Vývoj českého pedagogického myšlení

6. Vývoj českého pedagogického myšlení
Hlavní osobnosti české pedagogiky – jejich pojetí výchovy a vzdělávání.
Základní etapy vývoje školství a školského systému v Čechách.
Reformní pedagogika v Čechách a její praktická realizace.
Proměna postavení učitele ve vývoji čes. školství. Vývoj učitelského vzdělání.
Pedagogická a školská periodika.
Velkomoravská říše
→ kníže Rostislav povolal Konstantina a Metoděje (863 příchod na Velkou Moravu)
šiřitelé křesťanství, 1. učitelé národa
vytvořili 1. slovanskou abecedu – hlaholice (dala základ další abecedě – cyrilice ( vznikla z ní azbuka)
vytvořili slovanský jazyk staroslověnštinu
→ založili zřejmě 1. školy – vyučování budoucích kněží
→ na Pražském hradě při kostele P. Marie kolem r. 890 škola
( 973 – biskupství v Praze – katedrální škola při sv. Vítu
Středověk
( vzdělávání ovládá církev
( školy: klášterní – vzdělávání mnichů
farní (trivium) – čtení, psaní, počty
katedrální – 7 svobodných umění - vých. kněží
→ od 12. st. rozvoj měst a řemesel a obchodu → růst požadavků na vzdělání
→ vznikají městské školy a partikulární šk. (vyšší městské školy)
→ vedle výchovy církevní ještě výchova rytířská (od 7 let)
=> SEKULARIZACE školství - školství neslouží pouze církevním účelům
laicizace (zesvětšťování) a demokratizace (zpřístupňování) školství
( zakládány univerzity - vznikly splynutím církevních a světských škol
univerzity v Bologni, Neapol, Oxford, Cambridge,…
1348 – UK ( vyuč. v latině
( studium: nižší (bakaláři), vyšší (mistři)
( rozpor mezi Čechy a cizinci ( dekret kutnohorský (Češi 3 hlasy, cizinci 1)
T. Akvinský
→ studoval na univerzitě v Neapoli, seznámil se zde s Aristotelovými spisy
→ příslušníkem dominikánského řádu (kázal mezi chudým lidem)
( vytvořil křesťanskou filozofii = tomismus (stal se ofic. filosofií dominik. řádu)
→ učitel teologie
→ sloučil vědu, víru, křesťanství a aristotelismus
→ rozumově se snažil prokázat nutnost víry (víra aplikovaná v život)
( předpokladem mravního jednání je svobodná vůle
( prohlášen za svatého
Reformace
( školství ovládá Jednota bratrská (založena 1457)
( rozšíření vzdělanosti, vlastenectví, důraz na čes. jazyk, náprava společnosti
( náboženští reformátoři žádají reformu církve, vzdělání pro všechny
→ významné osobnosti té doby:
P. Chelčický
díla: „ O trojím lidu „ – odsuzuje dělení společnosti na kněžský, panský a poddanský stav
„Sieť viery pravé“ – kritizoval církev, její hromadění majetku, kárá spojení církve
se státem. „Postila“ – shrnutí teologických a mravoučných názorů
Jan Blahoslav
kněz a biskup Jednoty bratrské
názor: náprava světa i jednotlivců pomocí výchovy a vzdělání, prostřednictvím lépe uspořádaných škol
filosofie vých. a vzdělání je vyjádřena v Blahoslavově Filipice proti misomusům
→ je pokračování bojovných Démosthenových řečí proti Filipu Makedonskému,
je kritikou misomusů jako nepřátel a odpůrců umění a vyššího vzdělání
→ kritika těch představitelů Jednoty, kt. se obávali vyššího vzdělání jako
překážky k dosažení šťastného života pozemského i posmrtného
→ jde o základy pojetí výchovy a zejména vzdělání
Gramatika česká - kritika jednostranného užití hovorové češtiny i dialektických
tvarů a rozumné používání cizích slov (vytvoření normy
přijatelné pro další kazatele, učitele i žáky)
Kralická bible - v letech 1579 – 1594 se stává jazykovou normou
→ má nesmírný význam pro rodinnou vých. i vých. a vzdělání dospělých členů
bratrských sborů
Tomáš Štítný ze Štítného
→ propojoval víru a mravní výchovu
→ scholastik
→ díla: „Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“ (zásady křesťanského
života v češtině)
„Řeči besední“
Mistr Jan Hus
→ teolog a lidový kazatel, děkan FF
→ kázal v Betlémské kapli
→ díky svým kázáním a kritice církve se dostal s církví do rozporu
→ nejsilněji jeho myšlenky ovlivnil anglický kazatel a teolog John Wyckliff (silně
kritizoval současné papežství a hierarchii církve)
→ pobýval na Kozím Hrádku, kde vznikla jeho díla: Pojednání o církvi, Spis o
svatokupectví, Postila, Dcerka (pedagogicky nejcennější Husovo dílo – pro dívky
– nabádá k sebepoznání jejich těla a hlavně duše)
→ svůj hlavní úkol nalezl ve výchově lidu, k němuž mluvil srozumitelně jeho
vlastním jazykem a pro nějž psal i česky
→ proto je také nazýván učitelem českého lidu, vychovatelem národa
J. A. Komenský – viz ot. 4
Protireformace (14. – 16. st.)
→ 1534 – vznik Jezuitského řádu a nástup protireformace
→ 1620 – vítězství jezuitského řádu, kdo se nevzdal bratrství odchází do exilu
→ zřizují bezplatné veřejné školy (jezuitské školy), zakládají koleje (Klementinum)
→ pomocí vzdělání rozšiřovat víru
→ 4 sliby: chudoby, čistoty, poslušnosti, oddanosti
→ nehlásili se ke Komenskému X převzali – šk. rok, prázdniny, veřejné zkoušky
→ encyklopedické znalosti, odbourávání těles. trestů
→ bránily se vědeckému pokroku
→ sedmero svobodných učení
→ podílely se na rozvoji UK
→ význam upadá r. 1773 (zrušení Jezuitského řádu)
Bohuslav Balbín
→ vystudoval gymnázium na jezuitských kolejích
→ kněz; profesor na jezuitských kolejích; vlastenec
→ 1 z mála národně uvědomělých jezuitů - veřejně se přihlásil ke Komenskému
(nelíbilo se jezuitům)
→ pronásledován jezuity, díla cenzurována
→ všechna svá díla napsal latinsky
→ dílo: „Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého“
Marie Terezie a Josef II.
nutnost změnit výchovu (rozvoji státu bránila negramotnost poddaných)
1773 – zrušení Jezuitského řádu → šk. zpět pod dozorem státu
patent Ma