Vypracované otázky ke zkoušce

tím neúctu, nerespekt toho, kdo ta pravidla stanovil(Boha)
Problém je v tom, že někteří lidé podle pravidel jednají, ale nejsou s nimi vnitřně ztotožnění(aby jimi nebylo opovrhováno)
Ježíš udělal z pravidel jen jedno -» jsme vedeni láskou k druhému, když máme někoho rádi, nebudeme ho okrádat, zabíjet…ale budeme jednat ve shodě s těmito pravidly
„Miluj a pak čiň, co chceš.”
-pak už není třeba žádná pravidla, pak se lidské jednání nedostane do rozporu s pravidly
Fáze lidského jednání: -vždy se nacházíme v nějaké situaci, nějak si ji vykládáme, snažíme se jí rozumět, poznáváme možnosti, které se té situace týkají, stojíme před možnostmi, které se s touto situací otvírají
-snažíme se uskutečnit nějaké vytyčené cíle
-stojíme před prostředky k dosažení cílů
-naším jednáním ovlivňujeme druhé
-stojíme před otázkou jak budou druzí naše jednání hodnotit(jde hlavně o ty, kterých se naše jednání týká)
-můžeme se setkat s tím, že naše jednání vede k jiným cílům, důsledkům, než jsme původně zamýšleli
-zamýšlíme se nad otázkou Do jaké míry jsme za ty nechtěné důsledky zodpovědní, zdali to naše jednání je ve shodě s mravními zásadami
-dospíváme k nějakým výsledkům, které hodnotíme s cíli, které jsme si vytyčili; může se stát, že ostatní odsuzují naše jednání, nastane pocit viny, výčitky
-snažíme se to napravit, odčinit ty postižené
14. Aristotelova nauka o ctnosti
-síla poznání pravidel spravedlnosti nás vede k tomu, že už neumíme jednat jinak než spravedlivě
-ctnost je něco, co člověk nezíská na základě své přirozenosti; nerodí se s ní
-rodí se s možností osvojit si ctnosti a nectnosti
-pokud jsme vedeni abychom opakovaně jednali spravedlivě, zabudujeme si tuto skutečnost a je pro nás přirozená
-nelze úplně opomenout vědomí o tom, co je v našem životě dobré a špatné
-praktická(týká se našeho jednání) x teoretická moudrost
-podle praktické moudrosti nás zajímá cíl(dobro) ve smyslu dobrého života jako celku, nejde jenom o dobro
-musíme vědět o dobrých prostředcích k dosažení tohoto cíle
-je třeba proměňovat ty prostředky ve vztahu k měnícím se životním zkušenostem
-učení o ctnosti je podle Aristotela spojeno s poznáním, které přináší praktická moudrost
Otázka zda je naše mravní chování v rozporu či v souladu s mravními hodnotami: Podle Aristotela je lidské jednání ctnostné(hodnotné) pokud je ve shodě s mravními pravidly(chceme-li být bohatí-šetříme..)
15. Kantova etika principu, utilitarismus
U Kanta není žádný cíl-řídíme se rozumem
„Jednej tak, aby princip tvého jednání mohl být obecně platným zákonem.”
Kant to nazývá „kategorický imperativ”
-Kant se domníval že člověk je bytost dvou světů
-podle něj my jako biologický tvar nemůžeme jednat nesprávně
-biologické potřeby potřebují své uspokojení-nutné jednání určené přírodními zákony
-my sami jako rozumné bytosti nahlížíme v oprávněnost kategorického imperativu
-člověk je bytost přírodní a současně svobodná a mravní(svobodná i nesvobodná bytost)
-Kant svobodu spojuje s tím, že je jasně omezena
-k druhým musím přistupovat jako ke svobodným bytostem- nemůžeme jim určit jak mají jednat
„Jednej tak, aby druhý byl cílem tvého jednání nikoli prostředkem k dosažení cílů.”
Utilitarismus-jiný pohled na mravní hodnotu našeho jednání
-na otázku, co činí naše jednání mravně hodnotným odpovídá „Je to výsledek toho, jak je naše jednání hodnoceno.”
-naše jednání by mělo vést k maximální míře štěstí max.počtu lidí
-štěstí: - štěstí je pozitivní citový prožitek
- hédonistická etika-pozitivní citový prožitek ve smyslu slasti(pležr)
- hed.etika-praktické uskutečňování této etiky, tuto etiku vyvrací př.Sofiin svět
-učitel vysvětluje žákyni hed.etiku tak, že když má ráda čokoládu, ať si koupí za veškeré úspory čokoládu-výsledek-je nešťastná protože nemá žádné peníze
-Utilitarismus vychází z toho, že člověk je veden empatií-vžitím do citového života druhých-poznáváme cíle druhých
-není čistě individualistický
-štěstí je nějak kvantifikováno, má nějakou velikost, intenzitu..
Jak snadno(obtížně) je štěstí dostupné? Jak je intenzivní?
-můžeme pozorovat štěstí z hlediska kvality(větší štěstí, menší štěstí)

16. Podle jakých etických principů by měla být utvářena lidská společnost?
příběh z 9.kapitoly Lukášova evangelia
-pocestný přepaden na cestě do Jeruzaléma, po cestě kráčí další poutníci(každý má své poslání, nikdo si přepadeného nevšimne), pak přejde milosrdný samaritán, který se pocestného ujme, naloží ho na vozík a odveze ho vesnice, hostinskému zaplatí aby u něj mohl pocestný pár dní pobývat než se zotaví
-samaritán vykonal dobro vůči pocestnému
-příklad lidského jednání ve smyslu konání individuálního dobra
-prostřednictvím nějakého zásahu proti lupičům zajistím další dobro pro další lidi, kteří se vydají z Jericha do Jeruzaléma-dobro obecné
-umožňuje nám sledovat své dobro individuální
-uskutečnit obecné dobro je neuskutečnitelné pro někoho s omezenými možnostmi-vyžaduje spolupráci s jinými-závisí na spolupráci
-samaritán nahlásí loupež 1)policie reaguje ihned-lupiči jsou za mřížemi
2)policisté nemají čas-jsou jedna ruka s těmi zločinci
-závisí na kvalitě vzájemné spolupráce
Obecné dobro-nejen pravidla vzájemného soužití, instituce, které si vynucují dodržování pravidel, také vnitřní kvalita občanů, která je nutí k tomu, aby ta pravidla dodržovala
-materiální statky, které jsou dodržovány vzájemnou solidaritou lidí
-distribuovat obecné dobro
definice-souhrn sociálních předpokladů pro individuální rozvoj jedince
Spravedlnost-nedobrovolná-distributivní
-kritéria spravedlivého rozdělování-přinesu dort a stojím před problémem jak ho rozdělit
-rozhodnu se rozdělovat podle zásluh(např. u zkoušky)-spravedlivé rozdělování obecného dobra podle určitých kritérií má své nedostatky i dostatky
Vztah ke státu, vztah občan x stát
Jak může být spravedlivý stát v rozdělování obecného dobra? -»souhrn pravidel-právní systém
Spravedlivě jednáme vůči státu, když dodržujeme jeho zákony
Spravedlnost smluvních ujednání-uzavíráme smlouvy(dobrovolně vstupujeme do vztahu)
-práci za mzdu, peníze za zboží…
-tážeme se na kritéria práce(mzda…)
nedobrovolné směny-odehrává se v tajnosti-nevíme o nich
-použito násilí-někdo byl o něco připraven nedobrovolně(loupež, krádež)
-jde o podvod, který byl na nás spáchán
spravedlnost nápravná-dožadujeme se toho, aby ten co nás poškodil utrpěl škodu, kterou nás poškodil(ve prospěch nás)
Subsidiarita-potřebuji uskutečňovat obecné dobro podle svých vlastních představ
-kompetence při uskutečňování obecného dobra
společenství by mělo obecné dobro uskutečňovat(vědí jaké dobro je pro ně nejlepší), nadřazené společenství by nemělo zasahovat
-rodina, obec, kraj, stát(nadřazená a podřazená společenství)
příklad-RODINA-výchova potomků-stát by neměl zasahovat, je-li vše v pořádku
-když rodina není schopna vykonávat obecné dobro-pak zásah nadřazeného společenství
s ostatními být Solidární-řídit se principem solidarity
-můžeme projevit k jednotlivcům, nadřazené společnosti, znevýhodňovaným skupinám, se státem, utlačovaným menšinám…
-prostupuje ve všech výše uvedených skupinách-je jejich předpokladem
Společnost není chápána jako prostor fyzické existence-byla chápána jako prostor mravní zodpovědnosti za společenské záležitosti(dobro, spravedlnost…)
-ne všichni, kteří jsou v prostoru společnosti jsou schopni mravní zodpovědnosti ke společným záležitostem
-všechny principy mohou nalézt uplatnění jen ve společnosti s mravní zodpovědností ke společným záležitostem