VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Z PROSTŘEDÍ SOCIÁLNĚ A ETNICKY ODLIŠNÉHO

projevy rasové nesnášenlivosti
4.) tematický okruh zaměřený na podporu multikulturality
( vnímat multikulturalitu jako prostředek vzájemného obohacování různých etnik
( chápat fakt, že obyvatelstvo naší planety Země (Evropy, ČR) je složeno z mnoha rasových,
etnických a náboženských skupin a všechny mají právo na existenci
( uvědomovat si kladné i záporné stránky globalizačního procesu
Diskriminace
( přímá diskriminace
= méně příznivé zacházení s jednou osobou než s osobou jinou ve srovnatelné situaci z
důvodů rasového nebo etnického původu
( nepřímá diskriminace
= zdánlivě neutrální ustanovení, kritéria nebo postup, který určitým způsobem znevýhodnil
osoby určitého rasového nebo etnického původu v porovnání s jinými osobami
Legislativa:
směrnice Evropské komise 2000/43/EC (závazná i pro Českou republiku)
o rovném zacházení s osobami bez ohledu na rasový nebo etnický původ
Intolerance
= nesnášenlivý postoj, neschopnost či neochota respektovat cizí předsvědčení, názory, chování,
kulturu, náboženství, morálku či dokonce fyzickou odlišnost
( pasivní intolerance
- pro společnost škodlivé
- extremismus v latentní podobě
( může přecházet až do aktivní formy
( aktivní intolerance
- již extremismem
Multikulturalismus
= soužití různých kultur v toleranci (vedle sebe, snášejí se a respektují se navzájem)
= rozvíjení svébytnosti kulturní skupiny za podmínky respektování ústavních práv a svobod
- jde o odlišnou etnicko kulturní identitu, avšak identita občansko politická je společná
(tzn. jde o uchování odlišnosti při spolupráci
Menšinová skupina
= skupina diskriminovaná, znevýhodňovaná a členové této skupiny jsou si této situace vědomi
= jedná se o skupiny odlišné rasově či nábožensky, ale i o veškeré “jinakosti”
(tělesně či mentálně postižení, homosexuálové ap.)
= minority
INTERKULTURALITA
= proces objevování rozdílností a uvědomování si odlišnosti hodnotového systému různých jedinců
= rozvíjení společných perspektiv, setkávání kultur, komunikace a interakce, obohacování se
navzájem (soužití)
ETNIKUM (etnická skupina)
= skupina lidí, kteří mají společný rasový původ, obvykle společný jazyk a sdílejí společnou kulturu
( tzn. vyznačují se etnicitou
= souhrn vlastností či znaků vymezující etnikum
B) Specifika pedagogické práce s dětmi přicházejícími z odlišného prostředí.
- oblast vzdělávání je klíčem pro jakékoliv další úsilí změnit společenskou pozici dětí z odlišného prostředí
- vzdělávání může znamenat významný zásah do formování postojů celé mladé generace
- nezbytné a aktuální je patřičně profesně vybavit učitele včetně studentů učitelských směrů
- po roce 1989 začali do české společnosti pronikat zástupci nejrůznějších etnik
( mnozí u nás natrvalo zůstávají a zakládají komunity
( v komunitách udržují a rozvíjejí svou kulturu
- ve věku 6 let se na děti těchto komunit začíná vztahovat povinnost školní docházky
( odlišnost kulturního zázemí, neznalost nebo nedostatečná znalost jazyka bývají problémem
(v některých případech bohužel i barva pleti)
- úkolem učitele je navodit ve třídě takovou atmosféru, která umožní žákovi z národnostní menšiny:
( dokázat své osobní kvality
( přijetí kolektivem
( začlenění do sociální struktury třídy
- nutné je posilovat sebevědomí a sebeúctu žáků z minoritních kultur
( žák se pak lépe otvírá a kooperuje se svými spolužáky
Postupy práce s dětmi z jiného prostředí:
- prostudovat zájmy žáka
- ujasnit si historii vzdělávacích zkušeností žáka
- navázat kontakt s rodiči a udržovat ho
- vzít v úvahu vrstevnické vyučování
( kamarád může žákovi pomoci v komunikaci, v poznávání školního řádu
- opatrnost v kooperativním učení (nutná komunikace a fungování v kolektivu)
( pro žáka z odlišného prostředí může být obtížné
- předkládat co nejvíce materiálů ve vizuální podobě
- mluvit o informacích a pozitivních vzorech z různých kultur
(s důrazem na kultury zastoupené ve třídě)
- být trpělivý
(přizpůsobení se novému jazyku a kultuře je zdlouhavý a náročný proces)
Předškolní vzdělávání
- jen málo dětí přicházející z odlišného prostředí navštěvuje mateřské školy
( rozhodnutí rodičů nepřihlásit dítě do mateřské školy pramení z ekonomických důvodů
- dalším důležitý nedostatkem v předškolním vzdělávání je nepřítomnost asistentů
( pomáhají překlenout jazykovou a sociální bariéru
Vstup do základní školy
- od samého počátku je většina dětí z odlišného prostředí v roli outsiderů
( pro dítě bývá vstup do standardní ZŠ spíše šokem
Jazyková bariéra
- blokáda způsobená jazykem je sama o sobě zdrojem mnoha neúspěchů, již na samotném počátku
vzdělávacího procesu
- s postupující náročností výuky se jazykový nedostatek razantně prohlubuje
( jeho projevy bývají často mylně posuzovány jako oprávnění k převedení dítěte ZvŠ
- proto je důležité, aby ve škole byl v tomto smyslu profesionálně dostatečně připravený učitel
( pomáhá překlenout tuto zásadní bariéru a pomůže zabránit dalším neúspěchům
Učitelé
- do standardní profesní výbavy pedagoga by měly patřit nejen znalosti kultury, tradic, psychiky dětí
z odlišného prostředí, ale především schopnosti tyto poznatky umět efektivně používat
Kontakt školy s rodinou
- mezi školou a rodinou většinou panuje nedůvěra až nepřátelství
- v této situaci je to škola, odkud musí vzejít iniciativa a pozitivní kroky
(proces vzájemného sbližování bude dlouhodobý a velice pracný)
Formy vzdělávání, učebnice
- je nutné počítat s tím, že start většiny dětí z odlišného prostředí v ZŠ je pomalejší
(např. schopnost koordinace motoriky a soustředění je zpravidla nižší)
- prospěšná bývá zvýšená dotace výtvarné a hudební výchovy
- podstatným faktorem podepisujícím se na úrovni vzdělávání je počet dětí ve třídě
- pro efektivnější postupy lze doporučit dělení třídy na pracovní skupiny
-určitým problémem jsou modifikace standardních učebnic
( je nezbytné, aby jakékoliv publikace tohoto typu byly předem pečlivě konzultovány
Střední školství
- podíl středoškolsky vzdělaných dětí z odlišného prostředí zůstává velmi nízký
- hlavní příčinou je neúspěšnost žáků v základním školství
C) Školní docházka dětí imigrantů a uprchlíků.
Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin
- vyučovacím jazykem je jazyk český
- příslušníkům národnostních menšin se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny
( podmínky viz dále
- ministerstvo může povolit vyučování některých předmětů v cizím jazyce
- ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.
Vzdělávání příslušníků národnostních menšin
- obec, kraj, popřípadě ministerstvo zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v
jazyce národnostní menšiny v MŠ, ZŠ, SŠ
- třídu příslušného ročníku lze zřídit pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí:
( mateřská škola
- nejméně 8 dětí s příslušností k národnostní menšině
( základní škola
- nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině
( střední škola
- nejméně 12 žáků s příslušností k národnostní menšině
- zřízení školy s jazykem národnostní menšiny lze zřídit:
( mateřská škola, základní škola
- předpokladem je průměrné naplnění všech tříd nejméně 12 dětmi nebo ž