Pedagogické teorie a koncepce 20. století.

5. Pedagogické teorie a koncepce 20. století.
Pojetí reformní a alternativní pedagogiky.
Společenské a filosofické příčiny a důsledky pedagogické reformy.
Nejvýznamnější osobnosti reformní a alternativní pedagogiky.
REFORMNÍ PEDGA
vznik: konec 19. st., největší rozmach mezi sv. válkami
Evropa + USA – mezinárodní hnutí – svým cílem přesahovala hranice zemí
většina řešení vycházela z motivů pedg. teorií přelomu 18. a 19. st.
( vychází z: Rousseauovy koncepce přirozené výchovy (naturalismus)
Tolstého myšlenky volné školy
Spencrovy ideje praktického vzdělání
kritika: tradiční školní praxe, mechanický způsob učení, pasivita ž. (herbartismu)
výchova z hlediska prospěchu jedince, ne společnosti
hledání východisek v novém pojetí dítěte (orientace na osobnost dítěte)
prosazovala pedocentrickou orientaci výchovy a vyuč. ve škole i mimo ni = dítě centrum výchovy, do vývoje dítěte nemá výchova zasahovat
princip přiměřenosti a princip aktivnosti – výchova se má přizpůsobit zájmům
a možnostem jedince
dalším rysem – globalismus = celostnost ve výchově
( požaduje vycházet při vyuč. z „přirozených celků“
( ruší rozčlenění výuky na předměty, rozvrh hodin,…
( základní myšlenky:
důraz na spontánní činnost dětí (vycházet z jejich zájmů – vede je to ke spontánní práci => není třeba užívat kázeňské prostředky)
důraz na rozvoj schopností (naučit ž. samostatnému získávání poznatků)
důraz na individualizaci a diferenciaci (škola má dát ž. to, co odpovídá jeho schopnostem, zájmům a potřebám)
výchova jeho vlastní činností, verbální působení neúčinné
změna organizace vyuč. (kurzy, epochy, týdenní plány)
co nejvíce prostoru, aby si ž. volili předměty, rozvrh
nové metody hodnocení
přiměřenost (přizpůsobení zájmům a možnostem ž.)
rovnocenně rozdělit vých. předmětů rozumových a estetických
( cílem: provázení životem (ne příprava na život)
jednotná rozčleněná škola
( reform. pedga začala hnutím umělecké výchovy a hnutím pracovní školy (opřít výchovu o
práci) => obě se doplňovaly
( rozvoj vzdělanosti dospělých, žen, dětí se zvl. péčí
představitelé pedagog. reformismu: Ellen Keyová
Maria Montessoriová
Ovid Decroly
John Dewey
Ellen Keyová – švédská pedagožka
– snaha integrovat do školy přednosti někt. německých a francouzských ústavů
(přírodní rámec, dílny, výuka v kursech, individualizace vzdělání)
Školy reformní pedgy v současnosti
- nestátní školy
- Petersen (Jenské šk.), Montessoriová, Steiner (Waldorfské šk.), Freinet, Winnetský
plán (C. Washburn), daltonské školy (H. Parkhurstová), Kilpatrick (projektová šk.)
( z reformně pedagog. škol dnes nejznámější waldorfské, montessoriovské a jenské školy
( s rozvojem vývojové a sociální psychologie, biologie a sociologie ( promýšlení vhodných
a efektivních způsobů a postupů výchovy a vzdělání
( v současnosti se tyto školy nazývají alternativní
ALTERNATIVNÍ ŠKOLA
( školy zastávající principy reformních pedg. škol (waldorfských, montessor., jenských)
( nové experiment. obsahy, metody, formy
( zaměření na osobnost dítěte
( škola představuje urč. druh životního společenství
( přiblížení učiva formou hry
( přátelský vztah mezi uč. a ž., spolupráce s rodinou
( prostředí uzpůsobeno dětem
( chování dětí není podřízeno, mohou se volně pohybovat po třídě
( vyučování v kursech, epochách, týdenních plánech apod.
( vyuč. orientováno na činnost a praxi
4 zákl. principy alternativní pedg. práce:
svoboda pro spojování teorie a praxe, učení a práce, školy a všedního dne.
( tradiční škola – odděluje vzájemné souvislosti života, rozděluje ž. na dobré a špatné X alternativní škola – musí tyto rozdílnosti rušit a potlačovat, musí všem ž. umožnit získávat nové zkušenosti, učení není znejisťujícím procesem, ale pomáhá rozumět okolnímu světu
sebeorganizace a samospráva zúčastněných
( tradiční školy – ž. = poslouchají, uč. = řídí, izolace jedinců, konkurenční boj a absence důvěry ve spolužáky a uč.
X alternat. šk. – ž. vytvářejí svoji školu sami – organizují její vnější i vnitř. podobu a veškerý všední průběh
sebeurčení a sociální zodpovědnost
( tradiční škola – platí učební plány ministerstva š