teorie

Kardinalismus – považuje užitek za přímo měřitelný;
známe konkrétní hodnoty užitku
Ordinalismus – užitek není přímo měřitelný;
spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební
situaci preferuje, ale ne, jak velký je její užitek
Mezní užitek (MU) – vyjadřuje změnu
celkového užitku vyvolanou změnou
spotřebovávaného množství statku o jednotku
– geometricky je MU směrnice křivky TU v daném bodě
Celkový užitek (TU) – vyjadřuje celkové
uspokojení potřeb při spotřebě daného daného
množství statku
Přebytek spotřebitele (R) – je rozdíl mezi
celkovým užitkem, který mu přinese
spotřebovávané množství určitého statku a
výdaji na jeho získání, neboli jeho tržní
hodnotou
Preference spotřebitele – spotřebitel je schopen
říci, která kombinace statků má pro něj větší
užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší;
spotřebitel sestavuje svoji preferenční stupnici
Indiferenční křivka (IC) – je množina kombinací
statku X a Y se stejným celkovým užitkem
Indiferenční mapa – je soubor indiferenčních křivek
dvou zboží
Sklon indiferenční křivky – je absolutní hodnota
směrnice indiferenční křivky v daném bodě
MRSC budeme chápat jako absolutní hodnotu
směrnice indiferenční křivky v daném bodě
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) –je
poměr, v němž je statek Y nahrazován stakem
X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli
celkový užitek
– je rovna směrnici indiferenční křivky v daném bodě
_______________________________________
Linie rozpočtového omezení (hranice
spotřebních možností) (BL) – množina
maximálně dostupných kombinací statku X a Y
při daném důchodu a cenách
Sklon rozpočtové linie (mezní míra substituce
ve směně) (MRSE) – poměr, v němž spotřebitel
může statky X a Y směňovat na trhu při
vynaložení celého důchodu
Determinanty rozpočtových omezení–
důchod spotřebitele (I), ceny statků (PX a PY)
Optimum (rovnováha) spotřebitele – situace,
kdy spotřebitel nemůže za daných okolností
(preferencí, cen a důchodu) zvýšit svůj celkový
užitek
_______________________________________
Důchodová spotřební křivka (ICC) – je
souborem kombinací dvou statků, při nichž
spotřebitel maximalizuje užitek při různých
úrovních důchodu (za jinak nezměněných
okolností)
Cenová spotřební křivka (PCC) – je souborem
kombinací statků X a Y maximalizujících užitek
spotřebitelů při různých cenách statku X (za
jinak nezměněných okolností)
Engelova křivka (EC) – vyjadřuje závislost
mezi nakupovaným množstvím určitého statku a
celkovým důchodem
Engelova výdajová křivka (EC) – vyjadřuje
závislost výdajů na nákup statku X (tedy PX*X)
na důchodu spotřebitele
Poptávková funkce (D) – vyjadřuje závislost
poptávaného množství na ceně
Důchodová elasticita poptávky (eID)– udává, o
kolik procent se změní poptávané množství
statku X, když se změní důchod spotřebitele o
jedno procento
Cenová elasticita poptávky (ePD)– udává, o
kolik procent se změní poptávané množství
statku X, když se změní jeho cena o jedno %
Křížová elasticita poptávky (eCD) – udává, o
kolik procent se změní poptávané množství
statku X, když se změní cena statku Y o 1 %
Statky plnohodnotné (normální) – s růstem
důchodu spotřebitele roste nakupované množství
– EC je rostoucí a má kladnou směrnici
– nezbytné statky – nakupované množství statku
roste pomaleji než důchod spotřebitele
– EC je konkávní
– luxusní statky – nakupované množství statku
roste rychleji než důchod spotřebitele
– EC je konvexní
Statky méněcenné – s růstem důchodu spotřebitele
klesá nakupované množství
– EC je klesající a má zápornou směrnici
Průměrný sklon ke spotřebě (APC) – udává,
jakou část důchodu spotřebitel vynakládá na
nákup daného statku
Mezní sklon ke spotřebě (MPC) – udává, oč se
zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod
spotřebitele o jednotku
– směrnice Engelovy křivky
Substituty – statky, které je možno vzájemně
nahrazovat; zvýšení ceny jednoho statku tedy
zvyšuje poptávku po druhém statku
Komplementy – statky, které se spotřebovávají
současně; zvýšení ceny jednoho statku snižuje
spotřebovávané množství obou statků
Elasticita substituce (() – je pro