- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 2
BM03 - Městské komunikace
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Martin Smělý
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál– zvláštní pruh jízdního pásu, kterým se zvnulltšuje stálý ponullet jízdních pruhnull.
Podle únullelu, pro který se pnullídavný pruh znullizuje, se rozeznává pruh pro pomalá vozidla, nulladící
pruh, odbonullovací pruh, pnullipojovací pruh.
Pruh pro pomalá vozidla – pnullídatný pruh urnullený pro jízdu jednoho proudu pomalých vozidel
(zpravidla ve stoupání).
nulladící pruh – pnullídatný pruh urnullený pro jízdu v žádném jiném smnullru.
Odbonullovací pruh – pnullídatný pruh urnullený pro odbonullování vozidel z dopravního proudu.
Pnullidružený pruh – nullást pnullidruženého pásu urnullená pro jeden jízdní nebo pnullší proud
pnullidruženého silninullního provozu, popnullípadnull pro parkování v jedné nulladnull podélných stání. Podle
únullelu pnullidružený pruh oznanullujeme názvem pruh pro mnullstskou hromadnou dopravu,
cyklistický pruh, pruh pro pnullší, zastavovací pruh, zastávkový pruh a parkovací pruh.
10
Pnullídatné jízdní pruhy, jejich nullásti, výponullty jejich délek budou vysvnulltleny v pnullednášce nullíslo 12
Mimoúrovnullové knulližovatky.
Pnullidružené pruhy parkovací, zastavovací, autobusové nebo trolejbusové, zastávkové
a cyklistické se navrhují tam, kde to intenzita pnullíslušné dopravy vyžaduje a kde to dovolí
územní pomnullry. Tyto pnullidružené pruhy mohou být znullizovány po obou, nebo pouze po jedné
strannull obousmnullrných jízdních pásnull (nesoumnullrný pnullínullný profil).
Šínullky pnullidružených pruhnull udává tabulka 2.1.
Pnullidružené tramvajové pásy se navrhují podle nullSN 73 6405 a nullSN 28 0318.
Nezvýšený tramvajový pás (viz tabulka 3.1) se navrhuje v jízdním pásu v odnullvodnnullných
pnullípadech podle nullSN 73 6405 a nullSN 28 0318.
Autobusový nebo trolejbusový pruh pro venullejnou hromadnou dopravu se má znullizovat pnulli
pnullekronullení 15 spojnull/h v jednom smnullru a pnulli intenzitnull dopravy > 20 000 vozidel/24 h v obou
smnullrech. v zájmu preference venullejné hromadné dopravy je vhodné znullizovat tyto pruhy i pnulli
nižších intenzitách. Tento jízdní pruh se umísnulluje zpravidla na pravé strannull jízdního pásu. Od
ostatních jízdních nebo pnullidružených pruhnull se oddnulllí opticky a vyznanullí se podle Vyhlášky
398/2009 Sb. v odnullvodnnullných pnullípadech se pnullipouští možnost vyhrazení jednoho smnullru na
obousmnullrné komunikaci pouze pro autobusový/trolejbusový provoz. Autobusy/trolejbusy se
mohou vést po zvýšených i nezvýšených tramvajových pásech. v tom pnullípadnull musí být osová
vzdálenost koleji 3,50 m.
Parkovací pruh/pás se znullizuje na obslužných a sbnullrných místních komunikacích, umožnulluje-li
to šínullka hlavního dopravního prostoru. Za parkovací pruh se považuje takový pruh, který je
souvislý v celé délce mezi knulližovatkami. Pokud je pnullerušen vysazenou (chodníkovou)
plochou/plochami, pak se jedná o parkovací záliv/zálivy. Za pnullerušení se nepovažuje zaústnullní
samostatného sjezdu do parkovacího pruhu. Parkovací pruh/záliv musí skonnullit v takové
vzdálenosti od hranice knulližovatky a/nebo od pnullechodu pro chodce, aby nebyl omezen rozhled
na knulližovatce i na pnullechodu a aby také nebylo omezeno situování pnullechodu pro chodce.
Hranice knulližovatky je vymezena Vyhláškou 104/1997 Sb.
Parkovací pás se mnullže znullizovat na sbnullrných komunikacích jen v odnullvodnnullných pnullípadech,
a to pouze s nullazením šikmým pod úhlem null 45°. Parkovací pás na dvoupruhové smnullrovnull
rozdnulllené komunikaci a na jednopruhové jednosmnullrné komunikaci má být oddnulllen od
jízdního pruhu bezpenullnostním odstupem o šínullce null 1,00 m.
Zastavovací pruh/záliv umožnulluje zastavení vozidel pnulli nastupování a vystupování osob (napnull.
systém KISS AND RIDE - K+R) nebo pnulli nakládání a vykládání nákladu.
Zastávkový pruh umožnulluje zastavování autobusnull nebo trolejbusnull mimo prnullbnullžný jízdní pás.
Znullizuje se pouze v nezbytných pnullípadech podle zásad nullSN 73 6425 v závislosti na intenzitnull
provozu, nulletnosti zastavení provozovaných spojnull a stavebních úpravách v blízkosti tnullchto
zastávek. Pro zastávkový pruh se mohou využít i rozšínullené parkovací pruhy, na nichž se
vymezí potnullebný prostor.
Na rychlostních komunikacích funknullní skupiny a se zastávkový pruh umístí mimo hlavní
dopravní prostor a oddnulllí ochranným ostrnullvkem. Na ostatních místních komunikacích, jestliže
se v odnullvodnnullných pnullípadech znullídí zastávkový pruh, oddnulllí se vodorovným dopravním
znanullením, pnullípadnnull i ochranným ostrnullvkem (nullSN 73 6425).
Na komunikacích vybavených zvláštními autobusovými nebo trolejbusovými pruhy/pásy pnulli
pravém kraji jízdního pásu bez potnulleby vzájemného objíždnullní nebo pnulledjíždnullní vozidel
venullejné hromadné dopravy, se od znullizování zastávkových pruhnull upustí. Umístnullní zastávek
autobusnull a trolejbusnull, jejich délka, oznanullení a vybavení se navrhuje podle nullSN 73 6425
a podle Vyhlášky 398/2009 Sb.
Problematikou cyklistických pruhnull se bude zabývat pnullednáška 11.
11
Krajnice se navrhují jako zpevnnullné na místních komunikacích rychlostních a v pnullechodových
úsecích komunikací sbnullrných, nebo nezpevnnullné na místních komunikacích obslužných. Šínullku
krajnic udává tabulka 2.1. Na komunikacích funknullních skupin a a B v pnullechodových úsecích
se nezpevnnullná krajnice navrhuje podle nullSN 73 6101.
Šínullka nullásti nezpevnnullné krajnice zaponullítávané do volné šínullky komunikace je 0,50 m. Pnulli
osazování smnullrových sloupknull se nezpevnnullná krajnice rozšinulluje o 0,25 m, pnulli osazování
svodidel se rozšinulluje o 1,0 m.
Pnullínullný sklon nezpevnnullné nullásti krajnice se navrhne v jednotném klesání 8% smnullrem k hrannull
koruny místní komunikace i na vnnulljší strannull smnullrového oblouku bez ohledu na protismnullrný
sklon zpevnnullných nullástí komunikace.
Zpevnnullná krajnice na nulltynull a vícepruhové komunikaci funknullní skupiny A a v pnullechodových
úsecích též funknullní skupiny B mnullže být v odnullvodnnullných pnullípadech (napnull. stísnnullné prostorové
podmínky) zúžena na 0,50 m a nahrazena nouzovými zálivy v parametrech odpovídajících
nejménnull tvaru výhybny pro nákladní automobily ve vzájemné vzdálenosti 300 – 500 m.
Pokud návrhová intenzita na jmenovaných komunikacích dosahuje nejvíce 50% úrovnullové
intenzity u dvoupruhového jízdního pásu, resp. 80% úrovnullové intenzity u tnullípruhového, resp.
85% úrovnullové intenzity u nulltynullpruhového jízdního pásu, mnullže být zpevnnullná krajnice zúžena
na 0,50 m.
Dnulllící prvky
Vodicí proužek se znullizuje zpravidla podél obrubníku. Má být barevnnull odlišný od pnullilehlých
jízdních pruhnull, pnulledevším však dobnulle postnullehnutelný i za snížené viditelnosti (v noci, za
nedokonalého poulinullního osvnulltlení, mlhy, deštnull apod.). Mnullže být využit jako odvodnullovací
proužek pnulliléhající tnullsnnull k jízdním pruhnullm, nebo na rozmezí mezi jízdními, popnull. pnullídatnými
pruhy, a pnullidruženými pruhy, nebo zpevnnullnou nullástí krajnice.
Od barevného odlišení vodícího proužku mnullže být upuštnullno tehdy, jsou-li barevnnull dostatenullnnull
zdnullraznnullny pnullilehlé zvýšené obruby.
Na komunikacích funknullních skupin B a C lze vodicí proužky v odnullvodnnullných pnullípadech a ve
stísnnullných pomnullrech vypustit, bude-li vhodným zpnullsobem navrženo odvodnnullní podle
TP 145.
Vodicí nullára se vyznanulluje na vodicím proužku na vnitnullním okraji pnulliléhajícím k jízdnímu
pruhu, pnulli absenci vodicích proužknull se umístí na okraj pnullídatného/pnullidruženého pruhu, nebo
okraj zpevnnullné krajnice, pnulliléhající k jízdnímu pruhu a pnulli absenci pnullídatných nebo
pnullidružených pruhnull a zpevnnullných krajnic na okraj jízdních (nulladicích) pruhnull. Vodicí nullára se
neznullizuje, pokud je vodicí proužek dostatenullnnull kontrastnnull odlišen (napnull. pnullídlažbou, nebo
jiným materiálem).
Šínullku dnulllicích pásnull, dnulllicích proužknull a vodicích proužknull urnulluje tabulka 2.1.
Stnullední dnulllicí pás se provádí v šínullkách podle tabulky 2.1. Šínullky dnulllicích pásnull uvedené
v tabulce 2.1 jsou nejmenší a mohou být podle prostorových možností zvnulltšeny až do
20,00 m. Jízdní pásy vzdálené od sebe více než 20,00 m se považují za samostatné
komunikace.
Ve stísnnullných pomnullrech je dovoleno jej zúžit až na 1,50 m pnulli zajištnullní bezpenullnosti
a možnosti uložení vedení technického vybavení a pnullípadné osazení svodidel. Stnullední dnulllicí
pás mnullže být v odnullvodnnullných pnullípadech nahrazen oboustranným svodidlem. v místech
pnullechodnull pro chodce má být nejmenší šínullka stnulledního dnulllicího pásu 2,50 m (v odnullvodnnullných
pnullípadech 2,00 m, ve stísnnullných podmínkách na komunikacích s nízkou intenzitou dopravy
mnullže být šínullka snížena až na 1,75 m) pnulli sounullasném zajištnullní funknullní délky smnullrového vedení
pro nevidomé – signálním pásem podle Vyhlášky 398/2009 Sb. v délce nejménnull
1,50 m (v odnullvodnnullných pnullípadech lze tuto hodnotu snížit na 1,00 m; pnulli šínullce ostrnullvku ménnull
než 2,00 m se smnullrové vedení provádí pnullirozenou vodicí linií v délce nejménnull 1,00 m).
12
Uvedené požadavky platí i pro dnulllicí/ochranné ostrnullvky. v odnullvodnnullných pnullípadech se mnullže
šínullka dnulllicího/ochranného ostrnullvku na pnullechodu a u míst pro pnullecházení snížit až na 1,50 m.
Svodidla se v místech pnullechodnull pro chodce pnulleruší a pnullechod se vybaví opatnullením pro
usnadnnullní pnullecházení.
Postranní dnulllicí pás (viz tabulka 2.1) se znullizuje:
- v zájmu zvýšení bezpenullnosti pro oddnulllení provozu chodcnull/cyklistnull od provozu
v hlavním dopravním prostoru,
- pro umístnullní stožárnull a sloupknull svislých dopravních znanullek,
- pro umístnullní podzemních vedení a vybavení místní komunikace,
- pro ochranu vzrostlé zelennull,
- estetické dnullvody apod.
Nejmenší šínullka tohoto pásu je 1,50 m (v odnullvodnnullných pnullípadech mnullže klesnout až 1,00 m).
Jeho povrch se upravuje sadovnicky, v odnullvodnnullných pnullípadech se zpevní.
Bezpenullnostní odstup (viz tabulka 2.2.). Do/nad tohoto prostoru se nesmí osazovat ani do
nnullho zasahovat žádná zanullízení ani pnullekážky kromnull svodidel.
Toto ustanovení neplatí pro komunikace typu pnullínullného usponulládání bez obrubníknull v území
nezastavnullném (napnull. pnullechodové úseky mezi dálnicí/rychlostní silnicí a místní komunikací),
kde musí být i svodidlo umístnullno vnnull hlavního dopravního prostoru.
Pnullidružený prostor je v území zastavnullném nebo zastavitelném nullást prostoru místní
komunikace mezi hlavním dopravním prostorem a ulinullní nullarou; v nezastavnullném území
a v rozptýlené zástavbnull je ukonnullen vnnulljším okrajem chodníku, nebo obdobné plochy.
Umísnullují se v nnullm pruhy/pásy pro chodce, cyklistické pruhy/pásy, pnullevážné nullásti postranního
dnulllicího pásu, pnullidružené pruhy/pásy všeho druhu, parkovištnull, zelenull, sadové nebo
architektonické úpravy, rozptylové plochy a inženýrské sítnull. Dále slouží k vytvonullení odstupnull
nutných z ohledu na potnulleby civilní obrany, ke zlepšení hygienických podmínek apod. Jeho
šínullková dimenze je vymezena urbanistickým návrhem obce.
Pnullidružené pásy pro místní silninullní dopravu se navrhují jak ve stávající, tak v novnull
navrhované zástavbnull podél takových komunikací, z nichž nelze okolní obnullanské vybavení
z dopravních, organizanullních nebo situanullních dnullvodnull obsluhovat, zejména pak zásobovat ze
zastavovacích nebo parkovacích pruhnull, za noci, z odvrácené strany budov nebo ze
samostatných obslužných komunikací. Pnullidružené pásy pro místní silninullní dopravu se
umísnullují zásadnnull v pnullidruženém prostoru v tnullsném sousedství pásu pro chodce (popnull. pro
cyklisty). Znullizují se v šínullce podle typu využití jako jednopruhová jednosmnullrná komunikace se
zastavovacím, nebo parkovacím pruhem bez vodicích proužknull. Nemají být znullizovány
v pnullidružených prostorech se zvláštními autobusovými a trolejbusovými pásy.
Parkovací pás lze znullizovat podél obslužných, popnull. sbnullrných komunikací, nebo podél
pnullidruženého pásu pro místní silninullní dopravu tam, kde parkování nelze nullešit jiným vhodným
zpnullsobem. Nesmí být vkládán do pnullidruženého prostoru s autobusovým, popnull. trolejbusovým
pásem. Zpravidla se doplnulluje vysazenými chodníkovými plochami. Jednotlivá parkovací stání
se navrhují podle nullSN 73 6056. Musí být splnnullny podmínky dle Vyhlášky 398/2009 Sb.
13
2.5 Typy pnullínullného usponulládání na místních
komunikacích
2.5.1 Zásady pnullínullného usponulládání místních komunikací
Pnullínullné usponulládání místních komunikací vyjadnulluje prostor místní komunikace, který slouží
provozu vozidel a chodcnull, popnull. také odstavování/parkování vozidel a pobytu chodcnull. Dnulllí se
na hlavní dopravní prostor a pnullidružený prostor (viz obrázek 2.5). v území zastavnullném nebo
zastavitelném je obvykle vymezen prostorem mezi stavebními nullarami, v území nezastavnullném
vnnulljšími okraji tnulllesa místní komunikace.
Pnullínullné usponulládání prostoru místní komunikace musí odpovídat jeho funkci v obci, funknullní
skupinnull a požadované výkonnosti a utvánullí se sestavováním skladebních prvknull (viz tabulka
2.1).
Pnullínullné usponulládání prostoru místní komunikace pnulli rekonstrukcích v omezeném prostoru musí
vytvonullit pnullíznivé podmínky jednotlivým únullastníknullm provozu v tomto ponulladí dnullležitosti:
- chodci,
- venullejná doprava,
- cyklisté,
- motorová vozidla.
Komunikace téže funknullní skupiny mohou být navrženy v rnullzném pnullínullném usponulládání.
Návrh pnullínullného usponulládání prostoru místní komunikace se oznanulluje podle funknullní skupiny,
podle ponulltu jízdních pruhnull, smnullrového rozdnulllení, podle pnullípadných dalších pruhnull a/nebo pásnull
v hlavním dopravním prostoru, šínullky prostoru místní komunikace, šínullky hlavního dopravního
prostoru a podle návrhové rychlosti. Komunikace funknullní skupiny D se písmenným znakem
neoznanullují.
V písmenném znaku se neuvádí šínullka prostoru místní komunikace na zemním tnulllese a neuvádí
se pruhy/pásy v pnullidruženém prostoru.
Základní typy místních komunikací ve funknullních skupinách:
MR – místní komunikace rychlostní
MS – místní komunikace sbnullrná
MO – místní komunikace obslužná
MOk – místní komunikace obslužná s krajnicí
Venullejné únullelové komunikace se navrhují jako místní komunikace obslužné. Typy s krajnicemi
se mohou navrhovat také podle nullSN 73 6108 jako lesní cesty a/nebo podle nullSN 73 6109 jako
polní cesty.
Typické pnullíklady pnullínullného uspnulládání místních komunikací jsou schematicky zobrazeny
v obrázcích 2.9 – 2.29 a jejich oznanullení urnulluje tabulka 2.4 – 2.17.
Typy místních komunikací se zpevnnullnou a/nebo nezpevnnullnou krajnicí se navrhují na
komunikacích nižšího dopravního významu v okrajových nullástech obcí, v malých obcích nebo
na komunikacích se zemním tnulllesem omezeným svahy na území bez zástavby.
Typ pnullínullného usponulládání místní komunikace se nemnullní v místech lokálního zúžení jízdního
pásu/pruhu umístnullním ochranného ostrnullvku a/nebo vysazené chodníkové plochy zejména
v místnull pnullechodu pro chodce a/nebo v místech usnadnullujících pnullecházení.
nulltynullpruhové typy místních komunikací bez stnulledního dnulllicího pásu lze navrhovat pouze na
komunikacích funknullní skupiny B, pnullípadnnull C, a to pouze v odnullvodnnullných pnullípadech
14
(napnull. pnulli rekonstrukcích ve stísnnullných pomnullrech). Mohou mít rnullznou šínullku jízdních pruhnull
v jednom smnullru, širší pruh se navrhuje na vnnulljší strannull (u pnullidruženého prostoru).
Obr. 2.5 Pnullínullné usponulládání prostoru místních komunikací
Poznámka (k obr. 2.5):
- Šínullka hlavního dopravního prostoru zahrnuje šínullku mezi obrubami (u komunikace smnullrovnull rozdnulllené
šínullku mezi vnnulljšími obrubami) a šínullku bezpenullnostního odstupu podle tabulky 2.2.
15
- Sounullástí bezpenullnostního odstupu mezi pruhem/pásem pro chodce a pruhem/pásem pro cyklisty je
hmatný pás podle Vyhlášky 398/2009 Sb. umístnullný v tnullsném soubnullhu s jízdním pruhem/pásem pro
cyklisty.
Tab. 2.4 Pnullíklady oznanullení typnull místních komunikací písmenným znakem, Každý
sloupec vyjadnulluje vybraný pnullíklad typu místní komunikace.
c A B C
Oznanullení typu
místní
komunikace
písmenným
znakem
MR4dc
– /
24,5/
80
MR4dc
46,5/
24,5/
80
MS4db
26,5/
17,5/
50
MS2Tp
24,5/
19,5/
50
MS2a
15,5/
10,5/50
a)
MO2a
13,5/
10/50 a)
MO2p
15,5/
10,5/30
MO1p
11/6/
30
MO2k
3,5/3,5/
30
Ponullet jízdních
pruhnull 4 4 4 2 2 2 2 1 1
Šínullka jízdních
pruhnull v m 3,50 3,50 3,25 3,25 3,25 3,00 2,75 3,00 2,50
Šínullka zpevnnullné
krajnice v m 2,50 2,50 - - - - - - -
Šínullka
nezpevnnullné
krajnice v m
0,50 - - - - - - - 0,50
Šínullka
parkovacího/zasta-
vovacího
pruhu/zálivu v m
b)
- - - 2,00 - - 2,00 2,00 c) -
Šínullka stnulledního
dnulllicího pásu v m
d)
3,00 3,00 2,50 - - - - - -
Šínullka
tramvajového
pásu v m e)
- - - 7,00 - - - - -
Šínullka
autobusového
nebo
trolejbusového
pruhu v m
- - 3,25 f) - - - - - -
Šínullka jízdního
pruhu pro cyklisty
v m
- - - - 1,00 1,00 g) - - -
Bezpenullnostní
odstup v m h) 2·0,50 4·0,50
4·0,50
+2·0,25
i)
2·0,50
+2·0,25
i)
4·0,50
+2·0,25
i)
4·0,50
+2·0,25
i)
2·0,25
+2·0,25
i)
2·0,25
+2·0,25
i)
0 i, j)
Vodicí proužky
šínullka v m
2·0,50
+
2·0,25
2·0,50
+
2·0,25
4·0,25 2·0,25 2·0,25 k) 2·0,25 k) 2·0,25 2·0,25 -
Šínullka hlavního
dopravního
prostoru v m
24,50 24,50 17,50 19,50 10,50 10,00 10,50 6,00 3,50
Šínullka zeleného
pásu v m - 8,00
l) 2,00 - - - - - -
Šínullka pásu pro
chodce v m/ponullet
pruhnull
- 3,00/4 2,25/3 2,25/3 2,25/3 1,50/2 2,25/3 2,25/3 -
Šínullka
pnullidruženého
prostoru v m m)
- 11,00 4,50 2,50 2,50 1,75 2,50 2,50 -
Šínullka prostoru - 46,50 26,50 24,50 15,50 13,50 15,50 11,00 3,50
16
místní
komunikace v m n)
a) Jízdní pruh pro cyklisty se v písmenném znaku oznanulluje, pouze pokud je veden v hlavním dopravním
prostoru.
b) Pokud parkovací pruh/pás není souvislý v celé délce mezi knulližovatkami, jedná se o parkovací záliv (mnullže
mít jedno a více stání).
c) Jednostranný parkovací pruh.
d) Šínullka vnulletnnull bezpenullnostních odstupnull (viz tab. 2.2).
e) Pokud jsou po tramvajovém pásu vedeny autobusové/trolejbusové pruhy, rozšínullí se osová vzdálenost kolejí
na nejménnull 3,50 m.
f) V dvoupruhovém jízdním pásu.
g) Pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru.
h) Hodnoty a vztahy bezpenullnostního odstupu udává tab. 2.2.
i) Bezpenullnostní odstup u ulinullní (stavební) nulláry (viz tab. 2.2).
j) Bezpenullnostní odstup je totožný s nezpevnnullnou krajnicí.
k) Vodicí proužky jsou sounullástí jízdního pruhu pro cyklisty.
l) Doporunullená šínullka zeleného pásu pro oddnulllení pásu pro chodce a/nebo pro cyklisty (tab. 2.1).
m) Skladba pnullidruženého prostoru se v písmenném znaku nespecifikuje.
n) Pokud je komunikace na zemním tnulllese, šínullka prostoru místní komunikace se neoznanulluje (je to promnullnná
hodnota).
o) Tabulka dokumentuje na pnullíkladech nejnullastnullji užívaných typnull pnullínullného usponulládání zpnullsob oznanullování,
nevystihuje všechny možnosti. Pokud má typ místní komunikace v daném úseku (obvykle mezi
knulližovatkami) promnullnný pnullínullný profil (promnullnný mezi ulinullními nullarami), užije se znak pro úsek standardní.
Pnullínullné usponulládání typnull místních komunikací mnullže být soumnullrné i nesoumnullrné (nesoumnullrný typ
dokumentuje 8. sloupec – jednopruhová komunikace
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 2,74 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BM03 - Městské komunikace
Reference vyučujících předmětu BM03 - Městské komunikace
Reference vyučujícího Ing. Martin Smělý
Podobné materiály
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Přednáška perspektivní promítání
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - POS přednáška 1
- BI01 - Stavební látky - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon10[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon11[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon12[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon1[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon2[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon3[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon4[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon5[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon6[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon7[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon8[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon9[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška7
- BT51 - TZB I (S) - Přednáška
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Přednáška
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Přednáška 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 2
- BT02 - TZB III - Prednaska 3
- BT02 - TZB III - Prednaska 4
- BT02 - TZB III - Prednaska 5
- BT02 - TZB III - Prednaska 6
- BT02 - TZB III - Prednaska 9 - chlazení
- BT02 - TZB III - Prednaska 10 - ZZT
- BT02 - TZB III - Prednaska - Hluk
- BT02 - TZB III - Prednaska - Prumyslova vzt
- BT02 - TZB III - Prednaska - Ohrivac
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 2
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 3
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 4
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 5
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 6
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 7
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva I
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva II
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Kratochvílové
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Homolový
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.1
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.5,6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 1
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 2
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 3
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4b
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 5
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 7
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8B
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 9
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 10
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 11
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 12
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 13
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 1.3.2010
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1 a 2 přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5-2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 6
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 8
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 9+10
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 5
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 6
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 8
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 9
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10.1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 11
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 12
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 13
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 5
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 6
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 9
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 1
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 2
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 3
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 4
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 5
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 6
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 7
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 1
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 13
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 1
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 2
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 3
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 5
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 7
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 9
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 10
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 2
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 3
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 4
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 5
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 6
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 7
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 8
- BA02 - Matematika II - Přednáška
- BA02 - Matematika II - Přednáška - křivky
- BA02 - Matematika II - přednáška 03
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- CD01 - Stavební mechanika - Přednáška - mezní plastická únosnost
- BC01 - Stavební chemie - 13. prednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1. přednáška
- BB01 - Fyzika - 9.přednáška
- 0L6 - Zděné konstrukce - 9.přednáška
- BM01 - Pozemní komunikace I - 3.přednáška
- CW12 - Systémy řízení jakosti - přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 3.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 2.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 1.přednáška
- 0O4 - Kovové konstrukce III - péta přednáška
- BC01 - Stavební chemie - 1. - 12. přednáška
- CV05 - Investování - prednaska
Copyright 2025 unium.cz


