teorie ke zkoušce

Legislativní proces (schválení zákona)
návrh zákona
poslanecká sněmovna – 3 čtení
senát – přijetí, vrácení PS
prezident – veto, podpis
vyjde ve sbírce zákonů
Metody přepočtů hlasů na mandáty
upravená d´Hondtova metoda – krajské volby (dělitel – 1,42; 2; 3; ….)
d´Hondtova metoda – poslanecká sněmovna, obecní zastupitelstvo (dělitel – 1, 2, 3,…)
> 50 % hlasů – senát
Vázané kandidátní listiny
PS (2 preferenční hlasy), krajské volby (4 preferenční hlasy)
Váže se na stranu (křížkování strany, jednotlivé kandidáty ne, jen preferenční hlasy)
Volné kandidátní listiny
panašování – označení strany (jen jednu stranu), kandidáty i jiných stran
obecní zastupitelstvo
tolik kandidátů kolik je křesel
Základní znaky státu, na nichž se shoduje většina teorií státu
území
moc
obyvatelstvo
Kdo může podat návrh zákona
poslanec
skupina poslanců
senát
vláda
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
Politika
policy – konkrétní politika, její cíl, obsah i výsledek
politics – tvorba politiky, střetávání politik (politických zájmů a přístupů)
polity – existující nebo požadovaný politický řád (ve smyslu ideovém i ve smyslu institucionálním), normativně vymezený prostor (kde se politiky střetávají) – hranice, struktury, pravidla hry
Legitimita
oprávněnost režimu (systému vládnutí), moci
Max Weber – tradiční autorita, charismatická autorita, právně racionální autorita
dělba moci
Legalita
právní rámec moci
Nejvýznamnější teorie vzniku státu
teologická – z boží vůle a je odrazem boží dokonalosti
teokratická – božský původ nemá pouze stát, ale také panovník
patriarchální – rozrůstání rodina a státní moc panovníka se uplatňuje stejně jako moc otce nad rodinou
patrimoniální – na území, kde panovník vlastní zemědělskou půdu
teorie násilí (vládní teorie) – výsledkem násilného podmanění určitého území a obyvatelstva
smluvní – rozhodnutí svobodných lidí uzavřít mezi sebou smlouvu o vzniku státu, představitel – Jean Jacques Rousseau
organická – analogie mezi státem a biologickými organismy (Darwin)
institucionální – institucionalizací mocí – moc přechází z vládnoucích osob do výhradního držení instituce
Monarchie
absolutní – panovník je suverénní držitel jednotné, nedělitelné a neomezené moci ve státě, vykovává ji doživotně a dědičně
konstituční – panovník (exekutiva) se dělí o moc s parlamentem (legislativa)
parlamentní – exekutiva již není podřízena panovníkovi, ale parlamentu (= funguje podobně jako parlamentní republika)
Republika
parlamentní – vláda je odpovědná parlamentu, prezident má omezené pravomoci (ČR, VB)
neoprezidenstká (poloprezidentská) – obdoba parlamentní, její prezident má posílené pravomoci a je volen občany (Francie)
kancléřská – exekutivu vede kancléř, má výrazně větší kompetence než ministerští předsedové v parlamentních republikách (Německo)
Územní struktura státu (státní zřízení)
unitární stát – jediné mocenské centrum, jediná ústava, jediné občanství, jediná soustava nejvyšších státních orgánů (ČR)
konfederace – tvořena samostatnými státy, jež spolu uzavřely mezinárodní smlouvu – zpravidla přechodný stav (EU)
federace – navenek jeden stát, ale 2 úrovně legislativní, exekutivní a soudní moci (USA, Německo, Rakousko)
Politické strany
zprostředkujícím článkem mezi společností a státem
umožňují fungování demokratického politického systému
ve stranách se sdružují politicky aktivní občané na základě společných zájmů, cílů a názorů
strany odrážejí politickou vůli lidu
prostřednictvím voleb usilují o získání co největšího podílu na státní moci
snaží se hájit zájmy svých stoupenců a uskutečňovat jejich cíle
představují důležitý nástroj integrace společnosti
Rozdíl mezi politickými stranami v Evropě a v USA (utváření)
Evropa – vlastní politický program, propagace ideologie, řídí se své ideologie a vychází z ní, člení se na lokální úroveň, více osobností
USA – nemají ideologický profil, důraz na největší osobnost strany, zaměření na kandidáta u voleb (prezident)
2 strany v USA
- republikáni, demokraté
2 strany ve VB
- konzervativci, leituristé
Americké politické strany
vznikali v odlišných podmínkách – nebyly ovlivněny revolucemi, zápasem s feudalismem, konfrontace mezi liberalismem a konzervatismem, ani třídními konflikty, nikdy neinklinovaly k ideologickým doktrinám a politickým programům
soustřeďují se především na podporu kandidátů ve volebním boji
Znaky moderní evropské strany
vlastní politický program – vysvětluje základní hodnoty, cíle a zájmy
účast ve volbách
působení na veřejnost, získávání členů a voličů
stálá, demokraticky volená organizační struktura
nezávislost na státu
financovány z členských příspěvků, příjmů z vlastní hospodářské činnosti, darů a státních dotací
Monopartismus
trvale moc jedna strana, aniž by bylo možno dosáhnout běžnou politickou soutěží změny
vládní strana existuje v systému jako jediná nebo jsou ostatní znevýhodněny
nesoutěživým stranickým systémem a je příznačný pro totalitní politické systémy
Bipartismus
soutěživý stranický systém
2 politické strany se pravidelně střídají u moci, přičemž jedna sama vytváří vládu a druhá představuje opozici, jež je připravena vládní stranu vystřídat
Většinou se 2 strany nacházejí na odlišných pólech ideologického spektra a bojují o středové voliče
Multipartismus
nejčastější systém
soutěž více než 2 politických stran
malá pravděpodobnost, že se jedné politické straně podaří po volbách sestavit „jednobarevnou“ vládu
příznačné koaliční vlády
menší stabilita vlád
2 podoby demokracie
- přímá – antické Řecko, dnes jen prvky přímé demokracie, referendum, plebiscit
- zastupitelská – volby, zprostředkování mezi občany a jejich zástupci (politické strany, ideologie)
Prezidentský systém v USA
zákonodárná moc – dvoukomorový kongres (sněmovna reprezentantů a Senát)
výkonná moc – prezident (hlava státu a výkonné moci)
soudní moc – soustava federálních soudů (v čele Nejvyšší soud)
kongres a prezident jsou voleni v oddělených volbách
prezident nemůže rozpustit kongres, kongres nemůže odvolat prezidenta (kromě impeachmentu – vlastizrady)
prezident má suspenzivní veto (může být přehlasováno 2/3 většinou v obou komorách kongresu)
ke jmenování ministrů potřebuje prezident souhlas Senátu
federální soudy mohou prohlásit zákony za odporující ústavě
Parlamentní systém ve VB
nekodifikovaná ústava
pružná ústava – zákony, jež mají ústavní charakter jsou stejně významné jako všechny ostatní
podle této ústavy je VB unitární stát, nikoli federace
parlament má nejvyšší zákonodárnou moc
Výkonná moc
panovník, ministerský předseda, kabinet, vláda, státní správa
Parlament
volený sbor zástupců lidu, vykonává zákono