- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPlast. z profil
Deceuninck Hook
plast.
4/12/4
2,52
2,56
2,55
0,02
0,02
0,02
Spec. závsy s ome-
zovaem tíkomoro-
vý systém, l = 5,3 m
4. Plastové Infraplast z profil Intertec
4/12/4
MOB
-
0,61
0,08
0,24
Vícekomorové s
výztuží z Fe, Zn,
tsnní vnitní a
stedové, l = 5,77 m
5.
Plastové Thermo-
rama, profily KGS
BaSF, OS kování
4/16/4
2,45
2,45
2,45
-
Vícekomorové profi-
ly l = 5,06 m, tsnní
vnitní i vnjší, ko-
vání obvodové
6. Plastové, sys. Actual 400 OS 4/18/4
2,51
2,52
2,54
0,02
0,02
0,14
Tsnní vnitní a
stedové, koextrudo-
vané, kování Roto
Centro 100 K, l =
4,54 m
7. Plastové, OS ková-ní 4/18/4
2,48
2,48
2,49
-
Vícekomorové s
výztuží Fe, Zn, ts-
nní vnitní a vnjší,
l = 5,0 m
8. AQ okna plastová 4/16/4 1,65 argon
0,013
0,020
0,053
Argon 1200 x 1500
mm
9. Plastová okna MPF F4/12/F4
2,65
2,65
2,66
0,09
0,19
0,78
1200 x 1500 mm.
Kování Roto. Ts-
nní vnitní a vnjší
10. Plastová okna Sta-ko, systém Veka 4/12/4 2,64 0,0229 Dvoustupové ts-nní l = 5,15 m
11.
Plastové jednokíd-
lové OS, VEKA
systém
4/12/4 2,30 0,278 Dvoustupové ts-nní l = 4,46 m
12.
Plastové, OS ková-
ní PA
1000,1180/1450
mm
4/16/4 2,46 0,004 Dvoustupové ts-nní l = 4,98 m
13.
Plastové jednokíd-
lové HOCO OS
1190/1490
4/16/4 2,48 0,37 Dvoustupové ts-nní l = 5,03 m
- 42 (63) -
14.
Plast. jednok.
ACTUAL
900/1200 mm
4/12/4 2,53 0,443 Tístupové tsnní l = 3,91 m
15. Plastové dvee vchodové 4/16/4 bez specifikace
1,4
-
-
0,52
0,49
0,55
Jednokídlové, výpl
ISO 24 mm, tsnní,
vnitní, stedové,
vnjší, l = 5,69 m
16. Vchodové dvee Horizont PS
6/16/4
vzduch
2,6
2,5
0,31
0,52
Float 4/16/4 Float,
vzduch, tsnní
vnitní a stedové, l
= 5,99 m
17.
Plastové okno sys-
tém DECEU-
NINCK Mondial
2000
F4/16/F4
vzduch
2,7
2,4
2,4
0,01
0,07
0,26
- Pevné zasklení
- Otevíravé a skláp-
cí
- Dtto, dvoukídlové
18.
Plastová okna a
dvee
Deceunick Mondial
2000
- dvee
- balk. dvee
- okno
- okno
F4/16/F4
2,6
-
2,4
2,4
0,12
0,10
0,08
0,15
Tsnní vnitní a
vnjší
l = 5,48
l = 6,24
l = 7,11 dvouk.
l = 5,07, OS 1 kídl.
19. Okno plastové HOCO H-130 F4/16/F4
-
-
-
-
0,03
9,7
Tsnní vnjší a
vnitní uzavené, l =
5,08 m, ventilaní
poloha
20.
Plastové okno
HOCO H-100 a H-
200
4/16/4 - -
0,32 -
0,49
0,22 -
0,47
0,24 -
0,48
Tsnní vnjší a
vnitní, poátení po
zavzdušnní, l =
5,05 m
21. Okno K-Line F4/16/F4 bez specifikace 2,5 -
1200 x 1500 mm,
tsnní vnitní, ste-
dové a vnjší, DIN
52 619/1
22.
EURO-AlKU-
PRIMUS okno s
Al-plechem
4/16/4
argon
nespecifikováno
1,63
1,7
1,7
0,18
0,33
0,21
Rámy plastové,
oplášované Al, l =
5,74 m, tsnní
vnitní, vnjší a ste-
dové
Z tab. 6.8. a 6.9. se dá íci, že souinitel spárové prvzdušnosti iLV devných a
plastových oken a dveí je až na výjimky nízký a dává malou záruku, že umož-
ní pivést do bytových prostor obývaných lidmi, za bžných klimatických
podmínek, hygienicky nezbytné množství vzduchu.
Prvzdušnost oken kovových je také nízká, podobn jako u oken devných a
plastových a z náhodného výbru je možno uvést prmrnou hodnotu
iLV = 0,071 . 10-4 m2 . s-1 . Pa-0,67 (6.6)
Normativní návrhové hodnoty veliin
- 43 (63) -
Souinitel prostupu tepla rám výplní otvor
Návrhové hodnoty souinitele prostupu tepla rám Uf ve W/(m2.K) v pípad,
že nejsou dostupné návrhové hodnoty pro daný typ výrobku (typ profil), se
stanoví pro:
- plastové rámy dvou a tíkomorové vyztužené kovovými výztuhami tvaru C,
kdy stojina profilu je kolmá na smr tepelného toku podle tabulky D5
v
SN 730540-3,
- pro devné rámy s mkkého deva s uvažovanou hodnotou souinitele tepel-
né vodivosti deva lu = 0,18 W/(m.K) ze vztahu
Uf = 3.10-5 df2 - 0,0177df + 3,174 (6.7)
kde df je aritmetický prmr šíek rámu kídla a okenního rámu v mm.
- kovové rámy s perušeným tepelným mostem postupem podle pílohy D
SN
EN ISO 10077-1:2001.
Souinitel prostupu tepla zasklení
Souinitel prostupu tepla zasklení Ug W/(m2.K) ve stedové ásti se stanoví v
pípad, že nejsou dostupné návrhové hodnoty pro daný druh zasklení podle
tabulky D6 v
SN 730540-3.
Sálavé vlastnosti zasklení
Návrhové hodnoty spektrální smrové propustnost sluneního (krátkovlnného)
záení zasklení tWl,se se stanoví z tabulky D.8 v
SN 730540-3. Návrhové
hodnoty celkové propustnost sluneního záení g (-) stanoví také tabulka D8
v
SN 730540-3.
Kontrolní otázky
1. Jak stanovíme návrhovou teplotu venkovního vzduchu v zimním a
v letním období?
2. Jak stanovíme návrhovou vnitní teplotu a vlhkost?
3. Co je Rsi a Rse a jak se urují?
4. Co je souinitel spárové prvzdušnosti?
Tepelný odpor vzduchových vrstev
- 45 (63) -
7 Tepelný odpor vzduchových vrstev
7.1 Tepelný odpor nevtraných vzduchových vrstev
Návrhové hodnoty tepelného odporu nevtraných vzduchových vrstev Rcav ve
vnjších stavebních konstrukcích jsou pro podmínky zimního období uvedeny
tabulce tab 7.1. a pro podmínky letního období v tabulce tab 7.2. nebo
v píloze E v
SN 730540-3.
Tab.7.1.Tepelný odpor nevtraných vzduchových vrstev v zimním období
Tepelný odpor nevtraných vzduchových vrstev Rcav
[m2.K.W–1] pi tloušce vzduchové vrstvy dev [mm]
Nevtraná vzdu-
chová vrstva
v zimním období 0 5 7 10 15 25 50 100 300
vodorovná pi te-
pelném toku zdola
nahoru
0 0,11 0,13 0,15 0,16 0,16 0,16 0,16 0,16
svislá 0 0,11 0,13 0,15 0,17 0,18 0,18 0,18 0,18
vodorovná pi te-
pelném toku shora
dol
0 0,11 0,13 0,15 0,15 0,19 0,21 0,22 0,23
Mezilehlé hodnoty se stanovují lineární interpolací.
Hodnoty v tabulce platí pro vzduchové vrstvy, které:
- jsou vymezené navzájem rovnobžnými povrchy kolmými na smr te-
pelného toku s emisivitou vtší nebo rovnou 0,8.
- jejichž tlouška je menší než desetina každého z dalších dvou rozmr
a nepektoí 0,3m
- nejsou spojeny s vnitním prostedím
Ekvivalentní souinitel tepelné vodivosti vzduchové vrstvy lcav,ev ve W/(m.K)
se stanoví jako pevrácená hodnota tepelného odporu vzduchové vrstvy.
Je-li tepelný odpor nevtrané vzduchové vrstvy vtší než tvrtina celkového
tepelného odporu stavební konstrukce, pak se tepelný odpor nevtrané vzdu-
chové vrstvy uvažuje nejvýše touto tvrtinou.
Za nevtranou vzduchovou vrstvu se mže považovat také vrstva spojená
s vnjším prostedím malými otvory, které svým uspoádáním neumožní ze-
telné proudní ve vzduchové vrstv a jejichž plocha nepesahuje:
- pro svislé vrstvy 500 mm2 na každý m délky;
- pro vodorovné vrstvy 500 mm2 na každý m2 plochy povrchu.
- 46 (63) -
Pro vtší tloušky nevtraných vzduchových vrstev výplní otvor musí být
použity podrobnjší výpotové metody nebo mení.
Stešní konstrukce tvoené rovným izolovaným stropem a šikmou i strmou
stechou se její podstešní prostor mže považovat za tepeln stejnorodou vrst-
vu s tepelným odporem:
a) 0,06 m2·K/W pro stechu se skládanou netsnnou krytinou, bez prken-
ného podbití,
b) 0,20 m2·K/W pro stechu se skládanou tsnnou krytinou, s prkenným
i podobným podbitím,
c) 0,30 m2·K/W pro stechu se skládanou tsnnou krytinou, s prkenným
i podobným podbitím a s vnitním lícem stechy opateným materiálem
s nízkou vnitní spektrální smrovou emisivitou.
Uvedené tepelné odpory nezahrnují odpor pi pestupu tepla na vnjší stran
konstrukce.
Malé nevytápné prostory pipojené k budov, tvoené konstrukcemi se zane-
dbatelnými tepelnými odpory, jako jsou napíklad garáže, skladišt a zimní
zahrady, mžeme považovat také za další tepeln stejnorodou vrstvu
s tepelným odporem daným vtší z hodnot :
a) 0,5 m2·K/W,
b) (0,9 + 0,4 . Ai/Ae) m2·K/W,
kde Ai je celková plocha všech konstrukcí mezi vnitním prostedím
a nevytápným prostorem
Ae celková plocha všech konstrukcí mezi nevytápným prostorem a venkovním
prostedím.
Uvedené tepelné odpory nezahrnují odpor pi pestupu tepla na vnjší stran
konstrukce.
Kontrolní otázky
1. Na em závisí tepelný odpor uzavené vzduchové vrstvy?
Pílohy
- 47 (63) -
8 Pílohy
Tabulka 8.1. – Normové a návrhové hodnoty tepelných a vlhkostních vlastností sta-
vebních materiál a výrobk pro nášlapné vrstvy
Hodnoty Normové Návrhové
Po-
ložka Materiál
Obje-
mová
hmot-
nost v
suchém
stavu
rdn
kg/m3
Mrná
tepelná
kapacita
cdn
J.kg-1.K-1
Faktor
difúzního
odporu
mn
-
Souinitel difúze
vodní páry 1)
dm.109
s
Souini-
tel tepel-
né vodi-
vosti
lu
W.m-1.K-1
1 2 3 4 4a 5
1
2
3
4
5
6
7
10
11
PVC
Vlysy
Keramická dlažba
Sadurit
Plastbeton
Koberec
Linoleum
Xylolit
Polymercementový
potr
- 1400
- 600
- 2000
- 1600
- 1400
- 160
- 1200
- 1250
- 1200
1100
2510
840
1600
1200
1880
1880
2090
840
17 000
157
200
26 000
5100 –
60 000
5,5 – 7,5
1 880
38
0,000011
0,0012
0,00094
0,0000072
0,000039 –
0,0000031
0,034 – 0,025
0,00010
0,0050
0,16
0,18
1,01
0,16
0,74
0,065
0,19
0,26
0,96
1) Hodnoty souinitele difúze vodní páry a oznaené hodnoty dalších veliin jsou uvádny orien-
taními hodnotami.
- 48 (63) -
Tabulka 8.2. – Normové, charakteristické a návrhové hodnoty tepelných a vlhkostních
vlastností stavebních materiál
Hodnoty Normové Charakteristické Návr-hové
P
o
l
o
ž
k
a
M
a
t
e
r
i
á
l
O
b
j
e
m
o
v
á
h
m
o
t
-
n
o
s
t
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
M
r
n
á
t
e
p
e
l
n
á
k
a
p
a
c
i
t
a
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
F
a
k
t
o
r
d
i
f
ú
z
n
í
h
o
o
d
p
o
r
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
d
i
f
ú
z
e
v
o
d
n
í
p
á
r
y
1
)
H
m
o
t
n
o
s
t
n
í
v
l
h
-
k
o
s
t
V
l
h
k
o
s
t
n
í
s
o
u
i
-
n
i
t
e
l
m
a
t
e
r
i
á
l
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
P
o
l
o
ž
k
a
rdn cdn mn dn.109 u23/80 Zu lk lu
kg/m3 J.kg
-
1.K-1 - s %
W.m-
1.K-1
W.m-
1.K-1
1 2 3 4 4a 5 6 7 8 9
1 Beton hutný z2 = 0,0
1.1 Beton hutný 1020 1,5 0,080 1.1
1.1
1.2
1.3
- 2100
- 2200
- 2300
17
20
23
0,01
0,009
0,008
1,05
1,10
1,16
1,23
1,30
1,36
1.1
1.2
1.3
1.2 Železobeton 1020 1,5 0,080 1.2
2.1
2.2
2.3
- 2300
- 2400
- 2500
23
29
32
0,008
0,007
0,006
1,22
1,34
1,48
1,43
1,58
1,74
2.1
2.2
2.3
2 Betony lehké neautoklávované, též
z leheného kameniva z2 dáno tabulkou B.2
2.1 Beton ze strus-kové pemzy 890 17 0,011 2.1
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
- 1200
- 1300
- 1400
- 1500
- 1600
- 1700
2,9
3,1
3,1
3,2
3,2
3,2
0,070
0,050
0,048
0,44
0,50
0,55
0,60
0,67
0,76
0,55
0,60
0,64
0,68
0,74
0,84
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
2.2 Beton z expa-dované bidlice 880 2.2
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
- 900
- 1000
- 1100
- 1200
- 1300
4
4
5
5
6
0,048
0,048
0,038
0,038
0,031
2,7
2,6
2,9
2,9
3,0
0,065
0,055
0,045
0,38
0,40
0,43
0,48
0,54
0,48
0,50
0,51
0,57
0,61
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
2.3 Beton z keramzitu 880 2.3
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
3.9
- 700
- 800
- 900
- 1000
- 1100
- 1200
- 1300
- 1400
- 1700
8
9
10
10
11
11
13
15
16
0,024
0,021
0,019
0,019
0,017
0,017
0,014
0,013
0,012
0,2
0,3
0,4
0,4
0,5
0,5
0,6
0,6
0,045
0,030
0,035
0,23
0,26
0,30
0,36
0,43
0,50
0,59
0,70
1,25
0,28
0,31
0,34
0,40
0,48
0,56
0,63
0,75
1,30
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
3.9
2.4 Beton ze škvá-ry 830 2.4
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
4.9
4.10
4.11
- 1000
- 1100
- 1200
- 1300
- 1400
- 1500
- 1600
- 1700
- 1800
- 1900
- 2000
6
6
6
6
6
6
8
0,031
0,031
0,031
0,031
0,031
0,031
0,024
0,60
1,2
2,9
3,1
3,3
3,7
0,025
0,012
0,045
0,050
0,57
0,60
0,64
0,67
0,71
0,74
0,81
0,87
0,91
0,52
0,54
0,67
0,69
0,73
0,74
0,79
0,82
0,90
0,97
1,01
4.2
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
4.9
4.10
4.11
2.5 Beton z agloporitu 890 2.5
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
- 1350
- 1700
- 1750
- 1800
- 1850
20
23
23
23
23
0,009
0,008
0,008
0,008
0,008
2,0
2,0
2,0
2,0
2,0
0,050
0,045
0,60
1,0
1,10
1,15
1,29
0,69
1,11
1,20
1,26
1,42
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
Pílohy
- 49 (63) -
Hodnoty Normové Charakteristické Návrhové
P
o
l
o
ž
k
a
M
a
t
e
r
i
á
l
O
b
j
e
m
o
v
á
h
m
o
t
-
n
o
s
t
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
M
r
n
á
t
e
p
e
l
n
á
k
a
p
a
c
i
t
a
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
F
a
k
t
o
r
d
i
f
ú
z
n
í
h
o
o
d
p
o
r
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
d
i
f
ú
z
e
v
o
d
n
í
p
á
r
y
1
)
H
m
o
t
n
o
s
t
n
í
v
l
h
-
k
o
s
t
V
l
h
k
o
s
t
n
í
s
o
u
i
-
n
i
t
e
l
m
a
t
e
r
i
á
l
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
P
o
l
o
ž
k
a
rdn cdn mn dn.109 u23/80 Zu lk lu
kg/m3 J.kg-1.K-1 - s % W.m-1.K-1 W.m-1.K-1
1 2 3 4 4a 5 6 7 8 9
2.6 Beton z perlitu 1150 2.6
6.1
6.2
6.3
6.4
6.5
6.6
6.7
- 300
- 350
- 400
- 450
- 500
- 550
- 600
9
9
11
11
14
14
16
0,021
0,021
0,017
0,017
0,013
0,013
0,012
10,0
0,015
0,025
0,085
0,10
0,11
0,12
0,13
0,14
0,15
0,091
0,11
0,12
0,13
0,14
0,15
0,16
6.1
6.2
6.3
6.4
6.5
6.6
6.7
2.7 Beton strusko-pazderový 1300 0,045 2.7
7.1
7.2
7.3
7.4
7.5
7.6
- 700
- 800
- 900
- 1000
- 1100
- 1200
2 1)
5 1)
8 1)
10 1)
12 1)
13 1)
0,094
0,038
0,024
0,019
0,016
0,014
5,0
5,0
5,0
5,0
5,0
5,0
0,15
0,19
0,21
0,24
0,28
0,30
0,18
0,22
0,25
0,28
0,32
0,35
7.1
7.2
7.3
7.4
7.5
7.6
2.8 Beton cihlový 840 2.8
8.1
8.2
8.3
8.4
8.5
8.6
- 1300
- 1400
- 1500
- 1600
- 1700
- 1800
8
8
8
8
9
10
0,024
0,021
0,019
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
0,070
0,050
0,43
0,48
0,55
0,62
0,70
0,80
0,52
0,58
0,63
0,69
0,78
0,89
8.1
8.2
8.3
8.4
8.5
8.6
2.9 Beton pilinový 1470 2.9
9.1
9.2
9.3
9.4
- 500
- 700
- 800
- 1000
9
10
11
12
0,021
0,019
0,017
0,016
8,0
8,0
8,0
8,0
0,065
0,060
0,14
0,17
0,20
0,26
0,18
0,22
0,25
0,32
9.1
9.2
9.3
9.4
3 Betony lehké autoklávované z2 = 2,2
3.1 Pískový pórobeton
nevyztužený 2)
(díve plynobeton)
840 6 – 9 4,5 0,038 3.1
1.1
1.2
1.3
- 480
- 580
- 680
0,031 -
- 0,02
0,16
0,18
0,21
0,19
0,21
0,24
1.1
1.2
1.3
3.2 popílkový pórobeton
nevyztužený 2)
(díve plynosilikát)
840 7 – 10 0,027 -
- 0,019
5,5 0,030 3.2
2.1
2.2
2.3
- 480
- 580
- 680
0,16
0,18
0,20
0,18
0,20
0,23
2.1
2.2
2.3
4 Malty z2 = 0,0
4.1 Malta vápenná 4.1
1.1 - 1600 840 8 – 10 0,024 - - 0,019 0,8 0,11 0,70 0,87 1.1
4.2 Malta vápenoce-mentová 4.2
2.1 - 1850 840 14 0,013 1,3 0,070 0,86 0,97 2.1
4.3 Malta cementová, cement. potr 4.3
3.1 - 2000 840 19 0,01 1,8 0,060 1,02 1,16 3.1
1) Hodnoty souinitele difúze vodní páry a oznaené hodnoty dalších veliin jsou uvádny orientaními hodnotami
2) Fyzikální vlastnosti vyztuženého pórobetonu se urí pro jeho objemovou hmotnost, (vetn podélné výztuže). Píná výztuž
zpsobí nárst souinitele tepelné vodivosti pórobetonu (pórobeton s podélnou výztuží) o 3%.
- 50 (63) -
Hodnoty Normové Charakteristické Návrho-vé
P
o
l
o
ž
k
a
M
a
t
e
r
i
á
l
O
b
j
e
m
o
v
á
h
m
o
t
-
n
o
s
t
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
M
r
n
á
t
e
p
e
l
n
á
k
a
p
a
c
i
t
a
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
F
a
k
t
o
r
d
i
f
ú
z
n
í
h
o
o
d
p
o
r
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
d
i
f
ú
z
e
v
o
d
n
í
p
á
r
y
1
)
H
m
o
t
n
o
s
t
n
í
v
l
h
-
k
o
s
t
V
l
h
k
o
s
t
n
í
s
o
u
i
-
n
i
t
e
l
m
a
t
e
r
i
á
l
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
P
o
l
o
ž
k
a
rdn cdn mn dn.109 u23/80 Zu lk lu
kg/m3 J.kg
-
1.K-1 - s %
W.m-1.K-
1
W.m-1.K-
1
1 2 3 4 4a 5 6 7 8 9
5 Omítky z2 = 0,0
5.1 Omítka vápenná
- 1600 840 6 0,031 1,8 0,09 0,70 0,88 5.1
5.2 Omítka vápeno-cementová
- 2000 790 19 0,01 1,3 0,070 0,88 0,99 5.2
6 Omítky tepeln izolaní, silikátové z2 = 2,5
6.1 Omítka perlitová 850 7 – 15 0,027 -
-0,013
4 – 6 0,022 6.1
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
- 250
- 300
- 350
- 400
- 450
- 500
0,095
0,095
0,10
0,11
0,13
0,16
0,10
0,11
0,11
0,12
0,15
0,18
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
6.2 Omítka perlitová s PPS granulátem 0,027 - 6.2
- 120 1000 7 – 15 - 0,013 4 – 6 0,025 0,046 0,051
7 Tepeln izolaní pnoplastické materiály z2 = 4,0
7.1 Polystyren pno-
vý, yvnovaný –
PPS
1270 40 – 67 0,0047
–
- 0,002
0,002 7.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
- 10
- 20
- 30
- 40
- 50
- 60
2,5
2,0
0,6
0,050
0,043
0,038
0,036
0,036
0,038
0,051
0,044
0,039
0,037
0,037
0,039
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
7.2 Polystyren pnový,
vytlaovaný –
EXT -
30
2060
100
0,0019
0,0008
0,034
0,034
7.2
7.3 Polyuretan pnový tuhý 7.3
3.1 pnný freonem,
neoplášovaný
-
35 1500
180-
260
0,001 -
-
0,0007
2 3,0 0,0007 0,032 0,032
3.1
3.2 plášovaný ple-chem 3.2
- 35 1510 0,0007 0,029 0,029
3.3 Polyuretan pnový,
mkký -
35 800 2,5 0,075 1,1 0,015 0,043 0,048
3.3
7.4 Formaldehydová
pnová pryskyi-
ce, struktura
otevená
1250 2,5 –
6,5
0,075 –
- 0,029
8 – 10 0,0045 7.4
4.1
4.2
4.3
4.4
- 20
- 30
- 40
- 50
0,036
0,040
0,040
0,059
0,037
0,041
0,045
0,061
4.1
4.2
4.3
4.4
struktura uzavená 0,075 - 8 – 10
4.5
4.6
4.7
- 25
- 30
- 50
1250
1510
2,5 –
6,5
14
- 0,029
0,013
0,0045
0,0023
0,040
0,049
0,059
0,041
0,050
0,060
4.5
4.6
4.7
7.5 PVC pnné - 60 1350 265 0,00071 0,030 0,043 0,051 7.5
Pílohy
- 51 (63) -
Hodnoty Normové Charakteristické Návrho-vé
P
o
l
o
ž
k
a
M
a
t
e
r
i
á
l
O
b
j
e
m
o
v
á
h
m
o
t
-
n
o
s
t
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
M
r
n
á
t
e
p
e
l
n
á
k
a
p
a
c
i
t
a
v
s
u
c
h
é
m
s
t
a
v
u
F
a
k
t
o
r
d
i
f
ú
z
n
í
h
o
o
d
p
o
r
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
d
i
f
ú
z
e
v
o
d
n
í
p
á
r
y
1
)
H
m
o
t
n
o
s
t
n
í
v
l
h
-
k
o
s
t
V
l
h
k
o
s
t
n
í
s
o
u
i
-
n
i
t
e
l
m
a
t
e
r
i
á
l
u
S
o
u
i
n
i
t
e
l
t
e
p
e
l
-
n
é
v
o
d
i
v
o
s
t
i
S
Vloženo: 29.01.2010
Velikost: 1,64 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BH10 - Tepelná technika budov
Reference vyučujících předmětu BH10 - Tepelná technika budov
Podobné materiály
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BA01 - Matematika I - skripta
- BB01 - Fyzika - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BC01 - Stavební chemie - skripta
- BC02 - Chemie stavebních látek - skripta
- BC03 - Chemie a technologie vody - skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - skripta
- BD04 - Statika II - skripta
- BE01 - Geodézie - skripta
- BF01 - Geologie - skripta
- BF02 - Mechanika zemin - skripta
- BF03 - Zakládání staveb - skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - skripta
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - skripta
- BH05 - Pozemní stavitelství III - skripta
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta
- BH11 - Požární bezpečnost staveb - skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - skripta
- BH55 - Poruchy a rekonstrukce - skripta
- BI01 - Stavební látky - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - skripta
- BJ01 - Keramika - skripta
- BJ02 - Keramika – laboratoře - skripta
- BJ04 - Technologie betonu I - skripta
- BJ07 - Izolační materiály - skripta
- BJ08 - Kovové a dřevěné materiály - skripta
- BJ09 - Technologie stavebních dílců - skripta
- BJ10 - Lehké stavební látky - skripta
- BJ11 - Technická termodynamika - skripta
- BJ12 - Technologie montovaných staveb - skripta
- BJ13 - Speciální izolace - skripta
- BJ14 - Speciální keramika - skripta
- BJ16 - Maltoviny II - skripta
- BJ51 - Maltoviny (M) - skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - skripta
- BL05 - Betonové konstrukce I - skripta
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - skripta
- BL09 - Betonové konstrukce II - skripta
- BL11 - Předpjatý beton - skripta
- BL12 - Betonové mosty I - skripta
- BL13 - Vybrané stati z nosných konstrukcí budov - skripta
- BM01 - Pozemní komunikace I - skripta
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta
- BM52 - Praktické aplikace v pozemních komunikacích - skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - skripta
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - skripta
- BO04 - Kovové konstrukce I - skripta
- BO07 - Kovové a dřevěné konstrukce - skripta
- BP02 - Stokování a čištění odpadních vod - skripta
- BP03 - Vodárenství - skripta
- BP04 - Čistota vod - skripta
- BP05 - Odpadové hospodářství - skripta
- BP06 - Projekt vodní hospodářství obcí - skripta
- BP51 - Inženýrské sítě (V) - skripta
- BP56 - Rekonstrukce vodohospodářských sítí - skripta
- BT01 - TZB II - skripta
- BT02 - TZB III - skripta
- BT03 - Technická zařízení budov (E) - skripta
- BT51 - TZB I (S) - skripta
- BU01 - Informatika - skripta
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - skripta
- BV04 - Finance - skripta
- BV05 - Ekonomika investic - skripta
- BV07 - Právo - skripta
- BV08 - Projektové řízení staveb I - skripta
- BV09 - Řízení jakosti I - skripta
- BV10 - Financování stavební zakázky - skripta
- BV11 - Informační technologie systémová analýza - skripta
- BV12 - Marketing ve stavebnictví - skripta
- BV13 - Projekt – Stavební podnik - skripta
- BV14 - Projekt - Projektové řízení staveb - skripta
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - skripta
- BW01 - Technologie staveb I - skripta
- BW02 - Technologie stavebních prací II - skripta
- BW04 - Technologie staveb II - skripta
- BW05 - Realizace staveb - skripta
- BW06 - Stavební stroje - skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - skripta
- BZ01 - Stavební právo - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- CD03 - Pružnost a plasticita - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta z jiných VŠ
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta
- BA07 - Matematika I/2 - Skripta
- BB01 - Fyzika - Skripta fyzika
- BC01 - Stavební chemie - Skripta
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta
- BD03 - Statika I - Skripta
- BE01 - Geodézie - Skripta Geodézie
- BF02 - Mechanika zemin - Skripta
- BF51 - Zakládání staveb (V) - Skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Skripta
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvičení
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - Skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - Skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Skripta
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Skripta
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta - Hydraulika a hydrologie
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Skripta
- BT51 - TZB I (S) - Skripta
- BU01 - Informatika - Skripta
- BV01 - Ekonomie - Ekonomie skripta
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, skripta, podklady
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BA06/07 - Matematika - Matematika-skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Vodorovné konstrukce - skripta
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Derivace funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Limita a spojitost funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Reálná funkce jedné reálné proměnné
- BA01 - Matematika I - Skripta - Vektorový počet a jeho aplikace
- BA01 - Matematika I - Skripta - Základy lineární algebry
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika, Základy testování hypotéz
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika - Základy teorie odhadu
- BA02 - Matematika II - Skripta - Reálná funkce dvou a více proměnných
- BA02 - Matematika II - Skripta - Určitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Neurčitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Dvojný a trojný integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Křivkové integrály
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice II
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - polohopis
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - výškopis
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Základní pojmy a předpoklady
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Složené případy namáhání prutů, stabilita a vzpěrná pevnost tlačených porutů
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Teorie namáhání prutů
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Silové soustavy
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Průřezové charakteristiky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce I
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce II
- BJ15 - Technologie betonu II - skripta
- BJ01 - Keramika - miniskripta
- BJ05 - Základy technologických procesů - skripta
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M01
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M02
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M03
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M02
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M03
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M04
- BA05 - Operační výzkum - Skripta
- GE10 - Mapování I - skripta GPS
- BV53 - Stavební podnik - Skripta - stavební podnik
- BV06 - Podnikový management I - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO1
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO2
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO3
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO5
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO1
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO2
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO3
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO4
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - operačné systémy
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - počítačové siete
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - technologie internetu
- BA03 - Deskriptivní geometrie - skripta
- BF01 - Geologie - podklady do cvičení + skripta
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Skripta
- BS03 - Nádrže a soustavy - Skripta
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Skripta
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Skripta
- BR07 - Hydrotechnické stavby II - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta m2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M4
- BV05 - Ekonomika investic - Errata - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvicení
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - skripta
- CH54 - vybrané statě ze stavební fyziky - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta1
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - skripta
- BC01 - Stavební chemie - Spoznámkované 4 moduly skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- 0V4 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, materíály, skripta, prostě vše
- BV012 - Veřejné stavební investice 1 - Skripta BV012
Copyright 2025 unium.cz


