VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ

í NS se mohou projevovat určitými vývojovými opožděními za normou
příslušnou danému věku
Znaky:
A) Diagnostické znaky poruchy pozornosti
( nedokáže dávat pozor na detaily, nebo dělá chyby z nedbalosti
(ve škole, v domácích pracích nebo jiných aktivitách)
( má potíže udržet nepřetržitě pozornost u úkolu nebo při hře
( vypadá, že neposlouchá, i když se mluví přímo na něj
( nedodrží, co se mu zadá, není schopno dokončit úkol do školy, domácí povinnosti
(nikoli ze vzdoru nebo protože příkazu nerozumělo)
( dělá mu potíže organizovat si úkoly a činnosti
( ztrácí věci, které jsou pro úkoly nebo činnosti nezbytné
(tj. hračky, zadání úkolů, tužky, knihy nebo nástroje)
( je snadno vyrušeno vnějšími podněty
( je zapomnětlivé v denních činnostech
B) Diagnostické znaky hyperaktivity a impulzivity
Hyperaktivita
( často si pohrává s rukama nebo nohama, vrtí se na židli
( vyskakuje ze sedadla ve škole nebo v jiných situacích, kde se má sedět
( pobíhá dokola nebo šplhá po věcech v situacích, kdy se nemá
(u adolescentů a dospělých nemusí jít přímo o činnosti, ale o pocity neklidu)
( má potíže si hrát nebo jinak trávit volný čas potichu
(často příliš mluví
Impulzivita:
( vyhrkne odpověď, ještě než byla dopovězena otázka
( je pro něj těžké čekat, až na něj přijde řada
(např. na přechodu na ulici, při čekání na přestávku apod.)
( přerušuje ostatní a skáče jim do řeči
C) Výskyt a trvání příznaků
- trvají soustavně alespoň půl roku
- vyskytují se jak doma, tak ve škole
- projevovaly se už před 7 rokem
- snižují jeho výkon ve škole nebo sociální adaptaci ve vztazích
Psychologické testy
= specializované testy na pozornost, na výdrž, na krátkodobou paměť
= standardizované testy (např. na dyslexii, vyšetření inteligence)
Klasická léčba LMD
1) farmakoterapie
a) Nootropika ("výživa mozku")
- zvětšují průtok krve mozkovými cév
( přivádějí tak nervovým buňkám větší přísun kyslíku a glukózy
- např. Piracetam, Encefabol, Enerbol
b) Psychostimulancie
- např. Ritalin
- tlumí příznaky nedostatečné aktivace CNS (nepozornost a hyperaktivita)
- nevýhody:
- vedou u dětí k útlumu růstového hormonu
- mají vedlejší účinky a riziko návyku
- jejich účinek není trvalý
c) Thymoleptika (antidepresiva)
- podporují vyšší hladinu serotoninu, neurotransmiteru zajišťujícího duševní pohodu
- tlumí příznaky hyperaktivity
- např. Deprex, Prozac, Seropram
2) EEG-biofeedback
= specifická metoda pro posílení žádoucí aktivace nervové soustavy
(pro trénink pozornosti a soustředění, sebeovládání a sebekázně )
- zklidnění impulzivity a hyperaktivity
- zlepšení výkonu intelektu
3) Poradenské nápravné postupy
- pro různé dysfunkce jsou specifické postupy
( vady řeči - logopedie
( poruchy chování - úprava režimu, modifikace chování k dítěti, autogenní trénink
( poruchy učení - speciální nápravné postupy
LATERALITA (lateris = určování strany)
= odlišnost, nesouměrnost, rozdílná aktivita jednoho z párových orgánů
(horní, dolní končetiny, ucho, oko)
lateralizace
= směřování na určitou stranu
- leváctví a praváctví je přirozený projev laterality
- lateralita se vyvíjí postupně (podíl má i dědičnost)
( do 4 let dítě používá obě ruce
( nejpozději do 5. roku je třeba zjistit, které ruce dává dítě přednost
- vrozený základ laterality na podkladě strukturalizace mozkových hemisfér (= genotyp)
( činnost „šikovnější“ ruky je umístěna v dominantní hemisféře
(u leváka je dominantní pravá hemisféra × u praváka levá)
( přeučování = stěhování centra činnosti ruky z jedné hemisféry do druhé (pro tělo negativní)
- tzn. podkladem je „stěhování celé funkční soustavy z jedné strany mozku na druhou“
( při předělávání leváků kromě řečových poruch se může projevit i pokles inteligence
- výsledný konečný projev laterality (= fenotyp)
( vnější tlak z okolí působí k preferenci pravé či levé strany
- 1965 právo levákům ve škole psát levou rukou (da Vinci, Trnka, Michelangelo, Goethe, Pavlov)
Druhy laterality:
( vyhraněná
= jasná pravorukost nebo levorukost
= vrozený pravák nebo levák (správně vedený)
( nevyhraněná
= dítě nedává žádné ruce zvláštní přednost
( střídá je podle situace a činnosti
= vrozený obouruký
( překřížená
= vedoucí je např. pravá ruka a levé oko
( přecvičovaný levák
- často vede k různým poruchám (řeči, učení, chování)
( levák z nutnosti (po úrazu)
( patologický levák (onemocnění – drobné mozkové příhody)
Leváctví:
( tvarové (nesouměrnost kvantitativní)
( funkční (nesouměrnost kvalitativní, ve výkonu)
- 2 typy leváků (podle Matějíčka)
( obratní, zdatní, bez význačných výkyvů v mentálním vývoji
( s dominancí pravé hemisféry
( nešikovní, se sníženou výkonností, s nápadnými výkyvy v mentálním vývoji
( také s dominantní prvou hemisférou
- např. při špatném porodu došlo ke změně
(původně dominantní levá hemisféra)
Druhy leváctví
( úplné (vedoucí je levá ruka, oko, ucho)
( překřížené (vedoucí je levá ruka, pravé ucho, pravé oko)
( vyšší stupeň leváctví (levá ruka, levá noha)
( nižší stupeň leváctví (levá ruka, pravá noha)
( u vyšších a úplných leváků jsou největší problémy při přecvičování
( u překřížených leváků se vyskytují problémy, ale ne při přecvičování
(např. pletení stran a podobných písmen)
Anamnéza :
( rodová
- postoj rodičů i prarodičů k užívání levé ruky i u jejich potomků
- výskyt leváctví v rodině
( osobní
- rozhovor s rodiči o preferencí používání pravé nebo levé ruky jejich dětí
Poruchy, typické u přecvičovaných leváků:
( motorický neklid(změny v chování
( neurózy( tiky
( noční pomočování( tzv. "okénka", stavy zahledění (krátkodobé,několik vteřin)
( odpor ke škole( zhoršování prospěchu
( výkyvy v prospěchu( poruchy řeči
( opoždění vývoje řeči( koktavost-balbuties
( odpor k práci( sklon k podvádění
( nerozhodnost( neobratnost
( poruchy psaní a čtení (dyslexie, dysgrafie)
Zásady diagnostiky:
( nutnost dokonalé znalosti konkrétních cvičení a úkolů
( dítěti nesdělujeme důvod vyšetření
( dítě vyšetřujeme v klidném prostředí bez přítomnosti jiných osob (bez rodičů)
( dítě při vyšetření sedí či stojí přímo proti tomu , kdo ho vyšetřuje
( pomůcky dáváme vždy před dítě doprostřed
( poznámky si dělat nenápadně, aby si toho dítě nevšimlo
( neděláme dlouhosáhlé závěry (museli bychom udělat spoustu testů, ne pouze jeden)
- diagnostika není 100%
C) Hodnocení žáků se specifickými poruchami učení
- hodnocení a klasifikace je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu
- úkolem je zjišťovat a posuzovat úroveň žáka v určitém období
- hodnocení je zaměřeno na celou osobnost žáka
( orientuje se hlavně na jeho kladné rysy
- vyhláška MŠMT č. 291/1991 Sb. o základní škole
( dává možnost využít širší slovní hodnocení u žáků 1.-4. ročníku
= alternativní forma hodnocení (forma závěrečného hodnocení)
- stanovuje, co dítě zvládlo za dané časové období, co nového se neučilo
+ co dělá dítěti potíže
- informuje o dosažených vědomostech a dovednostech žáka
- obsah by měl být pozitivně motivační i objektivně kritický
( dává kritéria při klasifikaci žáků se SPU
Obecné zásady:
( vhodným způsobem vysvětlit ostatním dětem rozdílný přístup k hodnocení žáků se SPU
( důležité je dát žákovi možnost zažít pocit úspěchu
( chválit jej za snahu
(žák často vynaloží velké úsilí, ale výsledek je minimální)
( hodnocení by mělo vycházet ze znalosti příznaků postižení
( důležité je zdůraznit motivační složku
( hodnotit pouze jevy, které žák zvládl
( používat i jiné formy hodnocení (bodové hodnocení, .....)
( u žáku ZŠ upřednostňovat širší slovní hodnocení
( specifický přístup uplatňovat v předmětech, do kterých se promítají příznaky postižení
( výkony žáka hodnotit spravedlivě
( individuální přístup k žákovi
(SPU jsou velmi různorodé)
( hodnotit pouze to co žák stihl vypracovat
(omezit časově limitované úkoly
( umožnit žákovi pracovat jeho optimálním stylem a tempem
( žáky předem informovat o možném zkoušení
(při hodnocení vycházet z počtu jevů, které žák zvládl a nikoliv z počtu chyb)
( neporovnávat žáky