přednáška 11

LOGpen
běžný
asfalt
PI = 0 modifik.
asfalt PI = − 1,5
LOG T (°C) 25 25 LOG T (°C)
6
2. Reflexní trhliny
Při výstavbě cementem zpevněných nebo stabilizovaných podkladů, stejně jako u betonu,
dochází při tvrdnutí vrstvy ke smršťování, které vyvolá ve vrstvě tahová napětí vyšší než je
pevnost materiálu vrstvy, což způsobí vznik příčných trhlin přes celou šířku vrstvy. Čím vyšší
je pevnost betonu nebo zpevněného stabilizovaného podkladu, tím menší je vzdálenost mezi
trhlinami. Vzdálenost se pohybuje mezi 3 až 30 m. Po vzniku smršťovacích trhlin dochází k
jejich rozevírání a uzavírání v závislosti na teplotě vrstvy. Pokud je vrstva překryta
asfaltovými vrstvami, spojením vrstev tohoto podkladu se pohyby teplotní roztažnosti přenáší
do asfaltových vrstev a trhlina začne prorůstat až na povrch vozovky. Rozšiřování a
uzavírání trhlin pokračuje, trhlinami proniká voda a trhliny jsou vyplňovány pískem a
nečistotami. Těmito vlivy dochází k těmto stadiím trhlin:
• úzká trhlina,
• široká trhlina
• odlamování hran trhlin,
• narušování spojení mezi asfaltovými vrstvami a vznik podružných trhlin jako trhlin
mozaikových,
• vytváření hrbolu při vyplněných trhlinách a teplotních pohybech vrstev.
Tato porušení jsou schematicky níže znázorněna:

Obr. 5 Postupný vývoj reflexních trhlin
3. Mozaikové trhliny
Pokud nejsou asfaltové vrstvy vzájemně spojeny (další vrstva byla kladena na vlhký, mokrý a
znečištěný povrch nebo nebyl proveden spojovací postřik apod.), dochází při jejich zatížení k
namáhání mnohem většímu než při jejich spojení (je na místě přirovnání zatížení plného
dřevěného trámu a stejného profilu složeného z volně položených nespojených prken). Při
opakovaném zatěžování nespojených vrstev, zejména vrstvy obrusné, tak dochází v nejvíce
namáhaném průřezu a v bodě jakéhokoliv oslabení vrstvy (porušené kamenivo, velké
kamenivo, mezerovitost ve směsi a pod.) k narušení spojení mezi vzájemně dotýkajícími se
zrny směsi. Toto narušení dá podnět k vývoji trhliny, která prorůstá směsí na povrch
vozovky. Trhlina se počne šířit souběžně se směrem pohybu vozidel, prodlužuje se a větví,
jak sleduje všechna náhodná oslabení vrstvy. Trhliny se spojují zahušťují a vznikají
mozaikové trhliny jako síť trhlin o vzájemných vzdálenostech odpovídajících až přibližně
tloušťce nespojené vrstvy.
Vývoj mozaikových trhlin lze rozdělit do stadií:
• vznik krátké, sotva patrné trhlinky,
• nepravidelná podélná úzká trhlina uvnitř, častěji vně stopy těžkých nákladních vozidel,
• větvení trhliny do stop vozidel i mimo stopu, vznikají rozvětvené trhliny,
7
• spojování trhlinek v síť trhlin,
• zvětšování a zahušťování sítě trhlin,
• vylamování částí vrstvy mezi trhlinami a vznik výtluků.
Nepravidelnými a mozaikovými trhlinami proniká do spojení vrstev voda, která vlivem
zatížení je pod tlakem rychle vytlačena (části narušené vrstvy "pumpují") a eroduje vrstvy.
Trhliny se tak rozšiřují a vrstva se při hranách snižuje. Tento jev napomáhá vytváření
výtluků.

4. Trhliny v konstrukci vozovky
Opakovaným zatěžováním v místě nejvyššího namáhání (pod středem zatížení) na spodním
líci asfaltových vrstev dojde v důsledku poddimenzování konstrukce vozovky nebo
v důsledku snížené únosnosti podloží ke vzniku narušení spojení mezi zrny a zárodku trhliny.
Trhlina se šíří na povrch vozovky a do délky. Dosáhne-li povrchu vozovky, vozovkou se
dostane voda do podloží, jehož únosnost se zvýšeným obsahem vody a rozbřídáním dále
ještě více sníží. Dochází ke zvýšenému namáhání trhlinou oslabeného průřezu a zvýšenému
namáhání podloží. Trhliny se šíří, spojují v síť, méně hustou než u mozaikových trhlin (síť
odpovídá vyšší tloušťce vrstev), ale hlavně dochází k zatlačování vozovky do podloží, vyvíjí
se trvalá deformace vozovky.
Trhliny v konstrukci mají postupně tento vývoj:
• podélná trhlina ve stopě vozidel,
• trhlina se rozšiřuje, prodlužuje a větví,
• síťové trhliny,
• podélný hrbol,
• prolomení vozovky.

5. Jiné trhliny
Jiné, méně časté trhliny:
• trhliny obrusné vrstvy ve tvaru srpu vzniklé posunem nespojené obrusné vrstvy
vodorovným zatížením (brzděním, rozjížděním vozidel),
• smykové trhliny lemující poruchy zemního tělesa usmyknutím, poklesem, propadem a
pod.
• podélné trhliny mrazovým zdvihem středu vozovky (pokud na krajích vozovky leží sníh).

- Deformace vozovky
Tyto deformace mohou vzniknout následkem:
• dohutnění vrstev vozovky, podloží a zemního tělesa,
• porušení stability zemního tělesa (např. usmyknutím),
• namáhání podloží opakovanými přejezdy vozidel (část stlačení podloží při každém
přejezdu vozidla zůstane jako trvalá deformace),
• ztráty únosnosti vozovky způsobená pronikáním vody do podloží propustným krytem
(štěrkový, dlážděný, penetrační makadam) nebo asfaltovými vrstvami porušenými
trhlinami, špatným nebo porušeným odvodněním,
• dohutnění zásypů objektů (mostů, propustků a jiných podpovrchových konstrukcí), rýh,
oprav inženýrských sítí a pod.,
• vyplavení zemního tělesa do kanalizace, odvodňovacích systémů a chrániček kabelů.
8
Pro další použití se nasbírané poruchy sumarizují a skupinám poruch se přiřazují možné
technologie oprav. Dále existuje pro všechny druhy poruch tzv. matice poruch, kde je ke
každému typu poruchy na základě dlouhodobých sledování vývoje poruch uvedena vývojová
křivka (jak se porucha bude plošně šířit).
Kromě souboru s nasbíranými poruchami je zapotřebí pro správný výpočet údržbových
opatření pomocí programu systému hospodaření s vozovkou naplnit údaji i následující
soubory :
• soubor šířek pro výpočet ploch
• soubor dopravního zatížení
• soubor s cenami jednotlivých technologií
• soubor s životnostmi těchto technologií
• soubor s konstrukčními vrstvami