Obsah vzdělání, jeho vývoj a současné pojetí.

10. Obsah vzdělání, jeho vývoj a současné pojetí.
Různé pojetí obsahu vzdělání, jeho základní složky.
Pojetí obsahu vzdělání v různých vzdělávacích programech současného čes. školství.
Modernizační tendence v pojímání obsahu vzdělání.
Pojetí obsahu ve vztahu k vyučovacím předmětům a stupňům vzdělání a typům škol (orientovat znalosti podle stupně a oboru studenta).
Na konkrétní ukázce vlastní přípravy z praxe doložit možnost využití teorie.
Obsah vzdělání:
= souhrn vědomostí, dovedností, návyků, postojů, názorů a přesvědčení čl. a určitá úroveň
rozvoje jeho schopností, potřeb, motivů, zájmů, kt. si jedinec osvojil prostřednictvím
vzdělávacího procesu (ve škole i mimo ni)
= souhrn vědomostí, dovedností, náv., postojů, schop. atd. realizovaných prostř. vyučování
= zákl. prostředek dosažení vzdělávacích cílů
( je v osnovách, učebních plánech učebnicích, kurikulu (= celkový vzděl. program)
Vývoj:
obsah i cíle vzdělání ovlivněny společenským vývojem (ekonomika, politika, kultura)
potřeba vzdělání existuje od vzniku lidské společnosti
1. vzdělávání se uskutečňovalo v pracovním procesu ( postupně si vývoj společnosti vynutil zřizování institucí, kt. vzdělávání zprostředkovávaly
jaké vzdělání poskytovat, čeho je třeba dosáhnout řeší tzv. Koncepce vzdělání.
(měnily se s vývojem společnosti):
antika – vzděl. není užitečné, ale ušlechtilé (Aristoteles)
( není spojeno s přípravou pro prakt. život, ale prostředkem kultivace čl.
( Řecko – kalokagathia (Athény)
( Řím – výchova řečníků ( rétorika byla prostředkem k ovlivnění lidí
( trivium, kvadrivium
středověk – náboženská koncepce (, trivium + kvadrivium)
( obsahuje i mravní vzd.
( hl. paměťové a verbální vzd.
( až do 13. – 14. st. – vzd. odmítáno, pokud není v souladu s vírou ( scholastika
14. a 15. st. (renesance) - nový pohled na život ( vzniká koncepce humanit. vzdělávání
( zájem o reálný pozemský život, návrat k antice, ideál lidskosti
( těžiště obsahu spočívalo ve studiu latiny, řečtiny, antické literatury a historie
( vzdělání pouze pro privilegované vrstvy
17. a 18. st. - koncepce reálného vzdělání
( zařazuje do obsahu vzdělání nové přírodovědné a jiné poznatky
( přiblížit vzd. praktic. životu, víra v lidský rozum
přelom 18. a 19. st. objevují se 2 protikladné proudy koncepce vzdělání:
koncepce materiálního vzdělání
( důraz na učební látku, na obsah vzdělání
( cíl vzdělání: získat co největší množství poznatků
(.chyba: přetěžování žáků – encyklopedismus
koncepce formálního vzdělávání
( vychází z psychologického pohledu na ž.
( cíl vzdělání: rozvoj určitých stránek osobnosti, hl. rozvoj jeho myšlenkových
procesů a rozumových schopností
( chyba: podceňování obsahu vzdělání a přeceňování formální stránky vzdělání,
odtržení školy od života
současná koncepce vzdělání - důraz na obsahovou i formální stránku vzd.
( čl. má získat potřebný základ vědomostí, současně si osvojit a rozvinout i příslušné
dovednosti, kt. by mu umožňovaly po celý život vzd. dále rozšiřovat
= koncepce permanentního (celoživotního) vzdělávání
Činitelé určující obsah vzdělání:
společenské potřeby, tj. požadavek, který společnost klade na život svých členů (jejich práci, rodinný a společenský život, výchovu dětí, využití volného času, ...)
vývoj společenského poznání (vědy), praxe a umění
rozvoj, možnosti, potřeby, zájmy žáka, skupiny a společnosti
činnost ve svých různých podobách a druzích
dělení:
(Helus):podle etap:
poznatky = vědomosti o přírodě, společnosti a čl