přednáška 8

14
18


12
18


10
14

Ke snížení ojetí kolejnic přispívá mazání styčné plochy kola a kolejnice mazivy, zejména ve směrových
obloucích. Mazání se zajišťuje mazníky v koleji nebo mazáním kol hnacích vozidel.
Doba životnosti kolejnice bez regenerace se stanovuje s ohledem na množství projeté zátěže. Je závislá na
tvaru kolejnice a na použití bezstykové koleje. V běžných podmínkách se pohybuje mezi 500 až 700 mil. hrt projeté
zátěže.
Kolejnicové styky
square6 Vstřícné
square6 Vystřídané
square6 Neuspořádané
square6 Podporované
square6 Převislé
Kolejnicový styk musí umožnit spojení dvou kolejnic tak, aby bylo zaručeno dokonalé spojení kolejnic a spojek,
plynulost pojížděné hrany kolejnic a zajištěna dostatečná únosnost kolejnicového pásu. Konstrukce kolejnicových
styků musí umožnit potřebnou dilataci kolejnic z teplotních změn. Na elektrizovaných tratích, na tratích se
zabezpečovacím zařízením využívajících kolejové obvody, na tratích pojížděných vlaky s elektrickým vytápěním vozů
musí kolejnicový styk zaručit i spolehlivou elektrickou vodivost.
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice z/2 z/2
Kolejnicové styky
square6 Izolované
boxshadowdwn montované
boxshadowdwn lepené
boxshadowdwn Lepené
ambulantní
square6 Elektrovodné
square6 Přechodové
z vrstveného
spojka
a) b) c)
dřeva
spojka
alkamidová
spojka
ocelová
izolační
vrstva
polyamidový
kroužek
Kolej se zabezpečovacím zařízením s elektrickými kolejovými obvody vyžaduje použití izolovaného
kolejnicového styku.
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
Pro elektrické odizolování kolejnic se používají klasické montované izolované styky kolejnic s plastovými
spojkami (polyamid s plnivy) a profilovou izolační vložkou. Odizolování spojkových šroubů není nutné. Tato
konstrukce styku se používá ve stykované koleji, která nepřenáší podélné síly v kolejnici. V minulosti se ke
konstrukci izolovaného styku používaly lepené vrstvené dřevěné spojky z bukových dýh tl. 1 mm. Izolační vložka
byla vyrobena z textitu.
V bezstykové koleji se používají lepené izolované styky (LIS). Lepený izolovaný styk se skládá ze dvou
krátkých kolejnic, spojených ocelovými plochými spojkami. Spojky jsou vlepeny do spojkové komory spolu s izolační
vrstvou ze sklotextilní tkaniny, prosycené epoxidovou pryskyřicí a jsou spojeny spojkovými šrouby. Na spojkové
šrouby, kterých se používá šest, se navlékají polyamidové kroužky. LIS se dílensky vyrábějí v délkách 3,5 až 4,5 m
z kolejnic běžné jakosti (900 A) a mohou mít tepelně upravenou hlavu. LIS se do kolejnicových pásů vevařují
a přenášejí podélné síly.
LIS je možné budovat i ambulantně (A-LIS) do rozřezu kolejnice. Použití ambulantních LIS je omezeno,
protože nedosahují vlastností dílenských LIS. LIS je vhodné používat i ve stykované koleji
Montovaný izolovaný styk
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
Lepený izolovaný styk
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
Kolejnicové styky
Propojka s jedním lanemPropojka se dvěma dráty Propojka se dvěma lany
U tratí, kde kolejnice plní funkcí vodiče (zpětný proud u elektrizovaných tratí, kolejové obvody, elektrické
vytápění) je nutné, aby kolejnicové pásy měly v celé délce co nejmenší elektrický odpor. Pro vodivá propojení kolejnic
se používají propojky a lanová propojení s vodiči z měděných nebo ocelových lan, případně ocelových drátů. Vodiče
propojek a lanových propojení jsou pro připojení ke kolejnicím zakončeny:
• kuželovými kolíky nebo kabelovými oky pro rozebíratelné spoje,
• pájecími oky pro nerozebíratelné pájené spoje (systém Pinbranzing).
V minulosti používané přivařování propojek k hlavě kolejnice elektrickým obloukem je zakázáno. Elektrickým
obloukem se mohou přivařovat propojky jen v místech dříve přivařených a odpadlých propojek.
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
délka (cm)
délka (cm) délka (cm)
Při přechodu z jednoho tvaru kolejnic na jiný tvar se používají přechodové kolejnice nebo přechodové svary.
V odůvodněných případech, zpravidla jako dočasné, se používají přechodové spojky. Jejich použití je omezeno:
• u spojek UIC 60/S 49, UIC 60/T, R 65/S 49, R 65/T a T/Xa pouze pro RP 1 na dobu nejdéle čtrnácti dnů,
• u spojek S 49/T a UIC 60/R 65 pro rychlost do 120 km.h-1.
Spojky přechodového styku jsou ploché a upravené tak, aby pojížděná hrana obou spojovaných kolejnic byla
výškově i směrově plynulá.
Spojky
square6 Dilatační spáry mezi kolejnicemi
square6 Namáhání spojek, podélná dilatace
square6 Průřezy spojkami
Konstrukčně byly v minulosti spojky řešeny jako úhlové nebo dvojúhlové, v současné době se používají
spojky ploché. Pro spojení kolejnic tvaru T se používají spojky T 1, T 4, v tunelech T 2 (kratší spojka s menší roztečí
otvorů pro spojkové šrouby). Pro spojení kolejnic tvaru S 49 se užívají spojky T 4, S a S 1 (kratší spojka s menší
roztečí otvorů pro spojkové šrouby). Pro kolejnice R 65 se užívají spojky R, pro kolejnice tvaru UIC 60 spojky U 60I.
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
b) c)a) d)
Průřezy kolejnicových spojek a) spojka R, b) spojka U 60I, c) spojka S, d) spojka T 4
Nastavení spár kolejnicových styků
Teplota kolejnice Velikost dilatačních spár pro kolejnice v délce
[mm]
od [°C] do [°C] 15 m 20 m 25 m
nižší -25 10 15 20
-24 -15 9 13 17
-14 -7 8 11 14
-6 +2 7 9 12
+3 +10 5 7 9
+11 +20 3 5 6
+21 +30 1 2 3
+30 vyšší 0 0 0
Nastavení dilatační spáry při zřízení koleje je závislé na teplotě kolejnicové oceli. Největší dilatační spára ve
stykované koleji je 20 mm.
kolejnicespojka
sevřená spára
montážní spára
d
1d
2
a
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
dříkšroubu
rozevřená spára
Spojkové šrouby jsou namáhány podle intenzity utažení tahem, matice spojkových šroubů je proti uvolňování
zajištěna dvojitým pružným kroužkem. Po vyčerpání dilatační spáry při zkrácení kolejnic jsou spojkové šrouby
namáhány také smykem. Spojkové šrouby jsou umístěny maticemi směrem k ose koleje, což umožňuje jejich
snadnou vizuální kontrolu.
Použitá a doporučená literatura
[1] SŽDC s.o: Předpis S3 Železniční svršek. Schváleno generálním
ředitelem SŽDC dne 3.6.2008 pod č.j.: 9675/08-OP, účinnost od 1. října
2008
[2] ESVELD, C., Modern Railway Track. Second Edition. Delft, MRT –
Production, 2001, 2nd ed. 654 p. ISBN 90-800324-3-3
[3] PLÁŠEK, O. Železniční stavby. Návody do cvičení. 2.doplněné vyd.,
Brno: CERM, s.r.o. Brno, 2003. 110 str. ISBN 80-7204-267-X
[4] KLIMEŠ, F.: Železniční stavitelství II. SNTL, ALFA, 2. přepracované
Konstrukce železničního svršku. Kolejnice
vydání, Praha 1981, 312 str.
[5] Voestalpine Schienen Gmbh: Profile Programm. Section Programm
[6] SŽDC s.o: Služební rukověť. Výkresy materiálu pro železniční svršek.
Kolej