výrobku:
kyselina benzoová (např. u kompotů, nebo u konzerv pro velkospotřebitele – kuchyně..)
kyselina mravenčí
kyselina sorbová
oxid siřičitý
ve většině případů se používají k prodloužení trvanlivosti
v předpisech MZdr – je tam určeno i do jakých potravin se to nesmí použit – např. kys. benzoová se může použít pouze u rostlinných výrobků, NE u živočišných
postupně je snaha snížit množství aditivních látek v potravinách
4. přednáška
- -
IR…intenzita rozkladu
IR = (CPM x virulence) / odolnost prostředí
(CPM x virulence) ( abióza = přímá inaktivace
odolnost prostředí ( anabióza = nepřímá inaktivace
NEPŘÍMÁ INAKTIVACE (ANABIÓZA)
pokud chci zvýšit odolnost prostředí ( různé metody:
KONZERVACE SNÍŽENÍM OBSAHU VODY
odnímání vlhkosti v potravinách
mikrobi potřebují určité množství vody ke svému životu – platí zásada, že čím je větší obsah vody v potravině, tím snadněji se kazí (tím lepší mají mikrobi podmínky)
voda se v potravinách nebo v přírodě vyskytuje ve dvou formách:
voda vázaná (chemicky vázaná)
voda volná – pokud se bavíme o snížení obsahu vody, bavíme se o vodě volné
vzoreček vodní aktivity:
Aw = P / P0
čím je hodnota vyšší ( větší vodní aktivita ( tím je obsah volné vody vyšší
P….. při měření z potraviny
P0… při měření nad hladinou
výsledek může být max. 1 – čím blíže 1, tím je obsah vody volné vyšší
např. při výrobě salámů, které se suší (čabajky, uherské salámy..) – tam je Aw jeden z kritických bodů HACCP
pokud děláme nějaké opatření, že snížíme obsah vody, neznamená to, že vysušíme všechnu vodu, nikdy nejde získat 0 % vody v potravině
způsoby:
KONZERVACE SUŠENÍM
přímé sušení
např. v domácnostech – houby
průmyslové využití:
teplem
zahušťování (odpořováním vody) – především u tekutých potravin (mléko, ovocné šťávy), nepoužíváme ale u olejů; nejčastěji u mléka – např. kondenzované mléko = zahuštěné; nebo ovocné šťávy – zvyšuje se podíl tuhé hmoty (ovoce) nebo u výroby džemů
přístroje: odparky (tam se zahřívá tekutá látka a tím z ní odchází určité množství vodních par, nejsou to teploty vysoké, neškodí z hlediska vitamínů, jsou šetrné, záleží na teplotě a době trvání – můžem např. použít i metodu, že zahřejeme potravinu na nižší teplotu a po delší dobu)
vlastním sušením (nejrozšířenější, jde zde o razantnější snížení obsahu vody ( potravina je suchá
používají se sušárny – těch může být velké množství z hlediska techniky (např. válcové…), hmotu dáme do nádoby - kterou rozmělníme na kaši; uprostřed nádoby je buben neboli válec, který je vyhříván a je teplý; ten buben má na jedné straně škrabku, která seškrabuje části potraviny, které pak padají..????) – velmi primitivní způsob
dnes nejrozšířenější – sušárna sprejová ( pro tekuté potraviny, nebo potraviny, které sedají rozmělnit; princip sušení: v nádobě je tryska, kterou se vhání do nádoby rozmělněná potravina – tekutá, mokrá., v nádobě je teplo – části potraviny, než spadnou dolů, se úplně usuší – na spodu nádoby jsou části potraviny, které jsou úplně suché; tak se např. suší mléko = mléko usušené ve formě vloček
sublimace – moderní metoda; když se přeskočí jedno skupenství (z pevného skupenství přímo do plynného – např. přímo z ledu vzniknout plynné páry, aniž by led roztál); je zapotřebí nulový tlak vzduchu ( ve vakuu; je to velmi šetrný způsob, neničí se biologické hodnoty; postup je: zmražení potraviny ( vakuum ( působení tepla; jeden z nejdůležitějších a nejlepších způsobů ze zdravotního hlediska; potravina je šetrně sušená; při sublimaci se mohou použít teploty nižší
lyofilizace = sublimace má technologické odchylky; je to určitá modifikace pro určitý způsob sublimace, princip zmrazení – vakuum – teplo, zůstává stejný (používá se ve Francii)
nepřímé sušení = úprava osmotického tlaku
a) dochází ke změnám osmotického tlaku, týká se to především konzervace solí kuchyňskou (NaCl) – jejím hlavním konzervačním účinkem je, že mění osmotický tlak v prostředí; když do prostředí dáme určité procento soli, místo aby voda šla dovnitř, je ten proces opačný - voda jde ven (např. maso když osolíme, tak je kolem rybníček vody – maso vytahuje vodu ven), voda se snižuje tím, že z potraviny jde voda ven; metody:
solení na sucho (potravina se přímo naskladní do kádí, kde je prosolena)
nakládání v láku (lák = pitná voda, do které se dává určité procento NaCl a do toho se dávají potraviny – a tím se prodlužuje jejich trvanlivost), u masa se přidávají i dusitany; množství soli je odstupňované – nejčastěji se používá do láku kolem 10 % soli (3 – 6 %); sůl v malém množství způsobuje příjemnou slanou chuť, ale ve větším množství by byla nepoužitelná
b) konzervace cukrem – např. u ovoce = tzv. kandované ovoce; princip je v tom, že to ovoce se postupně máčí v cukerném roztoku; vyrovnává se množství cukru tak, že se nám zvyšuje obsahu cukru v ovoci – na úkor vody, aby se tam cukr dostal, vytlačí vodu = cukr nahrazuje vodu, dochází k rovnováze koncentrací; např. produkt, který má 10 % cukru a dáme ho do roztoku, který bude mít 20 % - dojde k rovnováze, že v ovoci bude mět 15 % a prostředí bude mět taky 15 %, pak to ovoce dáme zase do roztoku s vyšším obsahem cukru – obsah cukru v ovoci se opět zvýší, obsah vody se sníží... atd.)
KONZERVACE SNIŽOVÁNÍM TEPLOTY
2 způsoby:
chlazení (psychroanabióza)
snížení teploty, která je něco nad 0 °C, pohybuje se to od 0 do 8 – 10 °C, jde o krátkodobou konzervaci; trvanlivost je zhruba 7 – 10 dnů
omezuje se rozvoj mikrobů (nezabíjejí se přímo, nedochází k jejich usmrcení, ale zastavují se jejich životní procesy – s výjimkou psychrofilních mikrobů)
mražení (kryoanabióza)
teploty, které jsou nižší než 0 °C;
= typický příklad anabiózy, dochází k tomu, že většina mikrobů je usmrcena
působeni mrazu – několik forem:
změna vody v led ( tím, že nám potravina zmrzne, mění se veškerá volná voda v led a led není možno pro život použít, tato voda se nedá vázat a využít – mikrobi trpí nedostatkem vody a tím se zabíjí
mechanická destrukce mikrobů ( tím, že se voda mění v led i uvnitř buněčné šťávy – uvnitř buněk = uvnitř mikrobů, pokud se mění voda v led, zvětší se objem – najednou se zvětší obsah mikrobu – obal (buněčná blána) praská; nesmí se zmrazovat vejce ve skořápce – protože jakmile vejce zmrzne, praskne skořápka
působení nízké teploty ( nízká teplota zvyšuje odolnost prostředí tak, že je nevhodné pro mikroby
zmražování:
vzduchem = prostředník je vzduch, vzduch ochladíme, poženeme ho na tu potravinu a cirkulací vzduchu dojde ke snížení teploty u potraviny
vychlazenou kapalinou (imerzní zmrazování)( ponořujeme potravinu do kapaliny, která má nízkou teplotu; kapaliny typu fridex u auta (ten se nesmí použít u potravin, je to jen příklad) = takové kapaliny, které se dají využít, když se zchladí – do té kapaliny potravinu v obalech ponořujeme a tím teplo přechází do té kapaliny (cirkulace vody)
kapalným dusíkem (kryogenní zmrazování) ( velmi náročný způsob; dusík je plyn a má schopnost se zkapalnit, ale až při velmi nízkých teplotách (kolem – 190 °C – existuje speciální zařízení, kdy se tento dusík stane kapalinou), je to velmi drahý způsob, tento způsob konzervace je velmi rychlý a šetrný
kontaktní zmražování (dotykové) ( např. krabičky zmraženého hrachu, masa; jsou to 2 pohyblivé desky, kam se dají ty krabičky a ty desky z obou stran přimáčknou krabičku – je to zmrazení prostřednictvím desek (dotyku desek)
ÚPRAVA pH
většina mikrobů velmi špatně snáší kyselé prostředí (čím je pH nižší), používáme pH – kolem 4
zvýšení kyselosti: buď se použije kvašení – změna laktózy kvašením, nebo různé organické kyseliny, ocet – např. zavařené okurky, kysané zelí;
kvašení (
přirozená cesta – konzervace u alkoholu, mléčné kvašení; někdy přidáme kulturní mikroby – jsou zdravotně prospěšné - např. u jogurtů;
nebo pomocí látek jako – org. kyseliny ocet (nejsou přirozené), patří sem i antibiotika (silně omezené, prakticky se nepoužívá, používaly se spíše dříve) – mohou se použít jako pomocná konzervace; nejsou to ale antibiotika k léčení!!!
zvýšením kyselosti se prodlouží trvanlivost
používají se i kombinace výše uvedený metod
5. přednáška
- -
MASO – SKLADOVÁNÍ A KONZERVACE
maso, které získáme z jatečných zvířat na jatkách, kde se provádí porážení – je to výsledný produkt jatek
fyziologická teplota jatečných zvířat (prasata, skot, ovce, kozy) je vyšší než u člověka (přes 40 °C – kolem 41 °C), maso je po poražení teplé a teprve postupně chladné
když je ještě teplé (po poražení) – tak to jsou nejlepší podmínky pro rozmnožování mikrobů
maso po porážce prochází několika procesy:
1. fáze (pozitivní) = zrání masa ( pozitivní z hlediska smyslových vlastností (maso zlepšuje chuťové vlastnosti, vůni, konzistenci – dalo by se říct, že to maso zraje)
rigor mortis (= posmrtné ztuhnutí) – je viditelné (maso za 2 – 3 hodiny uplně ztuhne), rigor mortis trvá 10 – 12 hodin, pak se tvrdá konzistence mění v křehčí konzistenci
autolýza (rozklad) – rozkladné procesy pokračují
2. fáze (negativní)
vady masa - už dochází k určitému kažení, mezi vady masa patří:
osliznutí (nejméně závažná vada masa, maso trochu lepí, povrch – ten sliz, jsou vlastně bakterie, které rozkládají maso; maso může měnit barvu na tmavší; je to vada jenom na povrchu – např. můžem maso umýt, ještě je poživatelné
povrchová hniloba – pokud včas nezabráním osliznutí, je to vlastně 2. fáze osliznutí, např. jsme maso nedali do chladírny, vada je i několik cm dovnitř masa, už se to projevuje hnilobným zápachem a výraznou změnou barvy – maso černá
hluboká hniloba – už to není jenom např. 2 cm, ale jde to už dál do hloubky, maso se už kazí, je na něm spousta much, které na něj kladou vajíčka
zapaření – je proces, který je typický jenom pro maso, ke kterému dochází při špatném skladování; je způsobeno tím, že má maso vysokou teplotu po pražení – v důsledku ochlazování, jak se snižuje teplota, je důležité, aby byl dostatek volného prostoru mezi kusy masa, aby mohlo proběhnout zchlazení na nižší teploty; tam, kde není prostor mezi kusy masa – pára se nemůže odpařovat, maso začne hnít
plesnivění – patří do skupiny psychrofilních mikrobů = protože plísně snáší nízkou chladírenskou teplotu, mohou se při těchto teplotách množit…; tam kde jsou špatné hygienické poměry (kde je plíseň třeba na stropě, na stěnách), může dojít během skladování k zaplísnění masa; většina plísní je zcela nežádoucí, proto maso, které je napadeno plísní, je zcela nepoživatelné (plíseň má hyfy, které jsou neviditelné, viditelné jsou až bílé a šedivé koberečky, které se na mase projevují, části plísní a toxiny plísní mohou v mase zůstat, i když viditelnou část zaplísněného masa uříznem)
KONZERVAČNÍ METODY MASA
1. fáze – v této fázi musíme začat maso konzervovat
chlazení (nejčastější způsob) ( maso těsně po porážce dáme odvěsit (asi na 24 hod.) a pak ho dáme do chladíren (0 – 8 °C) – toto maso se používá jako výsekové a nebo jako výrobní (pro výrobu masných výrobků – např. salámy, uzené maso, nakládané…); nezmražujeme ho !!! – opakovaně zmražované maso snižuje jakost masa
spotřebitelské balení chlazeného masa ( např. maso v hypermarketech, už se nesetkáváme s tím, že nám řezník uřeže maso, ale už je tam hotový výrobek, který se prodává; nejčastější způsob balení:
balení prosté – chlazené maso, které se zabalilo např. do polyethylenu, nesmí prosakovat, je to většinou na misce a přes to se dá fólie; prosté proto, že to maso nevydrží dlouho (vydrží zhruba týden)
balení se sníženým obsahem vzduchu – obaly, které jsou vzduchotěsné, je to zase např. ta podložka s fólií, ale je tam menší tlak vzduchu - zhoršují se tam podmínky pro aerobní mikroby, prodlužuje se tím trvanlivost – např. o několik dní
balení ve vakuu – podložka + smrštitelná fólie, je úplně vyčerpaný vzduch mezi masem a obalem, obal se smrskne a přimáčkne bezezbytku k masu, není zde žádná možnost rozvoje mikrobů – chybí tu kyslík, takže se s tím zase prodlouží trvanlivost zhruba o týden
balení do ochranné atmosféry – upravujeme vzduch tím, že máme velkou vaničku, ve které je maso v kusech už připravené, má to obal, který je vzduchotěsný, pak do toho vháníme vzduch, který je upravený (hlavně dusík, ve kterém se mikrobi a bakterie udusí) – prodloužíme trvanlivost až např. na 2 měsíce
mrazení ( buď přímo půlky nebo čtvrtě, nebo už to rozporcujeme na jednotlivé části (šunka, hovězí, svíčková) a zabalíme to, a pak to teprve zmrazíme; mražení může být:
klasické – necháme napřed proběhnout zrání (rigor mortis) a pak se teprve zmrazí (maso se nechá nejdříve odvěsit a pak se zmrazí); používá se nejčastěji
šokové – je dnes moderní, maso těsně po porážce se okamžitě zmrazí (bez proběhnutí rigor mortis), dá se to používat jen u některých druhů masa; má to řadu výhod (výrazně se tím snižují ztráty – protože když to necháme odvěsit, tak jsou tam ztráty na hmotnosti – kolem 3 – 5 °C – odpařuje se voda, kdežto při šokovém zmrazování škody jsou téměř nulové); nevýhoda: při rozmrazování vyteče z masa více vody; používá se jen někdy
Způsoby zmražování masa:
chladírenská komora – je určena ke skladování (teplota od – 18 do – 22 °C) – je to teplota v domácích mražácích; výhoda: není nutné maso převážet
tunel – pokud chceme mít kvalitní maso, velmi nízké teploty (od - 35 až do – 55 °C), je zapotřebí spousty energie
často se používá kombinace těchto dvou (úspora energie)
abychom maso považovali za zmražené, musí mít teplotu – 8 až – 10 °C
doba trvanlivosti zmraženého masa je 9 – 12 měsíců (12 měsíců u hovězího masa, u vepřového 9 měsíců – protože má větší % tuku – mohlo by dojít k oxidaci neboli žluknutí tuků, ke kterému může dojít i v chladírenských komorách)
termosterilace ( výroba konzerv v plechu a ve skle, patří do toho veškeré způsoby týkající se tepelných úprav (vaření, pečení, smažení, uzení – teplým a studeným kouřem, solení – je na sucho, nakládání – je na mokro)
ZVĚŘINA
rigor mortis má trochu jinou formu než u normálního masa, závisí to i na stupni únavy (např. když se zajíci a srnci dlouho honí – rigor mortis nastane velmi brzy)
ulovení – předpisy pro ulovenou zvěřinu (pro myslivce):
zvěřina pro osobní spotřebu zvěřiny (nesmí se prodávat), k tomu nejsou předpisy
pro prodej - do obchodů - další zpracování, úpravu – jsou předpisy – musí být zajištěna veterinární prohlídka, která potvrdí nezávadnost masa (je to proto, že se ze zvěřiny mohou přenést choroby, které mohou být velmi nebezpečné pro člověka – např. tuaremie od zajíců)
farmové chovy – zvěřina se poráží na jatkách (srnci, kamzíci, mufloni, bažanti), zvířata jsou přikrmována
většina zvěřiny má ostřejší chuť, zápach, při skladování se zvýrazňují tyto vlastnosti (díky extraktivním látkám), změna barvy… - je to v obchodním světě označováno jako maso přezrálé (téměř nepoživatelné), ale existují skupiny gurmánů, kteří toto maso jí – v zahraničí jsou specializované drahé restaurace ( z obchodního hlediska označení „haut gout“ = je to už na hranici až pod hranicí toho, kde se už začínají tvořit vady masa
každý kus je označen visačkou – tam je označen revír, kde se to zvíře ulovilo, datum, značka toho, kdo to prohlížel, po vstupu do EU jsou povinné – u velkých kusů
metody konzervace (mrazení, chlazení) – právě proto, že teplota těla je dost vysoká, snažíme se co nejdříve zchladit kusy na teplotu nižší, aby nám déle vydržely
6. přednáška
- -
RYBÍ MASO
KONZERVACE
je citlivější, a dříve se zkazí než běžné druhy masa, proto ho musíme konzervovat – nejčastěji se používá chlazení
chlazení ryb (0
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 117,70 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EUE20E - Potravinářské zbožíznalství
Reference vyučujících předmětu EUE20E - Potravinářské zbožíznalství
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Přednášky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Přednášky
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Přednášky
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Přednášky
- EEE35E - Ekonomika veřejného sektoru - Přednášky
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky (2)
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky
- EJE04Z - Občanské právo - Přednášky - Pikola
- EJE05E - Obchodní právo - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky (2)
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Prednasky - pokračování
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky - Pavelka
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Přednášky - Kolman
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Přednášky
- ERE15E - Marketing I. PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Přednášky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky (2)
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - celek
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - Šilerová
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky
- ETE41E - ICT pro manažery - Přednášky
- EUE06E - Finance a úvěr - Přednášky
- EUE12E - Mezinárodní obchod - Přednášky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky (2)
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Valder
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Váchová
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE22E - Účetnictví pro podnikatele - PaE - Přednášky
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Přednášky
- TAE21E - Matematika - Přednášky - Gurka
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Přednášky - Vašák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Přednášky ve wordu
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - přednášky
- EJA05E - Základy právních nauk - Přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - přednášky - houby
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - přednášky
- EHE10E - Politologie - PaE - přednášky
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Výtah ze sladů - přednášky
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Přednášky
- ERE86E - Marketingová komunikace - KS PaE - Přednášky KS
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - přednášky
- ESE27E - Základy statistiky - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky Lhotská
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Přednášky Lhotkská
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Přednášky Lhotská
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Prednášky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - přednášky
Copyright 2024 unium.cz