- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNÍ
DOC. ING. BOHUMIL STRAKA, CSc.
ING. KAREL SÝKORA
DEVNÉ KONSTRUKCE
MODUL BO03 -M03
SPOJE DEVNÝCH KONSTRUKCÍ
STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor.
© Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc, Ing. Karel Sýkora.
Obsah
OBSAH
1 Úvod ...............................................................................................................4
1.1 Cíle ........................................................................................................4
1.2 Požadované znalosti..............................................................................4
1.3 Doba potebná ke studiu........................................................................4
1.4 Klíová slova.........................................................................................4
2 Spoje devných konstrukcí ........................................................................6
2.1 Tesaské spoje .......................................................................................6
2.1.1 Šikmé zapuštní ......................................................................7
2.1.2 epové spoje...........................................................................9
2.2 Mechanické spoje deva......................................................................10
2.2.1 Hebíky .................................................................................11
2.2.2 Styníkové desky s prolisovanými trny ...............................20
2.2.3 Svorníky a kolíky..................................................................22
2.2.4 Vruty .....................................................................................27
2.3 Lepené spoje .......................................................................................32
3 Píklady .......................................................................................................35
3.1 Šikmé jednoduché zapuštní...............................................................35
3.2 epový spoj.........................................................................................36
3.3 Stanovení návrhové únosnosti hebíkového spoje ..............................38
3.4 Hebík na vytažení ..............................................................................41
3.5 Vrutový spoj........................................................................................42
4 Kontrolní otázky.........................................................................................45
5 Literatura ....................................................................................................46
Devné konstrukce
1 Úvod
Devo je jedním z prvních stavebních materiál, které lovk používal už
v nejstarších dobách. Devné konstrukce se v souasné dob uplatují zejmé-
na jako konstrukce zastešení bytových, administrativních i výrobních budov,
pípadn i církevních objekt. Oblast tradiního využití devných konstrukcí
pedstavují halové objekty, zejména pro zemdlské úely, sportovní a rekre-
aní objekty. Pro spojování prvk devných konstrukcí se používají rzné
spoje, které penášejí vnitní síly vznikající psobením vnjšího zatížení
z jednoho prvku do druhého. Spoje devných konstrukcí mohou být provede-
ny pomocí rzných spojovacích prostedk.
1.1 Cíle
Cílem tohoto modulu je :
• Uvést pehled spojovacích prostedk devných konstrukcí
• Popsat zásady posuzování spoj devných konstrukcí
• Uvést podklady a vysvtlující obrázky pro výpoet spoj devných kon-
strukcí
• Na íselných píkladech dokumentovat postup pi návrhu
a posouzení spoj devných konstrukcí
1.2 Požadované znalosti
Ke zvládnutí a pochopení následujícího uiva jsou teba znalosti stavební
mechaniky a pružnosti a pevnosti, mechanických vlastností materiál,
používaných na stavební konstrukce. Pedpokládá se prostorová pedstavivost.
1.3 Doba potebná ke studiu
Celková optimální doba pro studium je velmi individuální a závisí zejména na
intenzívnosti studia a soustednosti tenáe na obsah textu. .
Celková doba pro prostudování modulu tedy iní cca 6 až 8 hodin, pokud budete
procházet i píklady, pak se doba prodlouží o 2 až 4 hodin.
1.4 Klíová slova
Spoje devných konstrukcí, tesaský spoj, kampování, plátování, šikmé
zapuštní, epový spoj, mechanický spoj, hebík, svorník, kolík, hmoždík,
deska s prolisovanými trny, vrut, lepený spoj, jednostižní spoj, dvojstižný
Spoje devných konstrukcí
spoj, spoj devo – devo, deska – devo, roztee a vzdálenosti spojovacích
prostedk.
Devné konstrukce
2 Spoje devných konstrukcí
K základm navrhování devných konstrukcí patí návrh konstrukce, výbr
nosného systému, správné navrhování jednotlivých konstrukních prvk a jed-
noduchá montáž konstrukce.Devné konstrukce , jednotlivé nosné prvky i
spoje musí vyhovovat mezním stavm únosnosti i mezním stavm použitelnos-
ti. U devných konstrukcí závisí použitelnost a trvanlivost pedevším na návr-
hu spoj mezi jednotlivými konstrukními prvky.
2.1 Tesaské spoje
Tesasky spojované devné konstrukce využívaly rozmanité spoje ( zapuštní,
plátování, epování, kampování a další).
Obr.2.1: Základní tvary tesaských spoj: (a) plátování, (b) šikmé zapuštní,
(c) epování, (d) kampování
Spoje devných konstrukcí
V uzlových bodech konstrukce se sbíhají dva nebo více jednotlivých prvk.
Tyto spoje jsou zpravidla kontaktní spoje, u nichž jsou psobící síly penášeny
pouze tlakovým kontaktem a pípadn úinkem tení. U nkterých spoj se
navíc používají devné nebo kovové spojovací prostedky, které bžn slouží
k zabezpeení polohy, mohou penášet i síly. Na obr. 2.1 a 2.2 jsou znázornny
typické základní tvary plátování, šikmého zapuštní, epování a kampování.
Tesaské spoje jsou pomrn málo únosné, jejich výroba je pracná a spojena se
znanou ztrátou deva.
2.1.1 Šikmé zapuštní
Šikmé zapuštní je pípoj pro penos tlakových sil šikmých vzpr do pásových
devných prvk. Tlaková síla vzpry je pitom penášena v elní ploše zapuš-
tní kontaktem a dále je zavedena do pásu prostednictvím smykového namá-
hání zhlaví.
Obr. 2.2: Typické spoje na šikmé zapuštní: a) jednoduché elní zapuštní, b)
jednoduché patní zapuštní, c) dvojité zapuštní.
Pro zajištní polohy se díve asto používal pídavný ep, dnes se obvykle
používá nárožní hebík, vrut do deva, svorník nebo boní píložky pipojené
hebíky. Pi navrhování spoje na šikmé zapuštní se ovuje, zda únosnost
ploch zapuštní je dostatená. Pi bžných sklonech od 30° do 60° se uvažuje
Devné konstrukce
pro penos tlakových sil pouze elní ploch, ne zadní plocha zapuštní. Velikost
elní plochy je dána šíkou konstrukního prvku efb a hloubkou zapuštní vt .
Návrhové naptí v elní ploše záezu vyvozené tlakovou silou F , které psobí
pod úhlem a ke smru vláken, musí vyhovovat podmínce:
,0,
, , 2 2
,0, ,90,/ sin cos
c d
c d
c d c d
f
f fas a a£ +
Pro penos co nejvtší tlakové síly elním zapuštním je teba zvtšit sklon
elní plochy tak, aby odpovídal polovinímu úhlu b pipojení vzpry
k pásovému devnému prvku. Návrhová hodnota tlakového naptí v šikmém
elním zapuštní, u nhož je elní plocha odklonna vzhledem k pásu pod
úhlem / 2b , se vypote ze vztahu:
2
, ,
cos ( / 2)d
c d
ef v
F
b ta
bs =
U patního zapuštní je plocha zapuštní zpravidla v kolmém smru k podélné
ose vzpry a návrhová hodnota naptí v tlaku:
, ,
cosd
c d
ef v
F
b ta
bs =
Dvojitým šikmým zapuštním mže být penesen souet sil, píslušející obma
plochám zapuštní jen pi vysoké pesnosti lícování, aby se na penosu síly
podílelo elní i patní zapuštní.
Síly zavedené plochou zapuštní do pás musí být peneseny jako smykové
síly plochou zhlaví, za pedpokladu rovnomrného rozdlení smykových nap-
tí. Návrhová hodnota smykového naptí ja dána vztahem:
cosd
d
ef v
F
b l
bt =
U dvojitého zapuštní nemají být ob smykové plochy identické. Pro volbu
hloubek zapuštní se doporuuje:
1 2 210 ,0,8v v vt t mm t£ -
Pro stanovení délky zhlaví patní ásti dvojitého zapuštní se má do výpotu
zavést celá vodorovná síla, tvoena složkami elního a patního zapuštní.
Mimostedné zavedení síly mže vyvozovat v pipojované tlaené vzpe pí-
davné ohybové momenty, které je teba pi posouzení zohlednit. Ovit je teba
také únosnost pásu, který je namáhán tahem a ohybem.
Spoje devných konstrukcí
2.1.2 epové spoje
epové spoje jsou používány v tesaských devných konstrukcích od nejstar-
ších dob pro spoje jednotlivých konstrukních prvk penášející síly ve strop-
ních, stnových i stešních konstrukcích.
V dnešní dob se z ekonomických dvod používají epové spoje, které je
možné vyrábt pomocí vhodných obrábcích stroj.
Obr. 2.3: epový spoj
Výška epu eh run provádných spoj obvykle odpovídá jedné tetin výšky
nosníku h .
Délky epu jsou obvykle v rozmezí 40 až 60 mm. Dlaby pro epy mají být
umístny centricky nebo v tlaené oblasti nosníku. Oslabení prezu dlaby pro
epy musí být pri navrhování uváženo.
Posuzování epových spoj se provádí podle podmínky:
,
1,5 d
d v v d
e
V k f
bht = £
kde eh je výška epu;
vk souinitel který zohleduje vliv geometrie epového spoje, které
jsou popsány výškou nosníku h , výškou epu eh a vzdáleností x bodu pso-
bení zatížení.
Pro epové spoje s dolním epem je 1vk = ;
Pro stedov umístné epy je vk dáno menší z hodnot: 1vk = , nebo
[ ] [ ]2
5
/ 1 / 0,8 / / /
v
e e e e
k
h h h h h x h h h h h
=
- + -
Devné konstrukce
Pro ovení tlaku epu kolmo k vláknm musí být splnna podmínka:
,90, ,90 ,90,c d c c dk fs £
Pro bžn používané epové spoje lze pedpokládat souinitel ,90 1ck = .
2.2 Mechanické spoje deva
Mechanické spojovací prostedky pro devo mohou být rozdleny podle zp-
sobu penosu sil mezi konstrukními prvky do dvou skupin.
Jednu skupinu tvoí kolíkové spojovací prostedky. U nich je pi penosu síly
vyvozen jak ohyb kolík, tak i naptí v otlaení stny otvoru a smykové naptí
deva podél díku. Do této skupiny patí hebíky, sponky, svorníky, kolíky a
vruty.
Druhá skupina zahrnuje spojovací prostedky jako jsou vkládané a zalisované
hmoždíky a styníkové desky s prolisovanými trny, u nichž dochází k penosu
sil v zásad na povrchu konstrukního prvku.
Je-li zatížení ve spoji penášeno více než jedním typem spojovacích prosted-
k, musí se uvážit vliv rzných vlastností spojovacích prostedk. Spojovací
prostedky mají velmi rozdílnou poddajnost a nemá se pedpokládat jejich spo-
lupsobení.
Výsledná návrhová síla pipadající na jeden kolíkový prvek se stanovuje
podle obvyklých zásad – v závislosti na zpsobu namáhání skupiny kolíkových
prvk:
- Skupina namáhaná silou psobící ve stedu (tžišti) skupiny
Spoje devných konstrukcí
- Skupina namáhaná silou procházející stedem skupiny a momentem
psobícím v rovin skupiny
Spoj penáší: - sílu pínou Vd
- moment Md,a = Md + Vd . a
Fd,1 je výslednice složek: ,1, dd v VF n=
,,1, 2d a id M
i
M rF
r=
2.2.1 Hebíky
Hebíky jsou nejastji používaným spojovacím prostedkem. Jsou vyrábny
v mnoha velikostech, tvarech a materiálech ( viz obr. 2.4)
Obr. 2.4: Tvary hebík: (a) kruhový drátný hebík, (b) šroubový hebík, (c)
drážkovaný hebík, (d) zásobník hebík pro strojní zarážení
Devné konstrukce
Pi provádní hebíkových spojuje nkdy nutné pedvrtání otvor pro hebíky,
aby se zamezilo rozštpení deva a umožnilo zarážení hebík do deva listna-
tých druh s vysokou hustotou. Z jehlinatých druh se má pedvrtávat u
douglasky a modínu. Prmr otvoru pitom nemá být vtší než 80% prmru
hebíku.
U devných konstrukcí se hebíky používají pedevším pro jednostižné pípo-
je devných pop. ocelových ástí nebo desek na bázi deva. Pi namáhání na
stih mohou být dosaženy vyšší únosnosti použitím hebík se tvercovým pr-
ezem, nebo zapuštním ocelových plech do deva a zarážení hebík bez
pedvrtání otvor skrz plech s tlouškou do 2 mm. Pro zvýšení únosnosti jek na
stih tak na vytažení se mohou používat speciální hebíky s profilovaným dí-
kem (drážkované nebo šroubované hebíky). Vykazují vtší odolnost proti vy-
tažení a redukují riziko rozštpení deva.
Hebíkové spoje devo-devo
Pro hebíky prmru do 8 mm se mají používat následující hodnoty charakte-
ristických pevností v otlaení pro všechny úhly k vláknm:
- bez pedvrtaných otvor 3, 0,082h k kf dr -= ( 2/N mm )
- s pedvrtanými otvory , 0,082(1 0,01 )h k kf d r= - ( 2/N mm )
kr se dosazuje v
3/kg m a d v mm.
Pro obyejné hladké hebíky, které jsou vyrobeny z ocelového drátu s mini-
mální pevnosti v tahu 600 2/N mm , se mají používat následující charakteris-
tické hodnoty plastického momentu únosnosti:
2,6
, 180y kM d Nmm= pro hebíky kruhového prezu, a
2,6
, 270y kM d Nmm= pro hebíky tvercového prezu, piemž d se dosazuje
v mm.
Otvory pro hebíky mají být pedvrtány ve dev s charakteristickou hustotou
3500 /kg m nebo vyšší.
Pro hladké hebíky má být hloubka zaražení konce hebíku nejmén 8d. Pro
kroužkové a závitové hebíky má být hloubka zaražení konce hebíku nejmén
6d.
Obvykle mají být ve spoji alespo dva hebíky.
Návrhová únosnost pro jeden stih jednoho spojovacího prostedku spoj devo
– devo a deska – devo má být uvažována jako nejmenší hodnota stanovená
podle následujících vztah:
Spoje devných konstrukcí
Návrhové únosnosti jednostižných spojovacích prostedk:
Obr.2.5: Zpsoby
Vloženo: 29.01.2010
Velikost: 1,48 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BO06 - Dřevěné konstrukce (S)
Reference vyučujících předmětu BO06 - Dřevěné konstrukce (S)
Podobné materiály
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BA01 - Matematika I - skripta
- BB01 - Fyzika - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BC01 - Stavební chemie - skripta
- BC02 - Chemie stavebních látek - skripta
- BC03 - Chemie a technologie vody - skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - skripta
- BD04 - Statika II - skripta
- BE01 - Geodézie - skripta
- BF01 - Geologie - skripta
- BF02 - Mechanika zemin - skripta
- BF03 - Zakládání staveb - skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - skripta
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - skripta
- BH05 - Pozemní stavitelství III - skripta
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta
- BH11 - Požární bezpečnost staveb - skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - skripta
- BH55 - Poruchy a rekonstrukce - skripta
- BI01 - Stavební látky - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - skripta
- BJ01 - Keramika - skripta
- BJ02 - Keramika – laboratoře - skripta
- BJ04 - Technologie betonu I - skripta
- BJ07 - Izolační materiály - skripta
- BJ08 - Kovové a dřevěné materiály - skripta
- BJ09 - Technologie stavebních dílců - skripta
- BJ10 - Lehké stavební látky - skripta
- BJ11 - Technická termodynamika - skripta
- BJ12 - Technologie montovaných staveb - skripta
- BJ13 - Speciální izolace - skripta
- BJ14 - Speciální keramika - skripta
- BJ16 - Maltoviny II - skripta
- BJ51 - Maltoviny (M) - skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - skripta
- BL05 - Betonové konstrukce I - skripta
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - skripta
- BL09 - Betonové konstrukce II - skripta
- BL11 - Předpjatý beton - skripta
- BL12 - Betonové mosty I - skripta
- BL13 - Vybrané stati z nosných konstrukcí budov - skripta
- BM01 - Pozemní komunikace I - skripta
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta
- BM52 - Praktické aplikace v pozemních komunikacích - skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - skripta
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - skripta
- BO04 - Kovové konstrukce I - skripta
- BO07 - Kovové a dřevěné konstrukce - skripta
- BP02 - Stokování a čištění odpadních vod - skripta
- BP03 - Vodárenství - skripta
- BP04 - Čistota vod - skripta
- BP05 - Odpadové hospodářství - skripta
- BP06 - Projekt vodní hospodářství obcí - skripta
- BP51 - Inženýrské sítě (V) - skripta
- BP56 - Rekonstrukce vodohospodářských sítí - skripta
- BT01 - TZB II - skripta
- BT02 - TZB III - skripta
- BT03 - Technická zařízení budov (E) - skripta
- BT51 - TZB I (S) - skripta
- BU01 - Informatika - skripta
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - skripta
- BV04 - Finance - skripta
- BV05 - Ekonomika investic - skripta
- BV07 - Právo - skripta
- BV08 - Projektové řízení staveb I - skripta
- BV09 - Řízení jakosti I - skripta
- BV10 - Financování stavební zakázky - skripta
- BV11 - Informační technologie systémová analýza - skripta
- BV12 - Marketing ve stavebnictví - skripta
- BV13 - Projekt – Stavební podnik - skripta
- BV14 - Projekt - Projektové řízení staveb - skripta
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - skripta
- BW01 - Technologie staveb I - skripta
- BW02 - Technologie stavebních prací II - skripta
- BW04 - Technologie staveb II - skripta
- BW05 - Realizace staveb - skripta
- BW06 - Stavební stroje - skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - skripta
- BZ01 - Stavební právo - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- CD03 - Pružnost a plasticita - skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta z jiných VŠ
- BA06 - Matematika I/1 - Skripta
- BA07 - Matematika I/2 - Skripta
- BB01 - Fyzika - Skripta fyzika
- BC01 - Stavební chemie - Skripta
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta
- BD03 - Statika I - Skripta
- BE01 - Geodézie - Skripta Geodézie
- BF02 - Mechanika zemin - Skripta
- BF51 - Zakládání staveb (V) - Skripta
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Skripta
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Skripta
- BH51 - Počítačová grafika (S) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvičení
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Skripta
- BJ52 - Maltoviny - laboratoře (M) - Skripta
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - Skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Skripta
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Skripta
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Skripta
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta - Hydraulika a hydrologie
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Skripta
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Skripta
- BT51 - TZB I (S) - Skripta
- BU01 - Informatika - Skripta
- BV01 - Ekonomie - Ekonomie skripta
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, skripta, podklady
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Skripta
- BW51 - Technologie stavebních prací I (E) - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BI01 - Stavební látky - Skripta
- BA06/07 - Matematika - Matematika-skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Skripta
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Vodorovné konstrukce - skripta
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Derivace funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Diferenciální počet I, Limita a spojitost funkce
- BA01 - Matematika I - Skripta - Reálná funkce jedné reálné proměnné
- BA01 - Matematika I - Skripta - Vektorový počet a jeho aplikace
- BA01 - Matematika I - Skripta - Základy lineární algebry
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika, Základy testování hypotéz
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika - Základy teorie odhadu
- BA02 - Matematika II - Skripta - Reálná funkce dvou a více proměnných
- BA02 - Matematika II - Skripta - Určitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Neurčitý integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Dvojný a trojný integrál
- BA02 - Matematika II - Skripta - Křivkové integrály
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice
- BA02 - Matematika II - Skripta - Obyčejné diferenciální rovnice II
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - polohopis
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Skripta - výškopis
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Základní pojmy a předpoklady
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Složené případy namáhání prutů, stabilita a vzpěrná pevnost tlačených porutů
- BD02 - Pružnost a pevnost - Skripta - Teorie namáhání prutů
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Silové soustavy
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Průřezové charakteristiky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce I
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce II
- BJ15 - Technologie betonu II - skripta
- BJ01 - Keramika - miniskripta
- BJ05 - Základy technologických procesů - skripta
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M01
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - skripta M02
- BH07 - Nauka o budovách I - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M01
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M02
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M03
- BH10 - Tepelná technika budov - skripta M04
- BA05 - Operační výzkum - Skripta
- GE10 - Mapování I - skripta GPS
- BV53 - Stavební podnik - Skripta - stavební podnik
- BV06 - Podnikový management I - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta 3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO1
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO2
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO3
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - skripta MO5
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO1
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO2
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO3
- BM02 - Pozemní komunikace II - skripta MO4
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - operačné systémy
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - počítačové siete
- BU01 - Informatika - SKRIPTA - technologie internetu
- BA03 - Deskriptivní geometrie - skripta
- BF01 - Geologie - podklady do cvičení + skripta
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Skripta
- BS03 - Nádrže a soustavy - Skripta
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Skripta
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Skripta
- BR07 - Hydrotechnické stavby II - Skripta
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M1
- BF05 - Mechanika hornin - skripta m2
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M3
- BF05 - Mechanika hornin - skripta M4
- BV05 - Ekonomika investic - Errata - skripta
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvicení
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - skripta
- CH54 - vybrané statě ze stavební fyziky - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta
- BZ03 - Sociální komunikace - skripta1
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - skripta
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - skripta
- BC01 - Stavební chemie - Spoznámkované 4 moduly skripta
- BA02 - Matematika II - Skripta
- 0V4 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, materíály, skripta, prostě vše
- BV012 - Veřejné stavební investice 1 - Skripta BV012
Copyright 2024 unium.cz