vypisky ke zkousce

dy na vstupy, vyšší pracovní náročnost, srovnatelné nebo nižší výnosy, vyšší tržní ceny
Půda
Celková výměra v ČR 7886tis.ha z toho orná půda (3055 tis.ha), stupeň zornění zem půdy 71,65% (EU53%, rakousko 40%), 300-350ha se vůbec neobdělává, zem. půda 53% 4 264tis. ha
599tis ha ve vlastnictví státu z toho 70% pronajato
Pronajatá půda v ČR 90% v EU kolem 50% (kolem 700kč na ha, fyzické osoby 900kč/ha)
Oblasti s nejvyšší produktivností – 33%, kukuřičná a řepařská, větší než 50 bodů
Výnosnost půdy je integrální ukazatel půdně klimatických a ekonomicko ekologických podmínek
Je vyjádřena hrubým ročním rentním efektem HRRE z rostlinné výroby
Maximální výnosnost 10000kč/ha = 100 bodů
Oblasti s vysokou produktivností – 17%, 35 – 40 bodů (50% ZPF)
Oblasti LFA – horské oblasti (14%), ostatní oblasti (28%), oblasti se spec. omezeními (6%), celem 50% na ZP
Horské oblasti – 35 bodů a méně, nad 600m, svažitost více než 7°
Ostaní oblasti – 300-600m
Specifické oblasti (růrné překážky) – průmyslové oblasti, těžba, nezaměstnanost
Trh se zem. půdou
Převážně prodej pozemků menších výměr než 1ha pro nezemědělskévyužití, s vyšší výměrou klesá její cena, prodej pozemků větších než 5 ha jen velmi zřídka
Prodej státní půdy – upraveno zákonem 95/1999 Sb, fyzické i právnické osoby občani ČR
Přednostní právo mají oprávněné osoby a osoby provozující výrobu na výměře více jak 10ha
Úřední cena – 0,7 – 14kč/m
Tři druhy cen
tržní – vzniká dohodou, není státem regulována, nabídka a poptávka (25-32kč/ha)
úřední - upravena vyhláškou, základem pro výpočet – daní, také pro poskytování dotací (výnosová metoda) vypočtena jako vážený průměr úředních cen BPEJ
průměrná
BPEJ
Systém hodnocení produkčního potenciálu půdy na základě:
Klimatický region, půdní typ, svažitost pozemku a jeho orientace ke světovým stranám, hloubka půdního profilu, velikost a typ půdních částic
5ti místní kód
1.klimatický region 2.3.hlavní půdní typ 4.svažitost a orientace 5.hloubka profilu a skeletovitost
AZO
Zahraniční obchod je souhrn toků hmotného i nehmotného majetku zboží mezi jednotlivými ekonomickými seskupeními a jejich vnějším ekonomickým prostředím
V případě agrárního zahraničního obchodu se jedná o toky zemědělských a potravinářských komodit
Import – tok směřující do dané země
Export – toky směřující do vnějšího ekonomického prostředí, fakror zvyšování poptávky podněcující růst výroby a HDP
Obrat – celkový objem obou toků
Saldo (bilance) – rozdíl exportu a importu
Saldo agrárního obchodu – pokud jde o průmyslovou zemi, může být její saldo i trvale záporné
ČR je průmyslově zemědělská země, převládá vývoz průmyslového zboží , pasivní saldo AZO není samo o sobě jevem záporným
Měření velikosti – narurálními jednotkami (vyjadřování s jednotlivými produkty nebo jejich skupinami, např. maso atd)
Hodnototvornými jednotkami – v těchto jednotkách se může vyjádřit celý objem ZO
2 základní cenové systémy:
Franco ceny – vztahují se k hranicím dané země
Ceny v obchodní paritě – vztaženy k určitému bodu pro vyrovnání, např. ke komoditní burze
Třídění zboží
Nomenklatury zboží – různé systémy třídění
Základní celní nomenklatury – Bruselská celní nomenklatura (BTN), na jejím základě vytvořen celní sazebník pro ČR , potraviny a zem. suroviny zařazeny do 1-24 kapitoly tohoto sazebníku, SITC (standard intenational trade classification) – zboží člení do 10 základních skupin, zem. skupina 0,1,4
Pro celní účely se třídí podle toho z jakých surovin je vyrobeno
Faktory ovlivňující ZO
Ekonomické, politické (vnitřní, vnější), poptávka po nekompetitivních produktech, existence nadnárodních firem a korporací, šíře spektra spotřebitelské poptávky, objem produkce ke spotřebě
Dělení zboží
Kompetitivní – (konkurenční) – lze vyrobit v našich podmínkách, konkurence pro domácí zboží
Nekompetitivní – v daných přírodních podmínkách nelze vyrobit, nepředstavují konkurenci
Dohody ČR
Bilaterární – např. mezi námi a SR Celní unie
Multilaterární – GATT/WTO, asociační dohoda mezi EU, Dohoda CEFTA (s námi 7 zemí – SR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko) a EFTA
GATT – všeobecná dohoda o clech a obchodu (odstranění obchodních překážek)
WTO – světová obchodní organizace
Teritoriální struktura AZO
Pokles podílu vývozu do EU, dnes kolem 36%
Rozhodující teritoria – EU, oblast SNS, rozvojové země (v minulosti CEFTA), EFTA
Komoditní skladba
Vývoz – mléko, mléčné výrobky, olejnatá semena, nápoje, obiloviny, mlýnské výrobky, převažuje vývoz surovin nad hotovými výrobky, malá přidaná hodnota k základním surovinám
Dovoz – ořechy, krmení, potravinářské výrobky, zelenina, brambory, přípravky z obilí, problém s dovážením kompetitivních komodit
Měření konkurenceschopnosti
Ukazatele:
absolutní (zisk) – obrat AZO (u nás kolem 100mld.), agrární dovoz, agrární vývoz, saldo AZO – v ČR je záporné, jeho výše se pohybuje kolem -22mld.Kč
relativní (rentabilita) – podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (snižuje se), podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (klesá), podíl agrárního slada na saldu zahraničního obchodu, krytí dovozu vývozem (v ČR okolo 60%, v evropě 80-90%)
Ocenění domácích zdrojů, rozdělení nákladů – obchodovatelné, neobchodovatelné
Hodnocení efektivnosti
Směnná relace – poměr kilogramů komodit vyvážených ku kg komodit dovážených
PAM – poměr domácích a světových tržních cen
Úrok
= cena placená věřiteli za vypůjčený kapitál, cena za zbavení možnosti disponovat s vlastními penězi, rozdíl mezi vypůjčenou a vrácenou částkou, kompenzace za možná rizika změny v hodnotě zapůjčeného kapitálu
Úroková míra – podíl úroku a zapůjčené částky kapitálu za určité období
Úroková míra závisí na – diskontní sazbě, mezibankovní úrokové sazbě (PRIBOR), riziku půjčky, době půjčky, výši zapůjčeného kapitálu
Referenční datum – jednotný časový okamžik, k němuž jsou vztaženy různé finanční částky či toky probíhající v různé době
Referenční datum součastnost – finanční toky se přepočítávají na jejich současnou hodnotu
Referenční datum okamžik poslední platby – koncová (budoucí) hodnota
Úrokové období – roční (p.a.), půlroční (p.s.), čtvrtletní (p.q.), měsíční (p.m.), denní (p.d.)
Jednoduchý úrok – úrok se určí ze základní částky nepřipisuje se ke vkladu, obvykle se používá v situacích, kdy je doba půjčky kratší než rok
Jednoduchý diskont – odvozuje se od splatné částky
Základ – částka, kterou obdrží dlužník
Složené úrokování – počítají se i úroky z úroku, úroky se připisují k základu a s ním se úročí, exponenciální narůstání základu
Složené diskontování – používá se k výpočtu počátečního vkladu odvozeného od požadované cílové částky, přepočet na současnou hodnotu
Anuita – označení pro řadu plateb opakujících se v pravidelných časových intervalech po určitou dobu
ODPISY
Peněžní vyjádření opotřebení hmotného i nehmotného investičního majetku
Dlouhodobý majetek – je používán ve více výrobních cyklech, postupně se opotřebovává, zpravidla je stanovena minimální pořizovací cena
Rozdíl mezi oběžným a neoběžným aktivem – stupeň likvidnosti (doba za kterou se přemění na peněžní formu), u dlouhodobého majetku se předpokládá přeměna na peněžní prostředky za dobu delší než rok
Hmotný (vstupní cena vyšší než 40tis.Kč), nehmotný (vstupní cena vyšší než 60tis.Kč, doba životnosti 4 roky) a finanční dlouhodobý majetek
Oceňování hmotných i nehmotných majetků – pořizovací cena, reprodukční cena, stálá cena, zůstatková cena, vstupní cena, zbytková cena
Odpisové metody
Jsou založeny na aritmetických nebo geometrických řádách čísel a blíží se k některému z opotřebení (fyzickému, morálnímu)
Základní metody
Lineární – po celou dobu životnosti aktiva se odepisuje ročně stále stejná částka ze vstupní ceny
Nelineární – degresivní (metoda stálého procenta – po celou dobu životnosti se odepisuje stále stejné procento ze zůstatkové ceny), progresivní (metoda anuity – pro účely odepisování je anuita rozdělena na úrok a odpis, poněvadž úrok klesá se snižující se úročenou částkou, odpis naopak roste, metoda sumace čísel – tato metoda může být použita jako degresivní i progresivní, často používána v zemědělství,odpis je vypočten jako měnící se podíl z pořizovací ceny, v čitateli (počet let uplynulých od začátku životnosti, počet let do ukončení doby životnosti) ve jmenovateli (předpokládaná suma používání majetku)
Kombinované – kombinace výše uvedených, „owner – engineered“
Daňové odpisy
Zohledňují se při stanovení základní daně z příjmu, upraveny zákonem o dani z příjmu
Účetní odpisy jsou nákladem podniku, zákon o účetnictví pro odpisy účetní (ekonomické)
Zařazení majetku do odpisových skupin
Majetek se odepisuje do výše vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny
Volba odpisové metody je omezena zákonem
Odpisové metody pro daňové odpisy
metoda rovnoměrného odpisu – roční odpis se vypočítá na základě odpisových sazeb pro jednotlivé odpisové skupiny
metoda zrychleného odpisu – roční odpis se stanoví na základě daných odpisových koeficientů podle odpisových skupin
Problematika stanovení odpisů v národním účetnictví
Metodika SNÚ vyžaduje aby se hodnota odpisů počítala z tzv. aktuálních reprodukčních cen fixního kapitálu v příslušném vykazovaném období (na rozdíl od cen pořizovacích na úrovni podniků)
Aktuální reprodukční ceny
Jsou takové ceny, které musí vlastníci v daném vykazovaném období skutečně zaplatit, pokud by chtěli stávající aktiva nahradit novými
Náklady
charakterizuje proces rozdělování výsledků výroby
jejich existence je spjata s neustálým obnovováním (neustálou reprodukcí)
peněžní vyjádření úhrady produkčních faktorů
vzniká přímo spotřebou produkčního faktoru ve výrobním procesu
náklad x výdaj
výdaj - vznikne zaplacením
náklad – vznikne spotřebou
Členění nákladů vzhledem k produkci:
1) náklady celkem - náklady fixní (stálé)
- náklady variabilní (proměnné) – mění se s produkcí
2) náklady celkem - náklady průměrné (průměrné na jednotku)
- mezní náklady (přírůstkové, marginální, hraniční)
Zjišťování nákladů je důležité: - pro ukazatele hospodárnosti
- pro hospodářský výsledek (snížení nákladů znamená zvýšení zisku)
- pro kontrolu hospodaření podniku
- pro tvorbu cen
- pro plánování zisku
- uvádět je v peněžních jednotkách v tržních cenách
Hlavní význam peněžních jednotek (hodnotový objem) – umožňují agregaci
Výsledky výroby typické pro zemědělství
- hrubá produkce (zemědělská, nezemědělská, celkem)
- výsledná produkce = hrubá produkce – spotřebovaný podnikový mezi produkt
- hospodářský výsledek v odvětví = výsledná produkce – mezipodnikový meziprodukt
- čistá produkce
Meziprodukt - píce, seno, krmiva (to co bylo v podniku vyrobeno, oceněno a spotřebováno = duplicita)
Gross margin – výsledek výroby, který je relativně jednoduchý (méně přesný)
2 požadavky na proměnné náklady
- musí být charakteristické pro podnik (RV - náklady na hnojiva, na chemické přípravky)
- musí být závislé na velikosti podniku
Z definice GM vyplývá:
- GM necharakterizuje nám zisk (výkony – náklady proměnné = zisk + náklady stálé)
- GM se mění v závislosti na měnlivých výkonech (výkony závislé na sezóně, na změnách cen …)
- GM závisí na půdě, managementu, řízení
- relativita nákladů proměnných – jsou to některé vybrané položky, které se mění podle farmy
(na některé jsou zahrnuty, na některé ne)
př. pracovní síla příležitostná – typický náklad proměnný, za jistých okolností – výhoda, najme pracovníka na
celý rok – náklad stálý
př. technologická operace – na základě kontraktu si najme službu protože vlastnit traktor se mu nevyplatí
(náklad proměnný), nebo se to vyplatí a rozhodne se pro investici (náklad stálý)
Max GM = max zisku
mezní produkce mezní náklady
MP = MN při této rovnosti je zisk maximální
MP ( MN je účelné zvyšovat rozsah výroby
MP ( MN ztráta