teorie k testu

Základní a aplikované psychologické obory__________
Základní - rozvíjejí a zkoumají obecné zákonitosti lidské psychiky
Obecná psychologie (základ pro psychologii, zkoumá obecné zákonitosti pozornosti, paměti, obecně kognitivních procesů)
Vývojová psychologie (zkoumá vývoj lidského jedince od období
před narozením, vývoj osobnosti jedince ve vztazích k ostatním během celého dětství, dospívání, ale i v dospělosti a stáří)
Psychologie osobnosti (zkoumá osobnost jedince, spojeno s vývojovou
a sociální psychologií)
Sociální psychologie (zkoumá vztahy lidí, vnímání,
ovlivňování JÁ-TY JÁ-MY-ONI)
Srovnávací psychologie (srovnává chování jednotlivých druhů)
Psychopatologie (psychické poruchy - aplikovaná)
Aplikované
Klinická psychologie (psychodiagnostika, psychoterapie - lékaři)
Práce a organizace (sociální, inženýrská, jednání v zátěžových situacích, člověk-stroj)
Pedagogická psychologie (vzdělávání)
Předvědecká psychologie__________
Antická
Aristoteles (Spis "Peri psyches, De anima", duše-vegetativní, senzitivní, rozumová)
Řecká
Hippokrates (4 temperamentové typy člověka)
Galenos (navazuje na Hippokrata) - Temperament značí správný poměr jednotlivých složek - materií ve směsi:
Žlutá žluč – obdoba ohně - je teplá a suchá / převažuje-li  jde o cholerika/
Černá žluč – obdoba země- suchá a studená /převažuje-li jde o melancholika/
Hlen – obdoba vody - studený a vlhký /převažuje-li jde o flegmatika/
Krev – obdoba vzduchu- vlhká a teplá /převažuje-li jde sangvinika/
Temperament je dán tím, která šťáva převažuje
Vědecká psychologie__________
Asocianismus
„Kognitivní procesy mohou být předmětem vědeckých experimentů“
1879 Lipsko – 1. psychologický institut
asociační zákony
zákon podobnosti - člověku se spojují elementy na základě podobnosti
zákon kontrastu - když vidím černý, vzpomenu si na bílý
zákon dotyku v prostoru a čase - při vrácení se na místo či podobné místo
si vybavíme minulou vzpomínku
Tvarová psychologie
Dobré tvary nalézáme v paměti, např. nedodělaný kruh, čtverec, figury
Wolfgang Kohler (20 stol.) - pokusy se šimpanzy - učení vhledem
Behaviorální psychologie (behavior=chování)
Watson – zakladatel, vědeckému poznání je přístupné pouze chování - behavior, pozorování musí být opakovatelné
Zkoumání S-R (stimulus=Podnět-Reakce)
Učení se reagovat na určité situace, odnaučování
Hlubinná psychologie
Sigmund Freud
psychoanalýza (použití nevědomí)
2 základní pudy:
pud sexuální (záchova druhu)
pud smrti (destruktivní)
Vyvážení sil mezi třemi subsystémy
ID (ono) – nepřístupná část osobnosti, pud slasti
EGO (já) – realita, rozum, dobré ego=zdravá dospělost osobnosti
SUPEREGO (nadjá) – „nelži, pomáhej druhým…“ ,osobní morálka jednotlivce
Vrstvy osobnosti
vědomí - co se nám vybavuje, co si právě teď uvědomujeme
předvědomí (podvědomí) - snadno si to vybavíme
nevědomí - věci z nižšího věku si normálně nevybavujeme,
různé techniky (transové stavy) se snaží právě jít do tohoto nevědomí
Ego-obranné mechanismy
Vytěsnění - útěk od nepřijatelných myšlenek a přání
Sublimace - sexuální přání převedena do tvořivé činnosti (básně, obrazy…)
Racionalizace - vysvětlení různých činů přijatelnými a vhodnými motivy
Regrese a fixace - vracení se ke stádiu, které bylo méně stresové
Alfred Adler
Individuální psychologie (pocit méněcennosti, usilování o moc)
Carl Gustav Jung - Analytická teorie
Lidská osobnost psýché
kolektivní nevědomí (obohacené o pozitivní i negativní zkušenosti lidstva, archetypy - jádra představ,
vzorů chování - Animus, Anima)
osobní nevědomí - jedinec získáva v průběhu vlastního života
vědomí (EGO) – to co prožíváme, o čem přemýšlíme
já (Das Selbst) – Introvert/Extrovert, nadřazeno EGU
4 psychické funkce - myšlení, cítění, smyslové vnímání, intuice
Ego-obranné mechanismy
Vytěsnění (útěk od nepřijatelných myšlenek a přání)
Sublimace (…do tvořivé činnosti – básně, obrazy…)
Symbolizace (tance, rituální obřady)
Humanistická psychologie
Carl R. Rogers
3 podmínky, které platí v jakémkoli vztahu
Uumění být sám sebou
Přijímání jedince
Emfatické porozumění=umí porozumět a poví mu to, sdílí s ním)
„Přijímat a projevovat svoje pocity“
Abrham Maslow
struktura lidských potřeb - kontinuum - "pyramida"
Sebeaktualizace – snaha být tím, kým být můžeme
1. fyziologické potřeby
2. potřeba bezpečí
3. potřeba lásky a sounáležitosti
4. potřeby úcty
5. potřeby sebeaktualizace (odstup a potřeba soukromí, nezávislost
na kultuře a okolí, smysl pro humor bez nepřátelství,
originalita a tvořivost)
Metody psychologie__________
Pozorování - vnímání určitého objektu se snahou získat o něm co nejpřesn. poznání
Podle zaměření
Introspekce (pozorování vlastních psych. procesů, prožívání, motivů)
Extrospekce (vnímání chování druhých)
Skryté (zrcadla – aby neovlivňovala osoby)
Přímé (nejlépe 2 terapeuti, jeden komunikuje, 2. sleduje)
Další dělení
Dle zaměřenosti (organizační/zaměřené)
Dle délky (krátkodobé/dlouhodobé)
Dle situace (v přirozených/uměle navozených)
Dle počtu pozorovaných jedinců (individuální/skupinové)
podmínky úspěšného pozorování:
1. Důkladné předchozí studium
2. Předem stanovený cíl
3. Objektivita pozorování
4. Zaznamenávání
5. Systematické a plánovité pozorování
6. Při pozorování přemýšlet
7. Formulovat výsledek co nejdříve
Experiment
Experimenty zahrnují manipulace s nezávisle proměnnou, aby se zjistilo,
jaký má vliv na závisle proměnnou, při současné přísné kontrole vlivu všech ostatních vnějších proměnných
Experimenty
laboratorní - přísná kontrola podmínek i proměnných
terénní - výzkumník manipuluje s nezávisle proměnnou v přirozeném prostředí
přirozený - proměnná se změnila přirozenou událostí
Rozhovor
Rozhovor vyžaduje, aby OSOBY UMĚLY VÍCE NASLOUCHAT, NEŽ MLUVIT!!!
Dělíme dle
účelu (přijímací, psychoterapeutický, výzkumný, přátelský, poradenský)
stupně standardizace otázek (volnost průběhu rozhovoru/odpovědi ano-ne)
počtu zúčastněných osob (dialog, rodinná skupina, formální skupinový rozhovor)
Dotazování má 3 základní formy:
osobní interview
telefonické interview (v poslední době využívané)
písemné dotazování
Použité otázky (přímé, nepřímé, otevřené, uzavřené, polouzavřené)
Dotazníky
Proti rozhovorům jsou časově úspornější
Nejprve předvýzkum, lépe strukturované, než rozhovor, v úvodu identifikační otázky.
Odpovědi (ANO-NE , 2 krajní, jedna nerozhodná, více možností)
Psychologické testy
IQ-inteligenční kvocient, stále se mění,
IQ testy, projekční testy (psycholog zadá podnět, čeká na reakci)
Hodnocení produktů činnosti
Výtvarná a literární díla, hudební skladby
Hodnocení kreseb (děti)
Rozbory písma (grafologie)
Počátky vývoje dítěte__________
Lásce mateřské se musíme naučit
Proč někdo chce děti a někdo ne?
Potřeba stimulace (přívod podnětů)
Potřeba smysluplného života (nabývání zkušeností)
Potřeba životní jistoty (přijímá i vrací lásku - city)
Potřeba identity, vlastního „já“ (sebeúcta, určitá prestiž – normální rodina)
Potřeba otevřené budoucnosti (naděje, životní perspektiva – předáváme sebe)
Vývojová období
prenatální období – aktivní, kontroluje okolí, sociální interakce
novorozenecké období – schopnost učit se, , emoční vyladění
kojenecké období (do 1 roku) – vývoj motoriky, kognitivní vývoj, socializace
batolecí období (2.-3. rok)
předškolní (4.-6. rok) – motorika (obratnost), názorné myšlení, sociální (hry)
mladší školní
dospívání
časná a střední dospělost
pozdní dospělost
stáří
kmetství
Funkce rodiny:
biologická
ekonomická
ochrana a pomoc
výchova a kontrola
uspokojování sociálních potřeb, lásky, porozumění
Socializace= začleňování člověka do společnosti, pozice, status, role, skupinové normy, celoživotní proces, vzájemné působení jedince a společnosti
Vývoj osobnosti – zrání či učení? __________
Vnitřní výbava - v průběhu biologického zrání
Během vývoje 2 protichůdné tendence:
Evoluce (rozvoj)
Involuce (zánik)
Postupně zahrnuje
dědičnou (genetické mutace)
konstituční (živ. podmínky. Výživa, trénink)
Vnější prostředí - působení fyzikálních vlivů na vývoj jedince
Učení - urychluje proces zrání
nahodilé (zkušenost s ohněm...)
soustavné
Podle toho, jak schopnost získáme
Senzomotorické (učení činnostem – jízda na kole, kreslení…)
Učení se poznatkům, vědomostem (ve škole obecné informace)
Učení se metodám řešení (matematika)
Učení se “umění žít mezi lidmi”, sociální učení
Napodobování
Zpevňování (chování – odměny, tresty)
Identifikace (ztotožnění se vzorem)
Zástupné učení (pozorovat jiného – Obecná škola - jazyk)
Anticipační (podle očekávání druhých)
Stadiální pojetí osobnosti
Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje (vývoj dítěte na 5 etap)
každá zóna má vlastní erotogenní zóny,
jejich uspokojení = saturace, neuspokojení = frustrace
orální stadium – (1.r) spojeno s přijímáním potravy, kousáním
anální stadium – (2.a3.r) spojeno s vylučováním
falické stadium - (cca 4.r) genitální oblasti
období latence – (6.r-dospívání) období klidu
genitální období – (od 12.r) reaktivace sexuálních pudů
Eriksonovo pojetí psychosexuálního vývoje: (Osm údobí v životě člověka)
důvěra vs. nedůvěra
autonomie vs. stud a pochyby iniciativa vs. vina (předškolní věk )snaživost vs. méněcennost — mladší školní věk hledání vlastní identity vs. konfůze rolí (smysl existence)intimnost vs. izolace (mladá dospělost)generativita vs. stagnace (zralá dospělost, péče o nové potomky) integrita já vs. zoufalství (pozdní dospělost a stáří)
Piagetovo pojetí kognitivního vyvoje:
Interakce mezi organismem a prostředím je řízena 2 mechanismy
1. asimilace-přijetí předmětu,učení
2. akomodace
Senzomotorická inteligence Semitická či symbolická funkce (1,5-2r.) – řeč…Konkrétní myšlenkové operace (7-8r) – operace s čísly, prostorem, časem…Formálně-logické operace (11-12, 14-15let) – uvažuje samostatně
Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti:
Prekonvenčni úroveň:
1.stadium: odměna-trest (vyhnutí se trestu)
2.stadium: účelové myšlení (uspokojení vlastních potřeb)
Konvenční úroveň:
3.stadium: shoda s ostatními (splní co je od něj očekáváno)4.stadium: orientace na společnost (morálka daná autoritou, pravidla)
Postkonvenční úroveň:
5. stadium sociální smlouva, společné hodnoty, právo jednotlivce 6. stadium morálka daná zásadami vlastního sebevědomí, respektování druhých a abstraktních etických principů
Obecné zákonitosti psychiky__________
Osobnost  z psychologického hlediska je abstraktní pojem,  představuje  totožnost jedince po psychické stránce se sebou samým v různých obdobích a za různých okolností jeho života. Nositelem této abstrakce - osobnosti je konkrétní člověk, osoba, která žije, vnímá, učí se, cítí, myslí, chce a jedná.
Dělení psychických jevů, podle toho, zda vyjadřují
děje - psychické procesy
připravenost jedince - psychický stav
stálé obecné rysy - dispozice člověka
Psychické procesy
Poznávací (kognitivní) procesy
Smyslové (vnímání, představy, fantazie)
Rozumové (pojem, soud, úsudek, myšlení, řeč)
Procesy paměti – zapamatování, uchování, vybavování
Procesy motivační – emoce, city, vůle
Psychické stavy
Stavy pozornosti
Citové stavy – nálady
Pozornost - nejdůležitějším duševním stavem, který ovlivňuje aktuální funkční zdatnost jedince, působí silně na průběh a výsledky jeho činností, uplatňuje se i v poznávání.
Osobnostní filtr – každý věnuje různým věcem různou pozornost, sám si volí jakou.
Aktivace (duševní stav)
stav pozornosti, uvedení organismu do stavu pozornosti k činností
stavy aktivace CNS = stavy pozornosti
bezvědomí
nejnižší přirozený stupeň aktivace je hluboký spánek, ztráta
vědomí vnějšího světa, sny
snížené stavy aktivace - přechod spánku a bdění, denní snění,nebo
stavy únavy, kdy jsou méně přesné pohyby, snížená pozornost,
v důsledku tohodělají lidé časté chyby. Tento stav velmi
nebezpečný např. pro řízení auta,zvýšené nebezpečí nehod.
střední aktivace – stav, kdy se cítíme svěží, v pohodě, dobře se
soustřeďujeme na každodenní práci
zvýšená aktivace- stav zvýšeného napětí při náročných úkolech
pracovních, sportovních, zvýšená pozornost, ale dříve
nastupuje vyčerpání!
vysoká aktivace – organismus připraven k maximálnímu výkonu,
což se projevuje zrychlením dechu, tepu, zvýšením krevního
tlaku,zvýšenému podráždění v CNS.
Pozornost je psychický stav, který zajišťuje na určitou dobu soustředění člověka na jeden jev nebo jednu činnost.
Vlastnosti pozornosti
přepojování pozornosti - mezi dvěmi činnostmi (jízda autem
a hovor, který umlká na křižovatkách, pletení při TV)
výběrovost pozornosti (všímáme si jen něčeho pro nás v tu chvíli důležitého)
kolísání pozornosti (pokles aktivace, např. přednášky, ani nevíme co říká)
rozsah pozornosti (6-7 prvků si všímá klasický člověk)
Pozornost
bezděčná (něco nás upoutá, jen na chvíli)
záměrná (dlouhodobá, např. řízení auta)
Celkový stav osobnosti (citové stavy ve vnímání) - “připravenost” k vnímání toho, co souvisí s naším cílem, co očekáváme, toho nač se těšíme
nebo čeho se naopak obáváme.
Členění celé vnímané situace (zaměření pouze na jeden objekt, ostatní pozadí)
Zaměřenost (seskupujeme do celků podobné věci)
Očekávání (často zkresluje)
Zakotvení - všechno co člověk vnímá, automaticky porovnává s tím, co už zná, pro nás kotvou takový podnět, podle kterého vše ostatní posuzujeme
Právě působící motivy - mohou způsobit, že vnímáme to co si přejeme,
nebo před čím chceme uniknout a ne skutečnost
Poznávací styly - poměrně trvalé, globální/analytické
Vědomí__________
Jung - stupňovitost vědomí
Vědomí
Předvědomí
Nevědomí
Kolektivní nevědomí
Koukolník - stavy vědomí - biologické hledisko
stav bdělosti (opakem je spánek)
pracovní paměť (něco jako cache paměť)
orientovaná pozornost
vědomí sebe sama
Balcar - pojem vědomí v psychologickém hledisku
prožívání
uvědomování si prožívaného
uvědomování si sebe jako prožívajícího
Sebehodnocení – vyvíjí se v průběhu života, podle hodnocení ostatních,
později ve srovnání s nimi.
Psychická struktura osobnosti__________
Dispozice, rysy osobnosti jsou obecné, relativně stálé a umožňují v určité míře predikci chování jedince.
3 složky osobnosti, které vyjadřují odpovědi na otázky
„Co člověk dokáže, co umí?“ (výkonné charakteristiky, kapacitní předpoklady)
„Co člověk chce?“ (motivace)
„Jaký člověk je?“ (temperament, charakter - profil osobnosti)
Vlohy, schopnosti, dovednosti
Každý jedinec má určité vlohy (vrozená výbava), které dále rozvíjí,
poté jsou z nich schopnosti
Rozloženy v populaci podle Gaussovy křivky normálního rozpoložení
Vlohy - vrozené vnitřní dispozice
Schopnosti - složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh
Nadání - soubor dobře rozvinutích schopností
Talent - zvlášť rozvinutá schopnost či nadání
Druhy schopností:
Podle obecnosti
obecné
speciální
Podle typů činností:
smyslové (percepční) - zrakové, sluchové, chuťové, hmatové,
schopnosti udržovat rovnováhu těla, pohyb)
psychomotorické – sporty, tance…
umělecké – malíři…
rozumové – intelektové schopnosti – inteligence
Inteligence
Obecná schopnost psychického přizpůsobení se člověka novým životním podmínkám a úkolům (W. Stern)Úhrnná globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím ( D. Wechsler)Dispozice k myšlení (M. Nakonečný)
Komplexní schopnost vyrovnávat se s životními úkoly a problémy, jejíž jádro tvoří kognitivní dispozice, ale uplatňují se v ní i další faktory osobnosti
1. dobrá orientace a dobré myšlení
2. ostré vnímání a dobrá paměť
3. koncentrované zaměření na daný objekt činnosti s pružným, rychlým a správným myšlením (H. J. Eysenck)
Období vývoje
1) Senzomotorická inteligence (nelze oddělit senzorické
od motorického) - dítě pracuje s představami pouze pokud je přítomný předmět
2) Semiometrická či symbolická funkce – cca 1 – 2 roky; je základem pro vývoj pozdějšího jedince; schopnost představovat si něco prostřednictvím něčeho jiného, tj. vyvolání nepřítomného předmětu
3) Konkrétní myšlenkové operace (7 – 8 rok věku); operace se nemohou týkat slovních pojmů, musí se vázat na konkrétní předměty, v předoperačním období dítěti chybí pojem zachování – tvoří mezistupeň mezi vlastní činností a logickým myšlením – které zahrnuje vratnost operací; dítě zvládá seřazení prvků podle velikosti, operace s čísly, prostorem, časem
4) Formálně logické operace (11 – 15 let); ukončují dětství; jedinec uvažuje nezávisle na skutečnosti, pracuje s hypotézami, usuzuje; s prudkým sociálním vývojem souvisí odklonění od reality a obrat
i k budoucnost