Otázky ke zkoušce

Otázky pro pro předmět Speciální fytotechnika PEF s částečnými odpověďmi. Verze duben 2007.
Zkouší Prof.Jan Vašák (FAPPZ, 3.patro, místnost 301) vnitřní linka 2534
Zkouška písemná
Test s 5 otázkami. Hodnotí se každá 0-2 body.
0-4,9 = 4
5-7 = 3
7,1-8,5 = 2
8,6 – 10 = 1
Ústně při zlepšení známky (nelze u známky 4 a 1)
Prezenční studium uplatňuje i bonusy bodů (zpravidla po 0,5 bodu – přičte se
Mimo zde uvedené otázky znalost skript Spec. fytotechnika a folií z přednášek.
Upozornění: bez znalostí těchto otázek a folií z přednášek nelze zkoušku udělat. Tj sama skripta nestačí.
Min. jedna z otázek vyžaduje kombinační schopnost (vzniká jako průnik více otázek, nebo vyžaduje vazbu i na jiné předměty či obecné znalosti).
Všeobecné znalosti - čísla
1,. Orné půdy na osobu je: svět cca 0,24 ha
EU15 0,21
ČR 0,30
2. Trend výměry orné půdy (absolutní)
Evropa – snížení
Svět +všechny ostatní kontinenty – růst
3. Ze zemské souše je a) orné a intenzivní půdy cca 10%
b) pastvin, luk 16%
c) lesů 25%
d) devastované půdy 49%
4. Hlavní zdroje devastace půdního fondu světa jsou sucho a zasolení (proč?)
5. Hlavní plodiny světa jsou sestupně kukuřice, rýže, pšenice, sója
6. Hlavní plodiny EU jsou sestupně kukuřice, pšenice, ječmen, řepka
7. Hlavní a) potravinou světa je rýže (mimo Asii pšenice)
b)¨plodinou kukuřice
c) bílkovinou sójová
d) krmnou plodinou kukuřice
e) luštěninou fazol
f) olejninou palma olejná
g) cukrodárnou pl. třtina
h) okopaninou brambor (hlavně Evropa) a maniok (= kassava)
ch) obchodní plodinou sója a její extrahovaný šrot
8. Hlavní agrární exportér světa je 1) USA, 2-3) Holandsko, Francie
9.. Hlavní agrární dovozce světa je Japonsko, SRN, Britanie
10. V EU má nejlepší agrární saldo obchodu a)absolutně Holandsko (sadba, osiva, speciální plodiny, ŽV produkty), následuje Francie. Na světě pak USA (sója)
b) relativně Dánsko (ŽV produkty)
11. Hlavní agrární producent je Čína
12. Agrární obchodní bilance je:
a) u EU 27 mírně záporná (asi 600 Kčobyvatele a rok – horší se)
b) v ČR výrazně záporná (cca 3 tis.Kč/os/rok, výrazný trend ke zhoršení)
13) Obyvatel světa, EU27, ČR je
14. Orientační výnosy plodin v ČR (nejlepší země EU) v t/ha
Pšenice ozimá 5 (8)
Ječmen jarní 4-5 (6-7)
Brambor 20-25 (40-50)
Řepka 3 (4)
Hrách 2,5 (4-5)
Chmel1 (2-2,5)
Cukrovka 40-50 (50-60)
Kukuřice zrno6-7 (9-12)
Rosené stonky lnu 3-4 (4-6)
Kukuřice siláž 35-45 (60-70))
Sója1,5-2 (3)
Slunečnice 2,5 (2,5)
Světové výnosy (průměr) bývají proti EU i ČR (až na sóju) asi o 20-60% nižší (svět = převládá extenzivní, Evropa naopak intenzivní zemědělství)
15. V ČR je ve struktuře osevu (osévá se cca 2,7 mil. ha půdy – orné půdy je asi 3 mil.ha, rozdíl = zatravnění pro dotace, někdy i úhor) asi
60% obilovin (z toho je polovina pšenice a 1/3 ječmene), kukuřice silážní + ostatní jednoleté pícniny 9-10%, víceleté pícniny jetel, vojtěška, jetelotrávy 8%, řepka 12%, hořčice 1-2%, mák 3%, brambor 1,5%, cukrovka 2,5%, hrách 1%
16. Trend růstu ploch má hlavně mák, zrnová kukuřice, zčásti jarní ječmen, triticale, brzy i hořčice. Dále osivo plodin = množitelské plochy (trávy, hořčice, jetele). Velmi vysoká výměra (je stabilizována) řepky.
Pokles jetel, vojtěška, trávy na eno, silážní kukuřice, brzy též pšenice, slunečnice, cukrovka.
Min. plochy má žito, brambory, oves, len, kmín.
Téměř se nepěstují léčivé rostliny a nemají téměř šanci. Z nich se nejvíce pěstuje ostropestřec a námel.
Energetické plodiny, konopí = humbuk. Výměry minimální.Naděje ekonomiky zde není.
Všeobecné znalosti - agrobiologie
Hlavní kvalitativní vadou u všech plodin je: zaplísnění. Obsah produktů z hub (Fusarium ap.), tzv. mykotoxinů (agflatoxin, ochratoxin, DON = vomytoxin čili deoxinivalenol ap.)
2. Rostliny jsou zelené: ze světelného spaktra asimilují hlavně fialovou, modrou, oranžovou, červenou část spektra. Neberou zelenou – tj. ta zůstane a my ji vidíme.
Rostliny se ohýbají za světlem, banán je ohnutý, proč? . v průhybu je zelený. Na dlouživý růst má přímý vliv obsah hormonů tzv. auxinů. Ty ale rozkládá světlo. Proto zastíněná část stonku má auxiny a roste – tj. přikloní se ke světlu.Poupě banánovníku pukne, otevře se světlu, malé banánky kolem středu květenství jsou vystavené světlu, jejich obvod zůstane ještě krytý poupětem. Oplodí banánu vnitřní asimiluje (je zelené) obvod vnější ne ´= roste, banán se ohne. Tj. rostliny rostou (prodlužují se) hlavně v noci – ne tedy na slunci.
Bílé dlouhé klíče brambor (vznikají ve tmě) mají těchto auxinů velmi mnoho. Tyto auxiny jsou hlavně u nejdříve vzniklého očka (klíče) a současně brzdí růst jiných klíčů ze spodnějších oček – tzv. apikální dominance. Proto se vždy musí bílý klíč odlomit (poškodit) aby z hlízy brambor vniklo více klíčů (= stonků a na nich hlíz v zemi). Nebo nakličovat na světle (auxin se rozloží – všehna očka vyklíčí). Proto se i v ovocnictví řeže (zkracuje) hlavní vrchol rostliny, aby se daly do růstu postranní větve.
Klíče a zelené části slupky a dužniny brambor odstraňujeme pro obsah toxického alkaloidu solanin (až 0,3-1% v klíči či bobuli), který se při varu a ni pečení, smažení nerozkládá.
Ječmen jarní sladovnický, nebo když je méně osiva, seji pozdě ap. se vysévá mělčeji (2-3 cm), neb do této vrstvy půdy ještě proniká část světla, rozkládá auxin, ten ruší apik.dom. a rostlina udělá více odnoží. Jemen chce 1000 klasů , pšenice 500 klasů/m2. Přitom výchozí počet rostlin je u obou cca shodný kol 300 kusů/m2. Proto pšenice se může vyset do 4-5 cm hloubky – tma kol odnožovacího uzlu omezuje podzemní větvení = odnožování.
Olejniny seji mělce proto (řepka 1-2 cm ap.) že mají zásobní látku tuk. Ten na rozdíl od škrobu (zásobní látka obilí) potřebuje pro rozklad podstatně více vzduchu než škrob. Proto i řepka zaoraná do země neklíčí, až když se vyorá (dostane se na vzduch). Proto řepka (slunečnice, mák ap.) jsou zaplevelující pro následné plodiny. Obilí téměř ne.
Orat, kypřit, okopávat, proorávet, plečkovat znamená půdu provzdušovat. To pomůže k rozkladu organické hmoty, tj. uvolní se živiny, hlavně dusík (cca 20-30 kg N/ha za asi 400-600 Kč/ha) . Rostliny pak lépe rostou. Zkypřený povrch půdy chrání i proti výparu vody. Rpčně naprší kol. 600 mm srážek (600 l/m2). Na 1 m2 vyroste asi 4-6 kg živé hmoty včetně kořenů, z toho je asi 0,8-1,2 kg sušiny. Ta spotřebuje pro svoji tvorbu asi 320-480 l vody/m2. Voda ale přijde i v době, kdy rostliny nejsou zasety, či je zima. Je proto absolutně nejvýznamnější podmínkou růstu, úrody, hlavním limitem zemědělství světa (zčásti i ČR) a zřejmě hlavním limitem pro lidstvo i zemědělství a života.
Výnos se tvoří násobením hodnot tzv. prvků výnosu. Obecně to je počet plodů (zrn, semen, hlíz ap.) na m2 krát jejich průměrná hmotnost (často u zrnin tzv. hmotnost tisíce semen=HTS). Nejčastěji ale to vyjadřujeme jako:
počet klasů (plodných rostlin) na m2 (u pšenice cca 500, řepky 50, brambor 5, cukrovky 8)
- počet zrn v klasu (u pšenice cca 25, řepky 18, brambor 10, cukrovky 1)
- hmotnost zrna (u pšenice HTS cca 45, HTS řepky 4,5, brambor hlíza 60, cukrovky 600 g bulva). Vynásobte, převeďte na 1 ha.
Rostliny si sami dokáží regulovat úroveň výnosotvorných prvků tzv.autoregulace. „Přisadí“ – např. obilí udělá v podzemí odnože. Tj. z 1 zrna pšenice vyroste běžně 2 klasy, ale i 20 až 60. Řepka má běžně 6 větví, ale i 20 ap. Autoregulaci počtu nemají brambory, cukrovka. Mají (ale to i jiné plodiny) ale tzv. kompenzaci. Tedy, v řídkém porostu se udělají vetší bulvy, hlízy brambor. Je i negativní kompenzace. Např. čím více semen (zrn) je v plodu, tím bývají zrna drobnější.
Z hlediska tvorby výnosu je nejdůležitější a také nejsnáze se ovlivňují ty prvky výnosu které se tvoří nejdříve. Tedy počet rostlin (klasů, větví). Proto platí jak zaseješ, tak sklidíš.
Výnos, jeho tvorba je primárně závisí na:
mohutnosti a aktivitě kořenového systému (proto orám, podporuji růst kořenů omezením růstu nadzemí = dávám jen startovací dávku N a to nejlépe po zrno – tzv. hnojení pod patu Amofosem, používám růstové retardanty – morforegulátory – azoly, CCC)
době trvání aktivní asimilace (aby se udrželo mnoho listů – tzv. LAI, pokryvnost listoví 2-5m2 listů na 1 m2 půdy, po co nejdelší dobu – tzv. LAD = trvání LAI). Proto chráním asimilaci fungicidy, proti škůdcům
počtu úložných míst, kam se ukládají asimiláty (tzv. sink) . např. zrna v klasu. Proto optimálně hno