teorie k testu

i (období ideálů, plánů); zásadním zlomem je schopnost rozlišení formy a obsahu
Inverze – anuluje výsledek předchozí operace
Reciprocita – sloučení operací
Inteligence
Vrozená =fluidní (tekutá) – rozvíjí se v průběhu života od cca 20 let ubývá
Získaná =krystalická - rozvíjí se celý život, pokud se učíme a používáme mozek
Podle oblastní, ve kterých se uplatňuje
Teoretická inteligence - abstraktní operace Praktická inteligence - konkrétní operace s objekty Sociální inteligence - schopnost jednání v mezilidských vztazích, zahrnuje schopnost:
Navazovat kontakty Vést rozhovory a taktně je ukončovat Udržovat interakci, přesvědčovat druhé Vcítit se do druhých (empatie) Správně vnímat sociální situace — schopnost sociální percepce Rychle a přesně vyhodnocovat zpětnou vazbu v interakci
Rozložení inteligenceGaussova křivka normálního rozložení platí i pro inteligenciZděděné vlohy po rodičích mají tendenci upravovat se z extrémů
k průměru v dalších generacích
Emociální inteligence - sociální inteligence: Schopnost úspěšně zvládat vlastní život Schopnost mít dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi
H. Gardner (8 dimenzí inteligence)
jazyková — srozumitelné vyjadřování, schopnost vysvětlovat, vyprávět příběhy hudební—vnímat hudbu, zapamatovat si melodie, komponovat, aktivně hrát matematická a logická prostorová — orientace v přírodě tělesná a kinestetická — tanec, sport, manuální šikovnost, obratnost intrapersonální — být v kontaktu se svými pocity, emocemi, sám se sebou interpersonální — sociální percepce, empatierozvoj citu k přírodě Sternberg: „Školní inteligence“ „Inteligence pro rozpoznání problémů“ „Inteligence ulice, krys“
Rozdělení emocionální inteligenceLevá - koreluje se vzděláním Pravá - globální, koreluje s přežitím
Sbírání všech fakt, AsociativníČasově náročné, Okamžité rozhodování, celostníLogická řešení, analytické postupy Pravděpodobnostní rozhodováníPoznávání smyslu, rozum Metoda pokus, omyl Přesná,tvrdá fakta Intuitivní řešeni, citZvažování, zkoušení a ověřování Měkké informaceSlova, čísla, symboly Víra ve správnost rozhodnutíMužský způsob (maskulinita) Ženský způsob (femininita)Izolovaný Skupinově zaměřený Měření EQ - standardně se nepoužívá, spíše k rozvíjení vlastních schopností
(T E S T)
1. sebevědomí
2. organizace vlastního života
3. motivování sebe sama
4. empatie
5. angažovanost v kontaktu s druhými lidmi
Tvořivost (kreativita) – jejím výsledkem je něco nového__________
Schopnost nalézat správná, původní řešeníSoučást životního stylu
3 hlavní přístupy ke zkoumání tvořivosti
1. produkty tvořivosti
2. tvůrčí osobnost
3. tvůrčí proces
Tvůrčí osobnost
Tvořivost - soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost, příp. pro tvůrčí řešení problémů, není totéž co inteligence
Vnější a vnitřní činitelé
Vnitřní:
Inteligence (technické problémy)Otevřenost (nové zkušenosti, nejistota jak to dopadne)Sebeovládání a odpovědnost
Aktivita Pružnost - při poznání něčeho nového
Vnější:
Konformita - člověk má tendenci chovat se jako ostatní ve skupině, tlak skupiny Kulturní stereotypy Výchovné přístupy
Bariéry tvořivostiSociální
Kulturní vzorce, sociální skupinové normy, společenské tabu, názoryEmociální
Strach udělat chybu Neschopnost tolerovat dvojznačnosti Preference role pozorovatele než tvůrce Neschopnost „vypnout“Nezájem o problémové věci Nadměrná touha po rychlém úspěchu
Kognitivní
Přejímání percepčních i myšlenkových schémat Fixace funkcí předmětu Fixace postupů řešení
Vlastnosti tvořivosti
Konvergentní myšlení - vyvíjení logických závěrů jediným možným postupem
Divergentní myšlení - tvoření informací z informace původní
Plynulost - fluence (slovní, ionizační, myšlenková, výrazová) Pružnost - flexibilita (pohotová reakce na nové informace)Propracování - elaborace (zpracování námětu)
Původnost - originalitaCitlivost - senzitivita (pochopit podstatu problému)Redefinice (nový pohled)Tvůrčí proces
Fáze tvůrčího procesu 1. Příprava - orientace v problému, promyšlení, co je podstatné2. Inkubace - rozvíjení aktivity, hledání vhodného řešení,
uplatňují se jednotlivé faktory tvořivosti
3. Iluminace - nalezení řešení, vzhled, nápad - inspirace, intuice 4. Verifikace - ověření v praxi Rozvoj tvořivosti
1. volba zapisovatele
2. členové týmů ventilují problémy - bodování problémů - dále se pracuje pouze na problému, který "vyhrál)
3. navrhování různých řešení (i "hloupé" nápady) - bodování řešení - vybereme několik nejlépe hodnocených řešení, se kterými pracujeme dál
4. stanovení kritéria jeho kladného vyřešení
5. tabulka - sloupce (kladná kritéria), řádky (nejlepší řešení) - kde řešení splňuje kritérium +, kde ne -
6. výběr řešení, které má nejvíce kladů
Intuice v tvůrčím procesu: Průnik problému po nevědomí Symbolická transformace J Spojování nesouvisejících obsahů Emocionální doprovod Přesun významnosti obsahů Překročení prahů paměti Spojování s vnějšími podněty Zaplňovánĺ informačních mezer Průnik nevědomých obsahů do vědomí
Temperament__________
Obecná vlastnost duševní dynamiky jedince, nemá vlastní zážitkový obsah
a uplatňuje se ve způsobech reagování, prožívání a chování jednice.
Na temperamentu závis, jak snadno u něho vznikají city, jak jsou silné, jak živě se projevují navenek a jak rychle se střídají.
Antická typologie: cholerik, flegmatik, sangvinik, melancholik
Kretschmerova konstituční typologie - podle tělesné stavby a duševních chorobpyknický typ – silný, oválný, měkký – maniodepresivita astetický typ – hubená postava, hůře přístupný - schizofrenie aletický typ - viskózní typ charakteru, často cholerik, nebo flegmatik - epilepsie
I. P. Pavlov - 3 základní vrozené nervové vlastnosti, kterými je temperament podmíněn
síla – schopnost odolávat různým zátěžím
vyrovnanost – schopnost utlumit podráždění (uklidnit se)
pohyblivost – schopnost reakce
Typologie C. G. Junga (někdy nazývaná typologie funkcí a postojů)
Introvert - vnitřní prožívání, subjektivní názory, uzavřený, spolehlivý Extrovert - zaměřený na vnější svět, přizpůsobivý, otevřený okolí, praktik
a realista, zábavný, společenský Čtyři typy funkcí ve kterých se odlišně projevují - myšlení, cítění, intuice, pociťování Eysenckovo pojetí temperamentu (integroval ve své typologii dřívější pojetí)Dvě dimenze osobnosti: Dimenze extraverze — introverze (E) Dimenze neuroticismu s krajními póly (N) stabilita — labilita Lze měřit široce používaným dotazníkem EOD.
Typy osobností
A – boj s časem, perfekcionalismus, neschopnost předat část práce druhým, nutkání přepracovávat se, multitasking, neschopnost relaxovat, soutěživý, agresivní
B – rozvážný, klidný
Vlastnosti temperamentu Celkové ladění duševních dějů (+‚ -) Práh vzrušivosti - snadnost či obtížnost vyvolání duševního děje Odolnost, ovlivněnost jejich průběhu působením jiných vlivů Trvalost - reakce na podnět může trvat pár minut, ale i několik dní Zaměřenost duševních dějů - introvert-extravert Na temperamentu jedince závisí, jak rychle u něho vznikají city, navenek a jak rychle se střídají Základní znaky temperamentu: celkové zaměření duševních dějů do nitra jedince nebo na okolní svět, postižené protikladem vnitřní-vnější /intro-extraverze/
celkové emocionální ladění duševních dějů libost-nelibost
snadnost či nesnadnost s jakou se reakce objeví, "práh"vzrušivosti
trvání reakce po skončení podnětu
Typy temperamentu: Cholerik — silný, nevyrovnaný Flegmatik — silný, vyrovnaný, klidný Sangvinik — silný, vyrovnaný, živý Melancholik — slabý
Charakter__________
Subsystém osobnosti, který umožňuje kontrolu a řízení jedincova jednání podle společenských, zejména morálních požadavků.
Soubor kladných i záporných vlastností, které vyhraňují chování člověka vzhledem k dlouhodobějším cílům a perspektivám, které si ve svém životě vytyčuje.
Utváří se během života jedince.
Části charakteru
vztah k lidem (kladný/záporný)
vytrvalost (vůle k dosažení cíle)
odolnost k zátěži (v náročných zátěžových situacích)
Kontrola a řízení temperamentových vlastností (umění se ovládat)
Sebehodnocení (přeceňování/podceňování)
Svědomí (napovídá co jak dělat/ co bylo špatně atd.)
Společenské postoje a hodnotové orientace, osobní filozofie, náboženská víra
Kohlbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti
Prekonvenční úroveň:
morálka daná trestem, egocentrickým podřízením se moci naivně účelový hédonismus, chování zaměřené na uspokojení vlastních potřeb
Konvenční úroveň:
morálka daná standardními obrazy společnosti, morálka poslušného dítěte morálka daná autoritou, fixovaná pravidla
Postkonvenční úroveň:
morálka daná sociální smlouvou, společnými hodnotami, právem jednotlivce morálka daná zásadami vlastního sebevědomí, respektování druhých a abstraktních etických principů
Motivace__________
Určitý vztah člověka ke skutečnosti, která ho obklopuje, k věcem i k ostatním lidem a k okolnímu dění. Zahrnuje vnější pobídky a cíle, i vnitřní motivy.
Potřeby
Předměty, lídé i děje mohou vést k uspokojení některé z našich potřeb
Jsou-li pro nás přitažlivé, snažíme se je získat - apetence
Odpuzují-li nás, snažíme se jim uniknout - averze
Motivace je proces, ve kterém se uvolňuje určité množství energie a směřuje
k určitému cíli.
Čím je motivace silnější, tím více úsilí duševního i tělesného člověk vynakládá
Optimální úroveň motivace - jedinec podává nejlepší = optimální výkon
Frustrace - zdroje
nedostatek předmětu k uspokojení motivace
překážky vnější (v okolí jedince)
překážky vnitřní (uvnitř jeho osobnosti)
Konflikty
konflikt 2 stejně kladných cílů („Na který film půjdeme?“)
konflikt 2 negativních cílů („Mám se učit, nebo uklízet?“)konflikt kladného a záporného cíle („Nežrat, ale mám na to chuť…“)
dvojitý konflikt záporných a kladných cílů
Aspirace - aspirační úroveň
Jak vysoký cíl jsem si vytyčil – závisí nejen na schopnostech
a zkušenostech, ale i na sebedůvěře)
Dělení potřeb
primární motivy (hlad, žízeň, udržování teploty…)
afektivní motivy (motiv bezpečí, motiv agrese)
sekundární motivy (dosažení úspěšného výkonu, motiv moci…)
Hierarchie potřeb podle Maslowa:
5. potřeba seberealizace 
4. potřeba úcty a uznání
3. potřeba sounáležitosti
2. potřeba bezpečí
1. fyziologické potřeby
Potřeby meta:
Potřeby seberealizace — realizace svého potenciálu nalezení,,sebenaplnění“... Potřeby estetické - symetrie, pořádek, krása... Potřeby poznávací - znát, rozumět, vysvětlovat...
Potřeby rozvíjecí (růstové):
Potřeby ocenění sebeúcty - být kompetentní, získání souhlasu a uznání... Potřeby sounáležitosti a lásky - náležet někomu a někam...
Potřeby základní:
Potřeby bezpečí - jistoty, absence nebezpečí.. Potřeby fyziologické - hlad, žízeň, sex...
Pocity
Apetence — přibližování Averze — vzdalování se Libé pocity - rozvíjí se důvěra Pocit vlastní hodnoty - vztahuje se k sebevědomí, sebeprožívání a sebehodnocení Pocity, emoce  a city doprovází vznik, průběh i dovršení motivačního procesu, nelze je od něho oddělovat.
City a emoceVzbuzovány významnými událostmi v okolí nebo těle jedince Vzbuzují činnost a řídí její průběh a bývají i jejím cílem Neuspokojení = frustrace („Vše se na nás valí“)S provázanosti motivačního procesu a emocí souvisí
vnitřní psychické a tělesné reakce (organismus se připravuje na aktivitu)
kognitivní hodnocení  situace (zvážení situaci, zda je pozitivní, či negativní (zlomek sekundy))
emoční hodnocení a prožívaná emoce (vyhodnocení – úlek, strach, radost…)
výraz obličeje (zobrazuje jakou emoci prožívám)
strach - jako nelibá emoce
smutek - nelibý emoční stav
radost - libý emoční stav
PostojeCo si myslíme o určitém objektu Víme, a máme názor
Představují pohotovost jedinců reagovat na určité podněty stejným způsobem při opakovaných stejných situacích („Na koncert nepůjdu, jelikož ten styl hudby nesnáším a neřeším to, rovnou je pošlu někam“)
Předsudky Informace - předsudek se od postoje liší jen informací Vznik na podkladě nesprávných, nedostatečných a lživých informací Vzbuzují negativní emoce a nepřátelské jednáni vůči skupinám a jednotlivcům, které vlastně ani neznáme
Stres (zátěž, tlak, tíseň)__________
Vnitřní stav člověka - odpověď na zátěž, situaci ohrožení nebo stav očekávání ohrožení, které považuje člověk za nadhraniční pro jeho schopnost obrany či adaptace.
Stresor - činitel působící zátěž je
Stresová reakce - dpovědí organismu
H. Selye
Eustres - normální, aktivující stres, který nás motivuje k tvořivým změnám aktuálně nevyhovujícím vnějších i vnitřních podmínek
a po kterém zvládne nová vyváženost. Zažíváme příjemné napětí
a po něm radost z dosažení cíle.
"Koření života - před důležitou schůzkou
Distres - negativní stres. Ztrácení pocitu jistoty a adekvátnosti.
Cítíme přetížení, zoufalství, bezmoc a ztrátu.
Hypostres - zvládnutelný, malý stres
Hyperstres - přesahuje hranice adaptability, nezvládnutelný
„Stres je nutný a prospěšný, pomáhá naší adaptaci, jde jen o to,
aby nepřekročil jisté meze.” Stres je ve své podstatě aktivačním činitelem.
Stresová reakce
I. poplachová „alarmující“ (pokud stresor ustoupí přechází do zotavovací fáze)
II. vyrovnávací (původní poplachová reakce se zklidňuje, pokud se nepovede, organismus se adaptuje na zátěž, pokud činitel působí příliš dlouho
nebo silně, následuje 3. fáze)
III. konečná (celkové vyčerpání a selhání organismu, ochoření, končící případně smrtí)
Stresory
vnější (životní události, ohrožující situace) a vnitřní podněty
Fyzikální a chemické - jedy, radiace, alkohol
Myšlenkově - z našeho pohledu
Úkolové - organizace práce atd.
Sociální - souvisí s komunikací s druhými
Jako stresové vnímáme i běžnější životní události
Neovlivnitelnost
Nepředvídatelnost
Výzva pro naše schopnosti
Vnitřní konflikty
Nezávislost proti závislosti
Intimita proti osamělosti
Spolupráce proti soutěžení
Morální zásady proti impulzivním projevům jedince
PTSP - posttraumatická stresová porucha /Katastrofický syndrom/
(např. bloudění mezi budovami co se mohou zřítit a člověk si to neuvědomuje)
Strategie zvládnutí stresu a obranné mechanismy
Naučte se žít se svým stresem! - postupy zmírňující dopad stresu na zdraví 
vytvoření priorit
vyhýbání se stresu (jak mu předejít)
dovednost “vypnout se” (jak přestat být obtěžován stresujícími vlivy)
rozšíření interpersonálních vztahů (podpora u přátel)
Způsoby řešení
zaměřit se na zvládání problému (jak ho vyřešit či mu předejít)
zaměřit se na zmírnění emocí
Situace - základní rozhodnutí
nadějné - je v mých silách je změnit, bojovat
nezměnitelné - je třeba rozeznat včas a přijmout je
Strategie
krátkodobý účinek - jedinci se uleví (lék tišící bolest...)
dlouhodobý účinek (změna ve stravovacích návycích...)
Obranné mechanismy
Jakýkoliv druh činnosti, včetně myšlení a cítění , jehož účelem je odvést pozornost od povědomí o nějaké nepříjemné či zahanbující skutečnosti, která vzbuzuje úzkost. Ohrožena při tom může být sebeúcta, sebevědomí, sebehodnocení, vlastní jádro našeho Já.
Jsou poměrně stálé dispozice k určitému jednání, jehož úkolem je zkreslovat skutečnost, v situacích, kdy zdroje sil a možnosti jedince, dovednosti
nebo motivace nedostačují k úspěšnému zvládnutí vnitřních konfliktů
nebo extremních podmínek a je ohroženo zdraví a dobrý stav jedince.
První, naučenou reakcí na nadměrnou zátěž, jejíž funkcí bylo původně chránit organismus, ale tato obrana se zautomatizovala, působí často neadekvátně a setrvává-li v ní jedinec déle, ztrácí schopnost pružného přizpůsobování aktuálním okolnostem, nemůže se dále vyvíjet.
Odvozeny od reakcí na stres - útoku a úniku, projevují se jako:
Rigidita - ztuhlost
odvozenéReprese - vytěsnění z vědomí
od únikuRegrese - ústup (návrat k minulé - klidné situaci)
Inverze - převrácení chování
Popírání nepříznivého faktu (jedinec si nechce připustit, že je nemocný)
Sebeobviňování
Introjekce (bere na sebe starosti druhých)
Racionalizace (odůvodnění nesmyslných věcí)
aktivníSublimace - povznášení (dodávání důstojnosti)
formyObviňování druhých lidí - externalizace viny (krůček od "hledání obětního beránka")
Identifikace – ztotožnění (např. s vůdcem)
Projekce - promítání vlastních zájmů do druhých osob
Začleňování člověka do společnosti__________
Dnem svého narození vstupujeme do sociokulturních vztahů, působí na nás:
přímo - vlivem jednotlivců, sociálních skupin...
nepřímo - působením materiálních i nemateriálních produktů lidské činnosti
Socializace = začleňování člověka do společnosti
záměrné působení (výchov