Vztah mezi učením, vzděláním, vzděláváním a vyučováním v pedagogické teorii.

3. Vztah mezi učením, vzděláním, vzděláváním a vyučováním
v pedagogické teorii.
Pojetí vzdělání a růst jeho významu v současném světě.
Různá pojetí vztahu vzdělání – vzdělávání (kriterium efektivity) a učení – vyučování (styly a druhy).
Vzdělávací šance a jejich zabezpečení pro všechny.
Pojetí vzdělání a růst jeho významu v současné světě,
vzděl. šance a jejich zabezpečení pro všechny
dnes! roste význam lids. zdrojů
základ růstu je ve vzdělání – celoživotní
vzdělání by mělo být propojeno s potřebou vzdělávat se a učit se
orientování na aktivní komunikaci a mezilidské vztahy
dnes: hl. orientace na výkon
vzdělání je propojováno s profes. úspěchem
vzdělán orientované na volný čas ( rozvinutá svobod. osobnost
vzdělání propojené s mezilidskou komunikací a interakcí
Vzdělání
v pedag. i did. má vzdělání dlouhou tradici
jádro problematiky vzdělání se vztahuje k celistvé osobnosti člověka
v obec. cíli vzdělání jsou vyjádřeny potřeby společ. i jednotlivce
kateg. vzd. je historicky podmíněna – cíl, ob., fce vzd. nutno znovu analyzovat, objasňovat, konkretizovat
teor. materiálního vzdělání
kladla důraz na uč. látku, objekt. obs. vzd.
njdůlež. cílem a fcí vzdělán í je poskytnout žákům co největší množství látky
( zakořenilo jako encyklopedismus na gymnáziích
teorie formálního vzdělání
cilem vzdělání rozvíje růz. str. osobnosti ž., jeho rozum. schopnosti, paměť, scho. pozorovací, pozornost, estetick. cítění ( obsah ustupuje do pozadí
Význam vzdělání a perspektivní trendy:
persp. tr. vzděl. koncepce reagují na sociál.-ekonom. a kultur./politic. změny
při tvorbě obsahu bud. vzdělávání je nutným hlediskem i subjekt, k němuž toto vzdělání směřuje
add a) mění se prac. sit. mlád. a dosp.
předpoklad část. změny v prac. činnosti i odbornosti během prac. živ. čl. ( nové cíle
a úkoly vzdělávání
add b) mění se živ. sit. dětí a mlád.
obsah vzděl. se bude rozšiřovat o nové rozměry
vých. k porozumění evr. hodnotám, respekt k lids. právům
uvědomění přínosu nár. kultury do evr. kontextu
učit vnímat globál. problémy lidstva
pomoci nalézat mlád. k těmto problémům vlastní stanoviska z pozic demokrat. a humanistic.
nový obsah se stává praktic. tématem denního živ. (vých. ke zdr. život. stylu, prevence X drog., herním a jiným závislostem)
vývoj tendence směřují k posílení umění v obvykl. kánonu vzdělávání ( povede k nav. propracování vztahů a vzájem. doplňování vědec. a estetic. osvoj. skutečnosti
j. nutná součást perspekt. koncepcí vzdělávání jsou chápány práce a prac. vých.
dochází k urychlování procesů sblížení všeob. a odb. vzdělání ( nejen vnitř. změnami v jejich koncepci, ale i cestou vzděl. systémů
Terciální vzdělávání
termín zahrnuje „všechny více či méně ucelené stupně postsekund. vzdělávání a široké
spektrum kurzů oddělených svým obsahem, zaměřením i metodami a délkou
Celoživotní uč. pro všechny
- vychází z představy, že by všichni měli být schopni, motiv., aktivně stimulování pro celý
život se učit
Vzdělání
= výsledek a konečný efekt procesu vzdělávání
= výsledek procesu získávání vědomostí
= výsledek všech procesů a činností zaměřených k utváření čl., spojených s jeho přiměřenou
aktivitou, participací (Obst a kol. 1994) ( vzdělání = obratnost, aktivita, duševní růst
= souhrn vědomostí, dovedností, návyků, postojů, ucelenost myšlení, rozvinutá emocionální i
volní stránka
= didakticky transformovaný systém poznatků, činností,…, kt. si má šl. osvojit
( cíl: zamýšlený a očekávaný výsledek vých. - vzdělávací činnosti
( vzdělaní lidé = dokáží bez naučených vědomostí reflektovat zásadní otázky jejich
existence a zaujímat k nim vlastní stanoviska
teorie vzdělání ( 4 hlediska: subjekt (žák)
obsah (předměty)
společnost
pedag. interakce (mezi před. 3)
spiritualistická – smyslem výchovy naučit čl. styku s duch. realitou
( opírá se o tradiční nábož.
personalistická – středem pozornosti je osobnost, svoboda, autonomie ( vznik alter. škol
( osoba sama určovatelem vzdělání
kognitivně-psychologická – vychází z vědomostí ž., přizpůsobení typům vnímání (audio,
viz., ..)
technologická – zdokonalení předávání informací použitím vhodných technologií =
postupy, didakt. pomůcky: PC, TV, video, magnetofon
sociokognitivní – zájem o společnost a kulturu podmíněnost učení
sociální – zdůraznění významu soc. + kult. faktorů
akademická = tradicionalistická – předávání klas. obsahů vzdělání
obsah vzdělání:
= souhrn V/D/SCH, kt. si jedinec osvojuje prostř. vzdělávacího procesu ve šk. i mimo ni
(čl. si osv