VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ

22.) Výchova a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení
(A) Klasifikace, diagnostika a možnosti nápravy.
( B) Lateralita, LDM.
(C) Hodnocení žáků se specifickými poruchami učení
A) Klasifikace, diagnostika a možnosti nápravy
Specifické vývojové poruchy učení
= heterogenní skupina poruch, které s projevují obtížemi při nabývání a užívání dovedností
( např. při mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní nebo počítání
= poruchy, které způsobují obtíže při osvojování učiva běžnými výukovými metodami, přestože dítě
má přiměřenou inteligenci a dostatečně podnětné rodinné prostředí
INTELIGENCE
= schopnost pochopit a vytvářet významy, vztahy a souvislosti podle smyslu
(Wenzl)
- objevují se u dětí, kt. jsou nápadně neúspěšné ve šk. dovednosti, ačkoliv mají přiměřenou inteligenci
- projevují se nejenom při čtení, psaní a počítání, ale jsou často doprovázeny poruchami soustředění,
poruchami prostorové orientace, poruchami řeči, jemné a hrubé motoriky, poruchami chování atd.
- nejsou přímým následkem vlivu prostředí (nevhodná výuka, kulturní zvláštnosti) nebo jiných forem
postižení (smyslové vady, mentální retardace)
( pouze se mohou vyskytovat souběžně
- poruchy předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému
- přibližně 3-4% jedinců z běžné populace dětí a mládeže je v průběhu výchovně vzdělávacího
procesu znevýhodněno specifickými vývojovými poruchami učení
Příčiny:
( funkční nedostatky a deficit schopností
- např. nižší inteligence, řečové obtíže, nedostatečná schopnost logického myšlení,
špatná paměť, jednostranné intelektuální nadání
( poruchy koncentrace a menší odolnost vůči námaze
- např. lenost, odklon pozornosti, nervozita, neklid, nesamostatnost, ztráta odvahy,
práce bez rozmyslu, nepříznivá motivace k učení
( nedostatečné vnější podmínky
( mimoškolní faktory
- např. zátěž a zanedbanost z rodiny, výtky rodičů, chybějící pomoc rodičů
( školní faktory
- např. role outsidera mezi spolužáky, častá změna školy, absence ve škole
( konstituční nedostatky
- např. poruchy zraku a sluchu, zdravotní potíže, opožděný tělesný vývoj
- specifické vývojové poruchy učení je nutné odlišit od:
( specifických poruch učení
- většinou jde o ztrátu již dříve nabyté dovednosti
alexie (ztráta naučené schopnosti číst)
agrafie (ztráta naučené schopnosti psát)
( nespecifických poruch učení
= obtíže vznikající z vnějších příčin při výuce čtení, psaní a matematiky
- např. zanedbání školní docházky, psych. deprivace, dětská neuróza, nedostatek zraku, sluchu
- jedná se o tzv. pseudoporuchy
Klasifikace SPU:
Dyslexie
= specifická vývojová porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst
(myšleno běžnými výukovými metodami)
( tzn. porucha ve vyjadřování psanou řečí (v psaní) a v jejím zpracování (ve čtení)
- žák má problémy s rozpoznáváním a zapamatováním si jednotlivých písmen
(zvláště písmen tvarově podobných – b-d, s-z, t-j)
- porucha může postihnout rychlost čtení, správnost čtení a porozumění čtenému textu
Dysgrafie
= specifická porucha grafického projevu (psaní)
- postihuje písemný projev a hlavně jeho úpravu
( bývá nečitelný a neuspořádaný
( má tendence směšovat písmo psací a tiskací
- žák si nepamatuje tvary písmen, zaměňuje tvarově podobná písmena, píše pomalu,s námahou
( psaní vyžaduje velkou koncentraci žáka
( žák není schopen soustředit se na obsahovou a gramatickou stránku
- u žáka můžeme pozorovat vadné držení psacího náčiní
Dysortografie
= specifická porucha pravopisu
- vyskytuje se velice často ve spojení s dysgrafií
- projevuje se tzv. specifickými dysortografickými chybami
= vynechávky, záměna tvarově podobných písmen,
záměna krátkých a dlouhých samohlásek, tvrdých a
měkkých slabik
- hlavně u časově limitovaných úkolů (diktát)
Dyskalkulie
= specifická porucha matematických schopností
( tzn. zvládání základních početních výkonů
- postihuje operace s čísly, matematické představy, prostorové představy, geometrie apod.
- typy:
( praktognostická
- žák není schopen pochopit pojem „číslo“
(ubírá, přidává množství, není schopen seřadit předměty podle velikost)
( verbální
- problém při označování množství, počtu předmětů
- problém s chápáním „dvakrát méně“ nebo „třikrát více“
( lexická
- neschopnost číst čísla, operační symboly
( grafická
- neschopnost psát matematické znaky
+ problémy při rýsování
( operační
- porucha schopnosti provádět matematické operace (sčítaní, násobení,....)
( problém s osvojení násobilky
Česká specifika:
Dysmúzie
= specifická vývojová porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby
- žák má problémy v rozlišování tónů, nepamatuje si melodii, neschopen reprodukovat rytmus
- neschopnost zapisovat a číst noty souvisí spíše s dyslexií (dysgrafií)
Dyspinxie
= specifická vývojová porucha kreslení, která je charakteristická nízkou úrovní kresby
- dítě nedokáže převést představu z 3D prostoru do 2D prostoru na papír
Dyspraxie
= specifická vývojová porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkoly
= porucha motorické funkce
- děti bývají pomalé, nešikovné
Možnosti nápravy SPU
( prevence
- tzn. nejlepší metodou nápravy je těmto poruchám předcházet
- důležité je předcházet také negativním následkům těchto postižení
(např. ztráta motivace učení, neucelenost vědomosti,.....)
( včasná diagnostika poruchy (významná úloha učitele)
( pravidelná péče o dítě s SPU ve škole i na speciálním pracovišti (dyslektický asistent, PPP apod.)
( pravidelné kontroly v PPP, Pedag. centru apod.
( sestavení IVP podle stupně postižení a možností žáka
= písemné vymezení základů učiva, které může dítě zvládnout
- může se radikálně lišit od výuky v daném ročníku
- obsahuje úpravy učební látky a postupů + kroky vedoucí k nápravě
= cíle, metody a materiály ke zvládnutí, pomůcky, motivační aspekty
- podepisuje ředitel školy
- schvalují rodiče, vyučující
Diagnostika
- během vyšetření je třeba neustále sledovat chování dítěte
- důležité je také aby jsme získané výsledky slovně komentovali
( pouze bodové ohodnocení je nedostatečné
NEPŘÍMÉ ZDROJE diagnostických informací
- jsou závislé na osobním přístupu toho, kdo diagnosu stanovuje
( na jeho dovednostech vést rozhovor a na schopnosti obsah rozhovoru analyzovat
( rozhovor s rodiči
- důležité je získání důvěry rodičů
( technika pozorného naslouchání co rodič říká
- informace od rodičů jsou velmi cenné
( rozhovor s učitelem
- učitel poskytuje důležité informace o chování dítěte ve škole (ve třídě, v hodině)
( např. popis reakcí dítěte na neúspěch
- důležitý je vztah mezi učitelem a psychologem (vzájemná úcta)
( rozhovor s dítětem
- nasloucháním a sledováním dítěte, se naučíme jak s ním pracovat
( tzn. jen dítě samo může říct jakou cestou řešilo určitý problém
(samo může objasnit obtíže)
PŘÍMÉ ZDROJE diagnostických informací
- diagnózu můžeme stanovit analýzou školních výkonů dítěte ve čtení, psaní a počítání
- důležité jsou i speciální testy a zkoušky
( hodnotí výkony dítěte v jednotlivých, sledovaných oblastech
Hodnocení výkonu ve čtení
- zjišťování chyb při čtení (i psaní) a jejich rozbor je první etapou vyšetření dítěte
- můžeme hodnotit porozumění čteného textu, sledovat jak se dítě při čtení chová
( vyšetření rychlosti čtení
- k posouzení se používají normované texty (vypracoval Matějíček)
( normy umožňují zjistit úroveň čtení vzhledem k výkonu jaký se
v daném věku vyžaduje
- je důležité přihlížet (vnímat) k vnějším faktorům, které analýzu ovlivňují
(např. stres, ctižádostivost dítěte)
( analýza chyb při čtení
- nutné je podrobné sledování chyb, jichž se dítě dopouští
( některé se pravidelně opakují
( jiné jsou náhodné (způsobené např. únavou, stresem)
( porozumění čtenému textu
- důležité je také zjistit, do jaké míry si žák uvědomuje obsah textu, který čte
( chování dítěte při čtení
- sledování všech projevů, které vypovídají o tom jak náročný je text pro dítě
( zda je dítě při čtení uvolněné (držení těla)
( neklid při čtení (šoup