přednáška 9

omezenou schopností pohybu a orientací.
Část druhá (Řešení přístupů do staveb, přístupností do komunikací a veřejných ploch),
§ 5 odstavec (2).

Na všech vyznačených parkovacích plochách pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazen
nejméně následující počet pro vozidla osob s omezenou schopností pohybu a orientace:
- jedno stání při celkovém počtu méně než dvacet stání,
- dvě stání při celkovém počtu dvacet až čtyřicet stání,
- 5% stání při celkovém počtu přesahujícím čtyřicet stání; procentuální podíl
vyhrazených stání se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.
Vyhrazená parkovací stání musí být upravena. Jejich šířka musí být 3,5m. V případě
podélného parkovacího stání musí mít toto stání minimální délku 7,0m. Podélný, případně
příčný sklon těchto vyhrazených stání muže být ve sklonu maximálně 1 : 20 (5 %). Přístup
vyhrazeným stáním musí být bezbariérový.

9.4.1 Velikost odstavných a parkovacích stání

Odstavná a parkovací stání navrhujeme v závislosti na druhu vozidel, které na něm budou
parkovat. ČSN 73 6156 rozděluje parkovací stání z hlediska druhů vozidel, které na něm
budou parkovat do následujících skupin.
Dle normy ČSN 73 6056 změny 1 třídíme a uvažujeme orientační rozměry dle tab. 9.6:

Tab. 9.6 Velikosti odstavných a parkovacích stání

Vozidlo Orientační rozměry v m
Skupiny Podskupiny Druh Šířky Délky Výšky Rozvoru
1
01 Malé osobní automobily 1,65 4,25 1,50 2,40
02
Střední a velké osobní automobily
Karavany: malé
velké
1,80
2,30
2,30
5,00
5,00
7,30
1,90
2,80
3,00
2,80
-
3,85
2
N1 Malé a střední nákladní automobily, malé autobusy 2,30 7,30 2,80 4,65
N2 Velké nákladní automobily 2,55*) 9,40 4,00 5,80
A Autobusy 2,55 12,00**) 3,20 5,70
3
Tahače, přívěsy, návěsy, jízdní
souprav, kloubové autobusy ***)
Traktory, samojízdné pracovní stroje
*) Vozidla s tepelně izolovanou nástavbou 2,60m.
**) Kloubový autobus (trolejbus) dvoučlánkový – délka 18,0m, kloubový autobus (trolejbus) tříčlánkový 22,0m.
***) Největší přípustné rozměry podle vyhlášky MD č. 341/2002 Sb. v platném znění § 16 Největší povolené
rozměry vozidel a jízdních souprav.







9
9.4.2 Velikosti stání, šířky komunikací mezi stáními

Tab. 9.7 Velikosti stání, šířky komunikací mezi stáními

Řazení
Vozidlo
dle
skupiny
Rozměry stání v m
Šířka
komunikace
v m
Plocha potřebná pro jedno
vozidlo v m2 při stání Vozidel
na
100m
V jedné
řadě Ve více řadách
š a b1 b2 c E F G
podélné
01
02
N1
N2
A
-
-
-
-
-
2,00
2,20
3,10
3,40
3,50
5,50
6,50
9,60
12,00
14,50
-
-
-
-
-

11,00
14,50
30,00
41,00
50,80

-
-
-
-
-
18,20
15,40
10,40
8,30
7,10
šikmé
45°
01

02
N1
N2
A
2,25
2,40
2,40
3,20
3,40
3,40
4,40
4,80
5,00
4,40
4,40
5,10
7,70
9,40
11,00
4,00
4,00
4,60
6,60
8,20
9,70
2,90
2,90
3,40
6,00
7,00
7,00
23,50
25,00
29,00
60,50
78,50
90,00
18,50
20,00
23,00
47,00
62,00
72,50
17,50
18,50
21,50
42,00
56,00
66,00
31,20
29,40
29,40
22,70
20,80
20,00
šikmé
60°
01

02
N1
N2
A
2,25
2,40
2,40
2,60
2,80
2,80
3,50
3,90
4,00
4,80
4,80
5,50
8,30
10,30
12,10
4,50
4,50
5,20
7,50
9,40
11,30
3,10
3,10
3,50
8,00
9,50
9,50
20,50
22,00
25,00
57,00
77,00
86,40
16,50
18,00
20,50
43,00
58,50
67,40
15,50
17,00
19,50
40,50
55,00
64,20
38,50
35,70
35,70
28,50
25,60
25,00
šikmé
75°

01


02

N1
N2
A
2,25

2,40

2,40
2,35

2,50

2,50

3,20
3,50
3,60
4,80

4,80

5,60

8,40
10,40
12,50
4,70

4,70

5,50

8,00
10,00
12,00
4,30
3,60+
4,30
3,60+
4,30
3,90+
11,50
13,50
13,50
9,50*
21,50
19,70
23,00
21,00
25,00
23,80
63,50
83,50
93,60
79,20
16,50
15,50
17,50
16,50
19,50
18,90
45,50
60,00
69,30
62,10
16,00
15,30
17,00
16,20
19,00
18,60
44,00
58,50
67,50
60,30
42,60

40,00

40,00

31,30
28,60
27,80
kolmé

01


02

N1
N2
A

2,25

2,40

2,40

3,10
3,40
3,50
4,50

4,50

5,30

7,80
9,90
12,00
-

-

-

-
-
-
6,00
4,50+
5,50
4,50+
6,00
4,50+
14,00
16,50
17,00
11,00*
23,50
20,20
24,00
21,60
27,00
23,50
67,50
90,00
101,50
80,50
17,00
15,20
17,50
16,20
20,00
18,10
46,00
61,50
71,80
61,30
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
44,40

41,70

41,70

32,30
29,40
28,60
+) Tyto hodnoty platí při zajíždění vozidel na stání couváním nebo jízdou vpřed s jedním nadjetím. Používají se u odstavných
a parkovacích ploch s malou intenzitou provozu. Až na tuto hodnotu lze snížit výjimečně šířku vnitřní komunikace ve
stísněných podmínkách, pokud nejde o případy hromadných příjezdů (odjezdů) vozidel.
*) Tyto hodnoty platí při zajíždění autobusů na stání couváním, používají se výhradně tam, kde lze organizaci provozu, popř.
opatřením předepsat způsob zajíždění.
Obr. 9.1 Označení rozměrů parkovacích stání
10
Pokud lze u krajních řad stání uvažovat s převisem čela nebo zádí automobilu, je možné
u vozidel podskupiny 01 při zajištění prostoru pro převis nejméně 1,0 metr zkrátit délku stání
ze 4,5 metrů na 4,0 metrů a u vozidel podskupiny 02 při zajištění prostoru na převis nejméně
1,2 metrů z 5,3 metrů na 4,5 metrů.

9.4.3 Orientační rozměry obloků při jízdě vozidel

Tab. 9.8 Orientační rozměry oblouků při jízdě vozidel.

Rozměry oblouků
Pro vozidlo
Skupiny 1 Skupiny 2
01 02 N1 N2 A
oblouk
Rozměry oblouku v m a b 8,40 9,80 9,10 10,30 15,10 18,00 17,90 20,90 18,00 19,90
Nejmenší rozměry oblouku
v metrech
a1
b1
6,70
7,90
7,40
8,70
11,90
14,90
14,90
17,40
14,70
16,20



Obr. 9.2 Orientační rozměry oblouků při jízdě automobilu otáčením.


11
9.5 Poloměry oblouků a šířky pruhů při jízdě vozidel
po kružnicové dráze

Tab. 9.9 Poloměry oblouků a šířky pruhů při jízdě vozidel po kružnicové dráze.

Vozidlo Skupiny 1 Skupiny 2 Skupiny 3 01 02 N1 N2*) A *)
oblouk
Vnitřní poloměr v m r1 3,00 3,10 6,35 5,30 5,40 5,30
Vnější poloměr v m 2 5,70 6,20 10,50 12,00 11,50 12,00
Šířka pruhu v m a 2,70 3,10 4,15 6,70 6,10 6,70
*) podle vyhlášky MD č. 341/2002 Sb. v platném znění § 16 Největší povolené rozměry vozidel a jízdních
souprav.



Obr. 9.3 Minimální poloměry oblouků při jízdě vozidla po kruhové dráze.

Tab. 9.10 Minimální vzdálenost vozidel od pevné překážky.

Vzdálenost
Pro vozidla délky v m
do 4,25 od 4,25 do 5,00 od 5,00 do 8,00 od 8,00 do 10,00 nad 10,00
mezi pevnou překážkou a bokem vozidla na straně
řidiče; mezi vozidly vedle sebe A 0,60
0,70
0,80 0,90 1,00
mezi hranicí plochy a vozidlem; mezi pevnou
překážkou a bokem vozidla na opačné straně řidiče;
mezi pevnou překážkou a bokem vozidla při šikmém
řazení


B


0,25


0,25


0,40


0,40


0,50
mezi čelem vozidla a pevnou překážkou; mezi
dvěma vozidly za sebou C 0,50 0,60 0,80 0,80 0,80
mezi koncem vozidla a pevnou překážkou D 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50
mezi dvěma vozidly při podélném řazení E 1,00 1,50 2,30 2,60 3,00


12
Obr. 9.4 Odstupy od pevných překáže při parkování vozidel.



Obr. 9.5 Odstavné plochy pro nákladní automobily.

13
9.6 Hromadné garáže

Hromadné garáže se zřizují jako samostatné objekty, nebo se přistavují do objektů sloužících
jiným účelům. Slouží k odstavování nebo k parkování motorových vozidel a má víc než
3 stání. Stání jsou řazená podél vnějších komunikací v garáži většinou kolmo, šikmo,
případně i podélně, v jedné, ve dvou i více řadách za sebou.
Hromadné garáže dělíme podle provozu:
- garáže s pohybem vozidel vlastní silou,
- garáže s mechanickou dopravou vozidel.
Podle stavebního řešení:
- jednopodlažní,
- vícepodlažní.
Ve vztahu k úrovni přilehlého terénu:
- nadzemní, kde 1. podlaží je max. 1,50m pod úrovní přilehlého terénu,
- podzemní, kde podlaha nejvyššího podlaží je níže než 1,50m pod úrovní přilehlého
terénu.

Rampy pro zajíždění vozidel do jednotlivých podlaží garáže se rozdělují:
1. Podle umístění: vnější (vně objektu), vnitřní (tj. uvnitř objektu).
2. Podle překonané výšky: překonávající nepřerušeně celou výšku podlaží,
překonávající nepřerušeně polovinu výšky podlaží tzv.
polorampy, překonávající zpravidla méně než polovinu
výšky podlaží tzv. vyrovnávací rampy.
3. Podle půdorysného tvaru: přímé a zakřivené (kruhové, zalomené, eliptické…).
4. Podle počtu jízdních pruhů: jednopruhové a dvoupruhové.
5. Podle vzájemné polohy ramen a podle směrů jízdy na ramenech umístěných nad
sebou: jednoduché a dvojité.

Obr. 9.6 Druhy ramp

Na rampách se nacházejí obrubníky nejméně 0,25 m široké, na dvoukruhových rampách ještě
obrubníky střední, u přímých ramp nejméně 0,30 m široké, u zakřivených ramp se musí
střední a vnější obrubník navrhnout s ohledem na přečnívající část karosérie (převis předku).
Šířka středního obrubníku zakřivené rampy musí být nejméně 0,50m.

Rampy garáží určené též pro pěší musí mít vyvýšený chodník nejméně 0,75m široký a 0,08 až
0,18 vysoký. Zakřivené rampy musí mít chodník na vnitřní straně rampy. Rampy, které budou
využívány osobami s omezenou schopností pohybu, musí vyhovovat příslušným předpisům.

Výška průjezdného profilu u ramp musí být nejméně o 0,20m větší než výška nejvyššího
projektem předpokládaného vozidla v garáži, nejméně však 2,10m. Nad chodníkem podél
rampy musí být pohodlná odchodná výška 2,10m.
14

Největší podélný sklon ramp měřený v jejich podélné ose má být:
U vnitřních ramp
- přímých 14 %
- zakřivených 13 %
- vyrovnávacích a poloramp 17 %
U vnějších ramp
- vyrovnávacích 17 %
- ostatních ramp 10 %

Rampy pro autobusy nemají mít (s ohledem na nájezdové úhly) větší sklon než 10%. Příčný
sklon rampy v obloucích musí být nejméně 3%.

Nejmenší poloměr vypuklého výškového oblouku je pro vozidla všech skupin 12,00 m a pro
autobusy 20,00 m. Nejmenší poloměr vydutého oblouku je pro vozidla všech skupin
20,00 m a pro autobusy 75,00 m.

Obr. 9.7 Minimální poloměry vypuklého a vydutého výškového oblouku.
9.6.1 Výpočet výškových oblouků

Výškové oblouky u ramp se stejně tak jako u ostatních komunikací navrhují jako oblouky
parabolické. Výše popsané minimální hodnoty poloměrů jsou tedy poloměry oskulačních
kružnic.
Výpočet návrhových parametrů výškového oblouku je tedy shodný s výpočtem návrhových
parametrů na ostatních komunikacích.

Obr. 9.8 Výškový parabolický zakružovací oblouk.

15
Při výpočtu parabolického výškového oblouku musíme stanovit délku tečny (T), maximální
svislou pořadnici (ymax) polohu vrcholu zaoblení (X1 a X2).

Délka tečny výškového oblouku určuje jeho počátek a konec a vypočítá se ze vzorce:
()()[]21200 ssRT±+±=

kde pro podélné sklony opačného smyslu se počítá po úpravě takto:
[]21200 sRT+=
A pro podélné sklony téhož smyslu ze vzorce:
[]21200 sRT−=
Pro výpočet výškových oblouků v garážích je ve většině případů s2 = 0%. V tom případě
potom tento vzorec můžeme upravit následovně:
200
1sRT⋅=
R je poloměr oskulační kružnice oblouku dosazovaný do vzorce v m a s1, s2 jsou sklony
rampy, případně podlahy objektu.

Největší svislá pořadnice výškového oblouku ymax se počítá ze vzorce:

R
Ty
⋅=2max

Podrobnější výpočet výškových oblouků je uveden v normě ČSN 73 6101 Projektování silnic
a dálnic (říjen 2004).

Pozor!!!
Při návrhu svislé délky rampy dochází velmi často k nesprávnému výpočtu délky rampy.
Délka rampy je (součet délky strany výškového polygonu rampy ve sklonu rampy (vodorovní
vzdálenost výškového polygonu) lr a délek tečen obou navazujících výškových oblouků t1, t2).
Nejčastěji se chybně uvažuje o délce rampy, kdy projektant uvažuje délku rampy pouze jako
vzdálenost dvou vrcholu výškového polygonu, tato úvaha je špatná!!! Délka rampy viz
obr. 9.9.
16

Obr. 9.9 Správná délka rampy.



Obr. 9.10 Nesprávně provedené zaoblení rampy.
17

Obr. 9.11 Nesprávně provedené zaoblení rampy (detail).

Šířky rampy:
Obr. 9.12 Šířka rampy v přímé.
Obr. 9.13 Šířka rampy v oblouku.
18

Šířka jízdního pruhu přímé jednopruhové rampy musí být nejméně o 0,70 m větší, než je šířka
nejširšího projektantem předpokládaného vozidla v garáži. (Garáže pro vozidla skupiny 1 má
být nejmenší šířka rampy 2,40m).

Šířka dvou jízdních pruhů přímé dvoupruhové rampy musí být nejméně o 1,40 m větší, než je
dvojnásobek šířky nejširšího projektantem předpokládaného vozidla v garáži, zvětšená o šířku
středního obrubníku (garáže pro vozidla skupiny 1 nejméně 5,10m).

Šířka jízdního pruhu zakřivené rampy musí být nejméně o 0,90 m větší, než je šířka pruhu pro
nejširší projíždějící vozidlo, jehož umístění se v garáži předpokládá projektantem.

Šířka dvou jízdních pruhů zakřivené dvoukruhové rampy musí být nejméně o 1,80m větší, než
je dvojnásobná šířka pruhu pro nejširší projíždějící vozidlo, jehož umístění se v garáži
projektantem předpokládá, zvětšená o šířku středního obrubníku.
Obr. 9.14 Zařízení na vjezdu do hromadných garáží.



9.6.2 Úprava vjezdů do hromadných garáží:

Před vjezdem do hromadných garáží musí být toto místo opatřeno dopravní značkou B16
(Zákaz vjezdů vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez). Napsaná výška na této
značce musí být snížena o 0,15m než je skutečná nejnižší podjezdná výška v garážích (viz
obr. 11.15). Tato výška je navíc zaokrouhlena na celé desetiny metru směrem dolů. Například
při skutečné výšce vozovky 3,70m bude údaj na značce 3,5m (3,70 – 0,15 = 3,55, po
zaokrouhlení 3,5).
Dále by měl být vjezd do hromadných garáží opatřen dopravní značkou B32 (jiný zákaz,
v tomto případě by na značce mělo být napsáno LPG). Do hromadných garáží je zakázán
vjezd vozidlům na LPG.
V případě, že jsou v garáži nějak nestandardně upraveny šířky jízdních pruhů, je nutné před
vjezd do garáží osadit ještě dopravní značku B15 (Zákaz vjezdů vozidel, jejichž šířka
přesahuje vyznačenou mez).
Často se před vjezd do podzemních garáží, a vůbec před místo, kde je snížená podjezdná
výška, osazuje zařízení, které má řidiče upozornit, že je jeho vozidlo vyšší. (viz obr. 11.16
a 11.17).

19
Obr. 9.15 Vjezd do hromadné garáže.


Obr. 9.16 Konstrukce, která má zabránit poškození vyššího vozidla při vjezdu do
hromadné garáže.

20
Obr. 9.17 Konstrukce, která má zabránit poškození vyššího vozidla při vjezdu do
hromadné garáže.


Obr. 9.18 Vjezd do hromadné garáže.

21
9.6.3 Moderní možnosti parkování ve městech:

V řadě měst České i Slovenské republiky v posledních letech vyrostlo velké množství
parkovacích garáží. Ve většině případů se ale jedná o vjezdové parkovací domy, tj. domy,
v kterých se veškeré pohyby vozidel dějí po vnitřních komunikacích přímo v parkovacím
domě. Ve většině parkovacích domů vnitřní obslužné komunikace zabírají více jak polovinu
celkové užitné plochy parkovacího domu. Nutno dodat, že toto tvrzení je relativní. Záleží
zejména na půdorysných rozměrech budovy. Obecně platí, čím větší plocha jednoho
parkovacího podlaží v parkovacím domě, tím menší procentuální využití užitné plochy pro
vnitřní komunikace a tím větší procentuální využití užitné plo