Otázky(2)

SKOT
1.masná plemena skotu - hereford, aberdeen angus, belgické bílomodré, charolais,
masný siementál, limousine, piemontese, blonde d´aquitane
mléčná plemena skotu - holštýnsko-fríský skot, jersey, ayshire, montbeliarde, brown swiss,
kombinovaná plemena skotu - slovenský, rakouský, český strakatý skot
hobby plemena skotu (pro zušlechtění krajiny) - skotský náhorní skot (highland), galloway, salers
2.masná plemena skotu chovaná u nás – belgické modré, charolais, aberdeen angus,
masný simentál, hereford, limousine
3.plemena skotu s velkým tělesným rámcem - holštýnsko-fríský skot, montbeliarde, charolais, blonde d´aquitane, salers, brown-swiss (střední až velký), český strakatý skot (střední až velký), masný siementál (střední až velký)
plemena skotu se středním tělesným rámcem - ayshire, hereford, aberdeen angus, limousin, belgické bílomodré
plemena skotu s malým tělesným rámcem - jersey, piemontese, galloway, highland (malý
až střední)
4.extenzivní plemena skotu
○je po většinu roku chované venku na pastvě
○nemá takové přírůstky jako krávy v intenzivním chovu
○výhody - větší odolnost, venku menší množství chorob a nemocí, lepší dýchací soustava
○jsou to highland, galloway, salers
5.dojnost, dojivost, dojitelnost, mléčnost
○dojnost - schopnost produkovat mléko
○dojivost - množství vyprodukovaného mléka (nádoj - kg,l)
○dojitelnost - schopnost při dojení uvolňovat mléko určitou intenzitou (rychlostí)
○mléčnost - produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat
6.druhy mléka
○podle zralosti - nezralé (mlezivo), aberantní (nenavazuje na předchozí graviditu
a neslouží k výživě mláďat - samčí, panenské), zralé (z plné produkce)
○podle zastoupení hlavní bílkoviny - kaseinová, albuminová
7.složení mléka
○voda 87,5 %
○sušina 12,5 %
(tuk 3,8 %
(bílkoviny 3,3 %
(laktóza 4,7 %
(minerální látka 0,7 %
8.složení mleziva
○ voda 75,4 %
○sušina 24,6 %
(tuk 5,4 %
(bílkoviny 15,1 %
(laktóza 3,3 %
(minerální látka 1,2 %
9.význam mleziva – potrava pro tele, pasivní imunita mláděte, jako ochrana telete před bakteriemi
10.kdy se tvoří mléčná žláza a kdy funguje
○vzniká již v prenatálním období (4 - 6 týdnů po oplození)
○začíná fungovat při 1. otelení
11.popsat proces dojení - očištění vemene, masáž vemene (cca minuta), vzruchy jsou vedeny
do hypofýzy - produkuje hormon oxytocin - kráva spouští mléko, doba působení 5 - 7 minut, očistění, dezinfekce struků
12.množství krve potřebné na tvorbu 1l mléka - až 650 litrů
13.ejekce - vylučování mléka
14.co to jsou somatické buňky, kolik obsahuje mléčná žláza a jaká je hranice pro zatřiďování mléka
○bílé krvinky, ale i červené krvinky
○jsou tvořeny výstelkou žláznatého parenchymu a jsou stálou součástí mléčné žlázy
○ počet somatických buněk udává zdravotní stav mléčné žlázy - jejich počet ve zdravé mléčné žláz je do 250.000 na l mléka
○zvýšení tohoto počtu - onemocnění mléčné žlázy (mastitidy) - SB doplněny o přítomnost leukocytů a erytrocytů v mléce
15.proč se sledují SB - kvůli mastitidě, udává zdravotní stav mléčné žlázy
16.kyselost mléka
○kyselost je určovaná množstvím organických kyselin (hlavně kyseliny mléčné), univers.látek a bílkovin
○vyjadřuje se pomocí SH a je 6,2 - 7,7 SH17.laktace - od otelení do zaprahnutí
18.normovaná laktace - 305 dní
19.normální laktace - popis laktační křivky = 70 - 79,9
20.nenormální laktace - nesplňuje požadovanou délku laktace či množství nadojeného mléka za toto období - pod 250 dní a pod produkce 2 tis. kg
21.zkrácená laktace - za 100 nebo 200 laktačních dnů (průběžně zhodnocení laktace)
22.co je to index perzistence laktace
○procentický poměr užitkovosti za druhách 100 dnů laktace k užitkovosti za prvních 100 dnů laktace
○jeho hodnota posuzuje stupeň perzistence a tvar laktační křivky
○80 - 89,9 velmi dobrý - laktační křivka plochá
70 - 79,9 dobrý - laktační křivka normální
23.období "stání na sucho" - období 2 měsíce před otelením (min. 6 týdnů), regenerace mléčné žlázy
a příprava na porod a poporodní období (nárůst hmotnosti), volné ustájení
24.typy dojíren - rybinová, tandemová, paralelní, rotační
25.co se děje s mlékem po nadojeni - filtruje se, schlazuje se a pak se uchovává v mléčnici,
pak se tepelně ošetřuje (pasterace, sterilizace)
26. proces ošetření mléka - filtrace, zchlazení, pasterace, sterilizace, ultratepelná sterilizace27. inhibiční látky - dezinfekce, antibiotika, pesticidy, test na inhibiční látky musí být negativní
28.kontrola užitkovosti mléka (kdo ji provádí a co zjišťuje)
○zjišťování dojivosti, obsah bílkovin obsah tuku, příp. dalších mléčných složek, ukazatele kvality mléka (SB), vývin, ranost, plodnost, průběh porodu, důvody vyřazení krav, údaje o potomstvu, o podmínkách chovu
○užitkovost za kontrolní období, za normovanou laktaci (305 dní)
○metody
(A - provádí pověřený pracovník oprávněné organizace, formy
○A4 - hlavní metoda (podklady pro kontrolu dědičnosti)
počet kontrol za rok 12 -13, interval mez kontrolními dny 28 - 30 v kontrolní den ze všech dojení
○AT - střídavě z večerního a ranního dojení
počet kontrol za rok 12, interval mezi kontrolními dny 30
(B - provádí chovatel ve spolupráci s pověřeným pracovníkem oprávněné organizace
počet kontrol za rok 12, interval mezi kontrolními dny 30
publikace výsledků oddělené od výsledku kontroly A
(F - provádí chovatel (zjišťuje se pouze nádoj)
29.metody KD (kontroly dědičnosti) mléčných vlastností - hodnocení potomků s nějakou srovnávací základnou (rodiče, vrstevníci, průměr...), matky a dcery, metoda vrstevnic, metoda CC test
30.co je mléčnice, kdy se může dát mléko do mlékárny
○mléčnice je místnost, kde se skladuje mléko
○mléko od krávy po 5. dnu laktace (už není mlezivem)
31.pasterace (jaký druh, proč) - jedná se o zahřátí mléka na takovou teplotu a po takovou dobu,
které postačuji k usmrcení většiny choroboplodných bakterií a vegetativních forem mikroorganismů
1. nízká dlouhodobá pasterizace = 63 - 65 °C na dobu 20 - 30 minut
2. šetrná krátkodobá pasterizace = 71 - 74 °C na dobu 15 - 20 sekund
3. vysoká mžiková pasterizace = nad 85 °C na dobu 1 - 2 sekundy
32.zpeněžování mléka (obsah tuku a bílkovin) - barva, konzistence, chuť, vůně, vzhled,
obsah tuku (33 g/l), obsah bílkovin (32 g/l), bod mrznutí (-0,515°C),
kyselost mléka 6,2 - 7,7 SH33.březost krávy 285 dní
34.mezidobí - období od porodu do porodu
35.servis perioda - počet dnů od otelení do následujícího zabřeznutí, 60 - 110 dní
36.inseminace - řízený způsob reprodukce zvířat, spočívající v odběru, hodnocení ejakulátu, zhotovení inseminační dávky a její zapravení do pohlavních orgánů samice
37.reinseminace - opakovaná inseminace v téže říji, ID téhož býka
38.inseminační interval - období od porodu do 1. zapuštění, 61 - 75 dní
39.inseminační index - počet inseminací potřebných k zabřeznutí, dobrý 1,5
40.plodnost u krav a býků
○u krav = schopnost produkovat vajíčka, rodit 1 nebo více telat, pravidelně zabřezávat
a rodit normálně vyvinutá a životaschopná mláďata
○u býků = kvantita a kvalita ejakulátu (objem, koncentrace spermií, přežitelnost spermií, výskyt patologických spermií), délka plodnosti
41.plodnost krav
○zabřezávaní po 1. inseminaci 55 - 60 %
○inseminační interval 61 - 75 dní
○servis perioda 81 - 95 dní
○inseminační index 1,5
○mezidobí do 365
○životnost vajíčka 6 - 8 hodin
○první říje po porodu 42 dnů
○první inseminace po porodu 60 dní
○involuce dělohy do 35 dní
42.kdy nastává pohlavní dospělost u skotu a jak se projevuje
○8. - 10 . měsíc
○zvýšená produkce pohlavních hormonů - morfologické a funkční měny pohlavních orgánů, vývin sekundárních pohlavních znaků a změny v chování zvířat
○u samců - započetí spermiogeneze - produkce oplození schopných spermií
○u samic - první ovulace - uvolnění oplození schopných vajíček
43.kdy nastává chovatelská dospělost u skotu
○věk, kdy je zvíře používané k chovu
○jalovice 14 - 20 měsíců
○býk 12 - 14 měsíců
44.pohlavní ústrojí býka - varlata, nadvarlata, chámovody, přídatné pohlavní žlázy, pohlavní úd
45.ovariální cyklus u skotu
○cyklické změny ve vaječníku v plodném věku
○ovariální cyklus zahrnuje vyzrávání folikulu a ovulaci a vznik žlutého tělíska
○délka 18 - 24 dnů
46.popis říjového cyklu
období pře říjí - proestrus - 3 dny
(regrese žlutého tělíska, kontrakce dělohy, otok vulvy, zarudnutí a zvlhnutí pochvy,neklid - skáče na jiné plemenice
období říje - estrus - 12 až 24 hodin
(0. den cyklu, dozrává Graafův folikul, ochota k páření, reflex nehybnosti (7 až 10 hod.),
krček děložní se otvírá, hlen - tažnost se prodlužuje, hladina progesteronu v mléce 0,
zvýšená tělesná teplota, snížená užitkovost
období po říji - metestrus
(následuje do 1. do 4. dne cyklu, tvoří se žluté tělísko, mizí příznaky říje,
krvavý výtok - 2 až 3 dny po skončení říje - slouží k hodnocení správného času inseminace
období pohlavního klidu - diestrus
(trvá do 5. do 18. dne cyklu, končí růst žlutého tělíska - 8. den, stoupá hladina progesteronu, pokud plemenice zabřezla, žluté tělísko perzistuje,
pokles progesteronu ovlivní sekreci FSH a LH - nástup nového cyklu
47.kde dochází k oplození vajíčka u skotu - v nálevce vejcovodu
48.váha a věk krávy při prvním otelení - 14 - 20 měsíců, 2/3 z hmotnosti v dospělosti
49.jaké hormony uvolňuje vaječník u skotu - progesteron, estrogeny, androgeny
50.počet inseminačních dávek z jednoho odběru býka - 500 - 800
51.biotechnická reprodukce u skotu (biotechnické metody reprodukce krav) - inseminace, embyotransfer, přirozené rozmnožování
52.jak se provádí raná diagnóza březosti u skotu - nepřebíhání, progesteronový test (v mléce
nebo plazmě), sonografické vyšetřeni, rektální palpace53.synchronizace říje u skotu (jak se provádí a k čemu je) - synchronizace říje u skotu je záměrné vyvolání říje a ovulace u skupiny samic v jednom termínu s cílem dosáhnout turnusového zapouštění plemenic a omezit problematiku detekce říje
54.hmotnost telete při narození 30 - 50 kg
55.ošetření telete po narození - nutno odstranit plodové obaly, odstranit pupeční šňůru, očistit teleti nozdry a tlamu, očistit ho trochou slámy, nechat ho matce olízat
56.výtěžnost u kombinovaných plemen skotu 58 - 60 %
57.zpeněžování masa u prasete a skotu
○podle zmasilosti - 7 tříd (SUROP)
○podle protučnělosti - 5 tříd (číslice)
○podle skupiny skotu
•TE = tele
•MS = mladý skot
•A = mladý býk
•B = býk
•C = volek
58.DFD - vada masa
○suché, tmavé, tuhé, vysoké pH= 6,2
○na základě svalové práce dochází k odčerpání glykogenu a ke kyslíkovému dluhu, maso po porážce tmavé a lepkavé, rychle se kazí a rychle podléhá bakteriálnímu rozkladu
○příčinou je hlavně stres59.trávení skotu - dutina ústní, hltan, jícen, bachor (zde je potrava pouze shromažďována, nepracuje, pokud není zaplněn alespoň z poloviny), čepec. V čepci a bachoru probíhá fermentace potravy činností mikroorganismů a zčásti se zde vstřebává. Pak jde pět
do dutiny ústní, kde je opět přežvýkána, odtud putuje zpět do žaludku, ale vynechá bachor a čepec (čepcojícnový sklad) a jde do knihy a pak do slezu (knihoslezovým otvorem).
Ve slezu je HCI a enzymy (denaturace bílkovin)
60.kategorie skotu - co je tele, jalovice, zástavový skot, vysokobřezí plemenice, prvotelka, kráva
○tele - mládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsíců
○jalovice - mladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do otelení
○zástavový skot - mladý skot (včetně telat) určený k výkrmu
○vysokobrezí plemenice - je kráva či jalovice ve druhé polovině březosti
○prvotelka - kráva v období od první do druhé laktace
○kráva - plemenice pro 2. otelení
61.vhodné technologie při vazném ustájení
○prostor pro příjem krmiva = dobrá dosažitelnost + dno žlabu 10 - 15 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm
○vázací zařízení = nesmí zvíře omezovat při vstávání
○stání = krátké, střední, dlouhé, šířka cca 115 cm, stelivové, bezstelivové 20.
62.typy ustájení telat
○v mléčném období - vzdušný odchov ve venkovních individuálních boxech (VIB),
v teletnících
○ v rostlinném období - venkovní skupinové boxy (VSB), přístřešky, zateplené stáje
63.jak se chovají jalovice – volné ustájení přístřeškové se společnou lehárnou, VSB,
volná boxová stáj, kotcové ustájeni
64.u jakého typu skotu se používá pádové lože a kolik % může být max. skon
(u které kategorie skotu je spád do jímky a kolik %)
○jalovice, dojnice a skot na výkrm (kotcové ustájení) 6 - 8 %, při vazném 2,5 - 3 %
65.čím krmíme telata v mléčném období - nativní mléko, přebytky mleziva a nezralého mléka, MKS
66.délka rostlinného období telat – 25 dní
67.odstav telat masného plemene (kdy) -9 měsíc
68.kauterizace - odrohování krvavou cestou (tj. vypálení tekutým dusíkem - rána se zahojí)
69.proč se provádí odrohování u skotu a jakými metodami
○kvůli ohrožení chovatele i vrstevníků
○nekrvavé (chemicky, rozleptaním), krvavé (kauterem, spálení),
70.co zjistíš z ušní známky skotu - zemi, kraj, číslo skotu
71.lineární popis (využití u skotu)
○slouží k zhodnocení exteriéru zvířat - popisuje stupeň vývinu znaku mezi dvěma biologickými extrémy (např. postoj zadních končetin...)
○hodnocení 1 - 9 bodů
72.popiš plemeno ČESTR (české strakaté)
○barva - červenobílá, žlutobílá
○střední až velký tělesný rámec, kráva 138 - 144 cm, býk 148 - 158 cm
○váha - kráva 650 - 750 kg, býk 1200 - 1300 kg
○mléčná užitkovost - produkce mléka 6 000 - 7 000 kg/laktaci
•obsah tuku 4 - 4,5 %
• obsah bílkovin3,5 %
○přírůstek ve výkrmu - 1,2 - 1,4 kg/kus/den
73.popiš plemeno hereford
○v r. 1976 dovezen z VB
○nejrozšířenější, v ČR asi 6 000 ks
○k nám dovezen jako dominantně bezrohý, nyní s rohama
○velmi rané plemeno
○střední tělesný rámec, kráva 135 cm, býk 550 kg
○barva srsti celoplášťově červenohnědá, hlava, ocas a spodní části bílé,
bílá skvrna přes kohoutek
○masná užitkovost
(výkrm max. do 500 kg
(jatečná výtěžnost 60%
(přírůstek 1 - 1,2 kg
○v ČR se chovají většinou čistokrevně
74.popiš plemeno charolais
○rohaté či bezrohé
○velký tělesný rámec, největší a nejtěžší, výška - kráva nad 140 cm, býk 150 cm
○barva srsti bílá či smetanově žlutá,
○váha - kráva 750 - 900 kg, býk 1 500 - 1 700 kg
○masná užitkovost
(výkrm trvá do 18 měsíců do 800 kg
(jatečná výtěžnost 68 %
(přírůstek 1,5 - 2 kg
○problematický porod (klešťový či císařský řez - velká telata)
○kříží se
PRASATA
1.světová produkce vepřového masa - 85 mil. tun = 1,15 miliard prasat o prům. mrtvé hmot. 77 kg
2.fylogenie prasat - duhy rodu sus - prase divoké evropské, divoké středozemní,
žíhané - páskované asijské, bradavčitém, japonské, čínské, indické, prase vousaté
3.rozdělení plemen prasat podle užitkovosti - sádelná, masná, kombinovaná
4. mateřská a otcovská plemena u prasat
○mateřská - chov na plodnost, intenzitu růstu a výkrmnost
- bílé ušlechtilé, landrase, preštické černostrakaté
○otcovská - chov na zmasilost a jateční hodnotu
- hampshire, duroc, pietrain, bílé ušlechtilé5. která plemena prasat byla vyšlechtěna
○Anglie - Yorkshire, Hampshire, Cornwall, Berkshire ○Dánsko- Landrace
○USA - Duroc
○Belgie - Landrace
6.kam jdou potomci prasat z ŠCH (šlechtitelský chov), RCH, UCH
○ŠCH - produkce čistokrevných prasniček a kanečků mateřských plemen pro vlastní potřebu a pro rozmnožovací chovy, produkce kanečků otcovských plemen
pro užitkové chovy
○UCH - produkce hybridů pro výkrm
○RCH - produkce hybridních prasniček mateřských plemen pro potřeby užitkových chovů
7.co je to typ a jaký znáš u prasat
○typ - souhrn exteriérových vlastností charakteristických určité části populace,
svědčí o příslušnosti k plemeni a k užitkovému směru,
○typy u prasat - plemenný, užitkový, konstituční, intenzity vývinu
8. jaká je plodnost prasat
○samice = schopnost produkovat selata, podmíněná spolupůsobením dědičného založení a vnějších podmínek => potenciální x skutečná
○ samec = ejakulát dle normy
9.pohlavní dospělost u prasat
○prasničky 7,8 - 8,5 měsíců
○kanečci 9 měsíců
10.kdy se poprvé zapouští prasnice (v jaké váze) a do kolika kg se vykrmují
○7,5 - 8,5 měsíce při 130 - 140 kg, výkrm prasat do 110 kg
11. březost a mezidobí prasnice
○březost - 115 dní
○mezidobí - 180 dní12.délka říje - 24 - 96 hodin (opakuje se po 20 - 22 dnech)
13.optimální počet selat ve vrhu 10 - 12
14.reinseminace u prasat - inseminace týmž plemeníkem opět po 12 hodinách - čerstvé semeno, kontrola, plemenící nesmí mít dvojité ocásky
15.jak dlouho se vykrmuje prase - 6 měsíců
16.průměrný denní přírůstek - 7,2 kg (EU 8 - 8,5 kg)
17. spotřeba prasat na 1 kg přírůstku – 3,2 - 3,3 kg (EU 2,5 - 2,7 kg)
18.max. porážková hmotnost prasete 109 - 110 kg
19.jatečná výtěžnost - 81 %
20.výkrm prasete
○35 kg - porážková hmotnost
○ustájení - skupinové, vhodné dělit dle pohlaví
○krmení - A230-35 kg - 60-65 kg (ad libidně či dávkovaně)
- CDP60-65 kg - porážkové hmotnosti
○spotřeba vody- při A2 6 - 8 l/den
- při CDP 6 - 10 l/den
○mikroklima - teplota 10 - 22 °C
- vlhkost 50 - 75 %
21. co ovlivňuje mléčnost u prasnic - velikost vrhu, věk prasnice, pořadí laktace, výživa, kondice, tělesná dospělost, odstav selat, tvar a typ mléčné žlázy a struku,...
22. velikost hertability těchto vlastností u prasat
○plodnost - nízká 0,1 - 0,4
○výkrmnost - střední 0,4 - 0,6
○jatečná hodnota - vysoká 0,6 - 1
○kvalita masa ???
23. křížení u prasat (nějaké značky... nevzpomenu si)
○užitkové - diskontinuitní (jednoduché, tri a více plemenné, zpětné)
- kontinuitní (střídavé, rotační)
○pozměňovací - zušlechťovací (přiliti krve, meliorační)
- kombinační
- převodné
○mezidruhové ○křížení u prasat
(A x B - mateřská plemena
(AB x C - otcovská plemena
(ABC - hybrid 24. zpeněžování masa prasat u nás a v Evropě
○napevno v živém (kritéria - čistá hmotnost, kategorie zvířat)
○napevno v mase (kritéria - mrtvá hmotnost, výška hřbetního tuku, kategorie zvířat)
○aparativní zpeněžování (platí v EU - systém SEUROP, kritéria - % libové svaloviny, á hmotnost, kategorie zvířat)
○metoda ZP (podobná SEUROP)
25. co ovlivňuje ekonomiku prasat
○člověk - kladný vztah k prasatům, odpovídající know how, členství ve svazech, politice
○politika - agrární, celostátní
○zdravotní stav - je nutno usilovat a zabezpečovat trvalou prevenci proti nemocem
26. výhody chovu prasat
○racionální výkrm, vysoká jatečná výtěžnost, vysoká sušina masa, vysoká růstová schopnost, rychlá jetečná zralost, vedlejší produkty, možnost koncentrace, specializace a kooperace, tradice české kuchyně
27.nevýhody chovu prasat
○konkurent v obilovinách, výkaly, nemoci prasat, přemnožení prasat ve volné přírodě
28.jaký je rozdíl mezi zamícháním krve a přimícháním krve
○přilití - při plemenitbě, použijeme jiné plemeno
○osvěžení - stejné plemeno, ale z jiné geografické oblasti
29. posuzování abnormalit masa u prasat post mortem?????????
DRŮBEŽ
1.kolik slepic padne na jednoho kohouta 200 - 300
2.kolik vajec snese nosná slepice 285 - 300
3.inkubační doba slepic - 21 dní
4.hmotnost vajec
○nosný typ slepic50 - 75 g
○masný typ slepic55 - 75 g
○krůty65 - 100 g
○kachny pekingské85 - 110 g
○kachny pižmové70 - 90 g
○husy135 - 210 g
5.délka výkrmu
○kuřata40 dní do 1,8 kg
○krůty brojlerové 12 - 16 týdnů do 5 - 6 kg
○kachny pekingské do 7 týdnů do 2,7 - 3,3 kg
○husy do 8 týdnů do 4 g
6.spotřeba krmiva na kg přírůstku
○kuřata1,8 kg
○krůty brojlerové 2,7 kg
○kachny pekingské 2,7 kg
○husy 3,2 kg
7.úhyn
○kuřata a slepice 4 %
○krůty8 %
○kachny pekingské 5 %
○husy5 %
8.jatečná výtěžnost
○kuřata a slepice 70 - 76 %
○krůty79 - 81 %
○kachny70 - 75 %
○kachny pižmové 74 - 75 %
○husy65 - 71 %
9.jatečná hodnota - 60 - 70 %
10.kolik je spotřeba drůbežího masa - 23,9 kg/os/rok11.vnější faktory ovlivňující snášku – světlo, teplo, vlhkost, proudění vzduchu
12.co ovlivňuje na snášce světlo (na co působí délka světla u kuřat)
○působí na růst a tělesný vývin
○podporuje činnost hypofýzy - působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné žlázy
a pohlavních orgánů
○řízený světelný re