Skripta

á tvrdost
smol a podle toho je dělíme na smoly měkké, střední a tvrdé. Smoly lze stejně
jako asfalty oxidovat „foukáním“ a modifikovat přísadami pro získání lepších
vlastností ke stavebnímu využití.
3.2.1 Druhy dehtů
Dehty se podle účelu rozdělují na:
• dehty pro silniční stavitelství,
• dehty pro izolace,
Stavební látky
- 21 (31) -

• dehty pro výrobu lepenek.
3.2.2 Vlastnosti dehtů
Dehet má vlastnosti podobné jako asfalt, při zahřívání je však tekutější a rychle
tuhne při styku s kamenivem, k němuž dobře přilne. Rozsah plastického stavu
je u dehtů malý (26 až 32
0
C, zvláštní smoly až 70
0
C). Nátěry z dehtu jsou pro
vodu nepropustné. Dehty odolávají chemikáliím, vodě, plynům a jsou biolo-
gicky odolné např. proti bakteriím a kořínkům rostlin). Teplota vzplanutí je
nižší než u asfaltů, stejně jako ony podléhají stárnutí především vlivem UV
záření. Hustota dehtů je 1200 až 1600 kgm
-3
.
Dehty se dopravují stejně jako asfalty v plechových sudech a cisternách s ohří-
vacím zařízením. Tvrdší smoly se dodávají v blocích či kusech.
3.2.3 Rozdíly mezi asfalty a dehty
Zahřátý dehet výrazně a nepříjemně páchne pyridinem, což je jedna z nejspo-
lehlivějších indikací, odlišujících ho od asfaltů. Benzen rozpouští asfalt výraz-
ně, dehet však jen z části. Naopak kyselina sírová dehet částečně rozpouští,
asfalt nikoliv. Při požadavku zjištění podílu dehtu ve směsích asfalto-
dehtových je nutno provádět náročnější laboratorní analýzy.
3.3 Živičné směsi
3.3.1 Obalované kamenivo
Kamenivo obalované asfaltem slouží k vytvoření podkladních, popř. ložných
vrstev silničních vozovek. Označujeme je písmeny OK .Obalované kamenivo
je vyráběno z asfaltu, kameniva a jemné kamenné moučky jako mikroplniva,
jež se nazývá filer.
K obalování kameniva se používají silniční ropné asfalty nebo asfalty polofou-
kané.
Jako filer nejlépe vyhovuje jemně mletý vápenec, použitelný je i kamenný ne-
bo struskový prach. Filer má mít nejméně 60 % propadu sítem 0,09 mm.
V obalovnách je kamenivo ohříváno na teplotu, jež má být asi o 10
0
C nižší,
než souběžně ohřívaný asfalt. Při ohřevu v rotačních zařízeních je kamenivo
dokonale vysušováno, aby byla zajištěna dobrá adheze asfaltu na jeho povrchu.
3.3.2 Asfaltový beton
Asfaltový beton je směs kameniva a kamenné moučky, spojená silničním rop-
ným asfaltem. Používá se k vytvoření krytů vozovek, silničních ploch apod. Na
rozdíl od obalovaného kameniva, kde byla křivka zrnitosti přerušovaná a meze-
rovitost značná, u asfaltového betonu je granulometrie kameniva uzpůsobena
pro minimální mezerovitost. Asfaltový beton je po zhutnění uzavřený a vodo-
těsný.


- 22 (31) -

Asfaltový beton je značen zkratkou AB.
Pro výrobu protismykového asfaltového betonu obrusných vrstev se použije
hutné drcené hrubé kamenivo frakce 8 až 16 se zvýšenými požadavky podle
intenzity dopravního zatížení.
Kamenná moučka má stejně jako u obalovaného kameniva předepsanou ja-
kost a jemnost mletí, na sítě 0,09 propad minimálně 60 %. Její vlhkost musí být
nižší než 1 %. Bývá to opět jemně mletý vápenec. Stejně tak i asfalty pro výro-
bu asfaltového betonu jsou stejné, jako byly doporučeny při výrobě obalované-
ho kameniva.
Velikost největšího zrna kameniva nesmí překročit polovinu tloušťky asfal-
tového betonu po zhutnění. Procenta frakcí kameniva jsou určena normovými
tabulkami.
3.3.3 Litý asfalt
Litý asfalt je živičný kryt, vyrobený ze směsi polotuhého asfaltu a hutného
kameniva, roztavené a promísené ve strojním zařízení. Horká tekutá směs je
nanášena na vhodný podklad a po zchladnutí tvoří nepropustnou vrstvu. Použí-
vá se na bezprašné kryty vozovek, chodníků, na mostech, v parcích apod.
3.4 Živičné izolace
V dřívějším textu již bylo zmíněno, že živice jsou pro vodu nepropustné. Tato
její vlastnost je s výhodou využita při stavebně izolačních pracích. Pro tyto
práce jsou používány buď živice neplněné - nátěry či laky, nebo živice plněné.
Plněné dále dělíme na živice filerizované a živičné tmely. Mimo tyto nátěrové
hmoty jsou vyráběny a používány také živičné izolační pásy.
3.4.1 Živičné nátěry
Živičné nátěry jsou nanášeny na svislé, šikmé či vodorovné plochy z materiálů
zdicích, betonových, kovových či dřevěných. Nanášejí se štětci, kartáči nebo
stříkacími zařízeními. Pokud je nutno provádět technologii nátěru v několika
vrstvách, pak je nutno vždy nechat předchozí vrstvu dokonale zaschnout a pak
teprve nanášet vrstvu následující. Při práci s nimi je nutno dodržovati předpisy
bezpečnosti práce. Především u laků rozpouštědlových je nezbytné si uvědo-
movat nebezpečí požáru jakož i nezdravých vlivů vdechování výparů ředidel v
uzavřených prostorech.

Nátěry se provádí oxidovanými izolačními asfalty, resp. asfaltovými laky. As-
faltové laky jsou asfalty, rozpuštěné v organických rozpouštědlech. Po odpaře-
ní rozpouštědel se lak zahušťuje, až posléze pevně ulpí na podkladu.

Na zavlhlé konstrukce, jejichž vysušení by pro nás bylo velmi obtížné a zdrže-
lo by případný průběh rekonstrukce lze použít s výhodou stavebně izolační
Stavební látky
- 23 (31) -

emulze, jež jsou ředitelné do jisté míry vodou. Dodávají se pod názvem EAL
15 a EAL 20 (emulze asfaltolatexová).
3.4.2 Živičné izolační pásy
Izolační pásy se skládají z nosné vložky impregnované asfaltem či jinou živicí,
a u některých typů jsou navíc opatřené krycími živičnými materiály. Tyto pásy
lze většinou svinovat do svitků, ve kterých jsou skladovány a přepravovány.
3.4.3 Výztužné vložky izolačních pásů
Jako vložky slouží různé materiály, které ovlivňují jakost izolačních pásů jak z
hledisek mechanických, tak izolačních. Jejich materiál má vliv i na životnost izolací z
těchto pásů budovaných. Značíme je písmeny a nazýváme je podle následujícího pře-
hledu, v němž jsou uvedeny i názvy pásů vyráběných na těchto vložkách:
• J - vložka jutová (Jubit),
• L - vložka lepenková (IPA),
• P - vložka papírová (Kreganit),
• SR - skleněná rohož (PRAP, Bitagit),
• ST - skleněná tkanina (Sklobit),
• Ppe - papír s polyetylenem „triplex“ (Pebit),
• N - netkaná textilie (Arabit, Aralebit, Esterbit),
• AlF - hliníková folie (Foalbit, Alfobit),
• Cu - měděná folie (Cufolbit).

3.4.4 Kontrolní otázky
1) Druhy a vlastnosti živic
2) Druhy a užití asfaltů
3) Živičné směsi
4) Živičné izolace
3.5 Korespondenční úkol:
Popiš asfaltové výrobky zpracovatelné
a) za tepla
b) za studena


- 24 (31) -

3.6 Autotest
Zpracování odpovědí na kontrolní otázky
Správné odpovědi v „klíči“.
3.7 Závěr
Kapitola dělí živice dle různých hledisek a uvádí jejich význam ve stavebním
průmyslu jak v pracech izolačních , tak v silničním hospodářství.
3.7.1 Shrnutí:
Historie živic, přerušená na 2000 let, znovu navazující v 19. století , kdy se již
opět využívají asfalty těžené i ropné. Dělení živic dle zdrojů a jejich modifiko-
vání pro různé účely (oxidace, přísady). Asfaltové výrobky pro využití za tepla
i za studena a vlastnosti živic. Živičné směsi v silničním stavitelství. Živičné
izolace nátěrové i formulované jako živičné pásy.
3.8 Studijní prameny
[1] Adámek, Novotný, Koukal: Stavební materiály, CERM s.r.o. 1997
[2] Adámek a kolektiv: Vlastnosti a zkoušení stavebních materiálů, CERM
s.r.o. 1995
Stavební látky
- 25 (31) -

4 Izolační hmoty
Izolační hmoty mají chránit stavební dílo před nepříznivými účinky vody nebo
vlhkosti, chladu, eventuálně ztrátám tepla, proti rušivým účinkům hluku a otře-
sů, které by mohly nepříznivě ovlivňovat stav konstrukce i prostředí, eventuál-
ně před požárem. Význam provádění izolací stále stoupá, a to s ohledem na
nové úsporné a lehčí konstrukce a s ohledem na zlepšování životního prostředí.
Dobře prováděné izolace mají dalekosáhlý národohospodářský význam, proto-
že prodlužují životnost stavebního díla, zabraňují ztrátám tepelné energie,
chrání konstrukci před korozí a zmenšují náklady na opravy. Dobře provedené
izolace mohou vytvořit příjemné pracovní i obytné prostředí a chránit zdraví
obyvatel.
• Izolace můžeme rozdělit podle funkce na:
• izolační hmoty proti vodě a vlhkosti,
• tepelně izolační hmoty,
• izolační hmoty proti hluku a otřesům,
• izolační hmoty proti chemickým vlivům,
• izolační hmoty průmyslové, ochraňující technologická zařízení proti
tepelným ztrátám,
• izolační hmoty speciální .
4.1 Izolace proti vodě a vlhkosti
Zmíněné látky, též zvané hydroizolační, mají snížit nepříznivý účinek vody a
vlhkosti na stavební objekt, zabránit rozpadání konstrukce, eventuálně vzniku
koroze. Izolace proti podzemní vodě a vlhkosti, proti povrchové vodě i proti
agresivní vodě můžeme rozdělit na živičné, makromolekulární látky, silikony,
eventuálně jíly a výjimečně kovy.
Izolace živičné, používané proti vlivům vody a vlhkosti, byly popsány v kapi-
tole "Živice“ .
4.1.1 Izolace z polymerů a pryží
Přehled výrobků:
• folie z měkčeného polyvinylchloridu - PVC - vyrábí se ze směsi PVC,
změkčovadel, stabilizátorů a plniv.
• folie izolační z měkčeného PVC - Isofol BB je zdvojená hydroizolační
folie z měkčeného PVC čili novoplastu . Spojuje se lepením nebo sva-
řováním pomocí vysokofrekvenčního el. proudu.
• folie hydroizolační z měkčeného PVC Novoplast 801 - dvouvrstvé až
čtyřvrstvé folie; Materiál je nevhodný do prostředí s přímým vlivem


- 26 (31) -

atmosféry, hlavně pak ultrafialového záření. Rovněž nemá přijít do sty-
ku s asfalty a dehty.
• folie z houževnatého polystyrenu používá se na izolace potrubí proti
vlhkosti a ve spotřebním průmyslu na obalovou techniku.
• folie vyztužená polyetylenová PE-1 neodolává přímému slunečnímu
záření. Spojuje se svářením nebo sešitím.
• folie hydroizolační pryžová bez posypu Optifol C, Optifol E se vy-
rábí ze syntetického kaučuku a přísad, odolné atmosferickým vlivům,
vodě, působení ozonu, ultrafialovému záření, agresivním vodám, ko-
rozním účinkům zeminy ap let. Spojují se lepením bodově nebo plno-
plošně.
• folie hydroizolační pryžová 7795 se vyrábí na bázi chlóroprenového
kaučuku; pro izolace stavebních konstrukcí a objektů proti vodě;
tloušťka 2 mm, barva černá, lze kombinovat s asfaltovými vrstvami.
Spojuje se lepením.
• ostatní materiály - dobrým a osvědčeným materiálem k zamezení prů-
saku vody je vrstva jílu. Používá se k utěsnění jímek, ochrany studní
atd. Zpravidla se udává jako vhodná tloušťka min. 300 mm.
4.2 Tepelně izolační hmoty
Tepelně izolačními úpravami se snažíme zabránit nadměrným ztrátám tepla
anebo obráceně chráníme stavební dílo (nebo jeho část) před nežádoucími
účinky působení tepla (v letním období aj.). Tepelně izolační hmoty jsou cha-
rakterizovány nízkým součinitelem tepelné vodivosti λ, který je v určité sou-
vislosti s objemovou hmotností materiálu. Nejnižší součinitel tepelné vodivosti
má suchý vzduch, který při 0
O
C má hodnotu 0,025 W. m
-1
K
-1
.
Z toho je zřejmé, že látky, které mají hodně uzavřených pórů, mají nízkou te-
pelnou vodivost. Voda má podstatně vyšší součinitel tepelné vodivosti 0,5 W.
m
-1
K
-1
. Vlhkostí se tedy zvyšuje součinitel tepelné vodivosti látek a ty pak
hůře tepelně izolují.
4.2.1 Rozdělení tepelně izolačních hmot
Podle použití se rozdělují tyto hmoty na stavební a průmyslové. Stavební se
používají na všechny druhy staveb. Průmyslové se používají na izolace prů-
myslových zařízení a podle použití se dělí na teplárenské, chladírenské a mra-
zírenské.
Podle funkce se dělí na tepelně izolační hmoty konstrukční a vlastní tepelně
izolační hmoty, které mají pouze izolační funkci. Podle struktury se rozdělují
tepelně izolační hmoty na vláknité, tvarované a sypké hmoty.
Vláknité hmoty jsou minerální (z vysokopecní strusky, čediče atd.), skleně-
ná, anorganická vlákna a dále vláknité hmoty organického původu. Strukturál-
ně jsou upravena jako vlny, matrace a rohože.
Stavební látky
- 27 (31) -

Tvarované hmoty jsou výrobky z křemeliny, pórobetonu, pěnobetonu, z kor-
ku, výrobky pěnové z plastů a skla, tvarované výrobky z vláken, výrobky foli-
ové ap.
Výrobky sypké slouží převážně pro vytváření sypaných vrstev (např. škvára,
expandovaný perlit aj.).
V současné době v našem stavebnictví se ve značné míře používají tepelně
izolační vláknité hmoty. Z tvarovaných vedle pórobetonových prvků je to ze-
jména pěnový polystyren.
4.2.2 Vláknité tepelně izolační hmoty
Minerální a skleněné vláknité tepelně izolační hmoty jsou podrobně popsány v
rámci této publikace v kapitole Sklo.
Výrobky z vláken organického původu
Sem řadíme různé druhy materiálů jako např. pazdeří, jutu, konopí ap.
4.2.3 Tvarované tepelně izolační hmoty
Ve stavebnictví se používá mnoho různých tvarovaných tepelně izolačních
hmot v podobě desek, tvárnic, panelů, tvarovek ap. např. z lehkých betonů
,vláknitých materiálů, pěnové výrobky atd. Některé z významnějších desko-
vých izolačních materiálů uvádíme níže.
• výrobky z dřevního odpadu jsou to dřevovláknité desky měkké
• desky z pazdeří pojené asfaltolatexovou emulzí EMPA
• výrobky z lehkých betonů zejména desky plynobetonové a plynosili-
kátové, eventuálně pěnosilikátové
• výrobky z polymerů jsou to zejména pěnový polystyrén, lehčený po-
lyvinylchlorid, porofén, mofoterm, vuzoterm a lehčený polyuretan.
• korkové desky vyrobené lisováním korku spojovaného pryskyřicí.
• desky z asfaltovaného papíru WELLIT jsou izolační desky, vyráběné
z impregnované lepenky, skládající se z několika vrstev, střídavě z le-
penky vlnité a rovné
• pěnové sklo je ztuhlá skleněná pěna s pravidelnými uzavřenými póry v
prefabrikovaných kusech.
• křemelinové izolační tvárnice
• stropní vložky a střešní tvárnice se používají jako tepelná izolace
stropů a střech.
4.2.4 Sypké tepelně izolační materiály
Mezi sypké tepelně izolační materiály řadíme např.: elektrárenské popílky,
škváru, křemelinu, expandovaný perlit (vzniká termickým expandováním perli-
tického sopečného skla) aj. Používají se buď v podobě sypaných vrstev anebo


- 28 (31) -

k výrobě desek, tvárnic a panelů, v kombinaci s pojivem (cement, vápno, pro
pórobetony aj., nebo asfalt na výrobu např. bitumenperlitu atd.).
4.3 Izolační hmoty proti hluku a otřesům
Stavební dílo, v němž bydlí a pracují lidé, musí být provedeno tak, aby omezo-
valo vnikání silnějšího zvuku a hluku, který obtěžuje uživatele, škodí jejich
zdraví a snižuje jejich pracovní výkonnost. Také části staveb musí být od sebe
odděleny tak, aby šíření zvuku bylo omezeno na maximální možnou míru.
Konstrukční materiály, z nichž je stavba provedena, mají schopnost pohlcovat
nebo odrážet část zvukových vln. Záleží to na použitých hmotách a jejich
tloušťce. Pokud tlumení není dostatečné, musíme navrhnout a přidávat zvláštní
izolační látky, ve kterých se zvuk šíří pomalu a s velkými ztrátami. Důležitá je
tedy neprůzvučnost stavební konstrukce. Neprůzvučnost je buď vzduchová,
kdy se zvuk šíří vzduchem a neprůzvučnost kročejová proti hlukům chůze,
úderů a pádů těles na podlahu.
4.4 Izolační hmoty pro speciální účely
Na izolace proti účinkům záření se používají těžké betony, barytové betony
a malty, případně desky z olova.
Na izolace proti vlivům chemických látek se používají obklady z kyseli-
novzdorné kameniny provedené do asfaltových nebo kyselinovzdorných tmelů,
fólie a desky z plastů nebo kaučuků, olověné plechy, sklolamináty, plastbetony
aj.
Na protipožární ochranu se používají výrobky z nehořlavých anorganických
hmot s dobrou tepelnou izolací
4.4.1 Kontrolní otázky
5) Dělení izolačních hmot podle funkce
6) Izolační hmoty proti hluku a otřesům
4.5 Korespondenční úkol:
Popište typy tmelů dle jejich plasticity a význam správného řešení těsnění dila-
tační spáry.
4.6 Autotest
Zpracování odpovědí na kontrolní otázky
Správné odpovědi v „klíči“.
Stavební látky
- 29 (31) -

4.7 Závěr
Tato kapitola popisuje přehled izolačních materiálů jiných, než živičných, jež
byly již výše popsány.
4.7.1 Shrnutí:
Po přehledu nejběžnějších izolací z polymerů, pryží a jílových ucpávek (proti
vodě) jsou zde uvedeny tepelně izolační hmoty různých typů, dále izolační
hmoty proti hluku a otřesům.
V závěru jsou citovány hmoty speciální, chránící proti záření, chemickým vli-
vům či protipožární.
4.8 Klíč
1) Živice se dělí na kapalné, viskózní a tuhé a jsou to:
• přírodní živice čili přírodní asfalty,
• ropné živice čili ropné asfalty,
• pyrogenetické živice čili dehty.
Specifické vlastnosti živic jsou:
• vlivem teploty přecházejí z tuhého stavu do stavu plastického až
kapalného a naopak. Tento jev je u různých asfaltových výrobků
odlišný,
• jsou nerozpustné ve vodě a vodu nepropouštějí. Jsou rozpustné
v organických rozpouštědlech. Lze je emulgovat ve vodě za pří-
tomnosti jistých emulgátorů a při použití speciálních technolo-
gií,
• mají dobré adhezní vlastnosti, přilnou k ostatním stavebním lát-
kám jako je kámen, beton, cihly, dřevo apod.,
• jejich chemická odolnost je značná,
• lze je kombinovat s příbuznými látkami, např. polymery a tím
lze optimalizovat jejich vlastnosti,
• záporným jevem je, že živice degradují vlivem stárnutí, oxidace,
ultrafialového záření a jiných fyzikálně chemických vlivů.
Zmíněné klady živic umožňují, aby byly používány jak při budování
stavebních konstrukcí, tak i při jejich ochraně, tj. izolacích proti vodě.

2) Ve stavebnictví se používají většinou asfalty ropné. Pro různé účely
jsou patřičně technologicky upravovány.
Podle teploty zpracování rozdělujeme asfalty na:
• zpracovatelné za tepla,


- 30 (31) -

• zpracovatelné za studena.
Podle použití dělíme asfalty na:
• užívané ve stavebnictví, tj. silniční a izolační,
• užívané v jiných odvětvích, tj. v lakařském průmyslu, pro výro-
bu pojiv a tmelů, izolační zálivky kabelových hlav apod.

3) Obalované kamenivo
Kamenivo obalované asfaltem slouží k vytvoření podkladních, popř.
ložných vrstev silničních vozovek. Označujeme je písmeny OK
.Obalované kamenivo je vyráběno z asfaltu, kameniva a jemné kamen-
né moučky jako mikroplniva, jež se nazývá filer. Asfaltový beton je
směs kameniva a kamenné moučky, spojená silničním ropným asfal-
tem. Používá se k vytvoření krytů vozovek, silničních ploch apod. Na
rozdíl od obalovaného kameniva, kde byla křivka zrnitosti přerušovaná
a mezerovitost značná, u asfaltového betonu je granulometrie kameniva
uzpůsobena pro minimální mezerovitost. Asfaltový beton je po zhutnění
uzavřený a vodotěsný.
Asfaltový beton je značen zkratkou AB.
Litý asfalt je živičný kryt, vyrobený ze směsi polotuhého asfaltu a hut-
ného kameniva, roztavené a promísené ve strojním zařízení. Horká te-
kutá směs je nanášena na vhodný podklad a po zchladnutí tvoří nepro-
pustnou vrstvu. Používá se na bezprašné kryty vozovek, chodníků, na
mostech, v parcích apod.

4) Živičné nátěry jsou nanášeny na svislé, šikmé či vodorovné plochy z
materiálů zdicích, betonových, kovových či dřevěných. Nanášejí se
štětci, kartáči nebo stříkacími zařízeními. Pokud je nutno provádět
technologii nátěru v několika vrstvách, pak je nutno vždy nechat před-
chozí vrstvu dokonale zaschnout a pak teprve nanášet vrstvu následují-
cí. Při práci s nimi je nutno dodržovati předpisy bezpečnosti práce. Pře-
devším u laků rozpouštědlových je nezbytné si uvědomovat nebezpečí
požáru jakož i nezdravých vlivů vdechování výparů ředidel v uzavře-
ných prostorech.
Izolační pásy se skládají z nosné vložky impregnované asfaltem či jinou
živicí, a u některých typů jsou navíc opatřené krycími živičnými mate-
r