- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálz bazofilů
je usnadněno cytokiny (zejm. IL-3)
Bazofily
Eozinofily
À hlavním faktorem pro
diferenciaci je IL-5
À chemotaktickými
faktory (z T-ly a
mastocytů) jsou např.:
LTB4, IL-16, eotaxin
À uvolňují řadu
- prozánětl. mediátorů
(bazické peptidy, TNF,
PG, LT, cytokinů)
- reaktivních O2
metabolitů
- degradujících enzymů
(např. elastáza,
kolagenáza…)
Eo v dýchacích cestách
Uvolnění granul
Přímé poškození tkání
Kontrakce hladkých svalů
Zvýšená permeabilita
↑ Eoz a Th2 do dýchacích cest
CHRONICKÝ ZÁNĚT
Krejsek et al. 2004
Eozinofilní granulocyty – významný
zdroj biologicky aktivních látek
Eozinofil – aktivační faktory a
produkty
Špičák et al. 2004
Epitel dýchacích cest
Není pasívní bariérou, uvolňuje řadu mediátorů:
Oxid dusnatý (NO), endotelin, metabolity kys.
arachidonové, cytokiny, adhezívní molekuly
Oxid dusnatý (NO):
- vysoce reaktivní látka
- tvořen z L-argininu syntetázami (3 typy)
- může potlačovat tvorbu Th1 cytokinů
- Má potenciálně příznivé i nepříznivé účinky u
astmatu
Úloha epitelových buněk
v alergickém zánětu
Krejsek et al. 2004
Autonomní nervová regulace
tonu bronchiálního svalstva
Špičák et al. 2004
Klinické manifestace:
Anafylaxe
Krejsek et al. 2004
Úloha žírných buněk při anafylaxi
Alergická rýma:
- Je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, jehož
hlavními příznaky jsou:
-svědění
-kýchání
- hypersekrece a obturace nosu
- nosní sliznice vybavena pro rozvoj alerg.
reakce:
v sekretu – bazofily, v epitelu a subepiteliálně
histiocyty
Zjednodušeně: nos odpovídá bronchiálnímu
systému bez hladké svaloviny
Často hyperreaktivita dolních DC- bez
manifestace AB - kompenzační mechanizmy
???
Až u ½ rinitiků – AB = koncepce
⇓
oneairway–onedisease
Klasifikace rýmy:
Původní klasifikace rýmy
Špičák et al., 2004
Vznik nosních příznaků
alergen + IgE degranulace mastocytů
eozinofilní zánět
hyperaktivita nosní sliznice nosní příznaky
alergeny
nespecifické vlivy
kýchání
svědění
hyperreakce
obturace
Atopický ekzém
z Synonyma: neurodermatitis (1891), prurigo
Besnier (1903), atopická dermatitis (1933),
AEDS (atopic eczema dermatitis syndrome)
z nejčasnější manifestace- 2.-6. měsíc, ale může
se objevit kdykoliv
(charakteristický vývoj klinického obrazu )
z asi u 1/2 příznaky vymizí - ale může se později
znovu objevit sama nebo v kombinaci s
respiračními projevy
⇒ dermo-respirační syndrom
Lokalizace kožních projevů
v závislosti na věku
Patogeneze AD
À Přesušená a citlivá
pokožka
À Imunopatologie
À Autonomní
nervová
dysbalance
À Poruchy
metabolizmu
nenasycených MK
À Psychosomatické
faktory
Špičák et al., 2004
Patogenetické mechanizmy AD
K předchozímu obr.:
Imunopatologie atopické dermatitidy
À Iniciace atopické dermatitidy je charakterizována TH2
imunitní odpovědi v dermis a zahrnuje TH2 buňky, atrakci
eozinofilů, aktivaci B buněka produkci IgE.
À Později jsou eozinofily a CD8+ TH2 buňky v dermis
odpovědny za časné kožní léze.
À Následné škrábání vede k indukci sekrece TNF-α and
IFN-γ. Společně s poškozením kůže indukovaným
uvolněním toxických zánětlivých mediátorů z eozinofilů
dochází v epidermis k převaze sekrece IL-12 secretion z
IDEC („inflammatory dendritic epidermal cells“), což vede
k zánětlivé reakci typu TH1.
À Následná chronická fáze ke zánětu TH0.
À Nejsou jednoznačné kožní nebo laboratorní
parametry
À Diagnóza je založena na tzv. velkých (atopická
RA, chronický/relabující průběh, pruritus,
typická morfologie) a malých kritériích (nutná
přítomnost 3 hlavních a 3 vedlejších)
À Z laboratorních nálezů: hladiny IgE, eozinofilie,
ECP („eosinophil cationic protein“)
Diagnostická kritéria
Astma bronchiale
- jedno z nejběžnějších chronických onemocnění
(postihujících cca 155 miliónů lidí na světě)
-značná heterogenita jak fenotypu, tak
etiopatogeneze
- zvyšující se prevalence v posledních
desetiletích
(kolem 10-20% u dětí a 5% u dospělých)
Definice astmatu (GINA
2002)
¾ je chronický zánět dýchacích cest, v jehož
etiopatogenezi hraje významnou roli řada buněk (žírné
buňky, eozinofily a T-lymfocyty) a jejich působků
¾ zánět způsobuje průvodní zvýšení průduškové
reaktivity, která vede k opakovaným epizodám pískotů
při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudníku a kašle,
převážně v noci a časně nad ránem
¾ tyto stavy jsou obvykle provázeny rozsáhlou, ale
proměnlivou bronchiální obstrukcí, která je často
reverzibilní, ať již spontánně či po terapii
Etiopatogeneze
Symptomy astmatu
Charakteristickým rysem zánětu dýchacích
cest je zvýšení počtu:
- aktivovaných eozinofilů
-žírných buněk
-makrofágů
-T lymfocytů
Paralelně s chronickým zánětlivým procesem
probíhají procesy reparační
⇓
strukturální i funkční změny -
REMODELACE
Patologický obraz astmatu
Barnes PJ
Alergen
Sekrece hlenu
Hyperplasie
žlázek
Vasodilatatace
Angiogeneze
Únik plasmy
Edém
Bronchokonstrikce
Hypertrofie/hyperplasie hl. sv. buněk
Cholinergní reflex
Subepiteliální fibróza
Aktivace senzorických
zakončerní
Eosinofily
Mastocyty
Th2 buňky
Neutrofily
Makrofágy/
Dendritické
buňky
Hlenová zátka
Epiteliální deskvamace
Neuroaktivace
Leukotrieny
C4, D4 & E4
Zánět vs. remodelace tkání u
astmatiků
Nové paradigma patogeneze
astmatu
Typy astmatu
Alergické astma Nealergické astma
IgE-zprostředkované
astma
IgE-nezprostředkované
astma
Klasifikace tíže astmatu – před
léčbou
Potravinová alergie
Špičák et al., 2004
Prevalence a patogeneza
À Prevalence je 2-3% - důležitý věk pacienta (do
3 let : 4-8%)
À Potravinové alergeny: vejce, mléko, ryby,
burské ořechy, pšenice…
(krajové diference) – zkřížená reaktivita
À Patogeneze: selhání tolerance – příčina rozvoje
senzibilizace
(klíčové období do 1 roku – prvé
setkání s Ag potravy)
Klinické projevy:
- Gastrointestinální projevy
- Orální alergické syndrom – u pacientů
přecitlivělých na pyly
(patofyziologicy
zkřížená alergie)
- Eozinofilní gastroenteropatie
- Kožní projevy,
- Respirační projevy
- Anafylaxe
Alergie na léky a latex
Léková alergie Nealergická lék. hypers.
IgE modulovaná nemodulovaná IgE
• Aktivace komplementu
(lok. anestetika, RTG látky)
• Neimunologicky modulované
nežádoucí účinky
(aspirinová intolerance- blokáda
COX)
Epidemiologie
Rizikové faktory pro vznik lékové alergie
Časté reakce: ASA, NSAiDs, lokální anestetika, RTG látky, ..
Latex – zdravotníci, spina bifida, opakované operace
(zkřížená reakce s řadou potravin = latex – fruit syndrom)
Alergie na jed blanokřídlého
hmyzu - taxonomie
À U nás – včela, vosa
À Hlavní alergeny: fosfolipáza A2, hyaluronidáza,
kyselá fosfatáza, mellitin …
À Patogeneze reakce na jed:
toxická reakce
IgE-modulovaná IgE nemodulovaná
Th: - lokální ošetření
- podání adrenalinu (EPI-PEN)
- specifická alergenová imunoterapie
Autoimunita a autoimunitní
nemoci
Autoimunita
¾ získaná imunitní reaktivita proti
vlastním antigenům („self“ antigeny)
Autoimunitní choroby
¾ autoimunitní odpovědˇ, která vede k
poškození tkání (funkční a
morfologické změny)
Autoimunita
Krejsek et al., 2004
K předchozímu obrázku:
À Th1/Th2 paradigm develops into Th1/Th2/Th3/Tr1 paradigm
and more. T cells are classified into CD4+ T cells and CD8+ T
cells by their surface markers, and these cells are further
classified into Th1 cells, Th2 cells, Tc1 cells, and Tc2 cells
by their cytokine profile. The Th1 cells and Tc1 cells are
involved in cellular immunity, and the Th2 and Tc2 cells are
involved in humoral immunity. Recently, other cell types a
Vloženo: 25.05.2011
Velikost: 3,18 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu APFY - Patologická fyziologie
Reference vyučujících předmětu APFY - Patologická fyziologie
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-10 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2025 unium.cz


