- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 3.2
BM02 - Pozemní komunikace II
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Dr. Ing. Michal Varaus
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvrstev - splnění filtračního kritéria !
• použití štěrkopísku je výhodné, pokud je materiál snadno dostupný
mechanicky zpevněná zemina (MZ) je vrstva vozovky z nestmelené zeminy nebo
náhradních materiálů (materiál z demolic, betonový recyklát atd.) zrnitosti GE, splňující
předepsané vlastnosti
• únosnost dle CBR (saturované) = min. 20 %
• Ekvivalent písku = min. 20
vibrovaný štěrk (VŠ) vrstva vytvořená kostrou z hrubého drceného kameniva se
zavibrovaným výplňovým kamenivem
• kostra tvořena frakcí 32-63
• zavibrováním kameniva do velikosti zrna max. 16 mm (např. 4/8)
• únosnost postavena na únosnosti hrubého skeletu
• vyšší únosnost jak u ŠD a ŠP
Praktické aplikace v pozemních komunikacích · Modul 7
- 12 (32) -
• nelze klást na podloží – nesplnění filtr. kriteria
• technologie vibrovaného štěrku je dosti náročná, v poslední době se od ní ustupuje
2.3 Požadavky na kamenivo pro nestmelené směsi
Pokud se požaduje, kamenivo použité ve směsi musí vyhovět požadavkům EN 13242
v těchto parametrech.
– tvar zrn hrubého kameniva (tvarový index);
– procento drcených nebo rozlámaných zrn a kulatých zrn v hrubém kamenivu;
– vlastnosti jemných částic;
– odolnost hrubého kameniva proti rozpadavosti;
– objemová hmotnost částic kameniva;
– nasákavost;
– odolnost hrubého kameniva proti otěru;
– požadavky na chemické vlastnosti;
– požadavky na trvanlivost.
Tabulka 2 – Požadavky na kamenivo do nestmelených směsí
Požadavek, kategorie podle ČSN EN 13242 Článek normy
ČSN EN 13242 Vlastnost MZK, MZKO ŠD
A ŠPA ŠDB ŠPB
4.3.1 tabulka 2
Všeobecné požadavky na zrnitost 1) HK
DK
směs
GC 85-15
GF 85
GA 85
GC 80-20
GF 80
GA 80
4.3.2 tabulka 3 HK – propad střed. sítem
1) D/d < 4
D/d ≥ 4
GTC 25/15 nebo GTC 20/15
GTC 20/17,5
GTNR
4.3.3 tabulka 4 Typická zrnitost
1) DK
směs
GTF 10
GTA 10
GTF 20
GTA 20
GTFNR
GTANR
4.4 tabulka 5 Index plochosti FINR
4.4 tabulka 6 Tvarový index SI40 SI55
4.5 tabulka 7 Procentní podíl ostrohranných a oblých
zrn v hrubém kamenivu C90/3 C90/3 CNR C90/3 CNR
4.6 tabulka 8
Max. obsah jemných částic HK
DK
směs
f4
f16
f9
f4
f22
f12
4.7 příloha A
Jakost jemných částic SE min. 2)
IP max. 3)
wL max.3)
SE30
IP ≤ 4
wL 25
Závěr
- 13 (32) -
5.2 tabulka 9 Los Angeles LA40 LA50 LA60
5.2 tabulka 10 Odolnost proti drcení rázem SZNR
5.3 tabulka 11 Odolnost proti otěru MDENR
5.4 Objemová hmotnost Deklarovaná hodnota
6.2 tabulka 12 Sírany rozpustné v kyselině ASNR
6.3 tabulka 13 Celková síra SNR
6.4 tabulka 14 Jiné složky podle 6.4
7.2 tabulka 15 Rozpad. čediče SBLA
7.3.2 tabulka 16 Nasákavost vodou WA24NR
7.3.3 tabulka 18 Odolnost proti zmrazování a rozmrazování F4
Trvanlivost síranem hořečnatým MS18
7.3.3 tabulka 19 Trvanlivost síranem sodným 4) 5) ≤ 12
1) Požadavky na zrnitost mohou být nahrazeny požadavky na nestmelenou směs podle tabulky NA.2.
2) SE ekvivalent písku podle ČSN EN 933-8
3) I
P index plasticity a wL mez tekutosti podle ČSN CEN ISO/TS 17892-12. Pokud vzhledem k charakteru
materiálu zkoušky nelze provést, pak platí IP = 0.
4) Zkoušku síranem hořečnatým je možno nahradit zkouškou síranem sodným podle ČSN 72 1176.
5) Při vyhovujících výsledcích zkoušky trvanlivosti lze upustit od zkoušky mrazuvzdornosti, při
nevyhovujících výsledcích zkoušky trvanlivosti je zkouška mrazuvzdornosti rozhodující.
2.4 Požadavky na nestmelené směsi
2.4.1 Obsah jemných částic
Procento částic, které propadnou sítem 0,063 (jemné částice), stanovené podle EN 933-1.
Pro nestmelené směsi se pohybuje pro jednotlivé kategorie UF mezi max. 3 až max.15%
hm. Pokud se požaduje minimální množství jemných částic je v ČSN EN 13285 popsán ve
třech kategoriích LF min. 2 až min.8% hm.
Kategorie se zvolí tak, aby rozdíl mezi maximálním obsahem jemných částic a minimálním
obsahem jemných částic nebyl menší než 3 %.
2.4.2 Nadsítné
Procento částic, které propadnou horním sítem (D) stanovené podle EN 933-1. Podle ČSN
EN 13285 je specifikováno kategoriemi OC pro 75 až 95%-ní propad hmotnosti.
Praktické aplikace v pozemních komunikacích · Modul 7
- 14 (32) -
2.4.3 Sítový rozbor a čára zrnitosti
Zrnitost se určuje v kategoriích GA, GB, GC, GO a GP. průměrná hodnota počítaná ze všech
zrnitostí musí ležet uvnitř intervalu pro dodavatelem deklarované hodnoty, který odpovídá
příslušné kategorii, vybrané z tabulky 3.
Tabulka 3 –Požadavky na zrnitost nestmelené směsi
Propad v procentech hmotnosti Označení směsi
Interval zrnitosti Síto A Síto B Síto C Síto E Síto F Síto G
0 / 31,5 16 8 4 2 1 0,5
0 / 45 22,4 11,2 5,6 2 1 0,5
0 / 63 ( jen pro GE ) 31,5 16 8 – 2 –
Kategorie
Normálně zrněné směsi
Všeobecný 55 – 85 35 – 65 22 – 50 15 – 40 10 – 35 0 – 20
Deklarovaný dodavatelem (S) 63 – 77 43 – 57 30 – 42 22 – 33 15 – 30 5 - 15 GA
Všeobecný 55 – 85 35 – 68 22 – 60 16 – 47 9 – 40 5 – 35
Deklarovaný dodavatelem (S) 63 – 77 43 – 60 30 – 52 23 – 40 14 – 35 10 – 30
GB
Všeobecný 50 – 90 30 – 75 20 – 60 13 – 45 8 – 35 5 – 25
Deklarovaný dodavatelem (S) 61 – 79 41 – 64 31 – 49 22 – 36 13 – 30 10 – 20 GC
Otevřené směsi
Všeobecný 50 – 78 31 – 60 18 – 46 10 – 35 6 – 26 0 – 20
Deklarovaný dodavatelem (S) 58 – 70 39 – 51 26 – 38 17 – 28 11 – 21 5 – 15 GO
Ostatní směsi
Všeobecný 50 – 90 30 – 75 15 – 60 nestan. 0 – 35 nestan.
Deklarovaný dodavatelem (S) bez požadavků GE
Všeobecný
Deklarovaný dodavatelem (S) bez požadavků GN
Pro řízení zrnitosti jednotlivých dávek směsi, musí dodavatel kategorií GA, GB, GC, GO a GP
v rozsahu intervalu zrnitosti pro deklarované hodnoty podle typu směsi navrhnout svoji de-
klarovanou hodnotu. V ČR se používají kategorie GA, GC, GO, GE a GN.
Za určitých podmínek je potřebné brát v úvahu i další vlastnosti jako namrzavost, propust-
nost a vyluhovatelnost, je to v případě náchylnosti použitého kameniva na namrzání, citli-
vost na vodu, nehomogenním chemickém složení. Tyto doplňující vlastnosti se také ověřují
v případě složitých geotechnických poměrů v podloží vozovky pozemní komunikace.
V současné době neexistuje dostatečná zkušenost k určení zkušebního postupu a stanovení
mezních hodnot, které by mohly být použity ve všech částech Evropy. Zkušební metoda
může využívat přímý mrazový zdvih, propustnost nebo nepřímou metodu. Požadavky se
mohou stanovit podle místa použití.
Tabulka 4 - Požadavky pro příslušné typy směsí
Požadavek, kategorie čl. normy ČSN EN
13285, tabul-
ka
VLASTNOST směs
MZK (GA,GC)
směs
MZKO (GO) ŠDA ŠPA ŠDB ŠPB MZ
1)
4.3.1
tabulka 1
Směsi, doporučené pro
použití 0/32; 0/45
0/32; 0/45;
0/63
0/32; 0/45;
0/63; 0/125
0/32;
0/45;
4.3.2 Maximální obsah UF9 UF12 UF9
Závěr
- 15 (32) -
tabulka 2 jemných částic
4.3.2
tabulka 3
Minimální obsah jem-
ných částic LF2 LFN LF2
4.3.3
tabulka 4 Nadsítné OC90 OC85 OC80 OC85
4.4.1
tabulka 6 Požadavky na zrnitost GA, GC GO GE GN GE
4.4.2
tab. 7 a 8
Zrnitost jednotlivých
dávek
Požaduje se splnění
požadavků tabulky 7 a 8 ČSN EN 13285 bez požadavků
4.5
Ostatní požadavky :
– namrzavost
– propustnost
– vyluhovatelnost
bez požadavků
NA.4.5 CBR po sycení ve vodě po dobu 96 hodin min. 100 % bez požadavků
min. 20
%
5.3
Laboratorní srovnávací
objemová hmotnost
optimální vlhkost
Deklarovaná hodnota
Deklarovaná hodnota
ČSN
73 6126-1 Vlhkost
Povolené odchylky vlhkosti směsi od
deklarované hodnoty: – 2 % až + 1 %
bez požadavků
5.4 Deklarace vodou roz-pustného obsahu síranů bez požadavků
1) Pro mechanicky zpevněnou zeminu je možno použít materiál z místních zdrojů (např. trasa komunikace,
nestandardní materiál z výroby kameniva, betonový nebo cihelný recyklát). Směs MZ musí dále splňovat tyto
parametry: ekvivalent písku podle ČSN EN 933-8 SE min. 25, vlhkost na mezi tekutosti a index plasticity
podle ČSN CEN ISO/TS 17892-12, wL max. 25 % a IP ≤ 6.
2.5 Zkoušení
Zkušební (počáteční) vzorky nestmelených směsí se musí odebírat a zmenšovat podle
EN 13286-1.
2.5.1 Stanovení laboratorní objemové hmotnosti suchého vzorku a opti-
mální vlhkosti
Ke stanovení laboratorní suché objemové hmotnosti a optimální vlhkosti musí být vybrána
jedna z níže uvedených metod:
– Proctorova zkouška podle EN 13286-2;
– Vibrační tlak s řízenými parametry podle EN 13286-3;
– Vibrační pěch podle EN 13286-4;
– Vibrační stůl podle EN 13286-5.
Pro kategorie GA, GB, GC, GO a GP podle tabulky 3, které jsou definovány za použití hodnot
deklarovaných dodavatelem, musí mít zkušební vzorek, použitý pro zkoušku, na každém sítě
zrnitost v rozmezí ±5 % od hodnoty deklarované dodavatelem.
Pokud se laboratorní suchá objemová hmotnost a optimální vlhkost stanovuje Proctorovou
zkouškou podle ČSN EN 13286-2, použije se Proctorova zkouška modifikovaná.
Praktické aplikace v pozemních komunikacích · Modul 7
- 16 (32) -
2.5.2 Obsah vodou rozpustných síranů
Pokud se požaduje jako součást systému řízení výroby (u výrobce), musí se stanovit vodou
rozpustný obsah síranů ve směsi za použití zkušební metody podle EN 1744-1.
2.5.3 Posouzení mechanického chování nestmelených směsí
Triaxiální zkouška s cyklickým zatěžováním poskytuje metodu pro stanovení mechanických
vlastností nestmelené směsi. Tato zkouška byla zavedena v mnoha zemích EU včetně ČR, je
popsána v EN 13286-7.
Použití této zkušební metody přispívá k rozvoji zkušeností a znalostí ke stanovení vhodného
kritéria pro posuzování směsi do konstrukce vozovky pozemní komunikace.
Pro účely klasifikace materiálu a navrhování konstrukcí vozovek je nutné charakterizovat
mechanické chování nestmelených směsí následovně:
– tuhost (pružné chování), měřená Youngovým mo-
dulem, počítaná pro běžné úrovně namáhání;
– citlivost k trvalým deformacím, vztažená ke konci
působení zatěžování.
Obě vlastnosti mohou být stanoveny pomocí triaxiální
zkoušky s cyklickým zatěžováním. Podmínky této
zkoušky jsou blízké zkouškám prováděným in situ,
obzvláště pro vlhkost a objemovou hmotnost.
Obrázek 1 Cyklický triaxiální přístroj pro stano-
vení modulu pružnosti a trvalých deformací vzorků
zhutněných nestmelených směsí Ø 100 mm, výšky
200 mm, zrnitosti max. 0/20
2.6 Popis nestmelených směsí s recyklovaným kamenivem
Složení směsi, obsahující recyklované kamenivo se posuzuje vizuálně, pomocí metody
podrobně popsané v EN 13285, příloha A.2.
Jestliže se použije jeden z následujících popisů, složení směsi má vyhovovat požadavkům
podle příslušných tabulek:
– směs kameniva z drceného betonu (tabulka 5)
– kamenivo z drceného zdiva (tabulka 6)
– směs drceného kameniva (tabulka 7)
– drcený materiál z vozovek (tabulka 8)
– zbytkový popel z pecí (tabulka 9)
Závěr
- 17 (32) -
Složení v uvedených tabulkách odráží praxi zavedenou v některých zemích a je uvedeno
jako návod. Ostatní směsi jsou povoleny, a to včetně směsí s vyšším obsahem recyklované
asfaltové směsi. Tam, kde se tabulky odkazují na objemovou hmotnost, jedná se o objemo-
vou hmotnost vysušeného materiálu, stanovenou podle EN 1097-6.
2.6.1 Zkoušení
Požadovaná hmotnost zkušebního vzorku závisí na velikosti horního síta směsi:
– D ≤ 32 mm 4 000 g
– D > 32 mm 10 000 g
Zkušební vzorek se promývá na sítě 8 mm podle EN 933-1. Síto se nesmí přetížit.
Částice, zbylé na sítě, se vysuší do ustálené hmotnosti a hmotnost M se zváží.
Promyté a vysušené částice se vizuálně roztřídí na následující skupiny:
– drcené kamenivo;
– štěrk;
– beton a jiné hydraulickým pojivem stmelené materiály;
– struska (pokud je znám druh, uvede se);
– cihly, zdivo a kusy betonu;
– keramické zdivo;
– pórovité kamenivo;
– drcená nebo vybouraná asfaltová směs;
– organické příměsi – dřevo, plasty apod.
Určí se hmotnost každé skupiny mi, která se vyjádří v procentech podle vztahu:
100 x mi / M v % hmotnosti (1.1)
Tabulka 5 – Směs kameniva z drceného betonu
Komponenty Procento hmotnosti
Hlavní Drcený beton (objemová hmotnost > 2,1 Mg/m
3)
a kamenivo (včetně strusky) ≥ 90
Drcené zdivo ≤ 10 Ostatní zrnité
Drcená recyklovaná asfaltová směs ≤ 5
Soudržné materiály (včetně jílu) ≤ 1 Příměsi
Organické materiály ≤ 0,1
Praktické aplikace v pozemních komunikacích · Modul 7
- 18 (32) -
Obrázek 2 směs kameniva s drceného betonu Obrázek 3 směs drceného kameniva
Tabulka 6 – Kamenivo z drceného zdiva
Komponenty Procento hmotnosti
Hlavní
Drcené zdivo (objemová hmotnost > 1,6 Mg/m3)
drcený beton (objemová hmotnost > 2,1 Mg/m3)
a kamenivo (včetně strusky)
≥ 80
Zrnité materiály o objemové hmotnosti < 1,6 Mg/m3 ≤ 20 Ostatní zrnité
Drcená recyklovaná asfaltová směs ≤ 5
Soudržné materiály (včetně jílu) ≤ 1 Příměsi
Organické materiály ≤ 0,1
Obrázek 4 směs drceného zdiva 32/63 Obrázek 5 směs drceného zdiva 0/32
Tabulka 7 – Směs drceného kameniva
Komponenty Procento hmotnosti
Hlavní Drcený beton (objemová hmotnost > 2,1 Mg/m
3)
a kamenivo (včetně strusky) ≥ 50
Drcené zdivo ≤ 50
Drcená recyklovaná asfaltová směs ≤ 5 Ostatní zrnité
Zrnité materiály o objemové hmotnosti > 1,6 Mg/m3 ≤ 10
Soudržné materiály (včetně jílu) ≤ 1 Příměsi
Organické materiály ≤ 0,1
Tabulka 8 – Drcený materiál z vozovek
Komponenty Procento hmotnosti
Drcený materiál z konstrukce vozovek – obsahující
drcený beton, nestmelené a drcené hydraulickým
pojivem stmelené kamenivo
≥ 90 Hlavní
Drcená recyklovaná asfaltová směs ≤ 30
Soudržné materiály (včetně jílu) ≤ 1 Příměsi
Organické materiály ≤ 0,1
Tabulka 9 – Zbytkový popel z pecí
Závěr
- 19 (32) -
Komponenty Procento hmotnosti
Hlavní Částice nerostného původu, sklo, keramika, struska apod. ≥ 90
Ostatní Železo a ostatní materiály ≤ 5
Nespalitelný materiál ≤ 6
Organické materiály ≤ 5 Příměsi
Létavý popílek 0
Kontrolní otázky
Co jsou to nestmelené směsi a jak se rozdělují ?
Co určují kategorie GA, GB, GC, GO a GP ?
Jakým způsobem se posuje únosnost navržené nestmelené směsi pro různé typy nestmele-
ných podkladních vrstev ?
Jakým způsobem se posuzuje mechanické chování nestmelených směsí ?
Jaký recyklovaný materiál lze použít jako kamenivo do nestmelené směsi podkladní vrstvy
pozemní komunikace ?
3 Nestmelené vrstvy – provádění a zkoušení
Nahrazovaná ČSN 73 6126 byla zpracována jako kmenová norma pro pět technologií
používaných pro nestmelené konstrukční vrstvy vozovky a stanovila požadavky na stavební
materiál, stavební směs i hotovou konstrukční vrstvu. Nová ČSN 73 6126-1 stanoví
požadavky na vrstvu mechanicky zpevněného kameniva (MZK), požadavky na vrstvu ze
štěrkodrti (ŠD) a štěrkopísku (ŠP) a požadavky na mechanicky zpevněnou zeminu
(MZ). Samostatná tzv. zbytková norma ČSN 73 6126-2 stanoví požadavky na vrstvu
z vibrovaného štěrku (VŠ), která se v ČR prováděla v 80. a na začátku 90. let. Tímto
postupem byla společně se zavedením příslušných evropských norem zajištěna úplná
náhrada ČSN 73 6126.
3.1 Užití nestmelených vrstev ve vozovce
Užití nestmelených vrstev ve vozovce je uvedeno v tabulce 10.
Tabulka 10 – Užití nestmelených vrstev ve vozovce
Doporučená třída dopravního zatížení 1)
Vrstva Podkladní vrstva Ochranná vrstva
Mechanicky zpevněné kamenivo
(MZK) 2) bez omezení –
Mechanicky zpevněné kamenivo
otevřené (MZKO) bez omezení –
Vrstva ze štěrkodrti ŠDA 3) III, IV, V a VI bez omezení
Praktické aplikace v pozemních komunikacích · Modul 7
- 20 (32) -
(ŠD) ŠDB 3) VI VI
ŠPA bez omezení Vrstva ze štěrkopísku
(ŠP) ŠPB – VI
Mechanicky zpevněná zemina
(MZ) V, VI bez omezení
1) Třídy dopravního zatížení podle ČSN 73 6114.
2) Pro místní a účelové komunikace, parkovací a odstavné plochy třídy dopravního zatížení VI je
možno MZK použít i jako kryt vozovky.
3) směsi označené indexem A jsou sestaveny z jednotlivých úzkých frakcí, směsi označené
indexem B jsou tzv. „jednomletky“ vzniklé z primárního drcení do požadovaných obalových
zrnitostních křivek
Celková tloušťka nestmelené vrstvy je určena návrhem vozovky podle TP 170. Konstrukční
vrstva může být pokládána po částech tak, že nejmenší tloušťka pokládané vrstvy je mini-
málně 2,5 násobkem velikosti horního síta směsi (D). Maximální tloušťka pokládané kon-
strukční vrstvy je 300 mm. V technické dokumentaci se při označování uvede: značka tech-
nologie; zrnitost směsi; tloušťka vrstvy v mm; číslo této normy.
PŘÍKLAD Mechanicky zpevněné kamenivo (MZK) v tloušťce 200 mm odpovídající této
normě se označí: MZK 0/32 GC; 200 mm; ČSN 73 6126-1.
3.2 Úprava podloží nestmelené podkladní vrstvy
Podloží musí v době pokládky první nestmelené vrstvy konstrukce splňovat požadavky ČSN
73 6133.
Podloží, na které se ukládají podkladní vrstvy, musí splňovat všechny předepsané požadav-
ky, především dostatečnou míru zhutnění, únosnost a rovnost. Musí být provedeno
v předepsaném profilu. Odvodnění musí být provedeno podle příslušné projektové doku-
mentace stavby.
V případě, že bylo podloží vystaveno účinkům mrazu, musí se před pokládkou nestmelené
vrstvy znovu ověřit jeho požadovaná míra zhutnění (nejčastěji přímou metodou pomocí
membránového objemoměru) a modul přetvárnosti (statická zatěžovací zkouška).
Po zemní pláni smí jezdit jen technologická doprava a mechanismy, jejichž činnost souvisí
s úpravou pláně nebo následné vrstvy. Tuto dopravu je třeba rozložit stejnoměrně po celé
šířce vrstvy a omezit otáčení vozidel. V případě porušení zemní pláně se musí provést její
oprava.
3.2.1 Infiltrace podloží
Pro zamezení vzájemné infiltrace nestmelené vrstvy a podloží musí nestmelené vrstvy
a podloží splňovat kritéria:
a) 5
,85
,15 ≤
podloží
vrstvy
d
d b) 25
,50
,50 ≤
podloží
vrstvy
d
d ,
Závěr
- 21 (32) -
kde d15, d50, d85 je průměr zrna (mm) odpovídající na čáře zrnitosti 15 %, 50 %, 85 % celko-
vé hmotnosti.
Kritérium není závazné pro pojivem zlepšené zhutněné jemnozrnné zeminy v aktivní zóně
podloží s CBRsat ≥ 30 %
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 4,99 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BM02 - Pozemní komunikace II
Reference vyučujících předmětu BM02 - Pozemní komunikace II
Reference vyučujícího Dr. Ing. Michal Varaus
Podobné materiály
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Přednáška perspektivní promítání
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - POS přednáška 1
- BI01 - Stavební látky - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon10[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon11[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon12[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon1[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon2[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon3[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon4[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon5[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon6[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon7[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon8[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon9[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška7
- BT51 - TZB I (S) - Přednáška
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Přednáška
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Přednáška 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 2
- BT02 - TZB III - Prednaska 3
- BT02 - TZB III - Prednaska 4
- BT02 - TZB III - Prednaska 5
- BT02 - TZB III - Prednaska 6
- BT02 - TZB III - Prednaska 9 - chlazení
- BT02 - TZB III - Prednaska 10 - ZZT
- BT02 - TZB III - Prednaska - Hluk
- BT02 - TZB III - Prednaska - Prumyslova vzt
- BT02 - TZB III - Prednaska - Ohrivac
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 2
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 3
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 4
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 5
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 6
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 7
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva I
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva II
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Kratochvílové
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Homolový
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.1
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.5,6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 1
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 2
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 3
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4b
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 5
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 7
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8B
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 9
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 10
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 11
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 12
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 13
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 1.3.2010
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1 a 2 přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5-2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 6
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 8
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 9+10
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 5
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 6
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 8
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 9
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10.1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 11
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 12
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 13
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 5
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 6
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 9
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 1
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 2
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 3
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 4
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 5
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 6
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 7
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 1
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 13
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 1
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 2
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 3
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 5
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 7
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 9
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 10
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 2
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 3
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 4
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 5
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 6
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 7
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 8
- BA02 - Matematika II - Přednáška
- BA02 - Matematika II - Přednáška - křivky
- BA02 - Matematika II - přednáška 03
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- CD01 - Stavební mechanika - Přednáška - mezní plastická únosnost
- BC01 - Stavební chemie - 13. prednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1. přednáška
- BB01 - Fyzika - 9.přednáška
- 0L6 - Zděné konstrukce - 9.přednáška
- BM01 - Pozemní komunikace I - 3.přednáška
- CW12 - Systémy řízení jakosti - přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 3.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 2.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 1.přednáška
- 0O4 - Kovové konstrukce III - péta přednáška
- BC01 - Stavební chemie - 1. - 12. přednáška
- CV05 - Investování - prednaska
Copyright 2025 unium.cz


