- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJaroslav Červenka
skripta: Skladování a konzervace zemědělských produktů (modrá barva – 2. vydání, je změněné oproti prvnímu)
SKLADOVÁNÍ POTRAVIN
uchování určitou dobu do doby jejich využití (než se prodají, než se dají do obchodů), aby ten produkt byl finální, konečný
má ten účel, aby se získaly takové podmínky, aby z hlediska kvantity a kvality, aby ten produkt byl z hlediska zpeněžení co nejlepší
udržení kritérií
rozlišujeme skladování:
krátkodobé
takové, které je třeba součástí posklizňové infrastruktury u brambor, jablek, rostlinných produktů, než to dáme do dlouhodobějších skladů, nebo obchodníkům…
určitou dobu to skladujou zemědělci, pak obchodník, nebo zpracovatel, než to použije k vlastní výrobě
1 – 2 měsíce
účelem je udržet dobré vlastnosti, do té doby, než to jde k dalšímu majiteli
dlouhodobé
otázka ceny (někdy skladujeme určitý produkt, čekáme na příznivé cenové relace – po sklizni je třeba např. pšenice cena nižší, kdežto za určitou dobu, se stane, že cena se vyvíjí příznivěji)
otázka sezónnosti (určité plodiny mají určité doby, kdy je nadbytek a my potřebujeme, aby byly k dispozici třeba delší dobu – např. od sklizně do sklizně)
zásoby
ke zpracování
strategické – např. státní hmotné rezervy
?otázka odbytu – zájmu o to zboží (někdy nemůžeme zboží prodat)
ZTRÁTY PŘI SKLADOVÁNÍ
přímé
ztráty na hmotnosti (např. u obilí – projeví se přímo na ceně)
jsou převážně způsobeny odpařováním vody (u masa, mléka, ovoce, zeleniny – kde je vysoký obsah vody – bývají procentuelní ztráty vyšší než třeba u obilnin, které obsahují méně vody)
nebo kažením (hnití apod. – není to už potravina, vyhazuje se to)
nepřímé
snížení jakosti (dochází k některým změnám smyslových vlastností, které jsou důležité pro zpeněžení – např. horší jakostní třída ( dostaneme za to méně peněz)
ztrácí se technologická vhodnost (např. u sadbových brambor ztráta klíčivosti, snížení obsahu škrobu z hlediska zpracování průmyslových brambor, u masa a mléka – nejsou vhodné třeba na další využití či zpracování)
PŘÍZNIVÉ VLIVY U SKLADOVÁNÍ
typické u ovoce – že při skladování teprve dochází k dozrávání (např. u jablek)
barva
přirozená údržnost = doba, po kterou vydrží potravina beze změny (např. díky lyzozimu a skořápce vydrží vajíčko déle) – bez konzervace
ZMĚNY PŘI SKLADOVÁNÍ (z hlediska přímých a nepřímých ztrát)
změny jsou většinou nežádoucí než prospěšné
prospěšné
nežádoucí (škodlivé) – snižují nám kvalitu a zhoršují situaci na trhu
SYSTÉM HACCP (u skladování)
systém kritických bodů
určí se body, které slouží ke kontrole
je zaměřen na bezpečnost potravin
je zaměřen na aspekty, které způsobují nežádoucí změny (např. mikrobi) – viz. zemědělské zbožíznalství přednášky
téměř všechny sklady mají systém haccp povinný (např. jídelny)
KONZERVACE
= jakákoli (i poměrně malá) úprava potraviny či prostředí, kde je potravina uskladněna, prodlouží přirozenou údržnost potraviny, prodloužení skladování potravin v takových podmínkách tak dlouho, jak potřebujeme
používáme různé metody (buď upravujem přímo potravinu - sterilizace, mrazení….., a nebo upravujeme prostředí skladu – např. úprava teploty, vlhkosti, výměna vzduchu – větrání ( naší snahou je vytvořit podmínky skladu z hlediska čistoty, asanace… a prodloužit skladování úpravou kritérií – teploty….
má velký význam ekonomický –je tam určitý nárok na náklady na konzervaci vložené – projeví se to na ceně výrobku – při určité době skladování je výrobek dražší než je výchozí surovina – jsou v tom promítnuty náklady na skladování a konzervaci)
konzervace – je pro potlačení nežádoucích změn
NEŽÁDOUCÍ ZMĚNY
nemikrobiální
mikrobiální
jsou určité orgány, které rozhodují o povolení skladu do činnosti (jsou to orgány neopominutelné – z hlediska stavebního úřadu, který dá projekt k posouzení těmto orgánům – jsou to především hygienické stanice – orgány Mzdr
hygienická služba (HS) Mzdr.
pokud jde o výrobky živočišného původu – státní veterinární správa
inspektorát bezpečnosti práce
hasiči
( tyto orgány nám dají připomínky (buď se povolí stálý provoz nebo dočasný či zkušební provoz např. na několik měsíců a až teprve po odstranění závad se povolí trvalý provoz)
každý sklad musí být vybaven sanitačním řádem, kde se řeší otázky, které se týkají asanace skladu – způsobem, jakým pečujeme o zachování podmínek; je to otázka, která se řeší:
preventivní opatření ( dělá se vždycky v určité etapě určitá opatření, zákroky
represivní opatření ( když už dojde k nějaké závadě, např. zostřený způsob zásahů
zásahy DDD – provádíme opatření (u asanace):
dezinfekce = boj proti mikrobům, nejprve se provádí očistění, omytí, odstranění nečistot, pak se provádí dezinfekce dezinfekčními prostředky – např. louhy – draselné, sodné – používá se koncentrace kolem 2 – 3 %; kyseliny (louhy ani kyseliny se nesmí dostat do styku s potravinami – dezinfekce se provádí ve vyprázdněných skladech); smí ji provádět pouze ten, kdo je vyškolen a má zkoušky (je to převzaté od EU) – existují u nás určité společnosti, které se zabývají otázkami DDD – musí být schváleny příslušnými orgány – mít certifikát (např. hygienická stanice od Mzdr.)
desinsekce = boj proti hmyzu; jde o drobné organismy, které představují nebezpečí z hlediska živých ztrát – např. boj proti mouchám (nebezpečí jak při přenášení mikrobů, nebo kladou vajíčka – z toho se vyvíjí červi), roztoči (u obilí); někdy se do toho řadí i ptáci – svým trusem přenáší infekci, nebo mohou způsobit i přímé ztráty
metody (způsoby) jsou mechanické (sítě do okna)
chemické způsoby (určité preparáty na hubení škůdců)
deratizace = boj proti hlodavcům (myši, potkani…) – zdroje někdy velmi nebezpečných nákaz, tam jde o to, že oni zejména svým trusem přenáší infekce (salmonela) nebo část potravin likvidují či znehodnocují (okousají je)
metody mechanické – pasti na myši (průmyslově se nepoužívají)
kladení návnad (jedy, toxické látky) – se sežráním hlodavci zemřou, nebezpečné tím, že to jsou látky jedovaté – mohou zabít i jiná zvířata a mohou ohrozit zdraví lidí, proto na provádění těchto opatření jsou předpisy – např. aby látky byly toxické jen pro ta zvířata a co nejméně toxické pro lidi, a musí se přesně stanovit místo, kde se ta návnada bude dávat (např. není to místo přístupné ostatním zvířatům) a nesmí být přímo ve styku s potravinami
ve všech skladech je sanitační řád, jak se provádí DDD, jak pravidelně se provádí z hlediska prevence a jak je to z hlediska konkrétního výskytu hlodavců (represivní), tato opatření zásadně musí provádět zaměstnanec, který má certifikát, školení
1. přednáška
- -
23. 5. zkouška – písemný test – může si ho udělat každý, kdo půjde nahlášený na zkoušku i na pozdější termín k panu Červenkovi
OKOPANINY - BRAMBORY
POSKLIZŇOVÁ A TRŽNÍ ÚPRAVA
brambory se z pole vozí většinou do prostor vyhrazených pro posklizňovou úpravu
posklizňová je běžná
tržní – se provádí jen v některých případech
u posklizňové úpravy se provádí:
čištění ( odstraňování hrubých nečistot (natě, kameny…)
třídění ( buď se mohou určit na přímý konzum (do obchodů) nebo že budou určeny ke krátkodobému nebo dlouhodobému skladování (nikoli z hlediska jakostních tříd v této první etapě)
tržní úprava:
třídí se z hlediska jakostních skupin
DRUHY SKLADŮ
provizorní (větrané) sklady ( typy sklepů, nedá se zde řídit teplota a relat. vlhkost, a dá se zde větrat jen např. otvíráním oken – běžnou cestou, není zde žádné nucené větrání; vyhovují jen za cenu vyšších ztrát
venkovní sklady ( horší typ skladu, nedá se zde regulovat teplota, dříve se hodně využívaly, v současnosti se používá pro brambory krmné; tento systém má dosti vysoké ztráty a snižuje jakost brambor z hlediska konkurence, která je teď na trhu;
krechty – druh venk. skladu (nejznámější); jsou to sklady přímo na poli (buď přímo na zemi nebo je tam vytvořena menší prostora, kde se vysype hromada brambor; můžeme kombinovat několik vrstev – vrstva zeminy a vrstva slámy (ochrana před deštěm, před prachem, před změnami teplot); a nebo se u krecht dává před tím, než se brambory uskladní (než se nasypou na tu hromadu) systém trubek – větrání, odvádění přebytečné vody; kupodivu se zde těm bramborám daří docela dobře, jsou tímto chráněny před mrazem – v zimě nezmrznou, ale nevýhody jsou: z hlediska smyslových vlastností jsou tyto brambory špatné, může se vyskytnout plíseň…
bramborárny – používají se dnes, jsou to specializované sklady; používají se u podniků v oblastech, které mají vysokou produkci brambor; je jich velké množství typů:
bez klimatizace ( lehké dřevěné stavby, mají různé oddíly, kde se brambory skladují; skladují se na paletách nebo volně ložené, není možné regulovat teplotu a rel. vlhkost a větrání se zde řeší nenuceným větráním – např. otvíráním oken
řízení teploty ( možnost upravovat teplotu (jak směrem nahoru, tak směrem dolů)
klimatizované ( řídí se zde teplota, rel. vlhkost a větrání (výměna vzduchu); jsou to uzavřené neprodyšné sklady;
průměrná teplota 3 – 5 °C
relativní vlhkost 85 % (z hlediska výše přímých ztrát, vypařováním vody z brambor by byla vlhkost 100 % optimální, ale ten kompromis je v tom, že při 100 % rel. vlhkosti je zde prostředí vhodné pro zhoršování jakosti – klíčení, hniloby, mikroorganismy…)
výměna vzduchu = nucená cirkulace vzduchu (vhání se tam vzduch a tím se vyměňuje), někdy je tam počítačově nastavená hodnota; počítá se to tak – kolikrát za 24 hodin se vymění 100 % vzduchu)
bramborárny se řízenou (upravenou) atmosférou ( tento systém vychází z klimatizovaných skladů, ale mikroklima je ještě upravováno tak, že se snižuje podíl kyslíku, který má negativní vliv na ztráty a zvyšuje se zde podíl např. dusíku; u brambor je tento typ skladování téměř nepoužívaný, protože je to ekonomicky velmi nákladné
výše uvedené typy skladů potřebují tmu z důvodu omezení klíčení!!!
předklíčovny ( určené pouze pro sadbové brambory; brambory se nechávají před sadbou předklíčit; jsou to speciální sklady, kde po určitou dobu před výsadbou zvyšujeme teplotu a relat. vlhkost a navíc oproti ostatním skladům je zde světlo – podporuje klíčení;
různé typy skladů se používají podle délky skladování (aby to vyšlo co nelépe ekonomicky)
KLÍČENÍ
z hlediska dlouhodobého skladování brambor je klíčení nežádoucí
ztrácí se obsah škrobu – nejcennější látky ( přímé ztráty
klíčky obsahují nejvíce solaninu – jedovatý alkaloid ( zhoršení jakosti
způsobuje přímé i nepřímé ztráty, ztráta jakosti
retardační prostředky – jsou to prostředky chemicky potlačující vznik klíčků, je to narkotizace (uspání) oček tak, aby nedocházelo ke klíčení; provádí se to buď rozprašováním nebo postřikem – existuje zdravotní riziko – látky musí být schválené pro potravinářské použití, mohou zde zůstat různá rezidua těchto látek, je tendence tento způsob omezit
ozařování – konzervační způsob, jde o radioaktivní ozařování (používá se kobalt 60 – ionizační paprsky); jsou to nepatrné dávky, které se pro to ozařování používají a ty právě omezují fyziologické změny u brambor včetně klíčení (v ČR se nepoužívá, ale v Evropě se to používá u části brambor); je to velmi efektivní, není to drahé a je to naprosto spolehlivé; řeší to předpisy MZdr a Zákon o potravinách – kdy můžeme tuto metodu použít;
antibiotika – používají se tzv. technická antibiotika (ne ta, co se používají k léčení) – má to ten samý efekt jako ret. pr. a ozařování; má to řadu výhod, ale protože jde o antibiotika – je to zdravotně hodně problematické (proto v ČR to není dovoleno používat), v některých státech to povoleno je
nesmí se prodávat naklíčené brambory (max. do 3 mm můžou mít brambory v obchodech klíčky, to je současná norma EU - ale jen určité % brambor)
SKLADOVÁNÍ
OBDOBÍ IHNED PO SKLIZNI – krátkodobé skladování
= krátkodobé skladování, procházejí jím všechny brambory
pokračují zde fyziologické procesy (dýchání, dozrávání…)
toto období trvá 4 – 6 týdnů po sklizni
OBDOBÍ KLIDU – střednědobé skladování
dochází přirozenou cestou k utlumení fyziologických procesů vlivem podmínek ve skladu (teplota, vlhkost..), je to období vegetačního klidu, kde je minimální fyziologická činnost (dýchání…, může ještě pokračovat dozrávání..),
trvá asi 3 měsíce – optimální doba, kdy ztráty bývají minimální, může zde docházet ještě ke zvyšování jakosti
OBDOBÍ JARNÍ – dlouhodobé skladování
je už nebezpečné
představuje 5 – 6 (8) měsíců
je to období, kdy musí být sklady zařízeny aspoň tak, aby tam byla aspoň trochu upraveny rel. vlhkost, teplota a zajištěno větrání
je zde nebezpečí – že zde dochází k velkým ztrátám, proto je nejlepší brambory skladovat v nejmodernějších (klimatizovaných) skladech
zásada je taková, že musí být dodržována evidence (aby nebyly míchány druhy brambor atd.) a byla prováděna kontrola
10. přednáška
- -
OVOCE A ZELENINA
po sklizni dopravujeme u velkoproducentů do prostor, kde se provádí posklizňová úprava – to je úprava, která spočívá v prvním třídění, kde se vyhazují nakažené, nahnilé plody, nebo se může provádět třídění z hlediska dalšího určení (budou vytříděny partie, které půjdou přímo do obchodu, partie pro zpracování – výrobu šťáv, moštů…)
tržní úprava (u plodů, které půjdou přímo na trh) – může se tu provádět např. balení, kalibrace, třídí se podle velikosti, ovoce je upraveno tak, aby se mohlo přímo od sadaře prodávat přímo do obchodní sítě
dlouhodobé skladování (zejména u ovoce) = skladování od sklizně do sklizně (např. některé druhy jablek, hrušek) ( max. 8 – 10 měsíců
PROCESY BĚHEM SKLADOVÁNÍ
jakmile se utrhne jablko od stromu (jakmile se plod oddělí od mateřské rostliny), začnou probíhat fyziologické procesy, přestane asimilace (příjem a tvorba nových částí) a začne asimilace (rozklad)
dýchání – to je fyziologický proces (může být buď aerobní nebo anaerobní); pokud je v prostoru (mikroklimatu) dostatek kyslíku, dochází k aerobnímu dýchání; tam kde dochází k nahromadění oxidu uhličitého, tam může dojít už k dýchání anaerobnímu; další nebezpečí - že se uvolňuje cukr a škrob (ovlivňuje výši přímých ztrát); změna smyslových vlastností (může dojít k přezrávání)
platí zde to samé jako u obilní masy
2 stupně intenzity dýchání:
1. vrchol – těsně po naskladnění ovoce, trvá několik týdnů (je to těsně po oddělení plodu od mateřské rostliny), tato intenzita dýchání je poměrně vysoká, pak klesá, nastane období klidu
teprve koncem skladování může vlivem pokračujícího zrání až přezrávání dojít k druhému maximu – ke 2. vrcholu (jakmile se dostanem na 2. vrchol, musíme ovoce už vyskladnit!!! – jinak by např. byla jablka svraštělá, ztrácela by šťávu a vodu…); po dosažení vrcholu produkce CO2
zrání – většina veškerého ovoce a někdy i zeleniny, které se skladují delší dobu, se sklízí jako nedozrálé (naskladní se produkty, které ještě nemají konzumní zralost); při zrání dochází k pozitivním vlivům (dochází postupně k přeměně škrobu na cukr, snižuje se obsah kyselin – index cukernatosti roste, lepší vybarvení); sklady regulují teplotu, vlhkost (jen do té míry, aby nedošlo k přezrávání); dochází ke změnám složení – obsah vody, cukru…
PODMÍNKY VE SKLADU
sledujeme 3 nejdůležitější kritéria:
teplota (je to závislé na druhu ovoce či zeleniny) – běžně se udržuje průměr teploty kolem 2 – 4 °C pro dlouhodobé skladování; existují některé druhy (např.rajčata) musí být teplota vyšší ??(nebo i citrusy); jablka se mohou skladovat i při teplotě 0 – 2 °C (0°C je bod mrznutí vody, v jablku je navíc cukr, bílkoviny atd.; bod mrazu jablečné šťávy je kolem – 3 °C); nízkou teplotou se zpomalují fyziologické procesy
relativní vlhkost – jde tu o problém, který se týká ztrát – ztráty jsou dané většinou odpařováním vody ve formě vodní páry, to má důsledky i vzhledové (jablko se svraští), ale zejména se to projeví snížením hmotnosti; z hlediska ztrát by byla ideální 100 % vlhkost, ale my musíme volit kompromis (protože vlhké prostředí je vhodné pro různé MO, hniloby.. ), kdy ještě nejsou ztráty velké a nedochází k nežádoucím změnám – kolem 85 % (není to stejné u všech produktů)
výměna vzduchu – kolikrát se za 24 hod v mikroklimatu (ve skladu bez oken – je neprodyšný z hlediska makroklimatu – moderní velké sklady) vymění vzduch; nařídíme si podle klimatizace
TYPY DLOUHODOBÝCH SKLADŮ U OVOCE A ZELENINY
(nejvíce se to týká jablek, hrušek…)
jednoduché větrané sklady
různé sklepy a sklady, kde není možné upravovat teplotu a rel. vlhkost; větráním se většinou rozumí přirozené otevírání oken…
jsou většinou víceúčelové
náklady jsou minimální, nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování z hlediska přímých ztrát
chlazené sklady
dá se zde regulovat pouze teplota; tento sklad má tzv. přichlazování, nejde ještě o klimatizaci ale jen o úpravu teploty; upravujeme teplotu až na 3 – 4 °C
musí se ochlazovat postupně – ovoce těsně po sklizni přichlazujeme v předchladírnách na 10 °C, teprve v chladírnách přichlazujeme na 3 – 4 °C (toto se týká zejména jablek)
klimatizované sklady
jde zde o úpravu teploty a relativní vlhkosti
výměna vzduchu bývá obvykle také (některé nemají toto klimatizované větrání)
sklady s kontrolovanou (upravovanou) atmosférou
tyto sklady se označují mezinárodní zkratkou (C. A.) = upravená atmosféra
skladuje se tak hlavně tropické ovoce
jde o obsah kyslíku (snížení obsahu kyslíku a zvýšení podílu dusíku)
inertní plyny nemají vliv na skladování ovoce
snížením obsahu kyslíku – systém (L. O.) = low oxygen = nízký kyslík (z 21 % kyslíku upravíme na kolem 5 % kyslíku)
systém U. L. O. (ultra low oxygen) – snížení na 1 až 1,5 % kyslíku
výhoda tyto sklady s upravenou atmosférou zachovávají čerstvost, šťavnatost; minimální ztráty
nevýhoda: vysoké náklady
u nás se to začalo budovat před 10 lety
nyní 80 % dlouhodobě skladovaných jablek prochází tímto moderním systémem
dozrávací sklady
jsou budované především pro dovozové (tropické a subtropické) ovoce – především banány
jsou to typy některých z výše uvedených skladů
změny se mohou v těchto skladech buď urychlit nebo zpomalit (např. aby byla zajištěná spotřeba na Vánoce - zpomalení)
používá se plyn etylén, který urychluje zrání (zejména u citrusového ovoce) – působí pozitivně u citrusového ovoce hlavně na vybarvení (např. vybarvení zelených skvrn)
11. přednáška
- -
poslední přenáška
OVOCE A ZELENINA
ZPRACOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY - VÝROBKY
KONZERVACE
před zpracováním se dělají úpravy: mytí, třídění…
u některých výrobků se provádí inaktivace enzymů – blanžírování = hydrotermická úprava (působení teplem a vodou) – na velmi krátkou dobu surovinu (ovoce) působíme teplem a vodou (za vlhkosti), které způsobí inaktivaci enzymů, které by mohly způsobit nějaké problémy (např. tmavnutí; smyslové vady); provádí se před vlastní konzervací
sterilizace
pasterace
zmražování
sušení
mléčné kvašení
proslazování ovoce (kandované ovoce)
chemicky konzervovaná zelenina dovolenými chemickými látkami
TERMOSTERILACE
konzervace teplem (zvýšenou teplotou)
je zde rozhodující konzistence – rozdělujeme konzistenci do 3 skupin:
výrobky kusovité konzistence
ovocné kompoty (jsou velmi rozšířené, vyrábí se ve velkém sortimentu, princip je pasterace nebo sterilace; používají se autoklávy různých tvarů, rotoklávy; zde jde o to, jakou použijem surovinu; převaha výrobků je pasterována – teploty od 75 – 95 °C – podle toho, kolik surovina snese)
obaly: sklo, speciálně vyvinuté umělé hmoty, plech
nejprve se připravuje lák, kterým se ovoce zalévá v tom obalu; lák obsahuje jako hlavní složku cukr a pak podle druhu kompotu i jiné látky; po uzavření je sterilizován spolu s výrobkem
mají dlouhodobou trvanlivost 2 – 3 roky; ale i krat
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 117,70 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EUE20E - Potravinářské zbožíznalství
Reference vyučujících předmětu EUE20E - Potravinářské zbožíznalství
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Přednášky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Přednášky
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Přednášky
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Přednášky
- EEE35E - Ekonomika veřejného sektoru - Přednášky
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky (2)
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky
- EJE04Z - Občanské právo - Přednášky - Pikola
- EJE05E - Obchodní právo - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky (2)
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Prednasky - pokračování
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky - Pavelka
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Přednášky - Kolman
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Přednášky
- ERE15E - Marketing I. PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Přednášky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky (2)
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - celek
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - Šilerová
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky
- ETE41E - ICT pro manažery - Přednášky
- EUE06E - Finance a úvěr - Přednášky
- EUE12E - Mezinárodní obchod - Přednášky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky (2)
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Valder
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Váchová
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE22E - Účetnictví pro podnikatele - PaE - Přednášky
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Přednášky
- TAE21E - Matematika - Přednášky - Gurka
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Přednášky - Vašák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Přednášky ve wordu
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - přednášky
- EJA05E - Základy právních nauk - Přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - přednášky - houby
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - přednášky
- EHE10E - Politologie - PaE - přednášky
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Výtah ze sladů - přednášky
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Přednášky
- ERE86E - Marketingová komunikace - KS PaE - Přednášky KS
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - přednášky
- ESE27E - Základy statistiky - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky Lhotská
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Přednášky Lhotkská
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Přednášky Lhotská
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Prednášky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - přednášky
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: