Vztah mezi učením, vzděláním, vzděláváním a vyučováním v pedagogické teorii.

ojuje systém, chápe vztahy, umí použít)
fakta – informace, poučky, poznatky z růz. věd ( stávají se z nich vědomosti
výkony = činnosti, operace, aktivity ( stávají. se z nich dovednosti
složité poznávací procesy = myšlení, tvořivost, pozornost, vnímání, učení se ( ve vyuč. procesu se rozvíjí v intelektové schopnosti
soudy, poučky, hodnoty – poznatky z oblasti polit., morálky, estetiky, kultury;
cílem: rozvinout postoje k jevům
( obsah vzdělání se neustále mění ( velký problém ( nové objevy ( stále předělávat
( obsahové prvky(vědomosti, dovednosti, postoje..) se nestanou majetkem ž., pokud se jim
nenaučí..) → je tedy nutno rozlišit obsah a stav vzdělání
fce obsahu vzdělání:
--------formativní = v procesu socializace, seberealizace
profesionalizační = vytváření předpokladu pro získání odborného vzdělání
činitelé určující obsah vzdělání:
společenské potřeby
vývoj společenského poznání a praxe
rozvoj, možnosti, zájmy ž.
činnost
formy obsahu vzdělání:
statická – učeb. plány, osnovy, učebnice
dynamická – realizační – redukce, modifikace učiva
rezultátová – obsah vzdělání jako produkt v činnosti lidí
dělení vzdělání dle obsahu:
-------- obecnédoplňují se; v obec. vzdělání jsou spec. působnosti – v odb.
odbornévzděl. obecné vědění
z antropologického hlediska:
--------formální = orientované na efekt formování lids. možností a sil (myšlení, paměť)
materiální = zaměření na obsah a vědomosti
vzdělávání
= proces získávání a rozvoje vědomostí, intelekt. schopností a praktických dovedností,
rozvoje rozumové stránky osobnosti, jejího myšlení a paměti (výchova v širším slova smyslu)
= proces všestranné humanizace a kultivace čl. (není zaměřený jen na intelektovou složku)
= trvalý proces
= dobrá hra, při kt. dítě poznává, jak funguje svět (J. Holt – vysvětluje pojem ve vztahu k dítěti)
= svobodný vztah mezi lidmi ( získávání náležitého vědění
= je osobnostní, nekonečné, neuzavřené
= předávání, získávání a osvojování poznatků
= poznávání a rozvoj osobnosti jako celku, hl. racionálních schopností + postoje, názory na
skutečnost
učení (viz. otázka v psychologii)
definice:
v širším slova smyslu:
= formativní a regulační proces, kt. podmiňuje vznik a další fci rozmanitých projevů a
činností čl. (schopnost učení charakteristická pro všechny vyšší org.)
( u čl. učení: nevědomé (osvojení chůze, řeči, cit. vztahu) X záměrné
v užším slova smyslu:
= záměrně navozovaná činnost s cílem systematicky získat jisté vědomosti, dovedn.
návyky, formy chování, osobní vlastnosti (takové učení pouze u čl.)
( proces učení = komplexní psychický proces – pozornost, myšlení, paměť
( rozhodující faktor rozvoje osobnosti
( (Čáp): učení = získávání zkušeností ( zpracování ( v důsledku je zhodnocení učení
v chování a jednání
učení = specifická forma činnosti čl.
( existují 3 zákl. formy činnosti:
hraučenípráce
= širší součást procesu adaptace org. na prostředí, čl. se musí neustále přizpůsobovat
měnícím se podmínkám prostředí - jedinec si osvojuje nové formy chování
= lidské učení- aktivní moment (přizpůsobuje se prostředí)
- tvořivý moment (mění prostředí ve svůj, ale i proti svému prospěchu)
( 2 základní pojetí procesu učení:
širší pojetí: celoživotní proces - jedinec si osvojuje individuální zkušenost, dochází
k utváření vlastností čl., dochází ke změnám v chování čl.
užší pojetí: proces záměrného, cílevědomé získávání vědom., dovedností, návyků,
rozvoj schopností a vlastností
( řízený proces, probíhá v institucionálních podmínkách
4 fáze procesu učení:
motivační
poznávací
výkonnou
kontrolní
činitelé ovlivňující průběh a výsledky učení:
--------vnitřní (těles. a psych. stav, stupeň intelektuálního vývoje a rozvoje schopností,
úroveň dosavadního poznání, motivace a vztah k obsahu učení,..)
vnější (mikroklima prostředí, denní režim, organizace činnosti, délka učení,
vhodné zařazování přestávek, formy a metody učení, obsah učení)
teorie učení:
asocianistická (učení = upevňování a paměť. uchovávání asociovaných pocitů a představ)
( zužuje procesy učení na procesy paměťové
( nerespektuje úlohu motivace, podceňuje aktivitu ž.
( nebere ohled na vývojové aspekty učení
kognitivní
-----------učení vzhledem (vychází z tvarové psychologie – učící se jedinec zahrnuje do svého vjem. pole současně všechny prvky dané probl. situace ( dojde k přecentrování = změ