- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálší dobu, většinou od 6 měsíců a výše
není třeba přidávat chemické konzervační látky, ale někdy se přidávají (kys. benzoová)
výrobky kašovité konzistence
džemy – označení džem je podle druhu ovoce, rozlišujeme 2 druhy džemů, které se mohou u nás objevit:
extra džem (vždy zde musí být označení druhu – švestkový, meruňkový… ; min. podíl ovoce je 45 %; druhá polovina je prakticky cukr)
džem (min. podíl ovoce 35 %)
ovocná pomazánka (nesmí být označena jako džem, má méně než 35 % ovocného podílu; většinou mají kolem 25 %)
marmeláda (pouze z citrusových plodů)
povidla (nachází se zde větší kusy ovocné dužniny)
protlaky (u zeleniny) – vznikají lisování zeleniny, nejčastější je protlak rajský – je základem výrobku kečupu; kečup = rajský protlak, který se pak ochucuje různými způsoby (různým typem koření) – rozlišujeme kečup podle stupně kořenění:
jemný
ostrý
výrobky tekuté konzistence
na nejvyšším stupni jsou ovocné šťávy (džus) – jde o výrobky, které jsou pasterovány (dlouze) nebo sterilovány (krátce), mají dlouhou trvanlivost (většinou 1 rok), trvanlivost je zajištěna použitím vysoké teploty (teploty jako u mléka ( 95 – 100 °C?);
100 % džus - nesmí se zde přidávat cukr a voda, konzervační látky
jednodruhový (např. meruňkový, malinový)
vícedruhový (složen z několika druhů ovoce – např. směs lesních plodů)
velké cenové rozdíly – záleží na tom, jaká byla použita surovina; výroba koncentrátů:
výroba z čerstvého ovoce – dražší, lisování z čerstvého ovoce
výroba z koncentrátů (koncentrát = zahuštěná konzervovaná šťáva, která se zchlazuje nebo zmrazuje; a pak se použije když není sezóna k výrobě šťáv)
nektar – vyznačuje se tím, že obsahuje méně než 100 % ovocného podílu (nesmí mít méně než 30 % ovocného podílu; jsou to většinou ovocné nektary; obsahuje od 30 do 60 % ovocného podílu); u ovocného nektaru je povoleno přidávat vodu a cukr a případně některé další látky pro zlepšení chuti, vůně, někdy i z hlediska konzervace
ovocné nápoje – podmínka min. 10 % ovocného podílu
ovocné limonády – min. 3 % ovocného podílu; můžem se setkat se dvojím označením: malinová limonáda (musí tam být min. 3 % podílu malin); limonáda s příchutí malin (většinou jde o jablkovou surovinu, kde je přidaná chemická aromatická látka, která dodává chuť po malinách)
čím je obsah ovocného podílu nižší, tím více se to dorovnává cukrem (někdy i umělými sladidly) – je to problém kalorické hodnoty
nejkvalitnější a nejzdravější voda je voda z vodovodu!!! (nyní se provádí v Praze ozonizace vody, proto se dává méně chlóru do vody, a po natočení vody z kohoutku je dobré nechat vodu 5 – 10 minut odstát, aby nadbytečný chlor vyprchal)
ZMRAZOVÁNÍ
je to způsob, který nejčastěji používáme jako zmrazování vzduchem, nebo kontaktní zmrazování (krabička s hráškem mezi deskama)
provádí se to v zmrazovacích tunelech
používá se teplota – 35 - 50 °C
skladovací doba je min. půl roku, někdy až 10 měsíců
SUŠENÉ OVOCE A ZELENINA
metody klasické (např. výroba křížal) nebo i metoda sublimační (sušení v sušičkách, které jsou většinou na sublimační bázi), infralampy (krátkodobé)
nesmíme používat příliš vysokých teplot
MLÉČNĚ KVAŠENÁ ZELENINA (u ovoce se to nepoužívá)
jde zde o kulturní způsob kvašení (přidáváme bakterie mléčného kysání; je to jako u výroby jogurtů), tím snižujeme i pH, to většině mikrobů nevyhovuje (vyšší pH)- omezení, zničení jejich aktivity
např. Znojemské okurky (máme na ně patent), sladko-kyselé okurky, slané; kysané zelí
bakterie mléčného kysání – jsou zdravotně velmi prospěšné z hlediska výživy
PROSLAZOVÁNÍ (KANDOVANÉ OVOCE)
princip je ten, že ovoce namáčíme (kousky nebo celé ovoce) do nasyceného roztoku cukru (několikrát), cukr se dostává dovnitř a vytlačuje vodu (např. želé)
CHEMICKY KONZERVOVANÁ ZELENINA
většinou kombinace s termosterilací – jsou povolené některé chemické látky, které mají velmi silný konzervační účinek, získává se prodloužená trvanlivost (hrášek, kukuřice…) – kombinace teplo + chemická látka (kys. sorbová, kys. benzoová)
musí to být vždycky látky povolené vyhláškou MZdr a musí dodržovat i celkové množství, které lze použít (jsou přesně stanovena rezidua, která tam mohou zůstat)
12. přednáška
- -
ZMĚNY PŘI SKLADOVÁNÍ
žádoucí
nežádoucí
nemikrobiální
mikroby
NEMIKROBIÁLNÍ ZMĚNY PŘI SKLADOVÁNÍ
5 skupin:
1) MECHANICKÉ PŘÍČINY (VLIVY)
to jsou ty vlivy, které jsou způsobeny ještě před skladováním nebo při skladování – např. při manipulací
= poškození, poškrábání, narušení povrchu (např. u ovoce, u brambor….) a to zhoršuje možnost skladování
2) FYZIKÁLNÍ PODMÍNKY PROSTŘEDÍ
v jakých podmínkách se skladování provádí, podle druhů skladování jde o fyzikální podmínky, které jsou v makroklimatu (venku) a v mikroklimatu (toho skladu)
makro klima
mikro klima
= podmínky přímo ve skladu (i když to ovlivňují i podmínky makroklimatu – např jestli svítí sluníčko…)
teplota
vlhkost
3 podmínky, které vždycky sledujeme:
teplota – vyšší teplota způsobuje rychleji změny (i nemikrobiální)
relativní vlhkost – má vliv na ztráty a stupeň změn
možnost výměny vzduchu, větrání
3) VLIV ATMOSFÉRICKÉHO KYSLÍKU
nejedná se o kyslík obsažený v potravinách, ale jen atmosférický
kyslík způsobuje OXIDACI + HYDROLÝZU
oxidace je proces, při kterém se účastní chemicky i voda, tak současně s tím dochází k druhé chemické reakci a to je hydrolýza (= rozklad vody)
těmito procesy především trpí tuky (jde o potraviny, které obsahují tuky – potraviny jako jsou tuky, oleje, maso…) ( oxidací dochází ke žluknutí = dochází k rozkladu složek tuků a olejů: na glycerol a mastné kyseliny, ( negativní změna smyslových vlastností - především chutě a vůně („rybí vůně“),
glycerol
mastné kyseliny, ty se štěpí dál na:
peroxidy (způsobují nepříjemný pach)
např. peroxid vodíku
nejsou nebezpečné zdravotně
žluknutí může být dvojího typu:
oxidativní = je to způsobené oxidací, ke které dochází vlivem přítomnosti atmosférického kyslíku
enzymatické
musíme vytvořit podmínky, aby ke žluknutí nedocházelo
katalyzátory žluknutí:
to jsou chemické látky, které nám většinou urychlují žluknutí, ale nejsou v tom žluknutí zapojeny = chemicky se nevážou; žluknutí urychluje:
především světlo,
přítomnost atmosférického kyslíku a vody,
kovy (Ze) – např. trubky, kde se vede tekutý olej,
vyšší teplota – žluknutí je rychlejší
relativní vlhkost
KONTROLA STUPNĚ ŽLUKNUTÍ
nemůžeme naskladnit máslo a skladovat ho 6 měsíců; např. označení jenom máslo = dlouho skladované; označení čerstvé máslo – skladováno max. do 4 – 6 týdnů
kontrola několika způsoby: (odebereme vzorky)
smyslově (především chuť a vůni)
laboratorně (hlavně ve velkých skladech) – má tu výhodu od smyslového, že nám podchytí změny ještě dříve, než k nim dojde; účelem je laboratorního vyšetření, jestli to žluknutí příliš nepokročilo; sledujeme 2 kritéria:
číslo kyselosti = to, že jde o rozklad a uvolňuje se část glycerolu a mastných kyselin (zpočátku málo, pak více) – a tím můžeme zjistit, jestli je ta změna větší či menší, jestli se to blíží už nějaké hranici – ještě před tím, než se to projeví smyslově; a je v té normě určité číslo, které se nesmí překročit z hlediska toho stupně kyselosti
první štěpení – glycerol a mastné kyseliny
peroxidové číslo = to je už je stupeň vyšší, ukazuje nám, že došlo nejen k uvolnění části glycerolu a mastných kyselin a některé ty kyseliny se štěpí už dále na peroxidy, to už je druhý stupeň žluknutí, způsobuje už změnu smyslových vlastností
druhý stupeň štěpení – jak se mastné kys. dále štěpí – peroxid
provádí se v určitých etapách a účelem je zamezení zkažení tuku
jak se bránit, aby k oxidaci nedošlo, METODY OCHRANY ŽLUKNUTÍ:
1) mechanická
např. obal (který např. nepropouští kyslík – odolný proti vzduchu), obal musí vyhovovat určitým kritériím – někdy i obaly tmavé, aby nepropouštěly ani světlo (např. u tekutin - olejů); ale kyslík, který zůstane v obale, tak ten může způsobit také oxidační změny
např. balení – se sníženým tlakem
balení ve vakuu (fólie je přisátá)
v umělé atmosféře (obal, který není zcela přiléhavý) – většinou to znamená, že je se sníženým obsahem vzdušného kyslíku (vytlačí se vzduch z obalu a napustí se tam atmosféra, která má jiné složení)
nebo např. v celém skladu je umělá atmosféra ?? – patří to sem??
snížené kontakty s nějakými kovy (např. nesmím používat železné trubky..)
otázka světla
2) použití antioxidačních látek – snižuje oxidaci, antioxidanty můžeme rozdělit na:
přírozené (přírodní) – které jsou do určité míry přímo už obsaženy v potravinách (zeměd. produktech)
to jsou především vitamíny – C, E
provitaminy A – karotenoidy (např. v mkrvi)
izolované (přírodní, přirozené) – to jsou ty, které my izolujeme, zvýšíme koncentraci, která je těch přirozených velmi malá, zvýšíme jejich množství a hodnotu a přidáváme je do tuku
jsou to vitaminy, které můžeme získat i chemickou cestou – např. ze sóji, ovesná mouka, kyselina askorbová
umělé
chemické látka, největší účinek deriváty kyseliny galové
kyselina galová – sůl kyseliny galové – propylgalát (tj. látka, která má obrovsky intenzivní antioxidační účinek, je zdravotně nezávadná, je to látka, kterou musíme do tuku přimíchat – např. při výrobě nejčastěji u vařeného sádla – to se nejvíce kazí – do sádla se přimíchává 0,01 % propylgalátu) – hlavně u tuhých tuků
4) CHEMICKÉ LÁTKY
Při skladování jsou to některá chemická činidla (jsou to látky aditivní – přidávají se do potravin), jsou to ty, které buď:
přímo ovlivňují změny (žádoucí)
katalyzátor
nevhodné jsou: dezinfekční prostředky, kovy
5) ENZYMATICKÉ ZMĚNY
enzymy mohou působit u potravin, které mohou způsobit značné nežádoucí změny, jak ztráty přímé, tak nepřímé
enzym = biokatalyzátor, není přímo činitel, který se do chem. a biochem. reakcí pouští, enzym je katalyzuje, iniciuje je, ovlivňuje jejich vznik a intenzitu, sám do nich nevstupuje, je to např. zrání – je to z 90 % ovlivňováno obsahem enzymů a jejich aktivitou; enzymy jsou v určitých etapách žádoucí – např. u dozrávání jablka = je to proces, který je řízen enzymy
kdy enzymy nepůsobí – ovoce se kazí
enzym se dělí na 2 části:
apoenzym
to je základní univerzální bílkovinná složka, která nese teprve na sobě ten enzym
koenzym
nositel jejich aktivity, je specifický účinný faktor ( dochází k rozkladu
složka, která je zaměřena jenom na jednu složku (vlastnost) potraviny
z toho můžeme určit, kterou součást potraviny rozkládá
největší část enzymů má koncovku –áza
lipáza = enzym (koenzym), který štěpí tuky,
proteoláza = enzym, který štěpí bílkoviny
enzymy jsou přirozenou součástí všech potravin a podílejí se jak na pozitivních změnách, ale pak i negativních; proto musíme v určité etapě zastavit ty změny = na skladě musíme udělat určitá opatření, která by snížila působnost určitých jevů
OCHRANA PŘED ENZYMY (z hlediska jejich nežádoucích změn), jak zastavit proces:
zvýšení teploty – krátkodobé a na velmi malé zvýšení (např. u skladování ovoce), enzymy se ničí se zvýšenou teplotou, u enzymů stačí teplota kolem 30 – 40 °C, nemusí se přímo zničit, ale stačí jejich desaktivace
např. parou
nebo vnořením na několik sekund do horké vody
jedná se o dobu několik desetin vteřin = banšírování; ( proces se zastaví,
např. při výrobě kompotů, nebo u skladování polotovarů (např. suroviny pro výrobu ovocných produktů, ovocných šťáv, kompotů…)
snížení obsahu vody
enzymy pro svou činnost potřebují určité množství vody
2. přednáška
- -
Změny
nemikrobiální
mikrobiální
ZMĚNY MIKROBIÁLNÍ
na změnách se podílí mikrobi
NEŽÁDOUCÍ ZMĚNY
působí při skladování ztráty
přímé
nepřímé
vlastnosti mikrobů, kteří způsobují nežádoucí změny;
mikrobů je široká škála;
bakterie
viry
kvasinky
plísně
ROZDĚLENÍ MIKROBŮ PODLE NÁROKŮ NA TEPLO
termofilní
takové mikroby, kterým se nejlépe daří při teplotě (kdy se nejlépe rozmnožují) ( 40 – 50 °C, často vydrží i teplotu 80 °C; špatně snáší nižší teploty
mezofilní
patří zde nejvíce mikrobů
jsou středně teplomilné, jejich optimální teplota pro rozmnožování, je teplota lidského těla ( kolem 37 °C
vydrží i vyšší teplotu něco přes 50 °C
psychrofilní
chladnomilné, mají rády nízkou teplotu, při relativně nízké teplotě se dobře rozmnožují, velmi špatně snáší teplotu vyšší
optimum je 10 – 15 °C
ale snesou teplotu i pod nulou, ale už se nemohou rozmnožovat, někdy snesou i – 10 °C (např. ve zmraženém mase), po rozmražení potravy se může obnovit jejich činnost rozmnožování
mikroby mají velkou možnost adaptace, za určitých okolností může dojít k adaptaci (pořád to patří k teplu)
adaptace:
termorezistentní – zvyšuje se hranice, snáší vyšší teploty než ta skupina, ze které pocházejí (např. mezofilní se při adaptaci se mohou skoro dostat mezi termofilní a snesou potom teploty např. 70 °C)
termolabilní – dochází k adaptaci směrem dolů, už nesnáší vyšší teplotu hranice se posunuje – např. mezofilní se stanou skoro psychrofilní
PODLE NÁROKU NA KYSLÍK
aerobní
ty, které se mohou rozmnožovat a působit na rozklad jen při přístupu kyslíku
anaerobní
takové mikroby, kterým vyhovuje prostředí, kde je jen velmi málo kyslíku nebo tam ani nemusí být; ony se ke kyslíku dopracovávají rozkladem potravy
mají mezitypy, které také vznikají adaptací:
fakultativně aerobní a fakultativně anaerobní
PODLE TVORBY SPÓR:
sporotvorné (kdy se mikrob dostane do nepříznivých podmínek, a on aby přežil, brání se tím, že se uvrhne do „zimního spánku“, přestanou fungovat jeho funkce – vytvoří se spóra, do té doby než se podmínky prostředí zlepší, pak z těch spór se vytvoří znovu mikrob, jehož činnost je normální)
často se jim říká bacily
nesporotvorné
PODLE pH PROSTŘEDÍ
kyselé prostředí
na většinu mikrobů působí nejvíce kyselé prostředí
neutrální prostředí
neutrální prostředí je pro mikroby nejpříznivější, nejpřirozenější
alkalické (zásadité) prostředí (nad pH 6)
OCHRANA PŘED MIKROBIÁLNÍM ROZKLADEM:
schematický vzorec:
R = intenzita rozkladu mikrobů
virulence = aktivita
R = (počet mikrobů x jejich virulence) / odolnost prostředí
pokud stoupá hodnota v čitateli, logicky se zvyšuje se rozsah nežádoucích změn, R stoupá
naopak, pokud se zvyšuje hodnota jmenovatele, tím se R zmenšuje
můžeme ovlivňovat jak počet mikrobů a jejich virulenci i odolnost prostředí (buď snižujeme hodnoty v čitateli, nebo zvyšujeme hodnotu odolnosti prostředí)
přirozené principy obrany:
organismus má svoje základní principy obrany, říká se tomu biózy, to jsou principy, které udržují organismus v tom, že se omezují nežádoucí změny – pokud je ještě naživu
máme 4 skupiny biózy:
eubióza (přirozený princip obrany u živých organismů, např. svalovina u živého zvířete má své přirozené vlastnosti, aby tam nedocházelo k nežádoucím změnám u zdravého jedince), např. pokud je jablko součástí stromu, nemělo by tam docházet k nežádoucím změnám
hemibióza (ta jenom doznívá po určitou dobu – někdy kratší, někdy delší dobu; proces, ke kterému dochází??? po např. jablko utrhneme od mateřské rostliny, mléko, které je nadojené; maso, které je po poražení – tam dochází určitou dobu ještě k tomu, že principy ochrany před rozkladem po nějakou dobu ještě fungují
anabióza (je už úprava prostředí tak, aby se zvýšila odolnost; např. snižujeme teplotu, pH, obsah kyslíku; snižuje se počet zárodků a jejich virulence a tím prodlužujeme přirozenou trvanlivost NEPŘÍMO, nepůsobí přímo na mikroby, abychom je zabíjeli, ale upravujeme jen jejich prostředí; jednak to můžou být přirozené vlivy nebo nepřirozené (konzervační prostředky)
abióza (PŘÍMÉ – snažíme se vyhubit mikroby přímo), např. vyšší teplota, sušení
konkrétní zákroky: (z hlediska ochrany před mikrobiálními změnami), 4 skupiny
1) vylučování mikrobů z prostředí
mikroby jsou všudypřítomné, většina je zcela v pořádku, kteří nám neškodí; my máme snahu snížit počet mikrobů v potravině (dostávají se např. spádem ze vzduchu, proto ( obaly, nádoby, potrubí) – snahou je otázka hygieny, provádění opatření, snažit o se absolutní pořádek, čistotu, hygienu, a to nám snižuje počet mikrobů, kde může dojít k sekundární mikrobiální infikaci mikroby - (primární je, že je jen nepatrné množství mikrobů); může to přispět i k malému zvýšení trvanlivosti, zvýšení jakosti
2) vylučování mikrobů z potraviny
např. u mléka, ovoce, ovocných šťáv
cílem je snížit množství mikrobů a nečistot (např. filtrace mléka po nadojení)
u většiny potravin tento postup není možný (např. u vajec, masa, obilnin..)
a 2) lze jen v určitých případech
2) a 4) jsou nejdůležitější
3) přímá inaktivace - bióza
přímé usmrcení, zabíjení, inaktivace mikrobů
snížení fyziologických procesů, zastavení rozmnožování mikrobů
je to otázka fyzikálních metod (nízká, vysoká teplota), chemické látky, které mají konzervační účinek
4) nepřímá inaktivace - anabióza
metoda, která zvyšuje odolnost prostředí
dochází k tomu, že zhoršujeme životní podmínky pro mikroby
vytváříme jim takové podmínky, že dochází rovněž k jejich inaktivaci,
je nepřímá, protože nepůsobíme přímo na mikroby, ale pouze na jejich prostředí
ŽÁDOUCÍ ZMĚNY
např. kysané výrobky (jogurt – tam se mikrobi dokonce očkují - laktobacily)
3. přednáška
- -
MIKROBIÁLNÍ ZMĚNY
IR…..….intenzita rozkladu
CPM…. celkový počet mikrobů
IR = (CPM x virulence) / odolnost prostředí
(CPM x virulence) ( abióza = přímá inaktivace mikrobů (přímo působíme, aby se mikrobi přestali rozmnožovat a zničili se)
odolnost prostředí ( anabióza = nepřímá inaktivace (zhoršujeme životní podmínky mikrobům)
METODA PŘÍMÉ INAKTIVACE – ABIÓZA
TERMOABIÓZA = TERMOSTERILACE
působíme na mikroby teplem (podle toho, která hodnota teploty je, způsobí smrt mikrobů), přičemž rozhodující je:
výše teploty ( čím vyšší teplota to je, tím lépe se mikrobi zabijí (musíme volit teplotu, která je rozdílná u jednotlivých potravin
působením vysoké teploty se může potravina poškodit (např. změní smyslové vlastnosti…..)
doba působení teploty
působí-li delší dobu, efekt je větší než, kdyby byla kratší
můžeme (když chceme např. zvýšit trvanlivost potraviny – záleží na druhu potraviny) např. snížit o něco teplotu (nemusí být tak vysoká), ale když k tomu prodloužíme dobu působení teploty, tak to má stejný efekt
z hlediska terminologie rozlišujeme:
sterilizace (sterilace)
nad 100 °C
efekt je větší, trvanlivost konzervy (výrobku) je větší
pasterizace (pasterace)
do 100 °C
obchodní sterilita
(obecně když se řekne sterilita, že je něco sterilní, tak se tím rozumí, obsah mikrobů je nula)
obchodní sterilita je takový případ, kdy není počet mikrobů roven nula, ale zůstaly tam určité malé počty mikrobů a mikrobů, kteří nemohou ovlivnit kažení; považuje se to za obchodní sterilitu tehdy, jestliže počet mikrobů bude takový, aby zajistil, že výrobek bude bezvadný po dobu záruční doby – min. trvanlivosti
Metody termosterilizace:
přístroj – autokláv
= zařízení na sterilizaci (případně pasteraci) – klasické plechové konzervy, konzervy ze skla, různé
tlaková sterilizace (přirovnání k papinovým hrncům; jsou to kotle, které mají dvojitý plášť, uvnitř jsou uzavíratelné, vzducho, tlako i vodotěsné… dolů (do koše) se naskládají ty konzervy - buď je tam v tom prostředí voda nebo pára; jsou na tom přístroji různé ukazatele, které ukazují
tlak,
teplotu – doba působení teploty a výše teploty
jestliže stoupá tlak uvnitř přístroje, voda…..??
je to velmi účinná metoda a šetrnější, že můžeme snižovat výši teploty a prodloužit dobu působení ( omezíme nežádoucí vliv na potravinu, která má při vyšší teplotě horší vlastnosti – např. smyslové, a také ušetříme energii
mohou být i jiného charakteru – např. skříňové
druhy autoklávů:
jednoduché
kontinuální (skříňové) – něko
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 117,70 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EUE20E - Potravinářské zbožíznalství
Reference vyučujících předmětu EUE20E - Potravinářské zbožíznalství
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Přednášky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Přednášky
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Přednášky
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Přednášky
- EEE35E - Ekonomika veřejného sektoru - Přednášky
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky (2)
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky
- EJE04Z - Občanské právo - Přednášky - Pikola
- EJE05E - Obchodní právo - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky (2)
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Prednasky - pokračování
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky - Pavelka
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Přednášky - Kolman
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Přednášky
- ERE15E - Marketing I. PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Přednášky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky (2)
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - celek
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - Šilerová
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky
- ETE41E - ICT pro manažery - Přednášky
- EUE06E - Finance a úvěr - Přednášky
- EUE12E - Mezinárodní obchod - Přednášky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky (2)
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Valder
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Váchová
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE22E - Účetnictví pro podnikatele - PaE - Přednášky
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Přednášky
- TAE21E - Matematika - Přednášky - Gurka
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Přednášky - Vašák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Přednášky ve wordu
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - přednášky
- EJA05E - Základy právních nauk - Přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - přednášky - houby
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - přednášky
- EHE10E - Politologie - PaE - přednášky
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Výtah ze sladů - přednášky
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Přednášky
- ERE86E - Marketingová komunikace - KS PaE - Přednášky KS
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - přednášky
- ESE27E - Základy statistiky - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky Lhotská
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Přednášky Lhotkská
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Přednášky Lhotská
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Prednášky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - přednášky
Copyright 2024 unium.cz