BIOT2008-6 - přednáška

re
reported Th3 cells, which produced TGF-β, Tr1 cells, which
produce IL-10, and CD4+CD25+ regulatory T cells regulate
overstimulation of type 1 immunity or type 2 immunity. NK
cells also classified into NK1 and NK2 cells by their cytokine
profile. Other cell types, NK3, NKr1, and regulatory NK cells
have been reported recently
Saito et al., 2007
Tolerance vlastního (self
tolerance)
¾ je specifická ztráta imunitní odpovědi na vlastní
antigeny
3 hlavní mechanizmy:
a) Klonální selekce - eliminace autoreaktivních
buněk
b) Klonální anergie –funkční neodpovídavost
lymfocytů indukovaná rozpoznáním antigenu na
nezralé APC
c) Suprese -funkční inhibice autoreaktivních buněk
regulačními T lymfocyty
centrální tolerance x periferní tolerance
Centrální a periferní
mechanizmy tlumení imunitní
odpovědi
Krejsek et al., 2004
Pozitivní a negativní selekce
T-lymfocytů v thymu
Krejsek et al., 2004
Mechanizmy narušení
imunologické tolerance
À Genetická predispozice
À Nerovnováha mezi regulačními T-lymfocyty
À Apoptóza
À Změna vlastního antigenu navázáním jiné
molekuly
À Zkřížená reaktivita protilátky proti dvěma
antigenům, z nichž jeden je cizorodý a druhý
vlastní
À Polyklonální aktivace B-lymfocytů
À Zpřístupnění „sekvestrovaného“ vlastního
antigenu

Zkřížená reaktivita Pt u revmatické
horečky po infekci Streptokokem A
proti Ag srdeční svaloviny
Autoimunitní choroby
Lze rozdělit na 2 velké skupiny:
a) orgánově-specifické:
¾ imunitní odpovědˇje namířena proti
cílovému Ag jednoho orgánu (žlázy) -
manifestace potíží je obvykle omezena
na tento orgán
¾ buňky cílového orgánu mohou být
poškozeny
* přímo humorálním nebo buňkami
zprostředkovaným mechanizmem
* protilátky mohou stimulovat nebo
blokovat normální funkci
b) systémové (orgánově-nespecifické)
Revmatoidní artritida -
patogeneze
¾ Běžné onemocnění (1%
populace), ženy 40-60 let
(Ž/M 3:1)
¾ Hlavním terčem
imunopatologické
reaktivity – synoviální
membrána (hyperplastická,
vaskularizovaná a
infiltrovaná zánětlivými
buňkami
¾ Genetická predispozice
(HLA DRB)
Krejsek et al., 2004
Revmatoidní artritida -
patogeneze
Krejsek et al., 2004

Ankylozující spondylitida
(Bechtěrevova nemoc)
¾ Postihuje zejména muže
¾ Postižena páteřů,
intervertebrální, kostovertebrální
a sakroiliakální klouby, příp.
kořenové klouby (rizomelická
forma) a klouby periferní
(periferní forma)
¾ Těsná asociace s HLA-B27
¾ Pestrý obraz: usury,
dekalcifikace, syndesmofyty,
ankylóza (ztuhnutí v kyfózním
postavení), entézy
¾ Mimokloubní projevy: uveitis
(iritis), perikarditis, uretritis,
restrikční porucha plic
Folsch et al., 2003
Nespecifické střevní záněty
À Zahrnují 2 klinicko-patologické jednotky
Crohnova nemoc vs. Ulcerózní kolitida
À Odlišují se:
-klinickými projevy
-průběhem onemocnění
-odpovědí na léčbu
- prognózou
À Prevalence je nejvyšší v bílém etniku (vazba na
některé homogenní etnika, např. židovské)
À Typicky v zemích s nejvyšší životní úrovní
Celiakie (glutenová
enteropatie)
- závažné zánětlivé
onemocnění
tenkého střeva s
vilózní atrofií a
malabsorpcí
-způsobeno
přecitlivělostí na
zásobní proteiny
obilných zrn
(gluten=lepek či
jeho frakci gliadin)
Indukce celiakální sprue
Celiakie (glutenová
enteropatie)
-
Etiopatogeneze:
2 faktory
¾ přítomnost glutenu
¾ genetická predispozice
(vztah k HLA-DQ2 a
DQ8)
-zejména u bělochů,
vzácně u černochů,
nikdy u Asiatů
Indukce celiakální sprue
Choroby asociované s celiakální
sprue
Systémový lupus
erythematodes (SLE)
Krejsek et al., 2004
Symptomy SLE
Variabilní příznaky:
¾ Erytém (depozice imunokomplexů v kůži v oblasti dermoepidermálního
spojení) – na tváři „motýlovitý exantém“
¾ Postižení ledvin (glomerulonefritis)
¾ Nervový systém (psychotické události, křeče)
¾ Pleuritis, perikarditis
¾ Hematologické abnormality (anémie, leukopenie, trombocytopenie…)
Dg: Pt proti dsDNA, antigenu Sm, ribonukleoproteinu (antiRNP)
Antifosfolipidové Pt (např. proti kardiolipinu – tzv. lupus
antikoagulant)
Falešná pozitivita při průkazu spec. protilátek proti Treponemě,
Boreliím
Klasifikační schémata pro diagnostiku
Myastenia gravis
¾ Prototyp
autoimunitní choroby
zprostředkované
protilátkami vážícími
se na
Acetylcholinové
receptory jako
antagonisté
¾ to brání přenosu
signálů přes
nervosvalovou
ploténku
Myastenia gravis - příznaky
¾ často ve spojitosti s hyperplazií thymu nebo thymomem
¾ autoprotilátky proti acetylcholinovému receptoru
¾ častá asociace s jinými autoPt a autoimunitními nemocemi
Příznaky:
¾ Ochablost svalů při poruše nervosvalového převodu (v klidu
normální, při opakované činnosti slábnou), často nejprve
proximálně (hlava, hrudník)
¾ několik podjednotek (Eatonův-Lambertůvsy)
Th: látky blokující cholinesterázu, thymektomie, imunosuprese
Sclerosis multiplex –
patogenetické
mechanizmy
Krejsek et al., 2004
Krejsek et al., 2004
Perniciózní anémie
(m. Addison-Biermer)
Patogeneze:
- nedostatek vnitřního faktoru, bez
kterého se nevstřebává vitamín B
12
přivedený potravou
následek: poruchy syntézy DNA
zejména v buňkách s rychlou
obměnou (kostní dřeň, sliznice GIT…)
⇓
Pt proti parietálním buňkám
žaludeční sliznice
¾ proto atrofie žaludeční sliznice a
¾ achlorhydrie
Folsch et al., 2003
Goodpasterůvsyndrom
¾ Relat. vzácný, postihuje především mladší muže
¾ často navazuje na virovou infekci
¾ vznikají autoPt proti bazální membráně (typ IV kolagenu)
¾ váží se na membrány ledvin. glomerulů a plicních alveolů
¾ aktivace komplementu - přímé celulární poškození
Klinický obraz:
- anémie (hypochromní mikrocytární - ztráty Fe hemoragiemi)
- krvácení do plic s dušností
- rychle progredující glomerulonefritis
Th: kortikoidy, plazmaferéza
Patogeneze thyreopatií
Folsch et al., 2003
Gravesova-Basedowova
choroba
- jedna z nejčastějších forem
hypertyreózy (asi 70%)
- ženy jsou postiženy asi 5x
častěji
- etiologie: autoimunitní s tvorbou
abnormálních
protilátek
↓
trvalá hypersekrece
tyreoidálních hormonů
Klinický obraz:
¾ dán nadbytkem tyreoidálních hormonů + autoimunitním poškozením
dalších orgánů
¾ klasicky: struma, tachykardie, exoftalmus
¾ hypermetabolický syntrom:
K (kůže) - teplá, opocená (u neurotiků studená). Vlasy
řídké, vypadávají, nehty se štěpí
L (labor)- celková výkonost: ↑ únavnost, svalové atrofie
M (metabol. projevy) - úbytek váhy, zrychlená střevní
motilita, zhoršená resorpce z GIT
N (nervové a psychické příznaky) -jemný třes, nespavost, neklid,
nervozita, myšlenkový trysk,
O (oběhové p) -tachykardie, ↑ MV → hypercirkulační syndrom
P (protruze) - příznaky endokrinní orbitopatie

Hashimotova thyroiditis
autoimunitní onemocnění postihující převážně ženy
- prokázána vazba na HLA (HLA-DR5, DR-3)
- podkladem:
ƒ lymfocytární infiltrace štítné žlázy
ƒ Pt proti thyreoidálním Ag (thyreoglobulin, thyroideální peroxidáza),
senzitizace lymfocytů
-příznaky: struma, poruchy funkce (euthyreoidismus, hyper- ,
hypo-)
Th: náhrada hormonů při hypothyreoidismu
Sjögrenůvsyndrom
¾ Patří k relativně častým autoimunitním chorobám
¾ Příčinou je poškození exokrinních žláz (zejm. slinných a slzných)
zánětlivým procesem (i drobné žlázky GIT, respiračního,
urogenitálního a kožního ústrojí)
- infiltrace lymfoidními buňkami s destrukcí epitelových buněk
projeví se sníženou tvorbou slin a slz (sicca syndrom)
¾ Mohou být přítomny i poruchy vnitřních orgánů
¾ Nedostatkem je absence jednoznačných kritérií – řada klasifikací (v
Evropě EC klasifikace dle Vitaliho)