VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI

ou vadou
(např. porucha sluchu, motoriky, vady mluvidel)
( vývojovými vadami
( nevhodnými vlivy prostředí
- typy poruchy:
( nemluvnost
- organické poškození mozku
( neurózy
- např. koktavost ---- křečovité opakování slabik nebo celých slov
křeč. prodlužování začátků mluveného projevu
( organické poruchy řeči
-např. rozštěp patra
( vady výslovnosti
- řečová náprava je obtížná, protože řeč je fixovaná, ale funguje
- např. ráčkování
Vady a poruchy tělesné:
1) somatopedie
= výchova a vzdělávání osob s tělesným postižením
- typy postižení:
( postižení horních končetin
( postižení dolních končetin
( postižení páteře
( různé omezené lokomoce (pohybu z místa na místo)
2) kombinované vady
- nejčastější kombinace vznikají s poruchami mentálními
- pro děti s těmito vadami speciální školy (i mateřské)
+ je možná integrace těchto dětí do běžných škol
3) dlouhodobě nemocní
= postižení respirační, kardiovaskulární, zažívací, kostní a svalové, kožní,
alergické, karcinogenní, imunogenní, centrální a periferní nervové soustavy
4) poruchy učení (dyslexie,.....)
5) duševní postižení
( neurózy
= funkční poruchy vyšší nervové činnosti
( narušena schopnost adaptace na společenské prostředí
( psychopatie
= závažná porucha postihující celou oblast psychiky
( celková nevyváženost, nezralost a disharmonie osobnosti
( sexuální úchylky
( psychózy
= úplné narušení vztahu jedince k sobě samému a k okolí v oblasti chování, myšlení a řeči
- např. schizofrenie, Mario-depresivní psychóza
B) Integrace jedinců se speciálními potřebami do společnosti a do škol
INTEGRACE
= začlenění, zapojení, zařazení
- je vrcholným stupněm procesu socializace
- tzn. nejvyšší stupeň zapojení jedince do společnosti
- integraci je třeba chápat jako cíl i prostředek
Integrace postižených žáků
= spolužití zdravotně postižených s nepostiženými při nízké míře konfliktnosti těchto skupin
- postižení jedinci vytvářejí minoritní skupinu, která se nachází v nevýhodném až
diskriminujícím postavení
( majoritní skupina na ně vytváří asimilační tlak
- postižení jsou často charakterizovány jako „znevýhodněná skupina“
( rozlišujeme 2 základní směry:
1) asimilační směr
= ztotožnění minority postižených s majoritou potlačující identitu postižených
Jednostranná asimilace
= majoritní společnost, žádá, aby se minorita přizpůsobila
( vede to k omezování potřeb a zájmů postižených
2) adaptační směr
= společná záležitost postižených i zdravých
- přináší novou kvalitu společenského soužití při vzájemné akceptaci
Typy integrace:
- fyzická, psychologická, sociální, pracovní, pedagogická
SEGREGACE
= oddělení, vylučování lidí, kteří jsou mentálně postižení
Základní formy integrace v ČR
( zdravotně postižení žáci se vyučují ve třídě společně se žáky běžné školy
( možnost speciálního pedagoga
( postižení žáci se vyučují v jedné speciální třídě, která je umístěna v budově běžné školy
( děti zdravotně postižené se vyučují ve speciální škole a s dětmi běžné populace se setkávají
v mimoškolní činnosti
( „obrácená integrace“
= ve speciální škole jsou společně s dětmi zdravotně postiženými děti běžné populace
- nízký počet žáků ve třídě (většinou z blízkého bydliště)
Podmínky pro zdravotně postižené u nás:
( specializovaná třída (třída pro žáky se speciálními poruchami učení)
( vyrovnávací třída (pro děti opožděné ve výuce nebo dlouho nemocné)
( speciální třídy (ve škole 1 třída, kde jsou třeba zrakově postižení)
(pozn. v Plzni každý rok integrováno 1200 dětí.
Zařízení pro postižené v Plzni:
( pro zrakově postižené: škola na Doubravce, ředitel: pan Vošahlík
( somatické postižení: ÚSP ve Zbůchu
( s vadami řeči: SPC na Doubravce
( sluchově postižení: na Doubravce, Mohylova 90
( mentálně postižení: při 1. zvl. škole ve Skvrňanech, Macháčkova 45
( středisko výchovné péče: Karlovarská 67, Mgr. Vlasta Nová
Proces integrace doplňuje proces INDIVIDUALIZACE
- respektování speciálních potřeb je součástí výchovně-vzdělávacího procesu
- pomáhá harmonicky rozvíjet osobnost dítěte
( např. v oblasti intelektuální, citové, mravní, kreativní,.....
- individuální vyučování je založeno na osobním kontaktu učitele a žáka
C) Pojetí normy a normality ve výchově žáků s postižením dříve a dnes,
u nás a ve světě
NORMA
= pravidlo (směrnice) jehož zachovávání je závazné
NORMALITA
= stav existující nebo realizovaný v mezích stanovených norem, který odpovídá (za daných
podmínek) běžnému, typickému, charakteristickému projevu jedince
( frekvenční / statické pojetí
= normální je to, co se nejčastěji vyskytuje (co je běžné, frekventované, průměrné)
- nejběžnější pojetí
- hodí se pro kvantitativně vyjádřené jevy (př.: chřipkou je postiženo X žáků)
- vychází z Gausovy křivky
( norma jako zdraví
= normální je to, co je zdravé
(zdraví = pohoda tělesná, duševní a sociální)
( norma individuálně (funkčně) vztahová
= normální je to, co odpovídá individualitě každého jedince (každý je jiný)
= chování či výkon, který splňuje nároky kladené situací, úkolem
- nutné přihlížet k vývojovým (konstitučním) možnostem každého jedince
( sociální norma (sociokulturní pojetí)
= normální je většinové chování obvyklé v dané společnosti a kultuře
( respektování tradičních měřítek, která si stanovila společnost
= pravidla vymezující chování ve společnosti (všude jiné)
( to co je ve skupině obvyklé, žádoucí, přípustné, správné
( norma jako ideál
= normální je to, co se blíží ideální představě pro daný jev vytvořené
= norma nejčastější v náboženských, etnických a výchovných systémech
- má motivační pojetí, představuje cíl směřování
- má-li se člověk podle této normy chovat – 3 podmínky:
( zná normu
( uznává normu
( chová se podle normy
( ontogenetická norma
= toleranční limit se mění s věkem