Otázky

1. Ekonomie a její předmět. Pozitivní a normativní ekonomie. Metody zkoumání a ekonomické zákony.
Ekonomická teorie = teorie, která zkoumá ekonomiku (= národní hospodářství) a její mechanismus na obecné úrovní
Ekonomie = teorie ekonomického rozhodování, tzn. volby alternativ ekonomických subjektů s cílem dosáhnou maximalizace výhody (výnosu) při nejmenší ztrátě (nákladu, oběti)
Dělení ekonomie:
mikroekonomie a makroekonomie
mikroekonomie
zkoumá chování tržních subjektů, jak se rozhodují a jaké jsou jejich interakce na různých trzích, také studuje fungování dílčích trhů
zabývá se volbou v podmínkách vzácnosti
makroekonomie
zkoumá národní hospodářství jako celek
studuje výkonnost ekonomiky, nezaměstnanost, inflaci, státní rozpočet apod.
mikroekonomie a makroekonomie jsou navzájem provázané
pozitivní a normativní ekonomie
pozitivní ekonomie
snaží se analyzovat fakta, objektivně je vyhodnocovat, využívá statistická šetření
popisuje ekonomický život takový, jaký opravdu je
normativní ekonomie
hodnotí ekonomický život a ukazuje, jaký by měl být
jejím cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému
Metody zkoumání ekonomické reality:
teoretické zkoumání
pro zkoumání ekonomické reality je třeba použít abstrakci
proces teoretického zkoumání:
definování proměnných, které se vztahují ke zkoumanému ekonomickému problému
stanovení předpokladů a podmínek, za kterých lze teorii uplatnit
formulace hypotézy
ověření pravdivosti v praxi
ekonomická analýza
předpokládá, že lidé se rozhodují racionálně - sledují výhradně svůj soukromý zájem a cíl
člověk se musí rozhodnout mezi určitými alternativami podle toho, jaký užitek a jakou ztrátu mu přinesou
matematická analýza
využívá se zejména v mikroekonomii
ekonomická realita se však matematickým výpočtům blížit nemusí (je to abstrakce)
modely ekonomické reality
zjednodušení reality - modely ukazuj základní vztahy mezi proměnnými
na základě určitých předpokladů se vytvoří hypotéza a ta se musí ověřit v praxi
Zákon klesajících výnosů:
výnos z výrobního faktoru = podíl množství výstupu a množství vstupu
čím vyšší číslo, tím je výroba efektivnější
přírůstky výroby zajišťované přidáváním pouze jednoho vstupu (ostatní zůstávají konstantní), jsou od určitého počtu přidaných jednotek stále menší a menší
3. Pravidla ekonomické volby v podmínkách vzácnosti (míra oběti, MMS, hranice výrobních možností.
uspokojování lidských potřeb je nekonečný proces - uspokojení jedné potřeby vyvolává potřeby další (= nenasycenost spotřebitele)
lidé využívají na uspokojení svých potřeb přírodní zdroje
Statek = věc, která je schopna uspokojovat potřeby
Vlastnosti statku:
užitečnost = schopnost uspokojovat lidské potřeby
vzácnost = omezená dostupnost daného statku
Dělení užitečných statků:
volné statky
je jich velice málo (např. vzduch, mořská voda)
vzácné (ekonomické) statky
z hlediska času a prostoru je vzácná většina statků ( musíme je vyrábět
Ekonomická volba:
vyplývá ze vzácnosti statků
abychom získali určitou věc, musíme se většinou vzdát jiné věci
spotřebitel nebo výrobce musí porovnávat přínos, který získá zvolením dané varianty, se ztrátou, kterou utrpí tím, že přichází o ostatní varianty (obětované příležitosti)
Rostoucí míra oběti u výrobce:
HVM = hranice výrobních možností
HVM- danou technologií může firma vyrábět pouze takové kombinace statků q1 a q2, které jsou na křivce HVM
rostoucí míra oběti - výrobce zvyšuje produkci statku q1 na úkor produkce statku q2
- vzroste-li produkce statku q1 o jednotku, klesne produkce q2 pokaždé o větší množství
( firma přináší stále větší oběť na získání přírůstku jiné výhody
mezní míra substituce
MMS = |-(q2 / +(q1| nebo opačně MMS = |-(q1 / +(q2|
Klesající míra oběti u spotřebitele:
klesající ochota k oběti - spotřebitel je ochoten na další jednotku statku q1 obětovat stále méně statku q2
mezní míra substituce
d q2d q1
MMS2/1 =MMS1/2 =
d q1d q2
4. Ekonomická koordinace (organizace ekonomických systémů). Tržní ekonomika a její charakteristika.
Ekonomické systémy:
zvykový systém
přírodní národy - tam, kde neexistuje ani trh ani direktiva (v pralese, daleko od měst)
přirozená dělba práce
některé zvyky přetrvávají dodnes i u nás (např. dědění živnosti na prvorozeného syna)
tržní systém
zakladatel Adam Smith
základem je fungování tržního mechanismu - střetávání se nabídky a poptávky
čistý tržní systém nikdy v realitě neexistoval (nejvíce se mu blížila Anglie na počátku 19. století)
příkazní (direktivní) ekonomika
centrální systém, kde stát vlastní všechny výrobní faktory (půdu, kapitál)
stát vše řídí direktivami shora
zatím se to nikde neosvědčilo
do určité míry jsou ale direktivy nutné
smíšená ekonomika
dnešní vyspělé ekonomiky
snaží se využít pozitivní prvky všech předchozích typů
systém s převahou tržních vztahů a různě silnými direktivami státu
Tržní ekonomika:
skládá se ze dvou skupin subjektů:
domácnosti
firmy
tyto subjekty se setkávají na třech trzích:
trh zboží a služeb
trh výrobních faktorů
finanční trh
svobodná ekonomická volba mezi alternativami
Charakteristiky tržní ekonomiky:
působení zákona nabídky a poptávky
peněžní směna statků
peněžní forma důchodů ekonomických subjektů (firem i domácností)
5. Trh a typy trhů, tržní subjekty. Základní ekonomická otázka (problém, co, jak, pro koho).
Základní ekonomická otázka:
ze snahy co nejefektivněji využít vzácné zdroje byly formulovány tři aspekty základní ekonomické otázky:
co vyrábět
jaké výrobky a služby vyrábět a spotřebovávat, v jakém množství, kvalitě a sortimentu
jak vyrábět
kolik kterých zdrojů využít, jakých kombinací výrobních faktorů, jakou zvolit techniku a organizaci práce, aby byla výroba efektivní
pro koho vyrábět
jak účelně rozdělovat vyrobené produkty a služby mezi členy společnosti
Trh = oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží
Typy trhů:
dělení podle územní působnosti trhů
trh místní - např. krajové speciality (karlovarské oplatky, moravské víno)
trh národní - trh v rámci státního celku
trh světový - mezinárodní obchod
dělení podle počtu zboží na trhu
dílčí trh - prodává a kupuje se na něm jediný druh zboží
agregátní trh - trh veškerého zboží
dělení podle předmětu koupě a prodeje
trh výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu)
trh peněz - velmi těsně souvisí s trhem kapitálu
trh produktů (výrobků a služeb)
Tržní subjekty:
domácnosti
na trh přicházejí za účelem uspokojení potřeb
vystupují jako kupující na trhu produktů a prodávající na trhu výrobních faktorů
firmy
= subjekty vyrábějící za účelem prodeje
vystupují jako prodávající na trhu produktů a kupující na trhu výrobních faktorů
stát (vláda)
vstupuje na trh, aby ho ovlivnil, odstranit jeho negativní dopady na ekonomiku a stimulovat jeho pozitivní vliv
vystupuje na trhu jako kupující i jako prodávající a také prostřednictvím zákonodárství
6. Poptávka a její křivka. Funkce poptávky; celkový výdaj spotřebitele.
Poptávka = ochota spotřebitele poptávat (nakoupit) určité množství statku při dané ceně
individuální poptávka (d - demand) = poptávka jednoho kupujícího nebo poptávka po produktu jednoho výrobce
tržní (dílčí) poptávka (D) = poptávka všech kupujících po určitém statku nebo službě (součet všech individuálních poptávek po daném zboží nebo službě)
agregátní poptávka (AD) = poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích
Marshallův zákon klesající poptávky:
spotřebitelé nakupují více statků, pokud cena klesá a méně statků, pokud cena stoupá
Funkce poptávky:
lineární funkce poptávky
vyjádřená ve tvaru P je funkcí Q: P = a - b(Q
D … křivka poptávky
a … maximální cena (při Q = 0)
- b … směrnice přímky -b = tg ( = derivace P podle Q
a/b … maximální množství (při P = 0)
Q = a/b - 1/b ( P - inverzní funkce poptávky
( vyjádření Q
nelineární funkce poptávky
je často ve tvaru hyperboly: Q = a + b ( 1/b

D
Celkový výdaj spotřebitele:
V = P ( Q
elastická poptávka - snížení ceny má za následek zvýšení celkového výdaje spotřebitelů
neelastická poptávka - snížení ceny vyvolá snížení celkového výdaje spotřebitelů
jednotkově elastická poptávka - změna ceny nemá vliv na celkový výdaj spotřebitele
7. Nabídka a její křivka. Funkce nabídky.
Nabídka = ochota prodávajících nabídnout určité množství zboží při dané ceně
individuální nabídka (s - supply) = nabídka jednoho výrobce určitého statku nebo služby
tržní (dílčí) nabídka (S) = nabídka všech výrobců určitého zboží (je součtem všech individuálních nabídek)
agregátní nabídka (AS) = celková nabídka určená objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat
Snaha o maximalizaci zisku:
každá firma mánáklady
příjem
výrobci jsou ochotni nabízet svou produkci za cenu, která jim uhradí náklady
zisk = příjem - náklady
Zákon rostoucí nabídky:
s růstem ceny roste nabízené množství (firma chce prodávat co nejvíce zboží za co největší ceny)
Funkce nabídky:
lineární funkce nabídky má tvar: P = m + n(Q
S … křivka nabídky
m … fixní náklady (nemění se s vyráběným množstvím Q)
n … směrnice přímky n = tg ( = derivace P podle Q
Q = - m/n + 1/n ( P - inverzní funkce nabídky
Celkový příjem výrobce:
R = P ( Q
R … příjem (revenue)
8. Determinanty poptávky a funkce poptávky (posuny "D" křivek).
= faktory ovlivňující poptávané množství daného produktu
Posun po křivce poptávky:
dochází k němu, když se mění cena statku a ostatní determinanty, které na poptávku působí jsou konstantní ( mění se pouze poptávané množství a ne celá poptávka
Posun křivky poptávky:
změna nominálního důchodu
zvýšení nominálního důchodu spotřebitele
při stejných cenách si spotřebitel může dovolit nakoupit větší množství daného statku
celá poptávková křivka se posune vpravo nahoru (parametr a se zvětší)
snížení nominálního důchodu spotřebitele
celá poptávková křivka se posune vlevo dolů (parametr a se zmenší)
( toto platí pro normální statky
inferiorní (méněcenné) zboží - s růstem nominálního důchodu nemusí jeho spotřeba růst, naopak spotřebitel přechází na kvalitnější druhy zboží a spotřeba inferiorních statků klesá
vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně
Druhy statků podle jejich vztahu k jiným statkům:
substituční zboží
daný statek může být ve spotřebě nahrazen jiným statkem (např. hovězí a vepřové maso)
komplementární zboží
statky, které jsou spotřebovávány společně (např. auto a benzín)
indiferentní zboží
změna ceny jednoho statku nemá žádný vliv na poptávku po jiném statku
poptávka se zvyšuje (křivka poptávka se posune doprava), jestliže:
cena substitutů se zvyšuje
cena komplementů se snižuje
poptávka se snižuje (křivka poptávka se posune doleva), jestliže:
cena substitutů se snižuje
cena komplementů se zvyšuje
ostatní vlivy
patří sem: móda, reklama, očekávání cenových změn, počet kupujících, preference spotřebitelů, demografické změny apod.
poptávka se zvýší, jestliže:
výrobek se stane módním
počet kupujících se zvýší
preference spotřebitelů se přesouvají z
jiných statků na daný statek
spotřebitelé v budoucnu očekávají vyšší
cenu statku nebo jeho nedostupnost
poptávka se sníží, jestliže:
počet kupujících se sníží
preference spotřebitelů se přesouvají
na jiné statky
spotřebitelé v budoucnu očekávají
nižší cenu statku
9. Determinanty nabídky a funkce nabídky (posuny "S" křivek)
= faktory ovlivňující nabízené množství daného produktu
Posun po křivce nabídky:
nabízené množství statku se zvyšuje s rostoucí cenou
ostatní determinanty jsou konstantní
Posun křivky nabídky:
ceny výrobních faktorů (práce, kapitál)
= složky nákladů na výrobu
růst cen výrobních faktorů
nabídka se snižuje (křivka nabídky se posune celá doleva)
pokles cen výrobních faktorů
nabídka se zvyšuje (křivka nabídky se posune celá doprava)
úroveň technologie a technický pokrok
dokonalejší technologie vede ke snížení nákladů na výrobu ( nabídka roste (celá křivka nabídky se posune doprava)
očekávání zvýšení ceny
omezení nabídky (křivka nabídky se posune doleva)
ostatní determinanty
např. počet subjektů vyrábějících daný statek, specifické faktory (přírodní vlivy apod.)
nabídka statku se zvýší, jestliže:
se zvýší počet výrobců
budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin)
nabídka statku se sníží, jestliže:
se sníží počet výrobců
se zvýší riziko podnikání
nastanou špatné klimatické podmínky (sucho, chladno)
10. Tržní rovnováha a mechanismus jejího utváření. Tržní cena.
Rovnováha na trhu jednoho statku = situace, kdy nabízené množství QS se rovná poptávanému množství QD a zároveň cena nabídky PS se rovná ceně poptávky PD
E … bod tržní rovnováhy
PE … rovnovážná cena PS = PD
QE … rovnovážné množství QS = QD
Výpočet rovnovážné ceny a rovnovážného množství u lineárních funkcí nabídky a poptávky:
PD= a - b(QPS = m + n(Q
a(n + b(ma - m
PE = QE =
b + nb + n
tržní cena = cena, za kterou se skutečně obchoduje
ve skutečnosti se nabídka a poptávka stále mění a rovnováha se dlouho neudrží
Mechanismus utváření tržní rovnováhy:
přebytek zboží QS > QD
tržní cena je větší než rovnovážná cena ( nabízené množství > poptávané množství
dochází ke konkurenci na straně nabízejících ( snížení ceny ( zvýšení poptávky
rostoucí poptávka a klesající nabídky zpětně zastaví pokles tržní ceny a trh směřuje k bodu rovnováhy
nedostatek zboží QS < QD
tržní cena je nižší než rovnovážná cena ( poptávané množství > nabízené množství
konkurence na straně kupujících ( jsou ochotni zaplatit větší cenu ( zvýšení nabídky
cena roste až na rovnovážnou úroveň
11. Renta (přebytek) spotřebitelů a výrobců.
tržní cena je stanovena rovnováhou na trhu a nemůže ji ovlivnit ani kupující ani prodávající (dokonalá konkurence)
Renta spotřebitele:
každý spotřebitel je ochoten dát za statek jinou částku peněz (pro každého má daný výrobek jiný užitek)
když je spotřebitel ochoten dát za dané množství statku více peněz, než je tržní cena, uskutečňuje rentu (přebytek) spotřebitele
(a - PE) ( QE
RD =
2
Renta výrobce:
když je výrobce ochoten nabízet dané množství statku za menší cenu, než je tržní cena, realizuje rentu (přebytek) spotřebitele
(PE - m) ( QE
RS =
2
13. Vliv změn poptávky a nabídky na tržní rovnováhu. Teorém pavučiny.
komparativní stabilita - původní rovnovážný bod se posune do nového z důvodu změn determinant působících na poptávku a nabídku (změní se parametr a nebo m nebo oba najednou a tím se změní i rovnovážná cena a množství)
Změny poptávky:
pokles poptávky - vede k poklesu rovnovážné ceny a rovnovážného množství
růst poptávky - vede k růstu rovnovážné ceny a rovnovážného množství
pokles poptávkyrůst poptávky
změna poptávky při absolutně pružné nabídce - mění se pouze rovnovážné množství
změna poptávky při absolutně nepružné nabídce - změní se pouze rovnovážná cena
Změny nabídky:
pokles nabídky - vede k růstu rovnovážné ceny a poklesu rovnovážného množství
růst nabídky - vede k poklesu rovnovážné ceny a růstu rovnovážného množství
pokles nabídkyrůst nabídky
změna nabídky při absolutně pružné poptávce - mění se pouze rovnovážné množství
změna nabídky při absolutně nepružné poptávce - mění se pouze rovnovážná cena
Současná změna nabídky a poptávky:
musíme znát konkrétní velikost posunů obou křivek, abychom mohli zjistit, jak se změní rovnovážné množství a cena
současný růst nabídky a poptávky
vždy vzroste rovnovážné množství, cena může vzrůst, klesnout nebo zůstat konstantní
změna ceny závisí na elasticitě (sklonu) poptávky a nabídky
růst poptávky a pokles nabídky
zvýšení rovnovážné ceny, změna množství může být různá
růst nabídky a pokles poptávky
snížení rovnovážné ceny
Teorém pavučin:
= dynamický pohled na utváření tržní rovnováhy
ve skutečnosti reakce tržních subjektů na změněnou situaci na trhu trvají určitý čas
většinou trvá déle přizpůsobit změně nabídku než poptávku (poptávka se přizpůsobuje jako první)
konvergující pavučina (trh s tlumenými oscilacemi)
křivka nabídky má větší skon než křivky poptávky (n > b)
v tomto případě se na trhu obnovuje rovnováha
divergující pavučina (trh s explozivními oscilacemi)
křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky (b > n)
v tomto případě se trh vzdaluje od bodu rovnováhy (prohlubuje se nerovnováha na trhu)

stabilní pavučina (stabilní oscilace)
sklon křivky poptávky je stejný jako sklon křivky nabídky (b = n)
nerovnováha na trhu se ani neprohlubuje ani neodstraňuje
14. Cenová elasticita (pružnost) poptávky. Bodová a intervalová elasticita.
Elasticita (pružnost) poptávky = číselné vyjádření reakce spotřebitelů při rozhodování o nákupu na změnu ceny, důchodů a změnu ceny jiného zboží
cenová elasticita poptávky - vyjadřuje, jak budou spotřebitelé reagovat na změnu ceny zboží (o kolik procent se změní poptávané množství, změnila-li se cena o 1 procento)
% změna množství Q (Q / Q
ED = =
% změna ceny P (P / P
ED ( (- ( ; 0 > … cenová elasticita poptávky je záporné číslo, protože křivka poptávky má klesající charakter
Intervalová cenová pružnost poptávky:
= elasticita mezi body
Q1 … poptávané množství před změnouP1 … cena před změnou
Q2 … poptávané množství po změněP2 … cena po změně
(Q = Q2 - Q1(P = P2 - P1
(QPQ2 - Q1 P1 + P2
ED = ( = (
(PQ P2 - P1 Q1 + Q2
|ED| > 1 … elastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá více než jednoprocentní pokles poptávaného množství)
|ED| < 1 … neelastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá méně než jednoprocentní pokles poptávaného množství)
|ED| = 1 … jednotkově elastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá jednoprocentní pokles poptávaného množství)
|ED| ( ( … dokonale elastická poptávka (jednoprocentní změna ceny vyvolá nekonečně velkou změnu v poptávaném množství)
|ED| = 0 … dokonale neelastická poptávka (změnou ceny se poptávané množství nemění)
Bodová pružnost poptávky:
= elasticita v bodě
(QP1P(P
ED = (neboED = ( , kde s =
(PQsQ(Q
Determinanty cenové elasticity poptávky:
dostupnost blízkých substitutů
zboží s dobrými substituty - vetší pružnost poptávky (např. mandarinky-pomeranče)
zboží bez blízkých substitutů - nízká elasticita poptávky (např. vejce)
nezbytnost statků
nezbytné statky - spíše nepružná poptávka (např. základní potraviny)
luxusní statky - vysoká elasticita poptávky (např. automobily)
podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu
čím je vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku
časový horizont
krátké období - nízká elasticita poptávky
dlouhé období - poptávka se stává pružnější
15. Důchodová a křížová elasticita (pružnost) poptávky.
Důchodová elasticita poptávky:
= závislost změny poptávaného množství na změně důchodu spotřebitele
% změna množství Q (Q / Q(QY
EY = = = (
% změna důchodu Y (Y / Y(YQ
EY ( < 0 ; ( ) … růst důchodu vyvolá růst poptávaného množství (podíl procentních změn je kladný) - platí pro normální statky
(Q / Q > (Y / Y ( EY > 1 … důchodově elastická poptávka (změna důchodu o 1 % vyvolá změnu spotřeby statku o více než 1 %) - luxusní statky
(Q / Q < (Y / Y ( EY < 1 … důchodově neelastická poptávka (změna důchodu o 1 % vyvolá změnu poptávky po statku nižší než 1 %) - nezbytné statky (základní potraviny)
(Q / Q = (Y / Y ( EY = 1 …jednotková důchodová pružnost poptávky
EY ( (- ( ; 0 > … růst důchodu vyvolá pokles poptávaného množství - inferiorní (méněcenné) zboží
Křížová cenová elasticita:
vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží QA reagovalo na změnu ceny jiného zboží PB
% změna QA (QA PB
EA,B = = (
% změna PB (PB QA
EA,B ( (- ( ; ( ) … křížová cenová elasticita může být kladné i záporné číslo
vypovídá o tom, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné
EA,B > 0 … substituční zboží (růst ceny substitučního statku B vyvolá růst poptávky po statku A, který se stává relativně levnějším)
EA,B < 0 … komplementární zboží (růst ceny komplementárního zboží B je provázen snížením