Otázky

množství statku A, ale i statku B)
16. Cenová elasticita (pružnost) nabídky a faktory na ni působící.
Cenová elasticita nabídky:
vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství, změní-li se cena o 1 %
% změna nabízeného množství Q (Q / Q
ES = =
% změna ceny P (P / P
ES > 0 … cenová elasticita nabídky je kladné číslo (od cenové elasticity poptávky se liší jenom znaménkem)
Q2 - Q1 P1 + P2
ED = (
P2 - P1 Q1 + Q2
Q1 … nabízené množství před změnouP1 … cena před změnou
Q2 … nabízené množství po změněP2 … cena po změně
ES > 1 … elastická nabídka
ES < 1 … neelastická nabídka
ES = 1 … jednotkově elastická nabídka
ES ( ( … dokonale elastická nabídka
ES = 0 … dokonale neelastická nabídka
Faktory působící na cenovou elasticitu nabídky:
náklady a možnost skladování
malá elasticita nabídky je u zboží s krátkou dobou trvanlivosti (nákladnější a obtížnější skladování) a také rostou-li s růstem produkce náklady rychle
technologie výrobního procesu
je-li možné stejnou technologií vyrábět substituční zboží, nabídka je pružnější
délka období
s délkou časového období se zvyšuje pružnost nabídky
17. Užitečnost statku v kardinalistické teorii; funkce celkového a mezního užitku a odvození funkce individuální poptávky spotřebitele.
Užitečnost statků:
objektivní hledisko
subjektivní hledisko - individuální charakteristika spotřebitele, zahrnuje jeho přání
Kardinalistická teorie užitku
užitek je fyzikální veličinou, která se dá přímo (kardinálně) měřit v peněžních jednotkách
funkce TU a MU se nazývají Mengerovské škály podle Karla Mengera
Celkový užitek (TU):
vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení ze všech jednotek statku, které spotřebitel užívá
Příklad:
Q
0
1
2
3
4
5
TU
0
6
10
12
13
13
MU
6
4
2
1
0

Mezní užitek:
vyjadřuje, o kolik se změní celkový užitek při spotřebě další jednotky statku
MU = (TU)' … derivace funkce celkového užitku
nebo
MU = TUi+1 - TUi … rozdíl sousedních hodnot TU
Zákon klesajícího mezního užitku (= 1. Gossenův zákon) - platí u většiny statků
v důsledku spotřeby statků dochází k nasycení potřeby spotřebitele ( jeho zájem o další jednotku je stále menší
spotřeba některých statků se však tímto zákonem neřídí (např. alkohol, drogy)
Odvození funkce individuální poptávky spotřebitele:
mezní užitek lze vyjádřit pomocí ceny: MU = P
individuální křivka poptávky spotřebitele kopíruje křivku mezního užitku
18. Axiomy volby spotřebního koše v ordinalistické teorii.
Indiferenční křivka:
= tzv. křivka lhostejnosti - z hlediska celkového užitku je spotřebiteli lhostejné jakou kombinaci na dané křivce využije
( všechny volby (např. A, B) na jedné indiferenční křivke jsou rovnocené (mají pro spotřebitele stejný užitek)
Axiomy (teoretická východiska) ordinalistické teorie:
axiom úplnosti srovnání
pořadí preferencí je úplné, umožňuje-li spotřebiteli seřadit všechny možné kombinace statků a porovnat je (existují volby lepší a horší)
axiom tranzitivnosti preferencí
jestliže spotřebitel preferuje kombinaci A před B a kombinaci B před C, pak platí, že dává přednosti A před C
axiom nenasycenosti (více je lépe než méně)
za jinak stejných okolností preferuje spotřebitel větší množství statku před množstvím menším (výjimka - např. při přejedení)
axiom konvexity
všechny indiferenční křivky jsou pro běžné statky klesající (mají zleva doprava dolů skloněný - konvexní - tvar)
při rostoucím množství statku klesá mezní užitek z něho vyplývající ( MMS je záporná
axiom kontinuity
na indiferenční mapě je nekonečně mnoho indiferenčních křivek, neexistuje místo, kde by žádná nebyla ( indiferenční mapa je spojitá
konvexita kontinuita
19. Indiferenční křivky při dané funkci celkového užitku spotřebního koše, vztahy mezi mezními mírami substituce a mezními užitky (model dvou statků).
Indiferenčí křivka = množina bodů vyjadřujících kombinace dvou statků, které mají pro spotřebitele stejný celkový užitek
body A,B,C,D,E … různé kombinace se stejným užitkem
- substituce statku q2 statkem q1
- na další jednotku statku q1 jsme ochotni obětovat stále méně statku q2
mezní míra substituce - vyjadřuje sklon křivky
( q2( q1
MMS2/1 =MMS1/2 =
( q1( q2
mezní užitek
vypočítá se jako parciální derivace funkce celkového užitku
ve dvoustatkovém modelu platí:
MMS2/1 = dq2/dq1 = - MU1/ MU2
MMS1/2 = dq1/dq2 = - MU2/ MU1
změna ve spotřebě obou statků vyvolá posun po indiferenční křivce
Indiferenčí křivky při dané funkci celkového užitku spotřebního koše:
obecnou rovnici indiferenční křivky odvodíme z funkce celkového užitku tak, že vyjádříme q1 nebo q2
funkce celkového užitku: U = q1( ( q2(
obecné funkce indiferenční křivky:
( U ( U
q1 = q2 =
q2( q1(
funkce celkového užitku: U = aq1 + bq2 + q1(q2
obecné funkce indiferenční křivky:
U - b(q2U - a(q1
q1 = q2 =
a + q2 b + q1
funkce celkového užitku: U = aq1 - bq2 + q1(q2
obecné funkce indiferenční křivky:
U + b(q2U - a(q1
q1 = q2 =
a + q2 - b + q1
20. Funkce celkového užitku spotřebního koše a mapa indiferenčních křivek. Základní modely substituce statků v podmínkách různých preferencí.
Mapa indiferenčních křivek = souhrn všech indiferencích křivek
na každé indiferenční křivce, je zakreslena kombinace dvou statků
čím je indiferční křivka vzdálenější (bližší) počátku, tím větší (menší) hladinu celkového užitku vyjadřuje
Modely volby spotřebního koše (příklady spotřebitelských preferencí):
model s omezenou substitucí statků
= indiferentní (nezávislé) statky - např. šaty a potraviny (ani jeden z těchto statků nemůžeme úplně nahradit tím druhým)
- křivky neprotínají osy
funkce celkového užitku:
U = q1( ( q2(… Cobb-Douglasova funkce
(, ( >0, ( + ( = 1
U ( (0; ()
q1, q2 > 0
model s neomezenou substitucí statků
= přímé substituty - jeden ze statků můžeme úplně nahradit druhým (např. pomeranče a mandarinky)
- křivky protínají osy
funkce celkového užitku:
U = aq1 + bq2 + q1(q2
U ( (0; ()
q1, q2 > 0
model s omezenou substitucí nezbytného a neomezenou substitucí zbytného statku
= nepřímé substituty - např. chleba (nezbytný statek) a videokazety (zbytný statek)
funkce celkového užitku:
U = aq1 - bq2 + q1(q2
U ( (0; ()
q1, q2 > 0
model dokonalé substituce
= dokonalé substituty - rozdíl mezi statky je pouze kvantitativní (např. balíček kávy po 200 g a dva balíčky kávy po 100 g)
funkce celkového užitku:
U = aq1 + bq2
U ( (0; ()
q1, q2 > 0
dokonalé komplementy
komplementy - statky, které se spotřebovávají najednou (např. auto + benzín)
dokonalé komplementy - spotřebovávají se v určitých pevných poměrech (např. čína + náplň)
nežádoucí statkystatky lhostejné
= statky se záporným užitkem
q1 … běžný statek
q1 … běžný statekq2 … lhostejný statek
q2 … nežádoucí statek
statky s měnícím se charakterem užitečnosti
- existují statky, jejichž užitečnost se mění s množstvím spotřebovávaného statku (např. káva je od určitého šálku škodlivá)
- od určitého bodu se mění sklon křivky (= charakter užitečnosti)
21. Rozpočtové omezení spotřebitele (rozpočtová linie); změny rozpočtových možností a jejich vliv na rovnováhu spotřebitele.
Y … důchod = počet peněžních jednotek, za které si může spotřebitel nakoupit statky
P1 … cena prvního statkuq1 … množství prvního statku
P2 … cena druhého statkuq2 … množství druhého statku
Y = P1( q1 + P2( q2
Rozpočtová přímka (= budget line, BL):
grafické vyjádření rozpočtového omezení spotřebitele

P2
MMS1/2 = -
P1
P1
MMS2/1 = -
P2
P1
tg ( = -
P2
spotřebitel nemusí vyčerpat celý důchod na nákup těchto dvou statku, v tom případě vznikne úspora a platí: P1( q1 + P2( q2 ( Y
Změny rozpočtového omezení spotřebitele:
změna důchodu spotřebitele
zvýšení důchodu spotřebitele - rozpočtová přímka se rovnoběžně posune směrem nahoru
snížení důchodu spotřebitele - rozpočtová přímka se rovnoběžně posune směrem dolů
změna ceny statku
změní se sklon rozpočtové přímky
(a) zvýšení důchodu (b) zvýšení ceny P1
22. Maximalizace celkového užitku spotřebního koše a vlastnosti bodu rovnováhy spotřebitele.
Rovnováha spotřebitele:
pouze jedna z indiferenčních křivek se dotýká rozpočtové linie v určitém bodě jako tečna
E … equilibrium (= bod rovnováhy, optimum spotřebitele)
- optimální úroveň pro spotřebitele z hlediska cen i příjmů
Druhý Gossenův zákon:
v bodě optima spotřebitele platí, že MMS na indiferenční křivce se rovná MMS na rozpočtové linii
( proměny mezních užitků v optimální kombinaci rovné MMS se rovnají cenovým relacím
MU2 P2
- MMS2/1 = =
MU1 P1
Maximalizace užitku spotřebního koše:
hledáme takovou kombinaci q1 a q2, která má maximální užitek U
současně musí platit druhý Gossenův zákon a vztah Y = P1( q1 + P2( q2
maximalizace užitku při neomezené substituci obou statků
funkce celkového užitku: U = a(q1 + b(q2 + q1(q2
MU1 (U/(q1a + q2 P1
= ==
MU2 (U/(q2b + q1 P2
řešením této rovnice společně s rovnicí rozpočtové přímky dostaneme optimální množství q1 a q2, kterým spotřebitel maximalizuje užitek spotřebního koše
Y + a(P2 - b(P2 Y - a(P2 + b(P2
q1 = q2 =
2(P1 2(P2
maximalizace užitku při omezené substituci statků
funkce celkového užitku: U = q1c ( q2d
MU1 (U/(q1c(q2 P1
= = =
MU2 (U/(q2d(q1 P2
optimální q1, q2:
c Y dY
q1 =( q2 = (
c + d P1 c + dP2
23. Důchodový a substituční efekt změny tržní ceny statků ve volbě spotřebního koše (statistický rozklad).
Důchodový efekt = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (tzv. kupní síly)
Substituční efekt = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším (odklon od jednoho statku k druhému)
Metoda statistického rozkladu:
jsou dány funkce poptávky po statcích q1 a q2 následujícího tvaru:
q1 = a1 ( Y/P1 + b1 ( P2/P1 + C1
q2 = a2 ( Y/P2 + b2 ( P1/P2 + C2
Y … příjem na nákup daných statků
C … parametr
a1 ( Y/P1 + b1 … zachycuje vliv změny P1 na reálný důchod a tím i q1
b1 ( P2/P1 … zachycuje vliv změny P1 na cenové relace a tím i na q2
původní cena prvního statku … P10
nová cena prvního statku … P11 = P10 + (P1
výchozí stav:
q10 = a1 ( Y/P10 + b1 ( P20/P10 + C1
q20 = a2 ( Y/P20 + b2 ( P10/P20 + C2
stav po změně ceny P1:
q11 = a1 ( Y/P11 + b1 ( P20/P11 + C1
q21 = a2 ( Y/P20 + b2 ( P11/P20 + C2
celkový efekt = důchodový efekt + substituční efekt: (qTE = (qDE + (qSE
(q1 = q11 - q10(q2 = q21 - q20

(q1TE = a1 ( (Y/ P11 - Y/ P10) + b2 ( (P20/P11 - P20/P10) =
= a1 ( Y/ P11 ( (P10 - P11)/P10) + b1 ( P20/ P11 ( (P10 - P11)/P10)

(q1DE(q1SE

(q2TE = b2 ( (P11 - P10)/P10 = (q2SE
(q2DE = 0
24. Odvození individuální poptávky spotřebitele z cenově spotřební či důchodově spotřební funkce; Engelova křivka.
Vliv změny nominálního důchodu na bod rovnováhy spotřebitele:
zvýší-li (sníží-li) se příjem na daný spotřební koš, posouvá se BL rovnoběžně doprava (doleva) ( vznikají nové body E vždy pro daný příjem
Důchodová spotřební křivka (ICC):
= soubor kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu; vzniká spojením rovnovážných bodů spotřebitele při různých důchodech
ICC pro různé typy statků:
Engelova křivka (EC):
vyjadřuje závislost mezi celkovým (nominálním) důchodem a nakupovaný množství určitého statku
EC pro různé typy statků:
Cenová spotřební křivka a odvození funkce individuální poptávky spotřebitele:
- jestliže známe výši důchodu spotřebitele a cena jednoho statku je konstantní, můžeme z cenové spotřební křivky odvodit křivku poptávky spotřebitele po statku, jehož cena se mění
25. Firma a stratifikace firem. Determinanty tržního chování firem, cíle firmy. Alternativní teorie firmy.
Firma = jeden z tržních subjektů
úkolem firmy je spojit ve výrobním procesu jednotlivé výrobní faktory a umožnit tak vytváření nových výrobků a služeb (tzv. produktů)
VF QVF … výrobní faktory
(input) FIRMA(output)Q … produkty
základní výrobní faktory:lidská práce, kapitál, půda
další výrobní faktory: vzdělávání (lidský kapitál), inovace atd.
naturální toky ve firmě = výrobní proces - přeměna výrobních faktorů na produkty
finanční toky ve firmě - porovnávání nákladů a tržeb
výrobní faktory se spotřebovávají: jednorázově (materiál) nebo postupně (stroje)
C (costs) … náklady = ekonomické vyjádření spotřeby výrobních faktorů ve firmě
ekonomický výstup - násobek množství vyrobených produktů a ceny za jednotku daného produktu T = Q ( P T … tržba
Determinanty volby nabídky statků a chování firmy na trhu:
tržní motivace vlastníka firmy určená ziskem
firma musí v dlouhodobém horizontu dosahovat zisku (krátkodobě může mít i ztrátu)
účelem firmy je vydělat - výroba je prostředkem k zisku
konkurenční prostředí v odvětví, ve kterém firma podniká
rozlišujeme konkurenci dokonalou a nedokonalou
v praxi se setkáváme pouze s nedokonalou konkurencí
realitou dokonalé konkurence je monopolistická konkurence
technické a personální podmínky výroby statku
jsou určeny produkční funkcí
základem výroby jsou technologie, které určují, kolik lidí musí být přiřazeno ke strojům
poměr kapitálu a lidské práce (je různý - při velkém kapitálu je potřeba méně zaměstnanců a naopak), patří sem také otázka vzdělanosti pracovníků
délka období, ve kterém se firma rozhoduje
rozlišujeme, zda se mění podíl kapitálu, rozsah výroby, rozmístění lidí na pracovišti apod.
velmi krátké období
nemůže se měnit množství q (= rozsah výroby)
krátké období
měníme rozsah jednoho výrobního faktoru (nejčastěji změna množství lidské práce) a rozsah výroby q
ostatní výrobní faktory jsou neměnné
dlouhé období
měníme rozsah dalších výrobních faktorů, zejména rozsah vloženého kapitálu
velmi dlouhé období
do výroby vstupuje vědeckotechnický pokrok (inovace, nové technologie)
Alternativní cíle firmy:
maximalizace obratu
růst firmy
maximalizace důchodu připadajícího na jednoho zaměstnance
neziskové firmy
atd.
26. Úloha zisku v tržní ekonomice, normální a ekonomický zisk firmy (pravidlo maximalizace ekonomického zisku). Explicitní a implicitní náklady (náklady ztracené příležitosti), celkové náklady.
Úloha zisku v tržní ekonomice:
růst zisku firmy motivuje jejího vlastníka ke zvýšení objemu nabídky statku
akumulace zisků firmy je určena na rozšíření výroby (= čisté investice)
celková výše zisku zabezpečuje odolnost firmy v tržní konkurenci
Náklady firmy:
explicitní (účetně vyjadřované) náklady
vyjadřují spotřebu jednotlivých výrobních faktorů
mzdové a ostatní osobní náklady
materiálové náklady (jednorázová spotřeba surovin)
odpisy (postupná spotřeba kapitálu) - provádí se jednou ročně, část pořizovací ceny se uvede do nákladů (u strojů, zařízení, budov, dopravních prostředků)
finanční náklady - nájmy, úroky, pojistné
implicitní náklady (= normální zisk)
plynou z ekonomické volby vyrábět určitý statek a ztratit tím zisky z jiných příležitostí
firma na ně musí vydělat, jinak by nemělo smysl vůbec podnikat
úrok z kapitálu - firma musí vydělat více, než kdyby se peníze uložily do banky
přirážka za riziko
renta z vlastnictví půdy - zisk by měl být větší než při pronájmu dané nemovitosti
odměna za podnikání - podnikatel musí získat více peněz, než kdyby se dal zaměstnat
Účetně vykazatelný zisk (B:
= bilanční zisk
(B = R - CBCB … explicitní náklady
Ekonomický zisk (:
= rozdíl mezi příjmem firmy z prodeje určitého množství statku a ekonomickými náklady na výrobu tohoto množství a jeho prodej
normální zisk firmy (N - je nutnou podmínkou existence firmy v odvětví; (N = (B - (
ekonomický zisk firmy - určuje rozsah zvolené produkce daného výrobku
vzniká jako přebytek účetně vykazatelného zisku nad normálním ziskem
( = R - C C = CB - (N … ekonomické náklady
Maximalizace funkce ekonomického zisku je hlavním cílem při odvozování nabídky firmy a její poptávky po výrobních faktorech
Analýza mrtvých bodů:
mrtvý bod - mění se ekonomický charakter firmy (zisková ( ztrátová)
27. Produkční funkce firmy a jejich základní typy; průběh průměrného a mezního produktu faktoru.
Produkční funkce = funkční vztah mezi množstvím vyrobených produktů a spotřebou výrobních faktorů
celkový produkt: Q = f (F1, F2, … , Fn)F1, F2, … , Fn … výrobní faktory
průměrný produkt : AP = Q / XX … daný výrobní faktor
vyjadřuje množství vyrobeného produktu na jednu jednotku výrobního faktoru
mezní produkt: MP = derivace Q podle X
vyjadřuje přírůstek vyrobeného produktu na jednotku přírůstku spotřebovávaného faktoru
Základní typy produkčních funkcí firmy:
lineární produkční funkce
Q = a ( X
AP = a
MP = a
progresivní produkční funkce
Q = X( ( > 1
AP = X(-1
MP = ( ( X(-1
degresivní produkční funkce
Q = X( 0 < ( < 1
AP = X(-1
MP = ( ( X(-1
progresivně degresivní produkční funkce
typický průběh produkční funkce u firmy
Q = aL + bL2 - cL3
AP = a + bL - cL2
MP = a + 2bL - 3cL2
A … inflexní bod - funkce se mění z progresivní na degresivní
A' … maximum MP B' … optimum (= maximum AP)
28. Substituce mezi faktory u produkční funkce. Izokvanta a přímka stejných nákladů (izokosta).
produkční funkce firmy v dlouhém období má dva proměnlivé výrobní faktory (nejčastěji práci a kapitál)
Izokvanta (= izoprodukční křivka) - představuje takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí může firma vyrobit stejný objem produkce
izokvanty mají klesající a konvexní tvar
Mezní míra technické substituce výrobních faktorů (kapitálu a práce):
= poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce
(K
MMTSK,L =
(L
určuje sklon izokvanty
Izokosta (= přímka stejných nákladů) - znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů, které jsou firmě maximálně dostupné při daných celkových nákladech
I … celková investice
PL … cena práceLmax = I / PL
PK … cena kapitáluKmax = I / PK
mapa izokvant
izokosta
Nákladové optimum firmy:
= bod, ve kterém se izokvanta dotýká izokosty
v bodě E platí:
MPLPL
=
MPK PK
MPL … derivace Q podle L
MPK … derivace Q podle K
29. Nákladová funkce firmy a její základní formy. Fixní a variabilní náklady. Vztahy mezi produkčními funkcemi a funkcemi technologických nákladů v různých případech produkčních a nákladových funkcí.
celkové náklady: TC = P1(X1 + P2(X2 + … + Pn(Xn
P1 … cena prvního výrobního faktoru
X1 … první výrobní faktor (např. počet pracovníků)
TC = FC + VC
FC .. fixní náklady - nemění se s rozsahem vyráběného Q (např. nájemné, odpisy)
VC … variabilní náklady - mění se s rozsahem Q (např. náklady na materiál)
průměrné náklady: AC = TC / Q
vyjadřují náklady na vyrobení jedné jednotky produktu
mezní náklady: MC = derivace TC podle Q
vyjadřují náklady na další přírůstek jednotky vyráběného produktu
Základní typy nákladových funkcí firmy u jednotlivých produkčních funkcí:
lineární produkční funkceprogresivní produkční funkce







TC = a + b(Q AC = a/Q +b TC = a + b(Q - c(Q2 AC = a/Q + b - c(Q
VC = b(QAVC = MC = b VC = b(Q - c(Q2 AVC = b - c(Q
FC = a AFC = a/Q FC = a AFC = a/Q MC = b - 2(c(Q


degresivní produkční funkceprogresivně degresivní produkční funkce
TC = a + b(Q + c(Q2AC = a/Q + b + c(Q
VC = b(Q + c(Q2AVC = b + c(Q
FC = a AFC = a/QMC = b + 2(c(Q
Funkce technologických nákladů u jednotlivých typů produkčních a nákladových funkcí:
jedná se vždy o inverzní funkce k produkční funkci (vyjádří se daný výrobní faktor)
lineární produkční funkce
X = 1/a ( Q
AC = 1/a
MC = 1/a
progresivní produkční funkce
X = ((Q
AC = 1/((Q
MC = 1/( ( 1/((Q
degresivní produkční funkce
X = ((Q
AC = 1/((Q
MC = 1/( ( 1/((Q
progresivně degresivní produkční funkce
X = f (Q)
AC = X / Q
MC = (X / (Q
30. Výnosy z rozsahu výroby a jejich účinky na průběh nákladových funkcí v dlouhém období.
v dlouhém období mohou firmy využít své zisky na rozšíření výrobní kapacity a ke svému růstu ( firma realizuje výnosy z