VÝCHOVA JAKO PROCES, GLOBÁLNÍ VÝCHOVA

ale zároveň nesení odpovědnosti; fixační fáze - situace se opakují; jedinec se fixuje v sobě určité vzorce chování (neboli se fixuje postoje, jak se k daným situacím stavět); generalizační fáze - období, kdy se vytváří již jeho relativně stálé vlastnosti; názor na svět, na sebe a na své okolí; dokáže hodnotit; osobnostně – integrační fáze - osobnost jedince zraje
vlivy, které působí v procesu výchovy: záměrnost (cílenost); genová vybavenost jedince (jeho přirozenost); vliv socio - kulturního prostředí (nejbližším prostředím jedince je rodina)
výchovné fáze podle převládajících motivačních faktorů
motivaci dělíme na vnější (slovní - odměna ( trest) a vnitřní, která stojí na potřebách jedince (zájmy, cíle, aspirace)
integrační fáze - jedinec se přizpůsobuje novému prostředí a jeho požadavkům; převažuje vnější motivace; adaptační fáze - nastupují vnitřní motivační faktory, rozhodovací procesy a aktivní přizpůsobování; distribuční fáze - jedinec klade požadavky na své okolí, působí, vychovává; zároveň zaujímá roli vychovávaného a vychovatele
globální výchova (globální – týkající se celého světa, platný v celosvětovém měřítku, mající celosvětový dosah, všestranný, celkový, souhrnný; výchova – proces záměrného a soustavného formování osobnosti, usměrňování jejího duševního růstu v souladu s cíli a úkoly, připravuje člověka k aktivní účasti na společenském, hospodářském a kulturním životě)
pojem globální výchova je poměrně nový – spojuje v sobě 2 směry pedagogické teorie a praxe:
první směr: planetární vědomí hovoří o respektování principu „jedné Země“, v souladu s nímž musíme zájmy jednotlivých států vnímat s vědomím potřeb celé planety (úkolem vzdělávání je utvářet osobnost člověka, který toleruje lidi z jiných kultur, s jiným vyznáním a světovým názorem a váží si jich, utvářet člověka, který chápe globální problémy a trendy, různá hlediska a úhly pohledu) - tento myšlenkový směr vznikl ve Anglii mezi světovými válkami
druhý směr: zdůrazňuje ústřední postavení dítěte – má delší tradici (hlavním názorem tohoto směru je, že děti se učí nejlépe tehdy, podporujeme-li je v jejich vlastním zkoumání a objevování a jednáme-li s nimi jako s osobami s jedinečnými názory, zkušenostmi a nadáním)
progresivně se rozvíjející přístup ve vzdělání – podporuje porozumění a spolupráci mezi lidmi
zahrnuje učení o problémech a jevech, které přesahují hranice států, tj. o problémech celosvětové neboli globální povahy (např. problémy ekologické či kulturní)
zdůrazňuje společenské perspektivy – vnímání a chápání problémů z různých pohledů; kritické myšlení; zodpovědné jednání respektující rozdíly interkulturní, etnické, národní, regionální, skupinové a individuální
v zahraničí (zejména v USA) představuje nový proud ve vzdělání a má již povahu hnutí
realizuje se především na středních a vysokých školách ve formě praktických aktivit a mezipředmětových témat
globalizace – stále častěji se objevující pojem, který souvisí s rozšířením tzv. systémové teorie (nic nelze pochopit izolovaně – vše musí být chápáno jako dynamický a mnohovrstevný systém)
věda se v posledních letech začíná více než na jedince samotného orientovat na lidstvo jako celek
spočívá v uvědomění si vzájemně spojitosti mezi povahou jednotlivce a stavem globální společnosti
k tomu, aby se nezměnil vnější systém, je třeba probudit dostatečný počet jednotlivých lidí a zmobilizovat jejich vnitřní schopnosti
globální problémy jsou definovány jako současný jev ovlivňující životy lidí nebo zdraví planety, mají různý charakter: problém energetický a surovinový; ekologické problémy spojené se sílícím poškozováním přírodního prostředí; stoupající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře; úbytek stratosférického ozónu; problémy světového oceánu, spojené s ubýváním biologické produktivity a znečištěním; demografický problém a s ním těsně související problém výživy rostoucího světového obyvatelstva; problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti rozvojových zemí; ohrožení lidského zdraví přítomností jedovatých látek, ionizujícího záření a patogenních mikroorganismů, rozšíření dalších c