Pedagogické teorie a koncepce 20. století.

kolství, jejich používání zabezpečeno kontrolou učitelů
X alternat. šk. – děti mohou přímočařeji vyjadřovat vlastní zájmy, učit se na základě vlastního chtění, nejedná se o ponechání dětí svému osudu, ale sebeurčení spočívá na uznání potřeb a nadějí druhého člověka, tím je probouzena soc. zodpovědnost
rovnoprávnost ve výchově chlapců i dívek
( žena dosud chápána v někt. společnostech j. nerovná muži (historické tradice)
( zvýšený důraz na aktivnost vedl někt. stoupence reformismu rozvinutí metod
samostatného učení – příkladem:
Daltonský učební plán – vytvořila Helena Parkhurstová v Daltonu v USA (1920)
vycházela z názorů J. Deweye a M. Montessoriové
nejsou třídy, vyuč. hodiny a rozvrh hodin
velká část vyuč. = samoučení ž. – každý si určí své tempo = efektivita
ve škole pracovny a laboratoře, ve kt. ž. pracuje; dostává od uč. měsíční úkoly
pro ž. konference, kde dostávají návody a rady, jak řešit problémy
vyuč. v blocích
( nedostatky daltonského plánu měla řešit winnetská soustava (nedostatky nepřekonala)
winnetská soustava – C. Washburn
vychází z Thorndikova učení o individuálních odlišnostech ž.
osvojení učiva samoučením
ž. dostává program jednotl. předmětů na 2 roky, postupuje libovolně v kaž. předmětu
1/3 času věnována hromadným činnostem
Waldorfská škola – Rudolf Steiner (něm. filosof a pedagog, zakladatel
antroposofie = názor na výchovu čl.)
1919 – 1. waldorfská škola
nejznámější a nejrozšíř. alternat. škola
poskytnout dítěti co největší volnost, kt. umožní jeho max. rozvoj vnitř. schopností
odmítá státní školu, preferuje volnou školu
12 postupových ročníků + 13. ročník pro zájemce o maturitu
plánování výuky s žáky, rodiči
nejsou učební osnovy, jen doporuč. motivy, okruhy
verbální hodnocení (písemné posudky)
vyuč. v epochách
všichni ž. v jedné tř. až do 8. tř. vedeny třídním uč., ž. nepropadají, ale postupují dále, je jim věnována individuál.pozornost
ve 3. stupni působí mimo tř. uč. i odborní uč.
celkem 3 stupně po 4 letech + předškolní stupeň
prostor pro schopné i zaostávající ž.
Jenský plán – Peter Petersen
profesor na univerzitě v Jeně – při ní pokusná šk.
škola na tzv. rodinném principu = šk. s prvky domova
všestranně podnětné prostředí
seskupování dětí růz. věku do kmenových skupin
střídání pedg. situací: rozhovor, práce, hra, slavnost
patronáty starších nad mladšími
hodnocení – slovní
týdenní projekty
práce ve skup. (2 – 4), každá má svého ředitele
Projektová škola – W. H. Kilpatrick (stoupenec Deweye)
( vytvořil projektovou metodu – rozšíření mezi sv. válkami
projekty – vyznačují se: komplexností řešené situace, komplexností poznatků růz. disciplín,
kt. je nutné použít, praktickou činností a užitečným výsledkem
- složitá organizace, časově náročné
- každý projekt z řady činností – intelektuální i praktické
- projekt poskytuje ž. obsáhlejší problém
- tato metoda zajišťuje bádání, dokazování
- učebnice zdrojem informací
- ž. chápou podstatné souvislosti, ž. nucen hledat souvislosti mezi fakty
- 1 i více hodin, často ve skupinách
- práce několik tříd na společ. probl.
- hodnocení: známky i slovní (hodnotí uč. i ž.)
postup: 1. volit situaci, kt. je skutečným probl. pro děti
2. prodiskutovat plán řešení
3. rozvoj činností, kt. vyžaduje řešení
4. závěr (zveřejnění výsledků, zhodnocení)
Freinetovská škola = francouzská moderní škola – Celestin Freinet ( kritizoval: odtržení šk. od prakt. života, odklon od potřeb dětí, výchova k pasivitě a slepé
poslušnosti
- pracovní škola – zák ladem školy je práce
- třídy členěny na prac. ateliéry, volný pohyb dětí
- nejsou vyuč. hodiny, vyučování formou besed, rozhovorů, přednášek jednotl. žáků
- skupinová a individuální práce
- žádný pevný učební plán
- neznámkuje se
- ž. si z velké části určují, čím se chtějí zabývat, uč. jim radí
- volné vyjadřování (volné malování, spontánní divadlo, volné texty)
Montessoriovská škola – Marie Montessoriová
( italská psychiatrička – zaměřila se na výchovu mentálně postiž. dětí
( otevřela Dům dětí pro o