VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Z PROSTŘEDÍ SOCIÁLNĚ A ETNICKY ODLIŠNÉHO

áky s
příslušností k národnostní menšině v jedné třídě
( střední škola
- předpokladem je průměrné naplnění všech tříd nejméně 15 dětmi nebo žáky s
příslušností k národnostní menšině v jedné třídě
- nejsou-li splněny tyto podmínky, může ředitel školy stanovit ve školním vzdělávacím programu
předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně
(ČJ a jazyk národnostní menšiny)
Vzdělávání cizinců
- osoby, které nejsou státními občany ČR a pobývají oprávněně na území ČR, mají přístup k
základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané
ČR, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy
- cizinci jsou povinni prokázat řediteli školy oprávněnost svého pobytu na území České republiky
( nejpozději při zahájení vzdělávání
- osobám, které nejsou státními občany ČR a získaly předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při
přijímacím řízení na SŠ a VOŠ promíjí přijímací zkouška z českého jazyka
( nutné žádost
( znalost českého jazyka (nezbytná pro vzdělávání) se ověří rozhovorem
Vzdělávání dětí uprchlíků (imigrantů)
- školní výuka je nejpodstatnější součástí integračního procesu dětí uprchlíků
( přípravy dětí uprchlíků na život v nové společnosti
- cizinci mají v stejnou možnost získávat vzdělání za srovnatelných podmínek jako občané ČR
( Pokyn MŠMT ze 30.4.1996
( cizincům je poskytováno bezplatné vzdělávání po dobu povinné školní docházky
( vzdělání je poskytováno za srovnatelných podmínek jako českým občanům
( odlišné podmínky pro hodnocení a klasifikaci
(odlišné podmínky pro děti slovenské a jiné národnosti)
- na úrovni SŠ se diferencují podle druhu pobytu (statutu) a jsou vzdělávány za stejných podmínek
jako občané ČR nebo jen s částečnou úhradou studia (usnesení vlády č. 383/1993 Sb.)
- jazykové vzdělávání dětí cizinců v ZŠ a zvládnutí ČJ má pro adaptaci a integraci velký význam
( přesto školská zařízení nemají povinnost vytvářet podmínky pro bezplatnou výuku nebo doučování českého jazyka pro děti cizinců
D) Romské děti v české škole.
Legislativa
- v roce 2001 byl schválen zákon o národnostních menšinách („menšinový zákon“)
( vytváří legislativní zázemí pro uplatnění změn ve školství
- tzn. pozitivní změny v postavení romské komunity
Problematika rómských dětí v českém vzdělávacím systému
- problém romských žáků ve škole je dán zcela jinou výchovou a fungováním rómské domácnosti
( velká rodina, široké příbuzenstvo s pevnou hierarchizací
( už od narození je přístup k dítěti jiný než u nás
- je kladen větší důraz na fyzický kontakt, než na mluvení a vysvětlování
(proto rómské děti začínají mluvit většinou později)
( dítě má pak problémem ve chvíli, kdy učitel mluví monotónně a nevýrazně
(dítě se začne brzy nudit a „pouhou“ řeč nevnímá)
- dítě je od počátku bráno jako rovnocenný partner
(není umlčováno při diskuse dospělých)
( to je ve škole pro něj handicap, protože se dítě cítí dotčené
(např. umlčením učitelky, že je drzé skákat dospělým do řeči)
- problémem také bývá vypracovávání domácích úkolů
(u Rómů je celkově jiný pohled na psanou kulturu)
( pro Rómy je důležitější mluvené slovo než psané
( dalším problémem je postavení Romů k vzdělávání v našem vzdělávacím systému
- považují toto vzdělání za něco důležitého
(často proto, že přestože vzdělání získali, tak práci pro svou barvu pleti nedostali)
+ další obecně známé problémy našeho školství
( např. velký počet žáků ve třídě
Cíle výchovy romských žáků:
- při výchově romských žáků je nutné stanovit reálné cíle
- 3 oblasti:
( teoretické vzdělání
( praktické vzdělání
( výchova hodnot
Prostředky výchovy
( přípravné třídy
- usnadňují romským žákům přechod z předškolního věku do první třídy ZŠ
- zřizovány od roku 1993
- snaha překonat jazykové, kulturní i sociální bariéry
( různé programy
- usnadňují romským žákům pochopení obsahu učiva
( učebnice
- obsahují informace o romské kultuře a historii
( romský pedagogický asistent
- alternativní metoda při níž asistent spolupracuje s českým učitelem
Učitel romských žáků:
( oblast poznatků
- měl by mít znalosti o různých kulturách
- měl by znát vztahy mezi jednotlivými kulturami a způsoby možné komunikace
( oblast dovedností
- měl by mít schopnost motivovat romského žáka
- cíly směřovat k nalezení smyslu života a prosazování lidských hodnot
vytvořit příznivé a tolerantní klima ve třídě
( oblast hodnot
- pozitivní vztah k romskému žákovi
- měl by respektovat specifika romského života
( oblast vlastností
- měl by alespoň trochu umět romsky
- měl by být spravedlivý a trpělivý
- důležitá je zásadovost (naučit žák řádu a povinnostem))
Vzdělávací předpoklady romských žáků
- častým handicapem je nevyhovující bydlení a životospráva romské rodiny
- velmi málo romských dětí prochází mateřskou školou
( zřídka získává zkušenost s knížkami, hračkami, tužkou, papírem
( chybí omalovánky, doplňovačky, kvízy, stavebnice
- dalším handicapem je nezvyklost komunikovat s „bílými“ dospělými
(např. mu položit otázky)
- romští žáci bývají nesamostatní
( nejsou zvyklí samostatně řešit úkoly, individuálně se rozhodovat (bez zábran opisují)
- romští žáci bývají temperamentnější, hůře se ukázňují, vykřikují
( hůře se soustřeďují, potřebují častější přestávky
- romské děti bývají mezi ostatními dětmi spíše neoblíbené
( ve třídě mají tendenci se izolovat od ostatních
proč?
- rasové předsudky (rodina,.....)
- vulgární řeč
- jsou příliš „znalé života“
Návrhy pro odstranění selhávání romských žáků:
( předškolní, dostupná výchova
( přípravné ročníky (10 dětí + pedagogický romský asistent)
( přehodnocení posuzování školní způsobilosti
( zřizování vyrovnávacích tříd
( alternativní programy podporující romské žáky
( multikulturní výchova
( změny postoje učitele k rodičům (obzvlášť k romským)
( kvalitní, bezplatná zařízení volného času
( příprava učitelů na práci s romským žákem
E) Prevence rasismu a xenofobie ve škole
Legislativa:
Metodický pokyn č. 14 423/99-22 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům
rasismu, xenofobie a intolerance
Xenofobie
= strach z toho, kdo přichází z ciziny, z cizího prostředí, mimo vlastní sociální útvar
RASA
= velká skupina lidí s podobnými tělesnými znaky, které jsou dědičné, vytvořily se vlivem přírodního
prostředí a vznikaly v určitých geografických teritoriích
RASISMUS
= označení pro takové jednání, které překračuje vnímání rasových odlišností a přetváří se na
nepřátelské aktivity vůči příslušníkům jiné rasy
( projevují se diskriminací, agresivním chováním
RASOVÁ DISKRIMINACE
= situace, kdy příslušníci určité rasy, jsou znevýhodňováni ve srovnání s příslušníky většinové skupiny
- intolerance a její projevy (rasismus, fašismus, xenofobie) a v poslední době jsou celoevropským problémem
( vycházejí z různých zdrojů a jsou zaměřeny proti různým cílovým skupinám ("obětních beránků")
( odborníci u nás i v zahraničí se shodují, že zásadním řešením může být pouze důsledná prevence
Literatura:
Průcha, J. 2001. Multikulturní výchova. Teorie-praxe-výzkum. Praha: ISV nakladatelství.
Šišková, T. 1998. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál.