- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Skripta
BI01 - Stavební látky
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Tomáš Vymazal Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiály :
malá odolnost vůči zásaditým agresivním látkám a měknutí a deformace vý-
robků v širokém teplotním intervalu.
Uplatňuje se ve všech odvětvích, která tepelně zpracovávají svoje výrobky a
hlavně všude tam, kde jsou periodické (přerušované) tepelné provozy.
2.8.2 Dinasové výrobky (ČSN 72 60 61)
Dinas je typický představitel kyselých žárovzdornin.Je to žárovzdorný materiál
s vysokým obsahem SiO
2
a to nad 93%, vyrobený z křemenných hornin s vá-
penným nebo jiným pojivem a vypalovaný při teplotě zajišťující polymorfní
přeměnu křemene (SiO
2
) v tridymit a cristobalit.
Dinas získal svůj název od města v jižním Walesu kde se prvně těžila surovina
pro jeho výrobu tj. křemenec označovaný jako ganistr.V zahraničí se dinas
nazývá také silika.
Vlastnosti : má kyselý charakter a kromě žárovzdornosti se vyznačuje přízni-
vými žárotechnickými vlastnostmi, které závisí na mikrostrukturálních vlast-
nostech střepu - velká únosnost v žáru, odolnost proti kyselým taveninám a
velká výdržnost v agregátech trvale, nebo po dlouhou dobu, vystavených vyso-
kým teplotám a odolnost proti deformaci v žáru, která se blíží bodu tání a je
značně vyšší než u šamotu, i nad 1680
o
C.
Nedostatky : malá odolnost proti změnám teploty pod 870
o
C, způsobená ob-
jemovými změnami modifikací SiO
2
, nedostatek vhodných surovin a škodlivé
působení na lidský organismus při jeho výrobě (silikoza).
Použití : k vyzdívání míst tepelných agregátů velmi namáhaných, jako jsou
klenby a zdivo hutnických a sklářských pecí, ke zdění koksárenských pecí,
regenerátorů, elektrických obloukových pecí a také např. ve slinovacím pásmu
rotačních pecí při výrobě cementu.
2.8.3 Magnezitové, dolomitové a chromitové žárovzdorné výrobky
Do této skupiny žárovzdorných staviv patří kromě magnezitu výrobky magne-
tochromové, chromomagnezitové, chromitové (spinelové) a dolomitové. Nazý-
vají se podle výchozích surovin používaných k jejich výrobě. Představují vý-
znamnou skupinu žárovzdornin, pro niž je typický zásaditý charakter vyjma
chromitu, který považujeme za neutrální.
- 21 (72) -
Magnezitové výrobky neboli stručně magnezit patří k žárovzdorninám,které
se vyznačují velkým obsahem MgO nad 80% , kdy zbytek tvoří oxidy Fe
2
O
3
,
CaO, SiO
2
a Al
2
0
3
s velkým podílem periklasu (MgO) doprovázeným menším
množstvím sloučenin ostatních oxidů. Obsahují-li výrobky Cr
2
O
3
, označujeme
je jako magnezitochromové - pod 18%, chromomagnezitové - nad 18% a
chromitové - nad 35%.
Dolomitové výrobky neboli dolomit jsou charakterizovány velkým obsahem
MgO a CaO a to nad 95% v přibližném poměru 1:1, s krystaly periklasu a CaO,
doprovázenými malým množstvím silikátů a ferritů.
Vlastnosti: Magnezitové výrobky se vyznačují větší únosností v žáru 1600-
1670
o
C než výrobky šamotové a velkou odolností proti působení zásaditých
strusek. Jako jejich nevýhoda se uvádí malá odolnost proti změnám teploty.
Lepší odolností vůči změnám teploty se vyznačují výrobky magnezitochromo-
vé a chrommagnezitové.
Nedostatky: malá odolnost proti změnám teploty (zlepšuje se přídavkem
Cr
2
O
3
). Mají také větší citlivost k vodní páře a vodě.
Uvedené výrobky nalézají své hlavní uplatnění v hutnictví při výrobě železa na
vyzdívání různých pecí, zejména ocelářských.
Dolomitové výrobky mají dobrou únosnost v žáru, okolo 1650
o
C a uplatňují
se zejména na vyzdívání konvertorů (tj.způsob výroby oceli). Značná část těch-
to výrobků se používá v zrněné formě na dusání a opravy hutnických pecí.
2.8.4 Uhlíkové a uhlíkaté výrobky
Jsou reprezentanti neutrálních žárovzdornin. Jejich žárovzdorné vlastnosti jsou
založeny na vlastnostech uhlíku, (a jeho sloučenin), který má vysoký bod tání.
Žárovzdorné výrobky na bázi uhlíku vykazují kromě žárovzdornosti i objemo-
vou stálost v žáru (není-li přítomen kyslík, poněvadž v oxidačním prostředí
hoří), dobrou tepelnou a elektrickou vodivost a odolnost proti korozi kyselými
i zásaditými látkami.K výrobkům tohoto druhu řadíme:
• výrobky uhlíkaté neboli tuhové (grafitové),
• výrobky uhlíkové.
U tuhových výrobků doplňuje uhlík v podobě tuhy vlastnosti šamotu, u dru-
hých tvoří základní složku výrobků. Uhlík je znám ve dvou modifikacích -
grafitu a diamantu.
Tuhové výrobky (uhlíkové)
U těchto výrobků se používá uhlík ve formě tuhy neboli grafitu, převážně do-
vážených. Výrobní směs se skládá ze žárovzdorného, snadno slinujícího jílu
(35-50 %), šamotového ostřiva (20-40 %) a tuhy (od 15 do 50 %). Někdy se
přidává i ferrosilicium - FeSi. Směs k vytváření se zpracovává plastickým způ-
sobem. Vypalují se v zásypu z koksu na teploty 1000 - 1300
o
C. Přídavek tuhy
Stavební látky
- 22 (72) -
zlepšuje jejich odolnost proti změnám teploty a proti korozi, jakož i tepelnou
vodivost.
Výrobky : tuhové kelímky, zátky a výlevky v ocelářských pánvích. Mají větší
odolnost proti změnám teploty i proti korozi.
Uhlíkové výrobky
Tyto výrobky se získávají z koksu nebo antracitu a z dehtového pojiva, rovněž
v zásypu s koksem. Surovinová směs pro výrobky malých rozměrů se skládá z
koksu a dehtu, u velkorozměrových prvků z termoantracitu a dehtu s 5 % pří-
davkem tuhy. Směs se zpracovává dusáním do forem neb lisováním cca při 30
MPa a vypaluje při teplotách 1100 - 1450
O
C po dobu 20 až 30 hod.
U těchto výrobků se provádí někdy tzv.grafitizace,tj. vystavení teplotě 2500
o
C
v redukčním prostředí, kde se amorfní uhlík přemění v krystalický grafit.
Vlastnosti : jsou obdobné jako u tuhových výrobků.
Použití : uhlíkové výrobky se uplatňují při vyzdívání spodků a nístějí vyso-
kých pecí, pecí na tavení barevných kovů, ferrosilicia ad. Zhotovují se z nich
kelímky, tvarovky, bloky, trouby, odporové prvky ap. V moderní technice se
uplatňují jako zpomalovače neutronů v atomových reaktorech, v raketách a
turbínách.
2.8.5 Tepelně izolační výrobky
Jsou to ponejvíce lehčené výrobky, které svými tepelně izolačními vlastnostmi
zlepšují hospodárnost tepelných zařízení a snižují spotřebu paliva tím, že ome-
zují tepelné ztráty vyzdívkou. Své tepelně izolační vlastnosti získávají zvětše-
ním podílu pórů ve střepu. Tyto póry naplněné vzduchem jsou špatnými vodiči
tepla a proto se použitím lehčených výrobků zmenšuje spotřeba tepla o 20 až
70 %.
Rozdělujeme je :
• pro nízké teploty do 200
o
C (topenářské izolace),
• pro střední teploty do 900
o
C (teplárenské izolace),
• pro vysoké teploty nad 900
o
C (žárotechnické izolace).
Izolační výrobky se vylehčují buď nepřímo přísadami křemeliny, expandova-
ného perlitu, vermikulitu ap. a nebo přímo vytvořením pórů vyhořením pilin,
uhlí, koksu ap. Používají se ve formě tvarovek (kamenů) nebo v podobě drtí na
zásypy.Objemová hmotnost těchto výrobků je zpravidla pod 1200
o
C, u pěno-
vých výrobků i pod 800
O
C. Podrobnosti najdete v [1] na str. 121.
2.8.6 Speciální žárovzdorná keramika
Do této skupiny žárovzdornin zahrnujeme výrobky s vysokou žárovzdorností,
příp. se specifickými mechanickými a tepelnými vlastnostmi. Rozdělujeme je
podle výchozích surovin a hlavní výrobky jsou :
- 23 (72) -
Korundové výrobky - kde výrobní surovinou je buď Al
2
O
3
nebo elektrotave-
ný korund ( α-Al
2
O
3
). Používají se hlavně pro výrobu hořáků.
Zirkoničité výrobky - vyráběné ze ZrO
2
. Výborně odolávají roztaveným zása-
ditým i kyselým struskám avšak nesnášejí změny teplot.Pro složitost a nároč-
nost výroby se používají jen na speciální výrobky jako vložky do výlevek na
kontinuální lití oceli a na kelímky pro tavení kovů.
Siliciumkarbidové výrobky - vyráběné z karbidu křemíku SiC, známé pod
obchodním názvem karborundum. Kromě vysoké únosnosti v žáru (u jílové
vazby nad 1530
o
C a u ostatních nad 1800
o
C) mají tyto výrobky výbornou
odolnost proti změnám teploty, dobrou tepelnou a elektrickou vodivost a odol-
nost proti kyselým struskám.
2.8.7 Zrněné žárovzdorné výrobky
Zrněné neboli netvarované žárovzdorné výrobky jsou keramické směsi jednoho
nebo několika zrněných žárovzdorných ostřiv s jedním nebo několika pojivy,
schopné zpracování do různých tvarů nebo pro jiné použití.
Vlastní výpal a vytvoření keramické vazby proběhne teprve po jejich zabudo-
vání nebo použití. Jejich žárovzdornost musí být alespoň 1500
o
C.
2.9 Kontrolní otázky
1) Jaký je obecný technologický postup výroby keramiky keramickým
způsobem?
2) Stanovte maximální hodnotu zbytkové vlhkosti ve vytvarovaném ke-
ramickém výrobku po vysušení.
3) Rozdělte keramické výrobky dle nasákavosti.
4) Jaké znáte složky neplastické části keramické surovinové směsi?
5) Rozdělte cihlářské výrobky dle použití.
6) Jmenujte dva technologické postupy výroby pálených tašek.
7) Rozdělte žárovzdorné výrobky dle chemického charakteru.
8) Jakými složkami je tvořena surovinová směs pro žárovzdorné výrob-
ky?
2.10 Korespondenční úkol
Rozhodněte, co obsahuje označení:
CP–290x140x65–P10–1 800–I–M15–ČSN 72 2620
Stavební látky
- 24 (72) -
2.11 Autotest
Zpracování odpovědí na kontrolní otázky.
Správné odpovědi v „klíči“.
2.12 Klíč
2.12.1 Klíč ke kontrolním otázkám
1) Obecný technologický postup výroby keramiky se skládá ze čtyř následují-
cích fází:
a) těžba, úprava a zpracování surovin
b) vytváření za normální teploty
c) sušení výrobku
d) výpal za vysokých teplot.
2) Zbytková vlhkost surového výlisku po vysušení činí max. 2% hmotnostní.
3) Keramické výrobky dle nasákavosti lze rozdělit na:
a) pórovité, NV > 12%
b) polohutné, NV je 8-12%
c) hutné, NV je 2-8%
d) slinuté, NV < 2%.
4) Neplastická část keramické surovinové směsi může obsahovat ostřiva, tavi-
va a lehčiva.
5) Rozdělení cihlářských výrobků dle použití:
a) výrobky pro svislé konstrukce
b) výrobky pro vodorovné konstrukce
c) pálená krytina
d) zvláštní účely.
6) Pálené tašky se vyrábí buď tažením na šnekových lisech (tažení) nebo pře-
lisováním pláství na lisech (ražení).
- 25 (72) -
7) Žárovzdorné výrobky dle chemického charakteru jsou kyselé, zásadité a
neutrální.
8) Hlavní složky surovinové směsi pro výrobu žárovzdorných výrobků jsou
ostřivo, pojivo a voda.
2.12.2 Klíč ke korespondenčnímu úkolu
Označení představuje:
• cihlu plnou s rozměry 290*140*65 mm
• pevnost v tlaku 10 MPa
• maximální objemová hmotnost je 1800 kg/m
3
• třída jakosti I
• mrazuvzdornost při 15 cyklech
• použitá ČSN 72 2610.
2.13 Závěr
Průmysl keramiky patří k nejstarším oborům lidské činnosti. Tradiční keramic-
ká výroba je založena na použití přírodních surovin, které mají schopnost, po
smíchání s vodou, vytvářet plastické těsto. Cihlářskou výrobou nazýváme tu
část hrubé keramické výroby, při níž formováním přírodních surovin do poža-
dovaných tvarů a výpalem při teplotách 900 – 1100°C vznikají pórovité a ba-
revné výrobky.
2.13.1 Shrnutí
V kapitole 2. Keramika je podrobně popsán základní technologický postup
výroby keramického zboží tzv. keramickým způsobem, tj. úprava surovin, vy-
tváření, sušení a výpal. Dále je pozornost věnována rozdělení cihlářského stře-
pu dle nasákavosti, barvy, charakteristiky a užití. Část 2. kapitoly seznamuje
s keramickými surovinami a jejich mineralogickým složením. Velká pozornost
je dále soustředěna na členění cihlářských výrobků podle použití. Závěr je pak
věnován žárninám, jejich rozdělení a klasifikaci.
Stavební látky
- 26 (72) -
2.14 Studijní prameny
2.14.1 Seznam použité literatury
[1] Adámek, J., Novotný, B., Koukal, J.: Stavební materiály, přednášková
skripta, Fakulta stavební VUT v Brně, Akademické nakladatelství
CERM, s.r.o. Brno, 1997, ISBN 80-214-0631-3
2.14.2 Seznam doplňkové studijní literatury
[2] Pytlík, P.: Cihlářství, přednášková skripta, Fakulta stavební VUT
v Brně, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, 1995, ISBN
80-214-0612-7
[3] ČSN 72 2610 Cihlářské prvky pro svislé konstrukce. Cihly plné CP.
1989
2.14.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny
[4] Jeřábek, V. a kol.: Stavební hmoty I, přednášková skripta, Fakulta sta -
vební ČVUT v Praze, Praha 1, Husova 5, 1979
- 27 (72) -
3 STAVEBNÍ SKLO
K významným silikátovým hmotám patří sklo a sklářské výrobky. Ve staveb-
nictví se sklo používá především k zasklívání. Významně se také uplatňuje
jako architektonický prvek při vytváření interiérů i exteriérů svým dekoračním
účinkem.
V technickém slova smyslu je to anorganická amorfní látka vzniklá tave-
ním vhodných surovin a následným řízeným ochlazením. Ztuhnutí v tom-
to případě však není způsobeno krystaliazací, která nastává při ochlazo-
vání taveniny většiny látek, nýbrž plynulým růstem viskozity až na tak
vysokou hodnotu, že se látka jeví navenek pevnou.
Sklo vytváří celá řada anorganických látek. Nejběžnější jsou skla oxidová a z
nich, podle převažující složky, skla křemičitá a boritokřemičitá. Mezi nejrozší-
řenější sklo používané ve stavebnictví patří sklo oxidové-křemičité soustavy
SiO
2
-CaO-Na
2
O.
3.1 Hlavní složky a základní suroviny
• SiO
2
- sklotvorná látka. Základní surovinou je čistý křemičitý písek s
obsahem SiO
2
60-80 %, zrnistosti do 0,4 mm (při tavení ve vanách max
1,5 mm), chemicky čistý, zpravidla zušlechtěný praním, sušením a tří-
děním. Nesmí obsahovat větší množství barvících látek, zvl. Fe
2
O
3
(u
okenního skla max.0,2 %).
• CaO - přidává se ve formě jemně mletého CaCO
3
, který upravuje roz-
pustnost a chemickou odolnost.
• Na
2
O, K
2
O - (alkálie) přidávané ve formě sody nebo potaše (Na
2
CO
3
,
K
2
CO
3
) snižující teplotu tavení.
Toto jsou hlavní složky pro výrobu průmyslového skla používaného ve staveb-
nictví a taktéž se nazývají sklářským kmenem. Dále se přidávají ještě čeřiva
a skleněné střepy.
Čeřiva jsou látky, které se přidávají do sklářského kmene v malém množství,
aby odstranily z roztavené skloviny bublinky a nečistoty a současně ji homo-
genizovaly. Často pomáhají urychlit i tavící pochody a napomáhají i při odbar-
vování skloviny. Jsou to sírany (sodný, vápenatý, barnatý) a dusičnany - ledky
(draselný, vápenatý a barnatý).
Skleněné střepy se přidávají ke sklářským surovinám v množství do 30 %.
Způsobují urychlení tavení a zlepšují i počáteční homogenitu skloviny.
3.2 Výroba skla
Hlavní technologické operace při výrobě skla jsou :
Stavební látky
- 28 (72) -
• příprava vsázky a její dávkování - dnes sklárny většinou kupují pří-
mo již suroviny vhodné k dalšímu zpracování. Složky vsázky se mísí
ručně nebo strojně. Strojní mísidla musí být uzavřená, aby se zamezilo
prášení surovin.
• tavení skla - provádí se ve sklářských tavících pecích a to ponejvíce
buď pánvových, nebo vanových (periodických či kontinuálních). Tavící
proces se rozděluje na tři hlavní fáze : vlastní tavení, čeření a homoge-
nizace a chlazení skloviny (sejití) pro tvarování. Při tavícím procesu se
dosahuje obvykle teplot 1400-1600
o
C. Palivem je nejčastěji generáto-
rový plyn vyráběný přímo v závodě nebo zemní plyn.
• tvarování skla - při tvarování se využívá viskózní deformace a silné
závislosti viskozity skloviny na teplotě. Složení skla musí být takové,
aby během tvarování nemohla nastat krystalizace. Sklo se tvaruje buď
ve styku s plynnou atmosférou, nebo pomocí kovových forem z šedé li-
tiny nebo chromové oceli. Provádí se od ručních až po plně automati-
zované postupy foukáním, tažením, válcováním, litím nebo lisováním.
Zvláštní způsob tvarování je tzv. Float proces, kde proud skla vstupuje
do komory s roztaveným cínem, na kterém se v důsledku povrchového
napětí a gravitačních sil roztéká, získává hladkou plochu rovnoměrné
tloušťky a horní plocha se vyhlazuje působením teploty v atmosféře
N
2
+ H
2
vlivem povrchového napětí.
• chlazení - provádí se ve speciálních chladících pecích zpravidla v tep-
lotním intervalu 700-400
o
C. Jedná se o řízené chlazení, kterým se ve
výrobku odstraní nebo zabrání vzniku nevhodně rozloženého vnitřního
pnutí. Proces chlazení skla nemusí vždy znamenat pouze eliminaci
vnitřního pnutí, ale vnesením vhodně rozloženého napětí se může pod-
statně zvýšit pevnost skla (tvrzení skla).
3.3 Obecné vlastnosti skel
Jsou již charakterizovány a v širších mezích je lze ovlivňovat složením sklář-
ských surovin, tj. volbou jednotlivých složek a jejich poměrného množství. Ve
stavebnictví se sklo používá zejména pro svoji průzračnost (průhlednost) a prů-
svitnost, vodotěsnost a vzduchotěsnost, reflexi a absorpci, čímž se nejvíce liší
od ostatních stavebních materiálů.
Hustota je 2200 - 3600 kg.m
-3
, průměrná objemová hmotnost se udává asi 2500
kg.m
-3.
Pevnost skla v tlaku dosahuje až 1200 MPa a v tahu 30-90 MPa, v ohy-
bu 40-190 MPa, modul pružnosti je 50-90 GPa, ale je křehké, koeficient délko-
vé teplotní roztažnosti ∝ = 6 až 9.10
-6
.K
-1
(1 m skla se v rozmezí teplot -20 do
+50
o
C prodlouží nebo zkrátí asi o 0,5 mm) součinitel tepelné vodivosti λ = 0,6-
0,9 W.m
-
1.K
-1
, Poissonův součinitel je 0,14 - 0,32, tvrdost dle Mohsovy stup-
nice je 6-7 (odpovídá tvrdosti křemene a živce).
Optické vlastnosti - propustnost, průzračnost. U jednoduchých plochých skel
tloušťky 2-3 mm je propustnost až 92 %. Jiné druhy skel, jako zrněná skla či
drátosklo, mají propustnost 50-60 %.
- 29 (72) -
Absorpce a reflexe - zde se jedná o nanesené vrstvy na povrchu skel pomocí
nichž se reguluje propustnost světla v mezích od 35 do 85 %.
3.4 Druhy stavebního skla
Průmyslově vyráběné stavební sklo lze rozdělit na :
• Ploché sklo - tažené a válcované
• Tvarované sklo
• Pěnové sklo
• Skleněná vlákna
3.4.1 Ploché sklo tažené (ČSN EN 572)
Ve stavebnictví se používá především jako zasklívací materiál pro okna, dveře,
přepážky, stěny, výkladní skříně ap. Požadavky : rovné, hladké, průhledné,
čiré.
Dle tloušťky je rozdělujeme na :
• tenká - tloušťky 0,7 - 1,35 mm
• střední - tloušťky 2 - 4 mm
• tlustá - tloušťky 5 - 7 mm až 20 mm.
Vyrábí se v šesti jakostních třídách, různých rozměrů tabulí.Pro zasklívání
oken se používá sklo střední 2-4 mm. Tažené ploché sklo je výchozím materiá-
lem pro výrobu dalších druhů skla jako matové, ledové, smaltované, determál-
ní, skla zrcadlová, izolační a bezpečnostní.
Další typy tažených skel naleznete v [1] na str. 153.
3.4.2 Ploché sklo válcované (ČSN EN 572)
Vyrábí se vzorované a surové lité a to kontinuálním válcováním mezi dvěma
kovovými válci a používá se k zasklívání konstrukcí uvnitř i vně budov a to
světlíků, dveří, vrat, stěnových přepážek ap. Vyrábí se v tloušťkách 3-8 mm.
Propustnost je 75-88 % s dobrým rozptylem světla a nežádoucím průhledem.
Další typy válcovaných skel naleznete v [1] na str. 154.
3.4.3 Tvarovaná skla
Ve stavebnictví se jedná o skleněné tvárnice používané na sklobetonové kon-
strukce stěn, stropů, kleneb a bání. Vyrábí se jako duté (svařované, otevřené),
plné, korýtkové, tašky a trouby. Zde mohou být jako staticky spolupůsobící s
betonovou výplní nebo tvoří pouze průsvitnou výplň. Dále se jedná o duté
Stavební látky
- 30 (72) -
skleněné tvarovky, plné skleněné tvarovky, copility, skleněné potrubí a žlaby a
skleněné tašky.
Obr. 5.2.1 Skleněné tvarovky - stěnovky
3.4.4 Pěnové sklo (ČSN 70 1680)
Je to anorganická skleněná ztuhlá pěna s pravidelnými neprodyšně uzavřenými
póry, tedy lehká izolační hmota. Vyrábí se z nízkotavitelné skloviny, která se v
žáru napěňuje ve formách vhodnými zpěňovadly. Zpěňovadlem může být 1%
sazí nebo hnědého uhlí. Póry jsou naplněny směsí různých plynů vzniklých při
výrobě. Za normální teploty je v nich podtlak. Objemová hmotnost je max. 180
kg.m
-3
a pevnost v tlaku je jen d
Vloženo: 9.06.2009
Velikost: 710,93 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI01 - Stavební látky
Reference vyučujících předmětu BI01 - Stavební látky
Reference vyučujícího Ing. Tomáš Vymazal Ph.D.
Podobné materiály
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BA01 - Matematika I - skripta
- BB01 - Fyzika - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BC01 - Stavební chemie - skripta
- BC02 - Chemie stavebních látek - skripta
- BC03 - Chemie a technologie vody - skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - skripta
- BD04 - Statika II - skripta
- BE01 - Geodézie - skripta
- BF01 - Geologie - skripta
- BF02 - Mechanika zemin - skripta
- BF03 - Zakládání staveb - skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - skripta
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - skripta
- BH05 - Pozemní stavitelství III - skripta
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta
- BH11 - Požární bezpečnost staveb - skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - skripta
- BH55 - Poruchy a rekonstrukce - skripta
- BI01 - Stavební látky - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - skripta
- BJ01 - Keramika - skripta
- BJ02 - Keramika – laboratoře - skripta
- BJ04 - Technologie betonu I - skripta
- BJ07 - Izolační materiály - skripta
- BJ08 - Kovové a dřevěné materiály - skripta
- BJ09 - Technologie stavebních dílců - skripta
- BJ10 - Lehké stavební látky - skripta
- BJ11 - Technická termodynamika - skripta
- BJ12 - Technologie montovaných staveb - skripta
- BJ13 - Speciální izolace - skripta
- BJ14 - Speciální keramika - skripta
- BJ16 - Maltoviny II - skripta
- BJ51 - Maltoviny (M) - skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - skripta
- BL05 - Betonové konstrukce I - skripta
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - skripta
- BL09 - Betonové konstrukce II - skripta
- BL11 - Předpjatý beton - skripta
- BL12 - Betonové mosty I - skripta
- BL13 - Vybrané stati z nosných konstrukcí budov - skripta
- BM01 - Pozemní komunikace I - skripta
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta
- BM52 - Praktické aplikace v pozemních komunikacích - skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - skripta
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - skripta
- BO04 - Kovové konstrukce I - skripta
- BO07 - Kovové a dřevěné konstrukce - skripta
- BP02 - Stokování a čištění odpadních vod - skripta
- BP03 - Vodárenství - skripta
- BP04 - Čistota vod - skripta
- BP05 - Odpadové hospodářství - skripta
- BP06 - Projekt vodní hospodářství obcí - skripta
- BP51 - Inženýrské sítě (V) - skripta
- BP56 - Rekonstrukce vodohospodářských sítí - skripta
- BT01 - TZB II - skripta
- BT02 - TZB III - skripta
- BT03 - Technická zařízení budov (E) - skripta
- BT51 - TZB I (S) - skripta
- BU01 - Informatika - skripta
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - skripta
- BV04 - Finance - skripta
- BV05 - Ekonomika investic - skripta
- BV07 - Právo - skripta
- BV08 - Projektové řízení staveb I - skripta
- BV09 - Řízení jakosti I - skripta
- BV10 - Financování stavební zakázky - skripta
- BV11 - Informační technologie systémová analýza - skripta
- BV12 - Marketing ve stavebnictví - skripta
- BV13 - Projekt – Stavební podnik - skripta
- BV14 - Projekt - Projektové řízení staveb - skripta
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - skripta
- BW01 - Technologie staveb I - skripta
- BW02 - Technologie stavebních prací II - skripta
- BW04 - Technologie staveb II - skripta
- BW05 - Realizace staveb - skripta
- BW06 - Stavební stroje - skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - skripta
- BZ01 - Stavební právo - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- CD03 - Pružnost a plasticita - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta z jiných VŠ
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta
- BA07 - Matematika I/2 - Skripta
- BB01 - Fyzika - Skripta fyzika
- BC01 - Stavební chemie - Skripta
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta
- BD03 - Statika I - Skripta
- BE01 - Geodézie - Skripta Geodézie
- BF02 - Mechanika zemin - Skripta
- BF51 - Zakládání staveb (V) - Skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Skripta
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvičení
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - Skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - Skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Skripta
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Skripta
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta - Hydraulika a hydrologie
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Skripta
- BT51 - TZB I (S) - Skripta
- BU01 - Informatika - Skripta
- BV01 - Ekonomie - Ekonomie skripta
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, skripta, podklady
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BA06/07 - Matematika - Matematika-skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Vodorovné konstrukce - skripta
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Derivace funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Limita a spojitost funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Reálná funkce jedné reálné proměnné
- BA01 - Matematika I - Skripta - Vektorový počet a jeho aplikace
- BA01 - Matematika I - Skripta - Základy lineární algebry
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika, Základy testování hypotéz
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika - Základy teorie odhadu
- BA02 - Matematika II - Skripta - Reálná funkce dvou a více proměnných
- BA02 - Matematika II - Skripta - Určitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Neurčitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Dvojný a trojný integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Křivkové integrály
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice II
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - polohopis
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - výškopis
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Základní pojmy a předpoklady
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Složené případy namáhání prutů, stabilita a vzpěrná pevnost tlačených porutů
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Teorie namáhání prutů
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Silové soustavy
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Průřezové charakteristiky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce I
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce II
- BJ15 - Technologie betonu II - skripta
- BJ01 - Keramika - miniskripta
- BJ05 - Základy technologických procesů - skripta
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M01
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M02
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M03
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M02
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M03
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M04
- BA05 - Operační výzkum - Skripta
- GE10 - Mapování I - skripta GPS
- BV53 - Stavební podnik - Skripta - stavební podnik
- BV06 - Podnikový management I - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO1
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO2
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO3
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO5
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO1
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO2
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO3
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO4
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - operačné systémy
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - počítačové siete
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - technologie internetu
- BA03 - Deskriptivní geometrie - skripta
- BF01 - Geologie - podklady do cvičení + skripta
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Skripta
- BS03 - Nádrže a soustavy - Skripta
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Skripta
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Skripta
- BR07 - Hydrotechnické stavby II - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta m2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M4
- BV05 - Ekonomika investic - Errata - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvicení
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - skripta
- CH54 - vybrané statě ze stavební fyziky - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta1
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - skripta
- BC01 - Stavební chemie - Spoznámkované 4 moduly skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- 0V4 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, materíály, skripta, prostě vše
- BV012 - Veřejné stavební investice 1 - Skripta BV012
Copyright 2024 unium.cz