- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSystémové pojetí zemědělské výroby – agrosystémy
Funkční podstata
Struktura
Atributy činnosti
Teorie systémů ve vědách o životě
Agroekosystémy
Charakteristika ekosystému (Wikipedie 2006)
Ekosystém se skládá ze složky živé, trovřené organismy (tzv. společenstvo neboli biocenóza) a složky neživé, tvořené prostředím (biotopem).
Základní funkce ekosystému jsou koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie.
Energie vstupuje do většiny ekosystémů dvojím způsobem:
- ze slunečního záření
- formou energetického dodatku
Základ fungování ekosystému
Hmota
- pro stavbu těla
- obíhá ekosystémy v cyklech – „biochemické cykly“
Energie
- pro metabolismu, růst a vnější aktivity (vůči ostatním organismům a prostředí)
- ekosystémem pouze proteče – „tok energie“
Vlastnosti agroekosystémů (ekosystémů typu „ager“)
regulace člověkem z vnějšku – oproti autoregulaci v přirozených ekosystémech
cílená selekce (výběr) organismů – výběr produkčních organismů a potlačování organismů škodlivých
snížená druhová pestrost – produkčních i asociovaných organismů
ovlivňování abiotických faktorů prostředí
otevírání a zesilování materiálových toků – odběr hospodářským výnosem, doplňování živin
Struktura a řízení agroekosystémů
(obrázek)
Neživé (abiotické) složky – „biofyzikální prostředí“
Živé (biotické) složky
- hospodářsky významné organismy
- asociované organismů
- člověk
- vzájemné interakce
Limity ekologických faktorů
(obrázek)
podmínky : pesimální, optimální, pesimální
letální bod dolní a horní
Nejvýznamnější abiotické faktory
Sluneční záření
Zdroj energie
Složky záření – mají za následek ohřívání zemského povrchu
Voda
Hydrický režim
- zajištění transpirace
- zajištění dostupnosti a příjmu živin
- transportní pochody v půdě a rostlině
- zajištění potřeb asociovaných organismů
Oběh vody
Vodní režim krajiny
- základní složky (srážky, výpar, odtok)
Živiny
Trofický režim
- živiny obíhají v biogeochemických cyklech mezi „zásobníky“
- cykly N, P….
Regulace abiotických faktorů = přizpůsobování jejich účinku optimu
- Sluneční radiace(pasivní přizpůsobování)
- vhodná rajonizace plodin
- délka vegetační doby(jařiny vs. ozimy)
- architektura porostů(horizontální a vertikální)
- šlechtění výkonnějších odrůd
- Vodní režim
- pasivní přizpůsobení:
rajonizace plodin
využití vhodné části plodin
- aktivní regulace
- Trofický (živinný režim)
- pasivní přizpůsobení:
vhodná rajonizace plodin
- aktivní regulace
Metody regulace zaplevelení
(Weed control methods)
Boj s plevely (do 40-50. let tento termín používán)
Hubení plevelů (od 70-80. letech používán tento termín)
Ochrana proti plevelů
Regulace zaplevelení (tento termín nejblíže odpovídá „weed control methods“)
Vývoj konceptů regulace zaplevelení
Hubení plevelů bez ohledu na jejich škodlivost a užitečné vlastnosti (weed eradication) – „eradikace“
Integrovaná ochrana proti plevelům na základě prahů škodlivosti (Integrated Weed Managemet System – IWMS) - plevele nemusíme hubit do „posledního lístečku“
Regulace zaplevelení s využitím užitečných vlastností plevelů – koncept příznivý do budoucna
Využití konceptu úplného vyhubení (eradikace) plevelů
v pěstitelských systémech s nedostatečně flexibilními prostředky ochrany
při potlačování invazních plevelů
hubení zaplevelujících rostlin
v porostech okrasných rostlin
Koncept integrované ochrany proti plevelům
(jedním a nejdůležitějším kritériem je „práh škodlivosti“)
Jak velkou škodu daná úroveň zaplevelení způsobí?
Jak vysoké jsou náklady na ochranu?
Definice integrované ochrany
(OILB, 1973):
Postup používající všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škůdce pod hladinou škodlivosti s přednostním záměrným využitím přirozených omezujících faktorů.
Integrovaná ochrana – předpokládá že se budeme soustředit na (méně škodlivé) prostředky
(použití preventivních a přímých metod)
omezující faktor = preventivní metody: čistá osiva, používat osevní postupy...
Předpoklady využití konceptu integrované ochrany
správná diagnostik a vyhodnocení úrovně škodlivosti (threshold)
cílené používání komplexu dostupných metod včetně preventivních
posouzení existujících metod z více hledisek a jejich významu v dané situaci
Metody ochrany
Nepřímé (preventivní)
osevní postupy, zpracování půdy, ...
sama o sobě tato ochrana nestačí
Přímé
chemické – mají největší hospodářský význam, hojně uplatňované
fyzikální – spočívají ve fyzickém odstranění druhů
mechanické
biologické
Hodnocení metod ochrany proti plevelům
Kritériumchemickámechanickábiologická
Účinnost ochrany +++ ++ + (+)
Spolehlivost +++ ++ +
Časová efektivnost +++ ++ +
Náklady +++ ++
Uživatelský komfort ++ ++ ++
Zatížení prostředí + ++ ++
Sociální a politická + +++ +++
akceptovatelnost
Mechanické metody ochrany proti plevelům
Mechanické poškození (zničení) vegetujících rostlin plevelů:
- podříznutí (plečky)
- zahrnutí zeminou (nářadí na zpracování půdy)
- vyvláčení na povrch (brány)
- poškození vegetativních rozmnožovacích orgánů (podmítače)
mechanicky poškodíme plevel
účinnost je poměrně malá
Technické metody
Nevratné poškození buněk a pletiv vlivem vysoké teploty:
- plamen vznikajícího spalováním plynu
- infračervené záření z rozžhavené keramické destičky
- působení horké směsi vodní pára/vzduch (pěna)
- mikrovlnné záření
- elektrický výboj
využívají především ekologičtí zemědělci
Slabé stránky termických metod
malá pracovní rychlost (2-4 km/h u strojů využívajících plamene, 1-3 km/h u strojů na bázi infračerveného záření)
nízká využitelnost energie (při průměrné spotřebě 50 kg plynu/ha je jen 15% energie využito k zahřátí plevelů)
množství energie nutné ke zničení plevelů velmi kolísá v závislosti na plevelném druhu a jeho růstové fázi
nebezpečí poškození plodiny a necílových organismů
přesto že termické metody používají ekologičtí zemědělci, tak tyto metody nejsou moc ekologické (velká spotřeba neobnovitelných zdrojů)
Biologická ochrana
Fytofágní organizmy
motýl - minující larvy k potlačení opuncií
Nosatci - parazitující na květenstvích a krytonosci na vegetačních vrcholech pcháče
mandelinka ředkvičková - na listech šťovíku tupolistého a alpského
nosatčík suříkový - na kořenech a vegetačních vrcholech šťovíků
Fytofágní organizmy – obratlovci
býložravci (kozy, ovce) – spásání nedopasků, nedostupných ploch a křovin
ryby tolstolobik bílý a amur bílý proti vodním plevelům
Specifika biologické ochrany
Předpokladem je dlouhodobě ustálená dynamická rovnováha mezi nabídkou potravního zdroje (plevele) a potřebou bioregulátora, což je v agroekosystémech (jednoletých kulturách) obtížně dosažitelné.
Bioregulátor je závislý nejen na množství dostupné potravy, ale zároveň je vystaven i tlaku vlivu vyšších trofických úrovní a abiotických faktorů prostředí.
Plevel vytvářejícíc společenstva a ochrana musí zajistit účinek na několik (zpravidla 3-5) rozhodujících plevelných druhů. Naproti tomu většina bioregulátorů je druhově specifická.
Ústup pouze jednoho druhu je zpravidla kompenzován druhy dalšími. Použití nespecifických bioregulátorů není možné z důvodu nebezpečí poškození kulturních rostlin.
„Škůdce je od Pána Boha stvořen k tomu, aby škodil.
Jakmile má být užitečný, tak samovolně zaniká.“
Chemická ochrana
Herbicidy
Mechanismus účinku herbicidů
(herbicicde mode of action)
Inhibice životně důležitých pochodů
fotosyntéza
dělení buněk
syntéza rostlinných barviv
syntéza aminokyselin
syntéza lipidů
Selektivita herbicidu:
schopnost potlačovat plevele v porostech plodin, aniž by je poškozoval, tzn. vykazuje vyšší biologickou aktivitu na plevele než na kulturní rostlinu.
Symptomy poškození herbicidy (tzv. rytotixicita)
clomazone (Command)
Zdroje selektivity herbicidů
Herbicid
Prostředí
Rostlina
Mechanismus účinku
Rozdílná zóna příjmu
Rozdílná stavba rostliny
Fyzikálně chemické vlastnosti úč. l.
Půdní vlastnosti
Rozdíly v metabolizaci
Formulace – safenery, enkapsulace
Počasí
Transgen tolerance
Rozdělení dle selektivity
Neselektivní (totální)
(anorganické)
organické
půdní s reziduálním účinkem
listové
Selektivní (jsou určené pro specifické plodiny)
Příjem herbicidů
kořeny – účinná látka herbicidu se musí dostat do půdního prostředí a potom teprve jsou rostliny schopné je přijímat do svého těla
listy – když plevele začnou růst, tak vybereme vhodný herbicid, aplikujeme je a rostlina je přijme list
kořeny i listy
Rozdělení dle translokace
kontaktní
lokálně systemické
systemické
Termín aplikace herbicidů
před setím se zapravením do půdy
před vzejitím (preemergentně) – kulturní rostlina je zasetá ale ještě nevzešla
po vzejití (postemergetně) – kulturní rostlina již vzešla
Preemergentně nebo postemergentně?
PreemergentněPostemergentně
+ ochrana od počátku vegetace+ známé zaplevelení
+ dlouhodobější půdní účinnost+ menší zatížení prostředí
- aplikace „naslepo“- vhodné načasování
- závislost na vlastnostech půdy- častější fytotoxicita
- nepůsobí na vytrvalé- zpravidla vyšší náklady
Formulační typy herbicidů
formulace pevných látek
despergovatelný prášek (WP)
despergovatelný granulát (WG WDG)
suspenze (SC, FW)
formulace kapalných látek
emulzní koncentrát (EC)
roztok (SL)
Rezistence plevelů k herbicidům
Definice HRAC
Rezistence v přirozené populace plevelů je spontánně vystupující dědičná vlastnost jednotlivých biotypů přežít ošetření herbicidem, který za normálních aplikačních podmínek tuto populaci ...... (chybí poslední dvě slova)
Osevní postupy
Osevní postup
střídaní plodin v čase a místě
cíl: stabilizace výnosů, kvalita, zachování struktury půdy
je 9- ti honný („hon“ – plocha na které se pěstuje daná plodina)
Osevní sled
střídání plodin během více let
protiklad: monokultury
Monokultura
rozdělujeme je z hlediska: časového (kukuřice) a prostorového (pšenice)
dodávat více energie, více postřiků (herbicidy, insekticidy…)
vyšší ekologická zátěž, dražší technologie, organické hnojení
únava půdy: všeobecná (není vázáná na konkrétní plodinu, dá se odstranit správnou agrotechnikou – osevní postupy, střídání plodin), pravá (vázaná na konkrétní plodinu; např. lnová únava – dá se odstranit jedině střídáním plodin)
Předek osevních postupů:
Úhorová soustava
plodiny šly za sebou (ozimy, jařiny, úhor)
Nordfoldský osevní postup
jeteloviny, ozim, ozimé plodiny, okopaniny, jařina s podsevem (značený malým trojúhelníčkem za názvem plodiny)
díky tomuto postupy zvýšen výnos o 100%
Posklizňové zbytky
zanechává každá rostlina
dají se využít jako zelené hnojení s přídavkem organických hnojiv
plodiny rozdělujeme na: zlepšující zhoršující, neutrální
Obiloviny
pokrývají cca 50% osevního postupu
skupina zhoršující (mimo ovsa)
odebírají pohotové plodiny
zanechávají střední množství posklizňových zbytků
umožňují zaplevelení vyššími plevely
pšenice ozimá (nejnáročnější; předplodina – jeteloviny, řepka ozimá, luskoviny, luskoobilné směsky – do podsevu, znač. LOS)
jařiny (předplodina – animálně hnojené okopaniny)
jarní ječmen (lze pěstovat po ozimé řepce)
ozimý ječmen (méně náročný, lze pěstovat po pšenici)
žito (nejlepší předplodina – polorané brambory)
oves (předplodina – obilnina; plodina zlepšující, mnoho posklizňových zbytků)
Luskoviny
skupina zlepšující
na kořenech jim žijí „ryzobia“ – ty poutají vzdušný dusík
mají bohatý kořenový systém – působí na zlepšení struktury půdy, využívají přístupné formy živin
mají pomalý počáteční vývoj-výhoda
hrách, bob (měl by být nejdříve za 4 roky dán na stejné místo)
nejčastější předplodina – okopaniny (brambory, řepa cukrovka, kukuřice), obilniny
Okopaniny
skupina zlepšující
organické hnojení (značení: horní index křížek) – kejda, močůvka, hnůj
MPK (dusík, fosfor, draslík)
zanechávají velké množství posklizňových zbytků – velice kvalitní organickou hmotu
brambory (4-letý odstup, plus je lehčí půda)
cukrovka (hlouběji kořenící rostlina, vysušuje půdu, nevhodná předplodina vojtěška, dodržet 4-letý odstup; problémy – choroby, škůdci)
kukuřice (v rámci pěstování řazena do okopanin, pokud je hnojena organicky řadí se do zlepšujících plodin, může se pěstovat v monokulturách)
Olejniny
skupina zlepšující
řepka ozimá (náročná na včasnou sklizeň předplodiny, doporučován 4-letý odstup, výborný „přerušovač“ obilných sledů)
len (odstup 6-8 let, předplodina – vojtěška, cukrovka, okopaniny)
Jeteloviny
skupina výrazně zlepšující
poutají vzdušný dusík (hrách : 100 kg dusíku, vojtěška : 200 kg dusíku)
dokáží odplevelit
vysévají se bez krycí plodiny nebo s krycí plodinou (luskoobilná směska, oves, jarní pšenice, jarní ječmen)
vysévají se buď samostatně nebo s podsevem
Meziplodiny
značí se obdélníčkem
mezi plodinou a následnou
zakrývá půdu přes zimu, omezuje půdní erozi
využívají půdní vláhu
ozimé plodiny: ozimá pšenice, žito plus vikev, řepka
letní plodiny: hořčice bílá, svazenka vratičolistná, řepka
Osevní postupy
Polní
Specializované – převaha jedné plodiny
Speciální
- zelinářský
- protierozní
- semenářský
- závlahářský
Příklad:
Osevní postup:
60 hektarů vojtěška (pěstuje se na dvou honech – dvou letá)
60 hektarů pšenice
30 hektarů jarního ječmene
30 hektarů řepky
30 hektarů kukuřice na zrno
30 hektarů cukrovky
30 hektarů luskoobilné směsky
Produkční
potraviny
krmiva
pěstování energ. plodin
Mimoprodukční
energetická
kulturní
soustavnost
vliv ročníků
vliv počasí
sezónnost
závislost na půdě
bilance půdy v ČR
Zemědělské půdy:(Obecná fytotechnika str. 60-61)
zem. půdy
vinice
…….
Rajonizace
jednotlivé rostliny se pěstují v dané oblasti – přírodní podmínky, podnebí, půdní druhy (jílovité, písčité), klimatické podmínky
1. rajonizace 1959 – 4 oblastikukuřičná, bramborářská, horská
1996 - 5 oblastíobilnářská, pícninářská, kukuřičná, bramborářská
Herbologie (nauka o plevelech)
vytrvalost plevelů (1-leté, vytrvalé)
růstová dynamika plevelů
vývoj plevelů během vegetace
Plevele
jednoleté
rozmnožují se generativně (pomocí semen)
semena vytvářejí v půdě zásobu semen a v půdě tak vydrží i několik let
ozimé plevele
vzešlé rostliny přezimují spolu s kulturní plodinou
ozimé rostliny (ozimá pšenice, ozimý ječmen, tritikale…)
významné ozimé druhy: chumdelka metlice (ve víceletých pícninách), kokožka pastuší tobolka (tobolky ve tvaru srdíčka, výskyt v okopaninách, v širokořádkových kulturách, ve víceletých pícninách), svízel přítula (v ozimých plodinách), heřmánkovec přímořský (čeleď hvězdicovitých, v téměř všech ozimých plodinách – nejčastěji u pšenice, u ječmene), vlčí mák (štětinky na listech), penízek rolní (čeleď brukvovitá, v ozimých plodinách), violka rolní (na okrajích polí, v řídkých porostech), hluchavka nachová-usedá na řapík- a objímavá-stonek objímá (čeleď hluchavkovitých, stonek je čtyřhranný), lipnice roční (v obilninách), ptačinec žabinec, rmen rolní (ozimé plodiny), rozrazil perský („bouřka“, kvete modře, víceleté pícniny, ozimy), starček obecný (čeleď hvězdicovitých, převážně v prořídlých plodinách), turanka kanadská (vinice, sady, čeleď hvězdicovitých), zemědým lékařský (v okopaninách, zelenině)
časně jarní plevele
vzchází na časně na jaře
zaplevelují jařiny
nejsou schopni přezimovat v porostu
oves hluchý (čeleď lipnicovitých, obilniny, luskoviny), popletka obecná (okopaniny, víceleté pícniny) konopice rolní (obilniny, víceleté pícniny), truskavec ptačí (drobné listy, zapleveluje všechno)
pozdně jarní plevele
potřebují vyšší teploty pro vzcházení
významné jsou v širokořádkových plodinách
zástupci: laskavec ohnutý (velké množství semen; širokořádkové kultury – okopaniny), lebeda rozkladitá (čeleď merlíkovitých; širokořádkové kultury), merlík bílý (má pomoučené listy; v obilninách, okopaninách), ježatka kuří noha (čeleď lipnicovitých; v obilninách), peťour malouborný (pět květních lístků; v širokořádkových kulturách –brambory, řepa, kukuřice), bažanka roční (světlejší žilnatina), lebeda lesklá (čeleď merlíkovitých; chmelnice, vinice, sady), lilek černý (výskyt: rajčata, brambory, širokořádkové kultury), mleť zelený (při zlomení vytéká mléko), pryšec kolovratec (v zelinářství)
dvou a víceleté plevele
v prvním roce plevele tvoří (přízemní) růžici
je velmi malá konkurenční schopnost
až v druhém roce se zapojuje, získává konkurenční schopnost, šíří se pomocí větru, jsou citlivé na zpracování půdy, zaplevelují zejména pícniny
zástupci: peliněk černobíl (víceleté pícniny), klocika kompasová (natáčí listy na sever, čeleď hvězdicovitých; obiloviny, okopaniny), pampeliška lékařská (čeleď hvězdicovitých; pastviny, víceleté pícniny, louky), šťovík kadeřaví a tupolistý-velký listy (víceleté pícniny), jitrocel kopinatý ( na loukách, v obilovinách ojediněle-spíše ne), lopuch plstnatý (čeleď hvězdicovitých),
vytrvalé plevele
rozmnožují se vegetativně
zaplevelují všechny plodiny
zástupci: svlačec rolní, pýr plazivý, bršlice kuří noha (oddenky)
poloparazitické plevele
černýš, kokrhel, zdravínek
parazitické
- klokotice
POLNÍ PLEVELE A JEJICH REGULACE
Nauka o plevelech a jejich regulaci – HERBOLOGIE
Herbologie (Weed Science, Herbologie)
biologie a ekologie plevelů
škodlivost plevelů
ochrana proti plevelům
chemická ochrana
vlivy v prostředí
Evoluce polních plevelů
spojena s rozvojem zemědělství
počátky zemědělství > 7000 let př. n. let. v oblasti „úrodného půlměsíce“ – přední Asie
počátky v Evropě > 5000 let př. n. let.
utváření plevelových společenstev z původních druhů
introdukce a změny v areálech výskytu
Koevoluce plevelů a kulturních rostlin
(obrázek)
Historická období evoluce plevelů
Prehistorické období
plevelné a kulturní formy (biotypy) téhož rostlinného druhu (merlík bílý, pšen
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 98,36 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu AAE01E - Obecná fytotechnikaPodobné materiály
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Přednášky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Přednášky
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Přednášky
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Přednášky
- EEE35E - Ekonomika veřejného sektoru - Přednášky
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky (2)
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky
- EJE04Z - Občanské právo - Přednášky - Pikola
- EJE05E - Obchodní právo - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky (2)
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Prednasky - pokračování
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky - Pavelka
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Přednášky - Kolman
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Přednášky
- ERE15E - Marketing I. PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Přednášky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky (2)
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - celek
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - Šilerová
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky
- ETE41E - ICT pro manažery - Přednášky
- EUE06E - Finance a úvěr - Přednášky
- EUE12E - Mezinárodní obchod - Přednášky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky (2)
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Valder
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Váchová
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE22E - Účetnictví pro podnikatele - PaE - Přednášky
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Přednášky
- TAE21E - Matematika - Přednášky - Gurka
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Přednášky - Vašák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Přednášky ve wordu
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - přednášky
- EJA05E - Základy právních nauk - Přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - přednášky - houby
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - přednášky
- EHE10E - Politologie - PaE - přednášky
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Výtah ze sladů - přednášky
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Přednášky
- ERE86E - Marketingová komunikace - KS PaE - Přednášky KS
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - přednášky
- ESE27E - Základy statistiky - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky Lhotská
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Přednášky Lhotkská
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Přednášky Lhotská
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Prednášky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - přednášky
Copyright 2024 unium.cz