Školské systémy jako organizační rámce pedagogické praxe.

y učitelského vzdělání
vymanění škol z područí církve, zrušení celibátu učitele
vzdělávání národnostních menšin
1922 – malý školský zákon
8letá školní docházka pro celou republiku
zrušil úlevy ve školní docházce
snížil počty žáků
rovnost učitelů a učitelek
„Škola vysokých studií pedagogických“ – vzdělávání učitelů, seznamování s novými
metodami
Otakar Chlup
2. sv. válka: rušení VŠ, omezení SŠ, zákaz pro židy a romy, povinná němčina
po 2. světové válce
( nové vysoké školy
1948 – nový šk. zákon – vytvoření jednotné školské soustavy
– povinná šk. docházka 9 let (5 let elementární škola (národní škola), 4 roky SŠ (
tyto 2 stupně povinné pro všechny, 3. stupeň: výběrový)
– zrovnoprávnění maturit ze všech typů škol
1953 – povinná 8 letá docházka – 8leté ZŠ
1954 učňovské školy
1959 – zřízeny pedg. instituty ( z nich v r. 64 pedg. fakulty
Zdeněk Nejedlý – 1. ministr školství po 2. sv. válce
1960 – jednotná školská soustava:
( ZŠ – 9 let
( předškolní výchova ( povinná školní docházka ( odborné vzdělávání – střední
škola – vysoká škola
1969 – na 1 rok obnovena 8letá gymnázia
1976 – 10 let povinná šk. docházka: 8 let ZŠ + 2 roky SŠ (G, SOŠ, SOU), zkrácení I. stupně
na 4 roky
1989 – příznivější podmínky
návrat ke kořenům (Hus, Komenský, …)
kontakty se západní pedgou
zájem o alternativní šk.: angažované učení, škola hrou, integrované vyuč., zdravá škola, projektové vyučování, otevřené vyuč., dramatická vých.
liberalizace cílů, metod, forem
široká síť soukromých a církevních škol
rozšíření sítě VŠ
zákon 564 – úprava soustavy škol
1990 – novela školského zákona
povoleny soukr. školy
zavedení víceletých gymnázií
1992 – česká asociace peg. výzkumu
1995 – opět 9 letá docházka
( zavedení nového vzdělávacího stupně - VOŠ
1998 – zákon 111 o VŠ – vznik VŠ univerzitního a neuniverzit. typu (vysokoškolský instituce
s bakalářs. formou studia)
SOUSTAVA ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
3 zákl. pilíře:
státní správa a samospráva (z. 564/1990 + 132/2000)
soustava škol (z. 29/84)
školská zařízení (z. 76/1978)
I. STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
( státní správa – organizuje, řídí, kontroluje výchovu a vzdělání
( stát je garantem výchovy a vzdělávání – stát vytváří škols. systém
ministerstvo školství
česká šk. inspekce
škols. úřady
okresní úřady
ředitel školy
( od března 2001 MŠMT, orgán kraje, ředitel, inspekce
MŠMT
( může vydávat vyhlášky, pokyny, předpisy
( je zřizovatel některých škol
( vede síť škol
ŠKOLSKÝ ÚŘAD – dnes orgán kraje v přenesení působnosti
( v čele ředitel škols. úřadu – je statutárním zástupcem
( jmenuje a odvolává ředitele škol
( přiděluje finanční prostředky
( přijímá opatření v důsledku inspekce na jednotl. školách
( rozhoduje o osvobozeních a výjimkách (osvobození od povinnosti docházet do
školy – sportovci, umělci, domácí vyuč.)
( zbavení povinné šk. doch. – na dobu určitou (max. 2 roky), pak přezkoumání
( rozhoduje o všech odvoláních
( dovoluje výjimky při přijímání na SŠ
KRAJSKÝ ÚŘAD
( zřizovatelé škol
( plní fce přenesené působnosti (část působnosti, kt. je přenesena ze strany státu)
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE
( 3 fce – kontrolní (jak probíhá výchovně-vzdělávací proces)
monitorování (sleduje obecné jevy, jak se vyvíjí a to s podkladem např. pro
práci ministerstva)
zpětná vazba (podává podněty ministerstva školství na změny)
( ústředí v Praze – ústřední školský inspektor – navrhuje MŠMT
( jmenování šk. inspektorů na základě konkursu
( inspektor by se měl specializovat
SAMOSPRÁVA
( ve školství – nejdůl. fcí – výkon veřejné kontroly školství
OŠR – okresní škols. rada – funguje v rámci okresů, je volený z ředitelů, zastupitelů,…
Obec – specifické postavení – plní úkoly v oblasti regionální působnosti
RŠ – rada školy – existuje na konkrét. šk.
( koná veřejnou kontrolu školy
( zřizuje ji zřizovatel školy – může sám od sebe nebo
musí, když o to požádají zletilí žáci, rodiče, zákonní zástupci
(1/5 když má škola méně než 300 žáků, 1/10 u větších škol)
žádají pracovníci školy – o to zažádá minimálně ˝ všech pracovníků šk.
( na 1 škole jen 1 rada
( může projednávat návrhy, vyjadřovat se (návrh, žádosti, vyjádření)
( vyjadřování – k předloženým věcem (návrh rozpočtu na příští období, koncepční
návrhy – zřízení nového oboru,…)
( když nechce akceptovat, musí vysvětlit proč
( kontrola prostředků – finanční výroční zpráva (za 1 kalendářní rok)
( jmenování (odvolání) do fce ředitele školy
členské zastoupení rady školy: 1/3 zletilí žáci; 1/3 pedagogové, pracovníci školy
1/3 zřizovatel
6 – 15 členů; ředitel nesmí být členem
( vznik RŠ– zřizovací listina – název, místo školy, počet členů RŠ, datum zřízení)
( zánik RŠ – nečinnost delší než 1 rok (ruší zřizovatel)
zažádá nadpoloviční většina
II. Soustava škol
předškolní – MŠ, SMŠ (= speciální MŠ)
nepovinné, od 3 let do začátku šk. docházky
přednost děti, kt. jdou za 1 rok do školy
přednost děti z určité obce
přijímá ředitel, zřizuje obec
SMŠ pro mentál., těles., smysl. postižené, vady řeči
důležité vyšetření odborníka
stupeň základního školství (zákon o ZŠ 291/1990)
povinná šk. docházka: 9letá
------- I. stupeň – 5 let (nepřítomnost žáka musí rodič do 2 dnů omluvit)
II. stupeň – 4 roky
speciální šk. ------- ZVŠ (zvláštní šk.)
speciální ZŠzřizuje kraj
speciální ZVŠvětš. neexistují samostatně
speciální pomocné školy
povinná školní docházka – od 6 let (musí dosáhnout do 31. 8.)
odklad možný ( na základě souhlasu rodičů, vyšetř. odborníka
rozhoduje ředitel
na 1 rok – udělit se může max. 2x (do 8 let)
přednost děti z místa bydliště
obec povinna zajistit, aby dítě mohlo plnit povin. šk. doch.
povinná šk. docházka ve spec. školách – souhlas rodičů, doporučení odborníka
o přijetí rozhoduje ředitel
přímé (vřazení), přestup (přeřazení)
( matrika oznámí šk. úřadu, kt. děti mají jít do šk.
( povinnost rodičů dbát na to, aby dítě plnilo povinnou šk. doch.
( přípravka – 3letá
( ZVŠ – pro děti, kt. nestačí na osnovy ZŠ
( při přeřazení do ZVŠ, pomocné šk. – nutný souhlas rodičů
( teoreticky možný i zpětný přestup, ale osnovy jsou jiné, čili prakticky ne
stupeň středoškolský
gymnázia – 8-letá, 4-letá, 6-letá
SOŠ – 4, 5, 6 let (konzervatoř), zakončení maturitou
SOU – 4-letá – zakončeno maturitou 3 letá – zakončeno závěreč. zk.
( určeno pro absolventy ZŠ (navazují na program ZŠ)
( přijetí ze ZVŠ nemožné
( pro absolventy ZVŠ ------- odborná uč. (2 – 3 letá)
praktic. šk. (2 letá)
( může přejít i na SOŠ a dodělat maturitu
speciální SŠ – není jich mnoho
stupeň vysokoškolský (pomaturitní)
VOŠ – 3-letá
VŠ – univerzity – magisterské (4 – 5 let), bakalářské (3 roky), inženýrské studium
postgraduální studium
plánování vysokoškolské instituty – neuniverzitního typu – pouze bakalářské obory
VŠ -------- státní – vojenské, policejní
veřejné – všechny ostatní
soukromé
III. školská zařízení (z. 76/1978)
( všechny ostatní instituty, v nichž probíhá vých. a vzděl. a nejsou zařazeny do systému škol
státní jazyk. šk.
základní umělecké šk. – obor hudební vých., dramatická, taneční
školní družiny, knihovny
centra volného času
stálé školy v přírodě
Domovy mládeže a internáty
Střediska praktického vyučování
Škol. zařízení pro výchovné poradenství
( institut pedg.-psych. poradenství
( regionální:
pedg.-psych. poradny
zřizovány v okresech, popř. městských obvodech
v čele ředitel, zřizuje při jednotlivých školských úřadech
fce: poradenské služby žákům, školám, rodičům apod.
prevenční působení – primární – týká se všech bez rozdílu (media,
přednášky)
sekundární – práce s rizik. skupinami (pro