Obsah vzdělání, jeho vývoj a současné pojetí.

ověku
( pojmy, fakta, zákony, teorie, hodnocení
reproduktivní dovednosti a návyky = zkušenosti a provádění již známých osvojení a zvládnutých způsobů činnosti
způsobilosti = schopnosti k objevování nového a k tvůrčímu přetváření
emocionálně postojové, motivační a hodnotově orientační zkušenosti
=> mezi nimi vzájemná provázanost = kurikulární strategie
kurikulum = didakticky přetransformované vzdělání do školního procesu
(Valterová): charakteristika odpovídá na 7 zákl. otázek
( učit se:1. Proč? – zahrnuje funkce, cíle vzdělání a jeho perspektivu
2. Koho? – zahrnuje věkové a individ. zvláštnosti
3. Co? – obsah vzdělání
4. Kdy? – posloupnost vzdělání a obsah vzděl. v jednotl. školách a ročnících
5. Jak? – organizační formy a metody vzdělání
6. Za jakých podmínek? – organizace, legislativa, financování, mater. vybavení
7. S jakými očekávanými efekty? – kontrola, hodnocení
Druhy vzdělávacích obsahů:
Všeobecný a odborný obsah vzdělání
Všeobecné vzdělání - poskytuje systém vědomostí o zákl. zákonitostech přírody,
společnosti a myšlení a dovednosti, kt. jsou nezbytné pro optim.
rozvoj osobnosti čl., nezávisle na jeho budoucím povolání
Funkce všeobecně vzdělávacích obsahů:( Obecně formativní - základní fce všeobecného vzdělání (rozvoj jedince v zájmu
socializace a seberealizace)
( Profesionalizační - vytváření předpokladů pro získání odbor. vzdělání a
předpokladů pro další profesní vzdělávání a sebevzdělávání.
Odborné vzdělání - souhrn předpokladů k vykonávání určité profese
( vědomosti, dovednosti a postoje, kt. jsou zaměřeny k výkonu určité práce
dříve: považováno za skutečné vzdělání jen všeobecné vzdělání (oba druhy vzděl. se
formovaly odděleně)
dnes: čím vyšší odborné vzdělání, tím vyšší musí být všeobecné vzdělání, odborné
vzdělání zpětně obohacuje vzděl. všeobecné
Teoretické a praktické - v minulosti byly často oddělované jako odborné a všeobecné
obsahy, v současnosti se chápou převážně v jednotě
Společenskovědní a přírodovědné
Školní vzdělávací obsahy a obsahy z mimoškolních vzdělávacích zdrojů
( obsah vzdělání není identický s obsahem škol. vzdělání
( způsobeno tím, že kromě šk. existuje celá řada dalších zdrojů vzdělání (mimoškolní
vzděl. zařízení, sdělovací prostředky, neformální informační zdroje - rodina, přátelé, ..)
( poskytují celou řadu nejnovějších informací z obl. vědy, techniky a kultury.
Obsah školního vzdělání má však určité výhody:
je systematický a ucelený
ž. si ho osvojují v řízených didaktických procesech
má universální rozsah působení (vztahuje se na všechny v době povinné šk. doch.)
Materiální a formální obsah vzdělání - v 18. století 2 soupeřící koncepce (viz. dříve)
(většina součas. teorií obsahů vzděl. zdůrazňuje význam formování osobnosti ž. bez
podceňování informační základny
Formy obsahu vzdělání
Statická forma = formy, kt. je dána ve škols. dokumentech
učební plán – konkretizuje obsah vzdělání vzhledem k typu a stupni šk., určuje předměty
a jejich pořadí, posloupnost dle ročníků, počet hodin
učební osnovy - stanoví cíl předmětu, rozsah učiva, jeho členění do tématických celků
učebnice - konkretizace učeb. osnov, určuje obecný scénář vyuč. procesu
( zákl. prostředek práce ž.; existují alternativy - chtějí odsunutí učebnice z vyuč.
(waldorfské školy)
metodická příručka a příprava učitele na vyučování
Realizační forma – zahrnuje změny (redukci x rozšíření učiva) témat. plánu oproti
osnovám
Rezultátová forma – jak se projevuje obsah vzdělávání v reálných činnostech lidí
Otázky modernizace obsahu vzděl