vypisky ke zkousce

Disparita
Disparita = nerovnost (z latiny)
Objektivní příčiny (reálné) – produkčně ekonomické a sociální podmínky, nelze je výrazněji ovlivnit (přírodní a klimatické podmínky, ekonomická specifika regionu, státní zemědělská politik apod.)
Subjektivní příčiny – dají se změnit, ovlivnit (úroveň managementu, efektivní využití produkčních faktorů, využití informací atd.)
Disparita důchodová – nerovnost v důchodech podniků, důchody podniků zahrnují veškeré vytvořené zdroje spotřeby a akumulace, tedy hrubou přidanou hodnotu
Disparita příjmová – nerovnost v příjmech pracovníků, příjmy pracovníků zahrnují veškeré mzdy a odměny včetně podílů na zisku
Interní důchodová (příjmová) disparita – uvnitř dané jednotky mezi jejími dílčími částmi, nerovnost příjmů (důchodů) mezi dílčími jednotkami agrárního sektoru např. mezi podniky různých právních forem, rozdílné velikosti, hospodařící v různých regionech a produkčních oblastech
Externí důchodová (příjmová) disparita – mezi různými jednotkami na téže úrovni diversifikace, nerovnost mezi agrárním sektorem a jinými odvětvími, případně průměrem národní ekonomiky, nebo mezi agrárními sektory různých zemí
Měření externí disparity – (důchodové) – 1) vývoj HDP v komparaci s jinými odvětvími / průměrem NH
2) HDP / 1 pracovník v komparaci s jinými odvětvími / průměrem NH
Ukazatele externí důchodové disparity – 1) hrubá přidaná hodnota v tržních a stálých cenách 2) tempa růstu hrubé přidané hodnoty 3) hrubá přidaná hodnota / 1 pracovník (evidenčního, stálého, přepočteného)
Vše v komparaci s ostatními sektory, průměrem NH nebo agrokomplexem jiných zemí
Měření externí disparity – (příjmové) – průměrný příjem / 1 pracovník (nominální, reálný příjem)
Nominální mzda – mzda vyjádřena v peněžních jednotkách vztažená k současnému období, neočištěná o inflaci
Reálná mzda – buď vyjádřena v peněžních jednotkách vztažená k základnímu období, nebo vyjádřena v objemu zboží a služeb, které za ni lze nakoupit (ke spotřebnímu koši)
Ukazatele příjmové disparity – 1) průměrná hrubá (čistá) měsíční mzda, včetně naturální části mzdy
Komparativní ukazatele – počet minut nutných k zakoupení určitého zboží
2) průměrná hodinová mzda, využití volného času, pracovních podmínek atd.
Příčiny externí příjmové a důchodové disparity v agrárním sektoru – 3 hypotézy – nabídkově orientovaná, poptávkově orientovaná, komplexní (tržní vysvětlení)
Poptávkově orientované:
1) Engelův zákon – o snižování podílu výdajů na potraviny při rostoucích příjmech obyvatelstva
2) Nerovnovážné postavení zemědělství na trhu – „cenové nůžky“ moc trhu se uplatňuje v neprospěch zemědělství, důsledek nedokonalé konkurence, rolníci platí na monopolu za inputy příliš mnoho a na monopsonistických trzích dostávají příliš málo
Nabídkově orientované:
1) specifika zemědělství – závislost na přírodních a klimatických podmínkách, dlouhé a nepřerušitelné produkční cykly, omezená možnost uplatnění vědeckého pokroku, nízká trvanlivost zemědělských produktů, pomalý obrat kapitálu v zemědělství
inversní nabídková křivka – při klesajících cenách produkce nabízené množství neklesá, ale naopak stoupá
hypotéza šlapacího mlýna (Cochran) – působení technického pokroku, uplatněním technického pokroku (vstupem do mlýnského kola) může svoji situaci zlepšit, avšak jestliže toto udělají všichni ostatní, pak se důchodová situace všech účastníků zhorší
alternativní náklady (Johnson) – očekávaný důchod v zemědělství je při zahájení činnosti orientován na průměrný důchod v NH, skutečný důchod je ovšem nižší, pak se již neorientuje na průměrný důchod v NH ale na svůj alternativní důchod, v případě že jeho skutečný důchod je vyšší než průměrný v agrárním sektoru pokračuje ve své činnosti
Komplexní (tržní) vysvětlení – Koester – propojuje jednotlivé dílčí hypotézy – využití teorie sektorových a faktorových nadkapacit (souvisí s mobilitou faktorů, půdy)
důchodová disparita – identická se sektorovými nadkapacitami, odpovídá nižší produktivnosti použitých produkčních faktorů, snižuje se produkce, zvyšují se ceny agrárních produktů i produktivnost vynaložených faktorů
nadkapacita jednoho sektoru pouze jeli mobilita faktorů omezená
větší posun nabídkové křivky oproti poptávkové, dochází k převisu nabídky, převis nabídky se projeví tím více, čím jsou vyšší tempa technického pokroku, čím je nižší důchodová pružnost poptávky, čím je nižší tempo růstu důchod v celém NH
mobilita faktorů – faktor půdy má omezenou alternativní možnost použití, faktor kapitálu – technický pokrok pouze pomocí investic, faktor práce – imobilní, pojetí vlastnictví – kromě důchodu z práce také z kapitálu a půdy, specifická kvalifikace pracovní síly v zemědělství, nedostatek alternativních výdělkových možností
Měření interní důchodové disparity – objem hrubé přidané hodnoty podle 1) právní formy 2) výměry podniku 3) ekonomické velikosti podniku 4) výrobní oblasti (řepařská, kukuřičná apod.) 5) výrobní zaměření podniku (RV, ŽV atd.)
Měření interní příjmové disparity – tytéž ukazatele jako u příjmové disparity externí, tedy průměrná hrubá (čistá) měsíční mzda a průměrná hodinová mzda
HDP
Výkonnost ekonomiky – vyjadřuje růst v čase a srovnává tyto výsledky na mezinárodní úrovni, podle výkonu ekonomiky jsou pak jednotlivá odvětví klasifikována a odvozují se od něj nástroje ekonomické politiky
Příspěvky členských zemí do společného rozpočtu EU se odvozují od HDP
Klasifikace znevýhodněných regionů je vymezena hranicí 75% průměrného HDP / 1 obyvatele EU vyjádřeno v PPP
Hrubá produkce – suma veškerých výrobků a služeb vyprodukovaných v daném sektoru za dané časové období včetně nedokončené výroby (bez ohledu na její další užití)
HZP - (p1c1+ p2c2+...pncn (p je vyprodukované množství i-tého až n-tého výrobku a c je jednotková cena tohoto výrobku)
Lze vyjádřit v:
Naturálních jednotkách - běžných a přepočítacích (srovnatelných)
Hodnotovém vyjádření – v běžných cenách a ve stálých (srovnatelných) cenách
HDP – souhrn veškeré finální produkce hmotných i nehmotných výrobků a služeb, vyprodukovaných na území daného státu za daný časový interval, bez ohledu na vlastnictví produkčních faktorů
Na počátku 50. let (1952) byl OSN vytvořen systém národních účtů SNÚ – metodika vyjadřování makroekonomických ukazatelů
V ČR od 1993 v modifikaci EUROSTATU
běžné účty (účty produkce, účty prvotního a druhotného rozdělení příjmů, účty tvorby a užití kapitálu, účty finanční
bilance komodit
další bilance (např. bilance pracovních sil)
Výchozí prvek – podnik
Dále se vytváří agregáty – podle typu ekonomických činností, typu podniků, regionálních jednotek
U nás zpracovává – ČSÚ, publikované ve statistické ročence
Za zemědělství donedávna zpracovával VÚZE dnes už ČSÚ
Pro zemědělství se vytvářejí souhrnné zemědělské účty (EAFA)
Podíl HZP na HDP kolem 4%
Aktivity nezahrnované do HDP
1) Environmentální dopady čerpání neobnovitelných zdrojů – negativní dopady mohou paradoxně HDP zvyšovat
2) Veškeré ekonomické aktivity neprocházející trhem : stínová ekonomika (aktivity kriminálního rázu a šedá ekonomika), neplacená práce (nedostatečně hodnocená práce – práce žen, práce dětí v rozvojových zemích, práce imigrantů, zcela neplacená práce – pomoc v rodinném podniku), činnost domácností, dobrovolné společenské aktivity
3) Objem a využití volného času
Alternativní řešení
NEW – čistý ekonomický blahobyt
GPI – ukazatel věrohodného rozvoje – dobrovolné práce, občanské aktivity, domácí práce, volný čas, přírodní zdroje, envir. dopady, sociální kapitál
SEEA – satelitní environmentální účty k SNÚ
HDI – ukazatel lidského rozvoje – očekávaná doba dožití, dosažené vzdělání, ppp
Transformace
Funkce – úprava a narovnání vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu zem. majetku, vytvoření tržního prostředí, přechod k efektivně fungujícímu a konkurenceschopnému produkčnímu sektoru
Právní normy – zákon 403/1990 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd (restituční zákon)
229/1991 Sb. – zákon o půdě
42/1991 Sb. Transformační zákon
Restituce
Navrácení vlastnického práva k pozemkům a budovám, inventáři a ostatnímu majetku oprávněným osobám
Vracel se majetek zabavený v období od 1948-1990
Oprávněná osoba – fyzická osoba, v době vznesení nároku být občanem státu (ČSR), mít v době vznesení nároku trvalé bydliště na území ČSR (později zrušeno), prokázat svůj nárok příslušnými doklady
Uplatnění nároku do roku 1993
Uplatněné nároky kolem 240 000, do dnešního roku uzavřeno kolem 98% nároků na restituci ne však 98% vráceno, spousta lidí se ještě soudí atd.
Problém restituční tečky (
Povinné osoby – právnické osoby, které musely daný majetek vracet (stát, státní statky, zem. družstva)
Privatizace
Privatizován majetek v celkové hodnotě 19 mld.Kč
Formy privatizace:
veřejná dražba (9,78%) – veškerá práva přejímal vydražitel i s dluhy, jednoduché a rychlé
veřejná soutěž (16,94%) – i zahraniční účastníci, nabídky posuzované komisí, hlavní kritéria cena, platební podmínky, podnikatelský záměr atd. (negativní – ovlivnitelnost komise, zdlouhavé)
přímý prodej (55,13%) – prodej konkrétnímu zájemci za konkrétní cenu, při velkém zájmu důležité kritérium cena, při malém zájmu – symbolická cena
akciová společnost (8,3%) – zákon o akciových společnostech, kupónová privatizace
bezúplatný převod (9,85%) – převod obci, sociálním organizacím apod.
Organizační stránka privatizace – vedení privatizovaných podniků vypracovalo základní projekty a konkurenční projekty, zpracování zakladatelských projektů Mze, rozhodující váhu mělo Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci
99% zprivatizováno, stále zbývá majetek ve výši 407 mil.Kč, k 2003 zbývá 7 zbytkových státních podniků
Transformace zemědělských družstev – přeměna původních JZD na podniky fyzických osob, zemědělská družstva vlastníků nebo jiné nástupnické organizace a jejich kombinaci podle Obchodního zákoníku
Způsob transformace – vypořádání družstva se státem, čisté jmění družstva určené k transformaci, vymezení okruhu oprávněných osob, výpočet a prodej dalších transformačních podílů
Oprávněné osoby – členové družstva, vlastníci půdy a ostatního zemědělského majetku, občané kterým se podíl stanovil restitucí
Výpočet podílu – 50% půda, 20% odpracovaná léta, 30% hodnota vloženého majetku do družstva
Skupiny oprávněných osob – vlastníci členové – členové kteří do družstva vložili majetek a pracovali v něm, vlastníci nečlenové – měli nárok na majetek, v družstvu nepracovali, členové nevlastníci – členové družstva, kteří tam neměli svůj majetek
Vypořádání majetku – ti co chtěli dále pracovat v zemědělství (vydání původního vkladu + hodnota transformačního podílu ve fyzické podobě), ti co chtěli svůj podíl ponechat v družstvu se stali součástí tohoto podniku (a.s., družstvo, s.r.o. apod.), ti co nechtěli mít už nic společného s družstvem zažádali o vyplacení svého podílu, pokud to bylo do 10 000Kč vyplácelo se ihned, pokud částka vyšší vyplacení do 7mi let
Nevypořádané transformační podíly činní dodnes 14mld. Kč
Regionální ekonomika
Regionální ekonomika se zabývá prostorovými aspekty hospodářské činnosti, zejména prostorovými nerovnostmi, vznikajícími v důsledku nerovnoměrného vývoje ekonomické aktivity, prosperity a konkurenceschopnosti jednotlivých regionů.
Rozdílná ekonomická úroveň regionů vyplývá z přirozených rozdílů geografických, půdních, zdrojových, ekologických, demografických, daných historickým vývojem jednat také z nevhodného , nedostatečného či necitlivého využívání těchto podmínek a zdrojů, tedy také z nesprávných cílů a nástrojů ekonomické politiky, nevyhovující ekonomické struktury či nedostatečně fungující struktury institucionální.
Cíl regionální ekonomiky – objektivní kategorizace a kvantifikace uvedených rozdílů, na niž pa