Otázky

rozsahu výroby
Křivky dlouhodobých nákladů:
v dlouhém období dochází k rozevření křivek MC a AC
spojnice minim průměrných nákladů tvoří obalovou křivku LAC, která tvoří funkci dlouhodobých odvětvových průměrných nákladů
Rostoucí výnosy z rozsahu:Klesající výnosy z rozsahu:
dlouhodobé snižování AC a ACmindlouhodobý růst AC a ACmin
klesající obalová křivka rostoucí obalová křivka
Konstantní výnosy z rozsahu:Kombinované výnosy z rozsahu:
AC a ACmin jsou dlouhodobě konstantnínejprve rostoucí a potom klesající výnosy
z rozsahu
P
Q
horizontální obalová křivka obalová křivka ve tvaru U-křivky
32. Charakteristika dokonalé konkurence a příjmové funkce firmy (průměrný a mezní příjem).
dokonalá konkurence - pouze abstrakce, v reálném ekonomickém světě neexistuje
jejím základním předpokladem jsou naprosto rovné podmínky pro všechny účastníky
žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu - ta je stanovena rovnováhou na trhu
Charakteristiky dokonalé konkurence:
mnoho výrobců v odvětví
velké množství malých firem na trhu jednoho výrobku
homogenní produkt
naprosto shodný výrobek, který se neliší od výrobků ostatních firem (např. palivové dříví)
volný vstup do odvětví a výstup z odvětví
je umožněn každému, kdo vlastní odpovídající výrobní faktory
stejná míra informovanosti všech subjektů na daném trhu
Příjmové funkce firmy:
price taker - v dokonalé konkurenci firma přebírá cenu z trhu
firma nemůže prodávat ani dráž ani levněji
cena má charakter konstanty (pro různá Q je stále stejná)
( příjmy rostou s rostoucím množství nabízeného produktu
celkový příjem - má tvar lineárně rostoucí funkce: TR = P ( Q
mezní příjem - je roven ceně ( je konstantní: MR = P
33. Maximalizace zisku a nabídková funkce firmy v krátkém období v dokonalé konkurenci.
Zisková funkce firmy: ( = R - C
R … příjmy firmy C .. náklady firmy
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci v krátkém období:
základní pravidlo maximalizace zisku v dokonalé konkurenci:
P = MR = MC
Nabídková funkce firmy v krátkém období:
tvoří jí rostoucí část funkce mezních nákladů MC (q) pro q ( qminMC

Pásmo ziskovosti firmy:
firma je zisková pouze v intervalu, ve kterém platí: P = AC
AVC … průměrné variabilní náklady
AFC … průměrné fixní náklady
AVC = MC = P … bod uzavření firmy
34. Rovnováha firmy v dlouhém období; vliv vstupu a výstupu firem do a z odvětví na tržní cenu v dlouhém období v dokonalé konkurenci.
Podmínky v dlouhém období:
firma může měnit rozsah více výrobních faktorů než jednoho
E1 … rovnovážný stav
E2 … rozšíření firmy (více pracovníků, více strojů)
firmy mohou do odvětví vstupovat i z něj vystupovat
Vliv vstupu nových firem do odvětví na tržní cenu:
vstupem další firem na trh se snižuje tržní cena směrem k úrovni minima AC ( tím se redukuje ekonomický zisk na normální zisk (firmě to stačí na udržení se v odvětví)
firmy, které mají vysoké průměrné náklady, musejí z odvětví vystoupit
po dosažení rovnováhy, kdy: P = LMC = LMR = LACmin, ustanou vstupy dalších firem do odvětví
Vliv výstupu firem z odvětví na tržní cenu:
vyvolá zvyšování tržní ceny až k úrovni minima AC ( redukují se ekonomické ztráty a zisky se ustálí dlouhodoběji na úrovni normálních zisků
po dosažení rovnováhy, ustanou výstupy firem z odvětví
Rovnováha firmy v dlouhém období:
SMC … krátkodobé mezní náklady
SAC … krátkodobé průměrné náklady
LMC … dlouhodobé mezní náklady
LAC … dlouhodobé průměrné náklady
35. Výnosy z rozsahu výroby v různých odvětvích a jejich vliv na tržní ceny a tržní nabídku v dlouhém období v dokonalé konkurenci.
LIS = křivka nabídky v dlouhém období
Odvětví s rostoucími výnosy z rozsahu:
množství vyráběného produktu roste rychleji než množství nákladů na výrobu
růst poptávky a snižování AC vyvolá krátkodobé efekty:
efekt rostoucí poptávky - krátkodobý růst tržní ceny statku
efekt snížení AC při rostoucí ceně - existenci ekonomických zisků firem
ekonomický zisk vyvolá vstup dalších firem do odvětví:
( redukce ekonomického zisku na normální
( snížení tržní ceny na úroveň nového ACmin
( nastane dlouhodobé snižování tržní ceny při zvyšování objemu nabídky firmy (klesající LIS)
Odvětví s klesajícími výnosy z rozsahu:
množství vyráběného produktu roste pomaleji než množství nákladů na výrobu
růst poptávky a zvyšování AC vyvolá krátkodobé efekty:
efekt rostoucí poptávky - krátkodobý růst tržní ceny statku
efekt růstu AC při rostoucí ceně - snížení zisků firem, popř. i vznik ztrát (závisí na tom, za efekt rostoucí ceny převáží nebo nepřeváží negativní efekt růstu AC)
existence ekonomických zisků či ztrát vyvolá vstup či výstup firem do (z) odvětví:
( redukce ekonomického zisku nebo ztráty na úroveň normálního zisku
( zvýšení tržní ceny na úroveň nového ACmin
( nastane dlouhodobé zvyšování tržní ceny při zvyšování objemu nabídky firmy (rostoucí LIS)
Odvětví s konstantními výnosy z rozsahu:
množství vyráběného produktu roste stejně rychle jako množství nákladů na výrobu
růst poptávky a konstantní AC vyvolá krátkodobé efekty:
efekt rostoucí poptávky - krátkodobý růst tržní ceny statku
efekt konstantních AC při rostoucí ceně - růst zisků firem
ekonomický zisk vyvolá vstup dalších firem do odvětví:
( redukce ekonomického zisku na normální
( udržení konstantní tržní ceny
( tendence dlouhodobě konstantní tržní ceny při zvyšování objemu nabídky firmy (konstantní LIS)
36. Podmínky existence nedokonalé konkurence v odvětví.
Nedokonalá konkurence = trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu (firma může ovlivnit cenu ( tím ovlivní i výši svých příjmů)
Podmínky existence nedokonalé konkurence:
omezení počtu firem v odvětví
nabídka zboží se soustředí do několika velkých firem
podmínky v některých odvětvích jsou takové, že k zabezpečení celkové tržní poptávky postačí jen několik firem (telekomunikace, pošty)
výhody: výroba je koncentrovanější, efektivnější, jsou nižší náklady (např. technická monopolizace)
přeměna homogenního produktu v heterogenní (diferencovaný)
je to důsledek různých preferencí spotřebitelů
diferenciace produktu - lidé se chtějí odlišovat, nechtějí být všichni stejní
prostorové preference - spotřebitel preferuje vždy bližší firmu (např. maloobchodní síť, opravárenské služby, pohostinství)
časové preference - např. prodej o víkendu, nepřetržitý provoz (velké obchodní domy)
věcné preference - např. vzhled, tvar, konzistence, vůně výrobku apod.
osobní preference - např. do obchodu, kde pracuje někdo známý chodíme raději
omezení volného vstupu firem do odvětví
především z těchto důvodů:
vlastnictví specifických přírodních zdrojů - půda, nerostné bohatství (např. lázeňský pramen)
potřeba velkých kapitálů pro podnikatelskou činnost (automobilky, hutě, banky)
administrativní překážky vstupu nových firem (patenty, autorská práva, licence, kvóty, diskriminační cla)
dohody a úmluvy o rozdělení trhu = kartely (např. OPEC - organizace států vyvážejících ropu)
37. Charakteristika nabídkového chování firem v nedokonalé konkurenci; funkce poptávky a příjmu firmy (TR, MR); pravidlo maximalizace zisku.
firma může ovlivnit svůj celkový příjem a to tak, že:
změnou ceny ovlivní nabízené (prodávané) množství - Q = f (P)
změnou množství dodávaného na trh může zpětně ovlivnit cenu výrobku - P = f (Q)
Funkce poptávky a příjmu firmy v nedokonalé konkurenci:
TR = P ( Q … celkový příjem
ED = 1 … celkový příjem firmy je největší (v bodě MR' = 0)
Maximalizace zisku v nedokonalé konkurenci:

Pravidlo maximalizace zisku: P > MR = MC
odvození pravidla ze ziskové funkce:
( = R - C = P(q) ( q - C(q) = P ( q(P) - C q(P)
d( dP dC
= ( q + P(q) - = 0 ( MR (q) - MC (q) = 0
dq dq dqMR = MC

Zisk firmy v nedokonalé konkurenci:
(/Q = P* - AC … zisk na jednotku
( = (P* - AC) ( Q* … celkový zisk
38. Monopol, jeho typy; monopol při maximalizaci zisku, Cournotův bod.
Monopol = mono (jeden) + polei (prodávající)
monopol sám stanovuje tržní cenu nebo množství, které bude nabízet
Charakteristiky monopolu:
v odvětví u daného statku působí pouze jedna prodávající firma (je tam nulová konkurence)
firma vyrábí jediný nezastupitelný homogenní výrobek
je znemožněn vstup nových firem do odvětví
Typy monopolu:
přirozený (technický) monopol - nebylo by efektivní, aby daný statek vyrábělo více firem
monopol dosahuje díky velikosti firmy výnosů z rozsahu (s nižšími náklady vyrábí větší množství produkce)
nejčastěji se vyskytuje u tzv. sítí - pevné telefony, plynovody, rozvod elektřiny apod.
administrativní monopol - vzniká ze zásahu státu z různých příčin
např. výsadní postavení státu v určitém odvětví, patenty, ochranné známky, autorská práva
ekonomický monopol - vzniká tím, že silnější firma pohltí slabší (skoupí její akcie) - ekonomické příčiny spojení
Maximalizace zisku u monopolu:
základní vztah: AR = P > MR = MC
E … Cournotův [kurnotův] bod
= bod maximalizace zisku u monopolu - průsečík MR a MC
Zisk monopolu:
(/Q = P* - AC … jednotkový zisk monopolu
( = (P* - AC) ( Q* … celkový zisk monopolu (má charakter ekonomického zisku)
pro typy ekonomického monopolu je dlouhé období shodné s krátkým (nerozlišují se)
u přirozeného monopolu je nutné krátké a dlouhé období rozlišovat
39. Nabídka přirozeného monopolu ve velmi dlouhém období, technický monopol, vztah tržní ceny a průměrných nákladů.
přirozený monopol = technický monopol
u přirozeného monopolu v dlouhém období bereme v úvahu i vliv:
vědeckotechnického pokroku
růst příjmů (životní úrovně) obyvatelstva
přirozený monopol v dlouhém období bude nabízet vyšší Q (Q1) díky úsporám z rozsahu (klesající náklady AC) a také díky technickému pokroku, který sníží náklady
zároveň může dojít k růstu cen díky dlouhodobému trendu zvyšování životní úrovně obyvatelstva (růstu příjmu)
P vrůstá > AC klesá
Cenová regulace monopolu:
kdyby přirozený monopol nebyl regulovaný, prodával by za cenu P1
stát zasáhne ve prospěch spotřebitelů a stanoví nižší regulovanou cenu
při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk
při ceně P = PE monopol nedosahuje zisku
při ceně P = P2 < AC - firma je ztrátová
výhoda vyšších cen: stát vydělává víc peněz na daních, proto se přiklání ke zdražování
40. Diferenciace tržní ceny statku v monopolu a její vliv na maximalizaci zisku.
diferenciace ceny produkce monopolu je možná, protože lidé a firmy mají různé příjmy
monopol toho využívá tím, že od sebe diferencuje skupiny spotřebitelů
Diferenciace (diskriminace) 1. stupně:
= odlišení na základě MU za jednotku statku pro jednotlivé spotřebitele (firma ví, kolik je který spotřebitel ochoten za statek zaplatit)
firma získá renty, které by jinak získal spotřebitel
realizace diskriminace 1. stupně je velmi nepravděpodobná, protože to předpokládá znalost individuálních křivek MU spotřebitelů
Cenová diskriminace 2. stupně:
celkový objem služeb je rozdělen do několika skupin (např. Telecom - různé typy hovorů)
tento typ cenové diskriminace je velmi častý (sítě, doprava)
pásmo I … např. běžné hovory - vysoká cena (pro firmy), menší množství
monopol si přivlastní rentu spotřebitele, kterou by při jednotné ceně pro všechny realizoval daný podnik ( monopol realizuje větší zisk než při maximalizaci zisku
pásmo II … např. zlevněné hovory - rovnovážná cena, rovnovážné množství
monopol realizuje normální monopolní zisk
pásmo III … při této ceně může mít monopol ztrátu
41. Monopolistická konkurence a charakter preferencí firem ze strany spotřebitelů.
v praxi neexistuje dokonalá konkurence, pouze monopolistická konkurence, která se jí blíží (= "dokonalá konkurence ve 20. století")
je to forma nedokonalé konkurence, která vychází z těchto základních předpokladů:
relativně velký počet nabízejících
jedná se o menší a střední firmy, které mají velmi malý vliv na celkový trh v odvětví (např. pekařství, kadeřnictví, restaurace)
velmi snadný vstup firem do odvětví i výstup z odvětví
není potřeba velkého kapitálu
poměrně dobrá znalost informací o trhu a o konkurenci
produkt je heterogenní (nestejnorodý)
věcná, časová, prostorová, osobní preference
subjektivní preference - souvisí s kupujícím (např. osobní preference)
objektivní preference - souvisí s prodávajícím (např. prostorová preference)
díky diferenciaci produktu platí lidé větší cenu než u dokonalé konkurence
Rozdíly mezi monopolem a monopolistickou konkurencí:
v krátkém období se firma chová jako monopol s několika rozdíly:
křivka poptávky je elastičtější než u monopolu (je to způsobení tím, že výrobky jsou snadno zaměnitelné - substitutovatelné)
zisk je mnohem menší než u monopolu - náklady jsou vyšší, firmy nerealizují výnosu z rozsahu výroby

42. Model tržního chování firem se vstupy firem v monopolistické konkurenci; rovnováha firmy v krátkém a dlouhém období (Chamberlinův model).
Model se vstupy firem v monopolistické konkurenci:
P1, Q1, MR1, (1 … krátké období
P2, Q2, MR2 … dlouhé období (po vstupu
dalších firem do odvětví)
Krátké období:
daná firma přijde s nějakým novým typem výrobku
do odvětví nemohou vstupovat nové firmy, firma se chová jako monopol
křivka poptávky je elastická, parametr a je velmi vysoko (( exkluzivita ceny)
v bodě MC = MR1 firma dosahuje monopolního zisku (= ekonomický zisk)
Dlouhé období (Chamberlinův model = model tangenciální rovnováhy):
do odvětví mohou vstupovat nové firmy - jiní výrobci zjišťují výhodnost výroby daného výrobku a snaží se vyrábět stejný výrobek ( vstoupí na daný segment trhu
původní firma ztrácí zákazníky a křivka poptávky klesá doleva, parametr a se snižuje
křivka poptávky klesá tak dlouho, dokud se nestane tečnou AC v bodě MC = MR2
cena poklesla z P1 na P2 v důsledku odlivu kupujících
firma nedosahuje ekonomického zisku (P se blíží ACmin)
- firma vyrábí méně výrobků při vyšších cenách než v dokonalé konkurenci (příčinou je diferenciace produktu)
- pro firmu je to výhodné, protože má stejný příjem při menším množství výrobků
Základní ekonomický vztah v dlouhém období: P = AC > ACmin při MR = MC < P = AC
43. Model cenové konkurence v monopolistické konkurenci; proces cenového přizpůsobování.
výrobce očekává, že bude prodávat za velké ceny a také velký zájem spotřebitelů, ale realita je často jiná
v tomto modelu předpokládáme, že každá firma ve výchozím období volí tržní cenu P a nabízené množství Q podle své očekávané funkce poptávky, aniž by znala tržní ceny a nabídku konkurentů
snaží se maximalizovat zisk podle vzorce: MR (q) = MC (q)
její chování budou vyjadřovat dvě odlišné základní poptávkové funkce:
funkce očekávané poptávky s vyšší cenou pružností, podle které volí firma tržní cenu a nabízené množství
funkce skutečné poptávky s nižší cenovou pružností a nižším počtem kupujících, která již obsahuje vliv konkurenčních firem
chování firmy v tomto modelu spočívá v korekci funkce očekávané poptávky
P = a - b ( q tak, že:
firma snižuje parametr a
firma koriguje očekávanou cenovou pružnost změnou parametru b
při menším skutečném množství odbytu, než je očekávané, se parametr cenové pružnosti poptávky (b) sníží
oč … očekávané
sk … skutečné
44. Model prostorové diferenciace a vliv prostorové diferenciace na nabídkové chování firem a na volbu tržní ceny.
předpokládáme, že firmy nabízejí homogenní statek (např. oprava televizoru)
diference je pouze ve vzdálenosti
problém je v tom, že firmy nabízejí statek kupcům, kteří nežijí respektive nepracují v místě prodeje - vzdálenosti kupců od prodejců jsou odlišné
A1, A2 … nabízející (výrobce, prodávající)
N … celková vzdálenost
P1 … cena stanovená prvním výrobcem
P2 … cena stanovená druhým výrobcem
Pn = P + t(n
Pn … celková cena
t … tarif (např. cena za 1 km dopravy)
n … vzdálenost od výrobce ke kupujícímu
t(n … dopravní náklady
D … v tomto bodě je spotřebiteli lhostejné, zda využije nabídky A1 nebo A2 (obojí ho přijde na stejně peněz), protože platí:
P1 + t1(n1 = P2 + t2(n2aN = n1 + n2
45. Oligopolní konkurence (podmínky existence) a charakteristika tržního chování firmy při volbě nabídky; rovnováha v krátkém a dlouhém období.
Oligopol = oligos (několik) + polei (prodávající)
Charakteristiky oligopolní konkurence:
existence několika málo velkých firem v odvětví
každá firma je schopna změnami své nabídky působit na změnu celkové tržní nabídky v odvětví (např. média - televize, mobilní telefonní sítě, řetězce obchodních domů)
omezení vstupu nových firem do odvětví
velké kapitálové nároky, patentová omezení - ochranné známky, věrnost spotřebitelů
firmy se navzájem znají
možnost každé firmy v odvětví činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů
produkt může být homogenní i heterogenní
záleží na konkrétní situaci
homogenní oligopol - např. těžba ropy ze stejného ložiska
heterogenní oligopol - např. výroba pracích prášků
Rovnováha v krátkém období:
firmy v oligopolu jsou natolik silné, že mohou stanovit cenu vyšší než mezní náklady
P > MC = MR
zisk se blíží monopolnímu zisku
Rovnováha v dlouhém období:
omezený vstup firem do odvětví ( větší efektivnost výroby než u monopolu
protože však platí: P = AR > AC, oligopol realizuje vyšší než normální zisk
46. Modely oligopolního chování firem: model odbytové konkurence; Cournotův a Stackelbergův model.
Modely oligopolního chování firem:
oligopolní chování firem zkoumáme pomocí určitých teoretických modelů:
model smluvního (koluzivního) oligopolu
model oligopolu s dominantní firmou
modely odbytové konkurence v duopolu
modely cenové konkurence v duopolu
Modely odbytové konkurence v duopolu
popisují, jak v duopolu jedna firma reaguje na změnu odbytového množství druhé firmy
duopol = situace, kdy v daném odvětví jsou pouze dvě firmy
Cournotův model:
tento model se blíží monopolistické konkurenci
firma plánuje množství odbytu q1 při očekávání určité úrovně tržní ceny P1
očekává, že na změnu jejího množství odbytu q1 nebude konkurent reagovat (q2 = konst.)
totéž platí pro její reakci na změnu množství konkurenta
q2oč = q2 (q1)P1 = P1 (q1, q2)
q2(q1) = konstanta (derivace q2 podle q1 se rovná 0)
druhá firma nereaguje na změnu q1
Bowleyho (= Stackelbergův) model:
firma plánuje množství odbytu q1 při očekávání určité úrovně tržní ceny P1
očekává, že konkurent bude reagovat na změnu q1 změnou jeho množství odbytu q2
firma bude taktéž reagovat na změnu množství odbytu konkurenta
q2oč = q2 (q1) q2(q1) ( konstanta (derivace q2 podle q1 se nerovná 0)
q2 se změní při změně q1
q1 = q1 (q2) (derivace q1 podle q2 se nerovná 0)
q1 se změní při změně q2
P1 = P1 (q1, q2(q1))
zpravidla se očekává, že zvýšení q1 je spojeno s poklesem P1 a nastane odliv kupců od konkurence, u níž se tak sníží q2 (na +(q1 se očekává -(q2)
q2 = q2 (q1) (derivace q2 podle q1 je menší než 0)
47. Modely cenové konkurence v duopolu: Edgeworthův a Chamberlinův model.
Modely cenové konkurence v duopolu
popisují, jak v duopolu jedna firma reaguje na změnu ceny druhé firmy
Edgeworthův (= Bertrandův) model:
firma plánuje tržní cenu P1 s očekávaným množstvím odbytu q1
očekává, že konkurent nebude reagovat na změnu její tržní ceny P1 (P2 = konst.)
totéž chování firma uplatňuje i své reakci na změnu tržní ceny konkurenta
P2oč = P2 (P1)P2(P1) = konstanta (derivace P2 podle P1 se rovná 0)
P1 = P1 (P2)P1(P2) = konstanta (derivace P1 podle P2 se rovná 0)

Model cenové konkurence se vzájemnými reakcemi - Chamberlinův model:
tyto reakce jsou popsány následujícími funkcemi:
P2oč = P2 (P1) P2(P1) ( konstanta (derivace P2 podle P1 se nerovná 0)
P2 se změní při změně P1
P1 = P1 (P2) (derivace P1 podle P2 se nerovná 0)
P1 se změní při změně P2
existují tři případy možné cenové reakce:
změna ceny konkurenta P2 je shodná se změnou P1
na růst (snížení) P1 odpoví konkurent růstem (snížením) P2
derivace P2 podle P1 > 0
derivace P1 podle P2 > 0
Chamberlinův model
firmy kopírují tržní ceny svého konkurenta
ceny konkurenta dosazují do funkcí své očekávané poptávky
proto platí: derivace P2 podle P1 = derivace P1 podle P2 = 1
Sweezyho model
48. Model se zalo